Objektově orientované programování

Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(Zprávy: Odkazy na datové typy)
(Zdroje: Doplněno ITnetwork.cz.)
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 1 uživatele.)
Řádka 2: Řádka 2:
  
 
== Co je to OOP? ==
 
== Co je to OOP? ==
*Objektově orientované programování (z anglického Object-Oriented Programming)
+
* Objektově orientované programování (OOP, anglicky Object-Oriented Programming) je to ''[[Pojmy Softwarového inženýrství#Metodika|metodika vývoje softwaru]]''.
*je to metodika vývoje softwaru.
+
*Zároveň se jedná o ''[[Pojmy Softwarového inženýrství#Paradigma|paradigma]]'': popisuje ''způsob vývoje a zápisu programu a způsob uvažování o problému''.
*Zároveň se jedná o paradigma: popisuje způsob vývoje a zápisu programu a způsob uvažování o problému.
+
 
  
 
== Základní paradigma OOP ==
 
== Základní paradigma OOP ==
Řádka 14: Řádka 14:
 
*Pro srovnání: strukturované programování
 
*Pro srovnání: strukturované programování
 
**Řešení úlohy jako posloupnost příkazů, řídících struktur a volání metod.
 
**Řešení úlohy jako posloupnost příkazů, řídících struktur a volání metod.
 +
  
 
== Cíle ==
 
== Cíle ==
 
*Je vedeno snahou o znovupoužitelnost komponent.
 
*Je vedeno snahou o znovupoužitelnost komponent.
*Rozložení úlohy na dílčí součásti.
+
*Rozkládá složitou úlohu na dílčí součásti, které jdou pokud možno řešit nezávisle.
*Přiblížení struktury řešení reálnému světu.
+
*Přiblížení struktury řešení v počítači reálnému světu (komunikující objekty).
 +
*Skrytí detailů implementace řešení před uživatelem řešení.
 +
 
 +
<div class="Priklad">Představte si, že někdo vytvořil knihovnu, která řeší obecnou úlohu (třeba <tt>ArrayList</tt> v Javě, fungující jako úložiště objektů).
 +
 
 +
Když tuto knihovnu chcete použít, potřebujete vědět:
 +
* hodnotu kterých proměnných můžete měnit,
 +
* které metody/funkce/procedury smíte volat.
 +
 
 +
To samozřejmě lze napsat do dokumentace. OOP je však vedeno snahou, aby zodpovězení těchto otázek bylo přirozenou součástí kódu.
 +
</div>
 +
 
  
 
== Model systému pohledem OOP (konstrukty OOP) ==
 
== Model systému pohledem OOP (konstrukty OOP) ==
Řádka 24: Řádka 36:
 
*Základní pojem.
 
*Základní pojem.
 
*Model světa pohledem OOP je množina objektů (entit), které si posílají zprávy.
 
*Model světa pohledem OOP je množina objektů (entit), které si posílají zprávy.
; Zprávy, rozhraní
+
; Zpráva
*pokud chce objekt komunikovat s jiným objektem, použije zprávu
+
*pokud chce objekt komunikovat s jiným objektem, posílá mu zprávu
*rozhraní objektu
+
 
**Množina zpráv, na kterou umí daný objekt reagovat.
+
; Rozhraní objektu/třídy
; třída a instance
+
*Množina zpráv, na kterou umí daný objekt reagovat.
 +
 
 +
; Třída
 
*Třída je seskupení objektů stejného typu.
 
*Třída je seskupení objektů stejného typu.
**podchycuje na obecné úrovni podstatu všech objektů podobného typu
+
*Podchycuje na obecné úrovni podstatu všech objektů podobného typu
 
*Třída je „šablona“ pro vytváření objektů.
 
*Třída je „šablona“ pro vytváření objektů.
*Objekt je tedy instancí třídy.
+
 
 +
; Instance
 +
*Objekt dané třídy nazýváme někdy také ''instancí'' třídy.
 +
 
 
; Atributy
 
; Atributy
 
*Každá entita modelovaného světa má vlastnosti.
 
*Každá entita modelovaného světa má vlastnosti.
 
*Ty vlastnosti, které jsou pro náš model podstatné, zachycujeme pomocí atributů.
 
*Ty vlastnosti, které jsou pro náš model podstatné, zachycujeme pomocí atributů.
 +
 
; Stav objektu
 
; Stav objektu
 
*aktuální hodnoty jeho atributů.
 
