|
|
| Řádka 6: |
Řádka 6: |
| | Počítače von Neumannova typu provádí instrukce v takovém pořadí, v jakém jsou v operační paměti uloženy. Pokud chceme toto chování změnit, musíme použít speciální instrukci skoku. Ve [[Programovací_jazyky | vyšších programovacích jazycích]] se používají pro přehlednější zápis ustálené řídící struktury. | | Počítače von Neumannova typu provádí instrukce v takovém pořadí, v jakém jsou v operační paměti uloženy. Pokud chceme toto chování změnit, musíme použít speciální instrukci skoku. Ve [[Programovací_jazyky | vyšších programovacích jazycích]] se používají pro přehlednější zápis ustálené řídící struktury. |
| | | | |
| − | Řídící struktury vyšších programovacích jazyků:
| + | Běžné řídící struktury vyšších programovacích jazyků jsou: |
| − | * podmíněný příkaz (<code>if</code>) | + | * podmíněný příkaz (<code>if-elseif-else</code>) |
| | * cyklus <code>for</code> | | * cyklus <code>for</code> |
| | + | * cyklus <code>for each</code> |
| | * cyklus <code>while</code> | | * cyklus <code>while</code> |
| | * cyklus <code>do-while</code> | | * cyklus <code>do-while</code> |
| − | * + větvení (příkaz <code>switch</code>) | + | * příkaz <code>switch</code> |
| | | | |
| − | Dále uvádíme základní popis použití nejběžnějších řídících struktur. Jsme si vědomi, že '''následující text je velmi zjednodušený!'''
| |
| | | | |
| − | | + | == Více o řídících strukturách == |
| − | | + | * [[Větvení]] |
| − | | + | * [[Cykly]] |
| − | == Podmíněný příkaz == | + | |
| − | | + | |
| − | === Zápis: ===
| + | |
| − | | + | |
| − | if (PODMÍNKA) PŘÍKAZ [ else PŘÍKAZ ];
| + | |
| − | | + | |
| − | * PODMÍNKA:
| + | |
| − | *: výraz, který vrací pravdivostní hodnotu (pravda nebo nepravda)
| + | |
| − | *: více o zápisu podmínek je v kapitole [[Podmíněný výraz]].
| + | |
| − | * PŘÍKAZ:
| + | |
| − | *: obvykle se jedná o ''''složený příkaz'''', tedy o posloupnost příkazů, ohraničenou složenými závorkami.
| + | |
| − | * větev <code>else</code>:
| + | |
| − | *: tento příkaz se provede, pokud podmínka '''není''' splněná.
| + | |
| − | *: tato část příkazu ale nemusí být vůbec uvedena.
| + | |
| − | | + | |
| − | === Příklady PHP ===
| + | |
| − | | + | |
| − | <pre>
| + | |
| − | if ($vek < 15) {
| + | |
| − | echo "POZOR! Přístupné až od 15 let!";
| + | |
| − | }
| + | |
| − | </pre>
| + | |
| − | | + | |
| − | <pre>
| + | |
| − | if ($hotovost > $cena) {
| + | |
| − | $hotovost -= $cena;
| + | |
| − | } else {
| + | |
| − | die("Nákup nelze provést! Nemáme dostatek peněz.");
| + | |
| − | }
| + | |
| − | </pre>
| + | |
| − | | + | |
| − | === Příklady Java ===
| + | |
| − | | + | |
| − | if (vek < 15) {
| + | |
| − | System.out.println("POZOR! Přístupné až od 15 let!");
| + | |
| − | }
| + | |
| − | | + | |
| − | if (zakaznik.getHotovost() > cena) {
| + | |
| − | zakaznik.zaplat(cena);
| + | |
| − | } else {
| + | |
| − | System.err.println("Nákup nelze provést! Nemáme dostatek peněz.");
| + | |
| − | }
| + | |
| − | | + | |
| − | === Vícenásobné větvení ===
| + | |
| − | * Můžeme opakovaně použít konstrukci <code>else if</code>:
| + | |
| − | | + | |
| − | if (''PODMÍNKA'') ''PŘÍKAZ''
| + | |
| − | else if (''PODMÍNKA'') ''PŘÍKAZ''
| + | |
| − | ...
