Úkoly vrstev ISO/OSI

Verze z 25. 9. 2020, 10:01 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) (Doplněn lepší popis úkolů jednotlivých vrstev.) ← Porovnání se starší verzí		Aktuální verze z 17. 10. 2022, 09:45 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) (Zdůrazněn pojem segment, úkoly transportní vrstvy očíslovány. Doplněny pojmy rámec a paket, pojem zapouzdření.)
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 1 uživatele.)
Řádka 14:		Řádka 14:
	** Jak má vypadat odpověď: jaká data má server předat, v jakém formátu předat obsah webové stránky,...		** Jak má vypadat odpověď: jaká data má server předat, v jakém formátu předat obsah webové stránky,...
	* Každý z protokolů funguje jinak, záleží na konkrétní úloze a protokolu.		* Každý z protokolů funguje jinak, záleží na konkrétní úloze a protokolu.
−	* Příklady protokolů pro stažení webové stránky:	+	* Příklady protokolů:
	*# Protokol DNS — zjistí IP adresu  cílového počítače podle doménového jména ("www.oauh.cz" → 212.111.4.142)		*# Protokol DNS — zjistí IP adresu  cílového počítače podle doménového jména ("www.oauh.cz" → 212.111.4.142)
	*# Protokol HTTP — stažení samotné stránky.		*# Protokol HTTP — stažení samotné stránky.
		+	* Viz také [[Protokoly aplikační vrstvy]]
Řádka 28:		Řádka 29:
	== 4. Transportní vrstva ==		== 4. Transportní vrstva ==
−	* Pokud posíláme větší množství dat, rozdělí data na menší na menší úseky (segmenty), které se dají poslat sítí přímo.	+	Úkoly: 
−	** Zároveň musí vyřešit ztrátu či poškození dat či některého segmentu.	+	# Pokud posíláme větší množství dat, rozdělí data na menší úseky (''segmenty'', anglicky ''segment'').
−	* Pokud na počítači komunikuje více aplikací, rozhodne, které aplikaci příchozí data patří.	+	#* Segmenty jsou jen tak veliké, aby šel každý segment odeslat naráz a neblokoval dlouho linku.
−	* Přilepí v hlavičce:	+	#* Výhody a nevýhody rozdělení na segmenty viz také [[Datagramová komunikace]].
−	** číslo portu	+	# Zároveň musí transportní vrstva vyřešit případnou ztrátu segmentu, změnu pořadí segmentů či poškození dat či některého segmentu.
−	** případné požadavky na ukončení	+	# Pokud na počítači komunikuje více aplikací, rozhodne, které aplikaci příchozí data patří.
−	** pořadové číslo	+
−	** + číslo potvrzení	+
		+	Transportní vrstva připojí k datagramu hlavičku, která obsahuje mimo jiné: 
		+	* číslo portu
		+	* případné požadavky na ukončení
		+	* pořadové číslo
		+	* + číslo potvrzení
	== 3. Síťová vrstva ==		== 3. Síťová vrstva ==
−	* Řeší směrování, tedy hledá cestu k cílovému zařízení.	+	* Řeší ''směrování'' (''routing''), tedy hledá cestu k cílovému zařízení.
	* Využívá již vytvořených směrovacích tabulek.		* Využívá již vytvořených směrovacích tabulek.
	** Směrovací tabulky vytvoří správce ručně, nebo využije směrovací protokol.		** Směrovací tabulky vytvoří správce ručně, nebo využije směrovací protokol.
	** Příklad směrovacího protokolu a vytváření tabulek viz [[Protokol RIP]].		** Příklad směrovacího protokolu a vytváření tabulek viz [[Protokol RIP]].
		+
		+	K segmentu připojuje IP adresu a další potřebné informace, čímž vznikne ''paket'' (anglicky ''packet'')
Řádka 50:		Řádka 56:
	* Provádí základní kontrolu zabezpečení proti chybám.		* Provádí základní kontrolu zabezpečení proti chybám.
	* Více o předávání dat mezi počítači na linkové a síťové vrstvě viz [[Předávání dat]].		* Více o předávání dat mezi počítači na linkové a síťové vrstvě viz [[Předávání dat]].
		+
		+	Aby mohla tyto úkoly plnit, musí přidat k paketu adresu cílového zařízení a kontrolní data (pro kontrolu chyb). Výsledný datagram označujeme jako ''rámec'' (''frame'').
Řádka 56:		Řádka 64:
−	== Model TCP/IP ==	+	== Zapouzdření ==
		+	* Každá vrstva potřebuje k plnění svých úkolů k datagramu přidat další informace.
		+	* Obvykle tyto informace přidává tak, že připojí hlavičku (''header''), případně patičku (''footer'').
		+	* Tomuto připojování informací říkáme ''zapouzdření'' (''encapsulation'').
	== Související stránky ==		== Související stránky ==
		+	* [[Model ISO/OSI]]
		+	* [[Datagramová komunikace]]
	* [[Stažení webové stránky]] — postup stažení webové stránky (co se musí stát?)		* [[Stažení webové stránky]] — postup stažení webové stránky (co se musí stát?)
	* [[Předávání dat]] — předávání dat na linkové a síťové vrstvě		* [[Předávání dat]] — předávání dat na linkové a síťové vrstvě
	* [[Protokol RIP]] — ukázka směrovacího protokolu		* [[Protokol RIP]] — ukázka směrovacího protokolu
		+	* [[Protokoly aplikační vrstvy]]