*aktuální hodnoty jeho atributů.
 +
  
 
== Rysy OOP ==
 
== Rysy OOP ==
; Abstrakce (abstraction)
+
 
 +
; Abstrakce (''abstraction'')
 
*objekt pracuje jako „černá skříňka“
 
*objekt pracuje jako „černá skříňka“
**objekt můžeme používat aniž bychom znali detaily jeho fungování
+
*objekt můžeme používat aniž bychom znali detaily jeho fungování
**implementaci objektu lze změnit, pokud nezměníme rozhraní, zbytek kódu nemusíme měnit
+
*implementaci objektu lze změnit, pokud nezměníme rozhraní, zbytek kódu nemusíme měnit
; Zapouzdření (encapsulation)
+
 
*objekt může přistupovat k vlastnostem jiných objektů pouze pomocí zasílání zpráv!
+
; Zapouzdření (''encapsulation'')
 +
*objekt může přistupovat k atributům jiných objektů pouze pomocí zasílání zpráv!
 
*„data a funkce dohromady“
 
*„data a funkce dohromady“
; Polymorfismus (polymorphism)
+
 
 +
; Polymorfismus (''polymorphism'')
 
*různé objekty mohou reagovat na stejnou zprávu různě
 
*různé objekty mohou reagovat na stejnou zprávu různě
 
*„když dva dělají totéž, není to totéž“
 
*„když dva dělají totéž, není to totéž“
; Skládání (agregation)
+
 
 +
; Skládání (''agregation'')
 
*objekt může jako své součásti obsahovat jiné objekty
 
*objekt může jako své součásti obsahovat jiné objekty
; Delegování (delegation)
+
 
 +
; Delegování (''delegation'')
 
*pro provedení operace objekt část akce řeší voláním dalších objektů
 
*pro provedení operace objekt část akce řeší voláním dalších objektů
; Dědičnost (inheritance)
+
 
*pokud objekt sdílí a rozšiřuje rozhraní jiného objektu, popisujeme to dědičností
+
; Dědičnost (''inheritance'')
*dědičnost používáme pouze tehdy, kdy objekt přebírá CELÉ rozhraní jiného objektu
+
* pokud objekt sdílí a rozšiřuje rozhraní jiného objektu, popisujeme to dědičností
**jinak používáme skládání + delegování
+
* dědičnost používáme pouze tehdy, kdy objekt přebírá (a případně rozšiřuje o nové zprávy) CELÉ rozhraní jiného objektu (jinak používáme skládání + delegování)
 +
* potomek může zároveň kdykoli zastoupit předka
 +
 
  
 
== Použití konstruktů OOP v programovacích jazycích ==
 
== Použití konstruktů OOP v programovacích jazycích ==
Řádka 65: Řádka 91:
 
=== Objekty, třídy ===
 
=== Objekty, třídy ===
 
*Každý objekt je instancí některé třídy
 
*Každý objekt je instancí některé třídy
*univerzální předek je třída Object
+
*Často bývá jedna třída univerzální předek (například v Javě třída <code>Object</code>), ostatní třídy jsou pak potomky této třídy nebo potomky jejích potomků.
**ostatní třídy jsou jejími potomky
+
 
; Vytváření objektů
+
; Vytváření objektů (instancí třídy)
*operátor <code>new</code>
+
* Ve většině jazyků se používá operátor <code>new</code>.
*konstruktor
+
* Při vytváření instance se volá konstruktor, který inicializuje hodnoty atributů.
**implicitní konstruktor
+
 
=== Zprávy ===
+
; Konstruktor
 +
* Konstruktor se obvykle zapisuje podobně jako metoda, ale nemá uvedené jméno, návratovým typem je třída sama.
 +
* Třída může mít více konstruktorů.
 +
* Pokud neuvedeme konstruktor, vytváří se obvykle tzv. „implicitní konstruktor“. Ten nastaví hodnoty proměnných na úvodní hodnoty podle jejich typu
 +
 
 +
=== Zprávy &rarr; metody ===
 
* Reakci objektu na zprávu popisují metody:
 
* Reakci objektu na zprávu popisují metody:
 
; Metoda má:
 
; Metoda má:
Řádka 79: Řádka 110:
 
; Přetěžování metod  (''overloading'')
 
; Přetěžování metod  (''overloading'')
 
*Jedna třída může mít více metod se stejným jménem.
 