| + | |
| − | else if (''PODMÍNKA'') ''PŘÍKAZ''
| + | |
| − | else ''PŘÍKAZ''
| + | |
| − | | + | |
| − | ''PŘÍKAZ'':
| + | |
| − | # <code>{ ''posloupnost příkazů'' }</code>
| + | |
| − | # <code>''jeden příkaz'' ;</code>
| + | |
| − | | + | |
| − | ''PODMÍNKA''
| + | |
| − | * Zápis podmínek viz [[Podmíněný výraz]]. | + | |
| − | | + | |
| − | ; Příklad Java
| + | |
| − | int denTydne;
| + | |
| − | ...
| + | |
| − | DenTydne vysledek = null;
| + | |
| − | /* Třída DenTydne je společným předkem tříd
| + | |
| − | * Pondeli, Utery, Streda, Ctvrtek, Patek a Sobota.
| + | |
| − | */
| + | |
| − | if (denTydne == 0) vysledek = new Nedele();
| + | |
| − | else if (denTydne == 1) vysledek = new Pondeli();
| + | |
| − | else if (denTydne == 2) vysledek = new Utery();
| + | |
| − | else if (denTydne == 3) vysledek = new Streda();
| + | |
| − | else if (denTydne == 4) vysledek = new Ctvrtek();
| + | |
| − | else if (denTydne == 5) vysledek = new Patek();
| + | |
| − | else vysledek = new Sobota();
| + | |
| − | | + | |
| − | ; Úkol
| + | |
| − | * Dostanete pořadové číslo měsíce.
| + | |
| − | * Vypište na obrazovku text: <code>Dnes je jaro|léto|podzim|zima.</code>
| + | |
| − | * Předpokládejte, že zimní měsíce jsou leden, únor a březen, jarní měsíce duben, květen a červen atd.
| + | |
| − | | + | |
| − | == Cyklus <code>for</code> ==
| + | |
| − | | + | |
| − | === Zápis: ===
| + | |
| − | | + | |
| − | for (INICIALIZACE; PODMÍNKA; ÚPRAVA_ČÍTAČE) PŘÍKAZ;
| + | |
| − | | + | |
| − | Cyklus <code>for</code> je v PHP a Javě hodně obecný, obvykle se ale používá tak, že definujeme řídící proměnnou (třeba <code>i</code>), která postupně nabývá hodnot od 0 do maximální hodnoty. Pro každou hodnotu řídící proměnné pak provádíme příkaz, který obvykle tuto hodnotu nějak využívá.
| + | |
| − | | + | |
| − | Řídící proměnné se někdy také říká „čítač“.
| + | |
| − | | + | |
| − | * INICIALIZACE_ČÍTAČE:
| + | |
| − | *: příkaz, který se provede na začátku, před prováděním cyklu.
| + | |
| − | *: obvykle nastaví počáteční hodnotu řídící proměnné cyklu.
| + | |
| − | * ÚPRAVA_ČÍTAČE:
| + | |
| − | *: příkaz, který se provede po každém provedení PŘÍKAZU. Obvykle zvýší či sníží hodnotu řídící proměnné.
| + | |
| − | * PODMÍNKA:
| + | |
| − | *: výraz, který vrací pravdivostní hodnotu (pravda nebo nepravda)
| + | |
| − | *: více o zápisu podmínek je v kapitole [[Podmíněný výraz]].
| + | |
| − | * PŘÍKAZ:
| + | |
| − | *: obvykle se jedná o ''''složený příkaz'''', tedy o posloupnost příkazů, ohraničenou složenými závorkami.
| + | |
| − | | + | |
| − | === Příklady PHP ===
| + | |
| − | | + | |
| − | <pre>
| + | |
| − | for ($i = 0; $i < 15; $i++) {
| + | |
| − | echo "<p>Průchod číslo $i.</p>";
| + | |
| − | }
| + | |
| − | </pre>
| + | |
| − | | + | |
| − | Tento příklad vlastně provede následující kód:
| + | |
| − | | + | |
| − | <pre>
| + | |
| − | $i = 0;
| + | |
| − | echo "<p>Průchod číslo $i.</p>"; // $i == 0
| + | |
| − | $i++;
| + | |
| − | echo "<p>Průchod číslo $i.</p>"; // $i == 1
| + | |
| − | $i++;
| + | |
| − | .
