Úkoly vrstev ISO/OSI
Z MiS
Obsah |
7. Aplikační vrstva
- Sem spadají protokoly, které řeší skutečné potřeby aplikace/uživatele.
- Například při prohlížení webu musí protokol aplikační vrstvy stanovit:
- Jak má vypadat požadavek: jak prohlížeč sdělí serveru, kterou stránku chce zobrazit
- Jak má vypadat odpověď: jaká data má server předat, v jakém formátu předat obsah webové stránky,...
- Každý z protokolů funguje jinak, záleží na konkrétní úloze a protokolu.
- Příklady protokolů:
- Protokol DNS — zjistí IP adresu cílového počítače podle doménového jména ("www.oauh.cz" → 212.111.4.142)
- Protokol HTTP — stažení samotné stránky.
- Viz také Protokoly aplikační vrstvy
6. a 5. Prezentační a relační vrstva
- Doplňkové služby, pokud je třeba.
- Prezentační vrstva: šifrování, komprese, převod formátování dat.
- Relační vrstva: pokud navazujeme na předchozí komunikaci, pamatuje si stav předchozí komunikace.
- Například pokud jsme se již v minulosti přihlásili na Office.com školním účtem, vypadá stránka jinak, než když se připojí uživatel, který přihlášený není.
- Viz Úkoly relační vrstvy, Komprese, Konverze formátů při přenosu, Princip šifrování.
4. Transportní vrstva
Úkoly:
- Pokud posíláme větší množství dat, rozdělí data na menší úseky (segmenty, anglicky segment).
- Segmenty jsou jen tak veliké, aby šel každý segment odeslat naráz a neblokoval dlouho linku.
- Výhody a nevýhody rozdělení na segmenty viz také Datagramová komunikace.
- Zároveň musí transportní vrstva vyřešit případnou ztrátu segmentu, změnu pořadí segmentů či poškození dat či některého segmentu.
- Pokud na počítači komunikuje více aplikací, rozhodne, které aplikaci příchozí data patří.
Transportní vrstva připojí k datagramu hlavičku, která obsahuje mimo jiné:
- číslo portu
- případné požadavky na ukončení
- pořadové číslo
- + číslo potvrzení
3. Síťová vrstva
- Řeší směrování (routing), tedy hledá cestu k cílovému zařízení.
- Využívá již vytvořených směrovacích tabulek.
- Směrovací tabulky vytvoří správce ručně, nebo využije směrovací protokol.
- Příklad směrovacího protokolu a vytváření tabulek viz Protokol RIP.
K segmentu připojuje IP adresu a další potřebné informace, čímž vznikne paket (anglicky packet)
2. Linková vrstva
- Provede předání dat k sousednímu počítači (volbu správného souseda provádí síťová vrstva).
- Provádí vždy jeden krok komunikace k sousednímu počítači. Po cestě od zdroje k cíli bude použita několikrát.
- Provádí základní kontrolu zabezpečení proti chybám.
- Více o předávání dat mezi počítači na linkové a síťové vrstvě viz Předávání dat.
Aby mohla tyto úkoly plnit, musí přidat k paketu adresu cílového zařízení a kontrolní data (pro kontrolu chyb). Výsledný datagram označujeme jako rámec (frame).
1. Fyzická vrstva
- Zajistí kódování a dekódování dat, bitovou synchronizaci, dodržení parametrů rozhraní.
Zapouzdření
- Každá vrstva potřebuje k plnění svých úkolů k datagramu přidat další informace.
- Obvykle tyto informace přidává tak, že připojí hlavičku (header), případně patičku (footer).
- Tomuto připojování informací říkáme zapouzdření (encapsulation).
Související stránky
- Model ISO/OSI
- Datagramová komunikace
- Stažení webové stránky — postup stažení webové stránky (co se musí stát?)
- Předávání dat — předávání dat na linkové a síťové vrstvě
- Protokol RIP — ukázka směrovacího protokolu
- Protokoly aplikační vrstvy