*Jedna třída může mít více metod se stejným jménem.
*Metody se stejným jménem se musí lišit:
+
*Metody se stejným jménem se musí lišit počtem parametrů, [[Java: Datové typy|typem]] parametrů nebo obojím.
**počtem parametrů
+
**[[Java: Datové typy|typem]] parametrů
+
**(nebo obojím)
+
 
; Překrývání metod (''overlaying'')
 
; Překrývání metod (''overlaying'')
*souvisí s dědičností a polymorfismem
+
* souvisí s dědičností a polymorfismem
*potomek může na stejnou zprávu reagovat jinak, než předek
+
* potomek může na stejnou zprávu reagovat jinak, než předek
** pak říkáme, že metoda v potomkovi „překrývá“ metodu předka
+
* pak říkáme, že metoda v potomkovi „překrývá“ metodu předka
 
; Atomizace metod
 
; Atomizace metod
 
*metoda by měla řešit jednu konkrétní věc
 
*metoda by měla řešit jednu konkrétní věc
Řádka 92: Řádka 120:
 
*délka metody bez deklarace proměnných cca 5 řádků
 
*délka metody bez deklarace proměnných cca 5 řádků
  
=== Atributy ===
+
=== Atributy &rarr; proměnné ===
 
*Atributy jsou realizovány proměnnými.
 
*Atributy jsou realizovány proměnnými.
 
; Instanční proměnné
 
; Instanční proměnné
 
*Každá instance má svoji vlastní hodnotu.
 
*Každá instance má svoji vlastní hodnotu.
*:Například třída UcebniSkupina může mít atribut počet žáků (kteří do dané skupiny chodí). Odpovídající proměnná musí být instanční, protože každá učební skupina může mít jiný počet žáků. (Je to vlastnost konkrétní skupiny.)
 
 
*Zabírají paměť tolikrát, kolik instancí třídy vytvoříme.
 
*Zabírají paměť tolikrát, kolik instancí třídy vytvoříme.
 +
<div class="Priklad">Například třída <code>UcebniSkupina</code> může mít atribut <code>počet žáků</code> (kteří do dané skupiny chodí). Odpovídající proměnná musí být instanční, protože každá učební skupina může mít jiný počet žáků. (Je to vlastnost konkrétní skupiny.)</div>
 
; Třídní proměnné
 
; Třídní proměnné
 
* klíčové slovo <code>static</code>
 
* klíčové slovo <code>static</code>
 
*Hodnota je společná pro všechny instance dané třídy.
 
*Hodnota je společná pro všechny instance dané třídy.
*:Například je-li maximální počet žáků v učební skupině dán zákonem (pro všechny učební skupiny stejný), pak tento atribut budeme realizovat třídní proměnnou třídy UcebniSkupina.
 
 
*Zabírají paměť jen jednou, bez ohledu na počet instancí.
 
*Zabírají paměť jen jednou, bez ohledu na počet instancí.
; Přístupnost metod a atributů (určena modifikátory)
+
<div class="Priklad">Je-li <code>maximální počet žáků</code> v učební skupině dán zákonem (tedy pro všechny učební skupiny stejný), pak tento atribut budeme realizovat třídní proměnnou třídy <code>UcebniSkupina</code>.</div>
* pouze ze tříd v jednom balíčku
+
 
* navíc z potomků třídy
+
Více o vztahu mezi instančními a třídními proměnnými viz: [[Platnost proměnných]].
* z libovolné třídy
+
 
Syntaxe v Javě viz [[Java: Modifikátory přístupu]].
+
=== Přístupnost metod a proměnných ===
 +
* Metody a proměnné mohou být přístupné:
 +
** pouze z dané třídy
 +
** pouze ze tříd ve stejném balíčku
 +
** navíc z potomků třídy
 +
** z libovolné třídy
 +
* Přístupnost určují obvykle modifikátory (viz syntaxe v Javě v [[Java: Modifikátory přístupu]]).
 +
 
 
=== Dědičnost ===
 
=== Dědičnost ===
*Klíčové slovo <code>extends</code>.
+
* V mnoha jazycích se omezuje dědičnost na dědění maximálně z jedné třídy. Tím se vyhneme některým problémům při implementaci.
*Třída může mít pouze jednu rodičovskou třídu!
+
 