| + | |
| − | :
| + | |
| − | :
| + | |
| − | echo "<p>Průchod číslo $i.</p>"; // $i == 13
| + | |
| − | $i++;
| + | |
| − | echo "<p>Průchod číslo $i.</p>"; // $i == 14
| + | |
| − | $i++;
| + | |
| − | </pre>
| + | |
| − | | + | |
| − | Dále už je hodnota <code>$i == 15</code>, takže není splněna podmínka <code>$i < 15</code> a tedy se provádění cyklu ukončí.
| + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | === Příklady Java ===
| + | |
| − | | + | |
| − | for (int i = 0; i < 15; i++) {
| + | |
| − | System.out.println("Průchod číslo "+i+".");
| + | |
| − | }
| + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | == Cyklus <code>for each</code> ==
| + | |
| − | * Pro průchod přes všechny prvky [[Java:_Kontejnery|kontejneru]] je lépe využít cyklus <code>for each</code>.
| + | |
| − | * Více viz: [[Java:_Kontejnery#Proch.C3.A1zen.C3.AD_kontejneru| Java: Kontejnery]].
| + | |
| − | | + | |
| − | == Cyklus <code>while</code> ==
| + | |
| − | | + | |
| − | === Zápis: ===
| + | |
| − | | + | |
| − | while (PODMÍNKA) PŘÍKAZ;
| + | |
| − | | + | |
| − | Cyklus <code>while</code> provádí zadaný PŘÍKAZ tak dlouho, dokud je splněna PODMÍNKA.
| + | |
| − | | + | |
| − | * PODMÍNKA:
| + | |
| − | *: výraz, který vrací pravdivostní hodnotu (pravda nebo nepravda)
| + | |
| − | *: více o zápisu podmínek je v kapitole [[Podmíněný výraz]].
| + | |
| − | * PŘÍKAZ:
| + | |
| − | *: obvykle se jedná o ''''složený příkaz'''', tedy o posloupnost příkazů, ohraničenou složenými závorkami.
| + | |
| − | | + | |
| − | Pozn.: Cyklus <code>for</code> jazyků Java a PHP lze přepsat pomocí cyklu <code>while</code> následujícím způsobem:
| + | |
| − | | + | |
| − | INICIALIZACE;
| + | |
| − | while (PODMÍNKA) {
| + | |
| − | PŘÍKAZ;
| + | |
| − | ÚPRAVA_ČÍTAČE;
| + | |
| − | }
| + | |
| − | | + | |
| − | === Příklady PHP ===
| + | |
| − | | + | |
| − | <pre>
| + | |
| − | $i = 0;
| + | |
| − | while ($i < 15) {
| + | |
| − | echo "<p>Průchod číslo $i.</p>";
| + | |
| − | $i++;
| + | |
| − | }
| + | |
| − | </pre>
| + | |
| − | | + | |
| − | Tento příklad vlastně provede následující kód:
| + | |
| − | | + | |
| − | <pre>
| + | |
| − | $i = 0;
| + | |
| − | echo "<p>Průchod číslo $i.</p>"; // $i == 0
| + | |
| − | $i++;
| + | |
| − | echo "<p>Průchod číslo $i.</p>"; // $i == 1
| + | |
| − | $i++;
| + | |
| − | .
| + | |
| − | :
| + | |
| − | :
| + | |
| − | echo "<p>Průchod číslo $i.</p>"; // $i == 13
| + | |
| − | $i++;
| + | |
| − | echo "<p>Průchod číslo $i.</p>"; // $i == 14
| + | |
| − | $i++;
| + | |
| − | </pre>
| + | |
| − | | + | |
| − | Dále už je hodnota <code>$i == 15</code>, takže není splněna podmínka <code>$i < 15</code> a tedy se provádění cyklu ukončí.
| + | |
| − | | + | |
| − | === Příklady Java ===
| + | |
| − | | + | |
| − | int i = 0;
| + | |
| − | while (i < 15) {
| + | |
| − | System.out.println("Průchod číslo "+i+".");
| + | |
| − | i++;
| + | |
| − | }
| + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | == Cyklus <code>do while</code> ==
| + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | == Příkaz <code>switch</code> ==
| + | |
| − | switch (''proměnná'') {
| + | |
| − | case ''hodnota1'': ''příkaz''; break;
| + | |
| − | case ''hodnota2'': ''příkaz''; break;
| + | |
| − | default: ''příkaz''
| + | |
| − | }
| + | |
| − | | + | |
| − | int denTydne;
| + | |
| − | ...