---

Aktuální verze z 17. 10. 2022, 09:45

Obsah 1 7. Aplikační vrstva 2 6. a 5. Prezentační a relační vrstva 3 4. Transportní vrstva 4 3. Síťová vrstva 5 2. Linková vrstva 6 1. Fyzická vrstva 7 Zapouzdření 8 Související stránky

7. Aplikační vrstva

• Sem spadají protokoly, které řeší skutečné potřeby aplikace/uživatele.
• Například při prohlížení webu musí protokol aplikační vrstvy stanovit:
  • Jak má vypadat požadavek: jak prohlížeč sdělí serveru, kterou stránku chce zobrazit
  • Jak má vypadat odpověď: jaká data má server předat, v jakém formátu předat obsah webové stránky,...
• Každý z protokolů funguje jinak, záleží na konkrétní úloze a protokolu.
• Příklady protokolů:
  1. Protokol DNS — zjistí IP adresu cílového počítače podle doménového jména ("www.oauh.cz" → 212.111.4.142)
  2. Protokol HTTP — stažení samotné stránky.
• Viz také Protokoly aplikační vrstvy

6. a 5. Prezentační a relační vrstva

• Doplňkové služby, pokud je třeba.
• Prezentační vrstva: šifrování, komprese, převod formátování dat.
• Relační vrstva: pokud navazujeme na předchozí komunikaci, pamatuje si stav předchozí komunikace.
  • Například pokud jsme se již v minulosti přihlásili na Office.com školním účtem, vypadá stránka jinak, než když se připojí uživatel, který přihlášený není.
• Viz Úkoly relační vrstvy, Komprese, Konverze formátů při přenosu, Princip šifrování.

4. Transportní vrstva

Úkoly: 

1. Pokud posíláme větší množství dat, rozdělí data na menší úseky (segmenty, anglicky segment).
   • Segmenty jsou jen tak veliké, aby šel každý segment odeslat naráz a neblokoval dlouho linku.
   • Výhody a nevýhody rozdělení na segmenty viz také Datagramová komunikace.
2. Zároveň musí transportní vrstva vyřešit případnou ztrátu segmentu, změnu pořadí segmentů či poškození dat či některého segmentu.
3. Pokud na počítači komunikuje více aplikací, rozhodne, které aplikaci příchozí data patří.

Transportní vrstva připojí k datagramu hlavičku, která obsahuje mimo jiné: 

• číslo portu
• případné požadavky na ukončení
• pořadové číslo
• + číslo potvrzení

3. Síťová vrstva

• Řeší směrování (routing), tedy hledá cestu k cílovému zařízení.
• Využívá již vytvořených směrovacích tabulek.
  • Směrovací tabulky vytvoří správce ručně, nebo využije směrovací protokol.
  • Příklad směrovacího protokolu a vytváření tabulek viz Protokol RIP.

K segmentu připojuje IP adresu a další potřebné informace, čímž vznikne paket (anglicky packet)

2. Linková vrstva

• Provede předání dat k sousednímu počítači (volbu správného souseda provádí síťová vrstva).
• Provádí vždy jeden krok komunikace k sousednímu počítači. Po cestě od zdroje k cíli bude použita několikrát.
• Provádí základní kontrolu zabezpečení proti chybám.
• Více o předávání dat mezi počítači na linkové a síťové vrstvě viz Předávání dat.

Aby mohla tyto úkoly plnit, musí přidat k paketu adresu cílového zařízení a kontrolní data (pro kontrolu chyb). Výsledný datagram označujeme jako rámec (frame).

1. Fyzická vrstva

• Zajistí kódování a dekódování dat, bitovou synchronizaci, dodržení parametrů rozhraní.

Zapouzdření

• Každá vrstva potřebuje k plnění svých úkolů k datagramu přidat další informace.
• Obvykle tyto informace přidává tak, že připojí hlavičku (header), případně patičku (footer).
• Tomuto připojování informací říkáme zapouzdření (encapsulation).

Související stránky

• Model ISO/OSI
• Datagramová komunikace
• Stažení webové stránky — postup stažení webové stránky (co se musí stát?)
• Předávání dat — předávání dat na linkové a síťové vrstvě
• Protokol RIP — ukázka směrovacího protokolu
• Protokoly aplikační vrstvy