 +
=== Zastupitelnost tříd ===
 +
* V jazycích, které vyžadují typovou kontrolu v době překladu, je často třeba předem uvést typ objektů, které budeme například vkládat do [[Java: Kontejnery|kontejneru]].
 +
* My ale často potřebujeme vkládat objekty různých tříd.
 +
* K řešení můžeme využít:
 +
** rozhraní
 +
** abstraktní třídy
 +
** dědičnost
 +
 
 
=== Abstraktní třída ===
 
=== Abstraktní třída ===
*Klíčové slovo <code>abstract</code>
 
 
*Některé metody jsou abstraktní:
 
*Některé metody jsou abstraktní:
 
**nemají tělo
 
**nemají tělo
Řádka 118: Řádka 159:
 
*Těla abstraktních metod budou doplněna v potomcích třídy.
 
*Těla abstraktních metod budou doplněna v potomcích třídy.
 
*Nelze vytvořit instanci abstraktní třídy.
 
*Nelze vytvořit instanci abstraktní třídy.
 +
* Viz [[Java: Abstraktní třídy, dědičnost a rozhraní]].
 +
 
=== Rozhraní (interface) ===
 
=== Rozhraní (interface) ===
 
*„Čistě abstraktní třída“.
 
*„Čistě abstraktní třída“.
 
*Všechny metody jsou abstraktní.
 
*Všechny metody jsou abstraktní.
*Klíčové slovo <code>implements</code>.
 
 
*Třída může implementovat více rozhraní.
 
*Třída může implementovat více rozhraní.
 +
* Viz [[Java: Abstraktní třídy, dědičnost a rozhraní]]
 +
 
<div class="Poznamka">
 
<div class="Poznamka">
 
Nepleťte s pojmem „rozhraní třídy“ ve smyslu souhrnu všech metod!<br />
 
Nepleťte s pojmem „rozhraní třídy“ ve smyslu souhrnu všech metod!<br />
 
Pokud implementujeme interface, pak „slibujeme“, že součástí rozhraní třídy jsou minimálně metody, zahrnuté v interface.
 
Pokud implementujeme interface, pak „slibujeme“, že součástí rozhraní třídy jsou minimálně metody, zahrnuté v interface.
 
</div>
 
</div>
 +
 +
<div class="Priklad">
 +
; Dědičnost × Skládání &mdash; Čítač příchodů
 +
* Představme si, že máme již vytvořenou třídu <code>Kalkulacka</code> s metodou <code>pricti(cislo)</code>.
 +
* Máme vytvořit třídu <code>CitacPrichodu</code>, která při každém průchodu dveřmi přičte do pomocné proměnné jedničku.
 +
* Napadne nás, že bychom mohli použít už fungující kód třídy <code>Kalkulacka</code>
 +
* Použijeme tedy instanci třídy <code>Kalkulacka</code> jako atribut třídy <code>CitacPrichodu</code>.
 +
* Metoda <code>priselZakaznik()</code> bude delegovat volání na <code>kalkulacka.pricti(1)</code>.
 +
* Dědičnost by zde nebyla vhodná, ostatní metody třídy <code>Kalkulacka</code> '''nemají''' být součástí rozhraní třídy <code>CitacPrichodu</code>.
 +
</div>
 +
 
=== Operátory <code>this</code> a <code>super</code> ===
 
=== Operátory <code>this</code> a <code>super</code> ===
 
* <code>this</code>... odkaz na objekt, jehož metodu právě provádíme.
 
* <code>this</code>... odkaz na objekt, jehož metodu právě provádíme.
 
* <code>super</code>... odkaz na rodičovskou třídu (používáme typicky v konstruktoru nebo k volání překrytých metod).
 
* <code>super</code>... odkaz na rodičovskou třídu (používáme typicky v konstruktoru nebo k volání překrytých metod).
  