| + | |
| − | DenTydne vysledek = null;
| + | |
| − | /* Třída DenTydne je společným předkem tříd
| + | |
| − | * Pondeli, Utery, Streda, Ctvrtek, Patek a Sobota.
| + | |
| − | */
| + | |
| − | switch (denTydne) {
| + | |
| − | case 0: vysledek = new Nedele(); break;
| + | |
| − | case 1: vysledek = new Pondeli(); break;
| + | |
| − | case 2: vysledek = new Utery(); break;
| + | |
| − | ...
| + | |
| − | case 5: vysledek = new Patek(); break;
| + | |
| − | default: vysledek = new Sobota();
| + | |
| − | }
| + | |
| − | | + | |
| − | ; Úkol
| + | |
| − | Máte číslo ''stav faktury''.
| + | |
| − | Faktura může být:
| + | |
| − | 1... vystavená (poslali jsme, zatím nepřišla platba)
| + | |
| − | 2... zaplacená (platba přišla, odeslali jsme zboží)
| + | |
| − | 3... vyřešená (zákazník převzal zboží)
| + | |
| − | Vypište podle stavu faktury text:
| + | |
| − | "Faktura je vystavená|zaplacená|vyřešená!"
| + | |
| − | | + | |
| − | == Cvičení ==
| + | |
| − | | + | |
| − | === 1. Hodnoty funkce ===
| + | |
| − | * Vstup: čísla ''A'', ''B'' a ''K''.
| + | |
| − | * Berte hodnoty funkce ''y = 1/2 x^2 - 5'' v rozsahu hodnot ''x'' z intervalu <''A'';''B''> s krokem ''K''.
| + | |
| − | * Vypište hodnoty ''x'', ve kterých je hodnota ''y'' v intervalu <-2;2>.
| + | |
| − | | + | |
| − | === 2. Průchod pole ===
| + | |
| − | * Vstup: číslo ''K'' a pole kladných čísel ''P''.
| + | |
| − | * Projděte hodnoty čísel v poli ''P''.
| + | |
| − | * Pokud je hodnota dělitelná číslem ''K'', zapište na odpovídající pozici v poli ''P'' číslo ''-1''.
| + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | | + | |
| − | == Zdroje: ==
| + | |
| − | # The Java Tutorials [online]. 1995, 2011 [cit. 2011-06-07]. ''Control Flow Statements''.
| + | |
| − | #:Dostupné z WWW: [http://download.oracle.com/javase/tutorial/java/nutsandbolts/flow.html <http://download.oracle.com/javase/tutorial/java/nutsandbolts/flow.html>].
| + | |
| − | # ARCANIS. Výuka PHP a MySQL [online]. Třeboň : 2008 [cit. 2011-06-07]. ''Řídící struktury''.
| + | |
| − | #:Dostupné z WWW: <[http://arcanis.argon.cz/docs/seminarka1/index.php?incl=lekce_5 http://arcanis.argon.cz/docs/seminarka1/index.php?incl=lekce_5]>.
| + | |
| − | # ARCANIS. Výuka PHP a MySQL [online]. Třeboň : 2008 [cit. 2011-06-07]. ''Cykly''.
| + | |
| − | #:Dostupné z WWW: <[http://arcanis.argon.cz/docs/seminarka1/index.php?incl=lekce_6 http://arcanis.argon.cz/docs/seminarka1/index.php?incl=lekce_6]>.
| + | |
| − | | + | |
| − | ; Související stránky:
| + | |
| − | * [[Programovací_jazyky]]
| + | |
| − | * [[Java:_Kontejnery#Proch.C3.A1zen.C3.AD_kontejneru]]
| + | |
Počítače von Neumannova typu provádí instrukce v takovém pořadí, v jakém jsou v operační paměti uloženy. Pokud chceme toto chování změnit, musíme použít speciální instrukci skoku. Ve vyšších programovacích jazycích se používají pro přehlednější zápis ustálené řídící struktury.