== Příklady použití rysů OOP v knihovnách Javy ==
+
<!--
 +
== Příklady použití rysů OOP v Javě ==
 
;Polymorfismus
 
;Polymorfismus
 
* <code>Component.paint()</code>
 
* <code>Component.paint()</code>
 
** každá komponenta reaguje jinak
 
** každá komponenta reaguje jinak
 
** některé komponenty delegují volání na další vnořené komponenty.
 
** některé komponenty delegují volání na další vnořené komponenty.
;Skládání
+
-->
*Čítač příchodů
+
 
** Představme si, že máme již vytvořenou třídu <code>Kalkulacka</code> s metodou <code>pricti(cislo)</code>
+
== Související stránky ==
** Můžeme využít instanci třídy <code>Kalkulacka</code> jako atribut.
+
* [[Platnost proměnných]], [[Java: Zápis tříd]]
** Metoda <code>priselZakaznik()</code> bude delegovat volání na <code>kalkulacka.pricti(1)</code>.
+
 
** Dědičnost by zde nebyla vhodná, ostatní metody třídy <code>Kalkulacka</code> '''nemají''' být součástí rozhraní třídy <code>CitacPrichodu</code>.
+
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Objektově_orientované_programování Wikipedia.org > Objektově orientované programování]
 
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Objektově_orientované_programování Wikipedia.org > Objektově orientované programování]
 
* [http://jaksenaucitprogramovat.py.cz/cztutclass.html JakseNaucitProgramovat.py.cz > Cztutclass]
 
* [http://jaksenaucitprogramovat.py.cz/cztutclass.html JakseNaucitProgramovat.py.cz > Cztutclass]
 +
* [http://www.itnetwork.cz/java/oop ITnetwork.cz Objektově orientované programování v Javě &mdash; materiály k placenému kurzu, ale spousta materiálů je zdarma]

Aktuální verze z 3. 2. 2017, 14:09


Obsah

Co je to OOP?


Základní paradigma OOP


Cíle

Představte si, že někdo vytvořil knihovnu, která řeší obecnou úlohu (třeba ArrayList v Javě, fungující jako úložiště objektů).

Když tuto knihovnu chcete použít, potřebujete vědět:

  • hodnotu kterých proměnných můžete měnit,
  • které metody/funkce/procedury smíte volat.

To samozřejmě lze napsat do dokumentace. OOP je však vedeno snahou, aby zodpovězení těchto otázek bylo přirozenou součástí kódu.


Model systému pohledem OOP (konstrukty OOP)

Objekt
Zpráva
Rozhraní objektu/třídy
Třída
Instance
Atributy
Stav objektu


Rysy OOP

Abstrakce (abstraction)
Zapouzdření (encapsulation)
Polymorfismus (polymorphism)
Skládání (agregation)
Delegování (delegation)
Dědičnost (inheritance)


Použití konstruktů OOP v programovacích jazycích

Syntaxe Javy viz Java: Zápis tříd.

Objekty, třídy

Vytváření objektů (instancí třídy)
Konstruktor

Zprávy → metody

Metoda má
Přetěžování metod (overloading)
Překrývání metod (overlaying)
Atomizace metod

Atributy → proměnné

Instanční proměnné
Například třída UcebniSkupina může mít atribut počet žáků (kteří do dané skupiny chodí). Odpovídající proměnná musí být instanční, protože každá učební skupina může mít jiný počet žáků. (Je to vlastnost konkrétní skupiny.)
Třídní proměnné
Je-li maximální počet žáků v učební skupině dán zákonem (tedy pro všechny učební skupiny stejný), pak tento atribut budeme realizovat třídní proměnnou třídy UcebniSkupina.

Více o vztahu mezi instančními a třídními proměnnými viz: Platnost proměnných.

Přístupnost metod a proměnných

Dědičnost

Zastupitelnost tříd

Abstraktní třída

Rozhraní (interface)

Nepleťte s pojmem „rozhraní třídy“ ve smyslu souhrnu všech metod!
Pokud implementujeme interface, pak „slibujeme“, že součástí rozhraní třídy jsou minimálně metody, zahrnuté v interface.

Dědičnost × Skládání — Čítač příchodů
  • Představme si, že máme již vytvořenou třídu Kalkulacka s metodou pricti(cislo).
  • Máme vytvořit třídu CitacPrichodu, která při každém průchodu dveřmi přičte do pomocné proměnné jedničku.
  • Napadne nás, že bychom mohli použít už fungující kód třídy Kalkulacka
  • Použijeme tedy instanci třídy Kalkulacka jako atribut třídy CitacPrichodu.
  • Metoda priselZakaznik() bude delegovat volání na kalkulacka.pricti(1).
  • Dědičnost by zde nebyla vhodná, ostatní metody třídy Kalkulacka nemají být součástí rozhraní třídy CitacPrichodu.

Operátory this a super


Související stránky


Zdroje

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Výuka
Navigace
Nástroje