Významné složky GNU/Linuxu

Verze z 18. 12. 2013, 12:09 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) (Vytvoření stránky)		Aktuální verze z 30. 12. 2020, 17:29 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) m (Nadpis Další adresáře až na konec.)
(Není zobrazena 1 mezilehlá verze od 1 uživatele.)
Řádka 5:		Řádka 5:
	* Celý souborový systém GNU/Linuxu má tento jediný kořen.		* Celý souborový systém GNU/Linuxu má tento jediný kořen.
	* Pokud připojíme odpojitelné médium, jeho obsah se připojí jako podadresář.		* Pokud připojíme odpojitelné médium, jeho obsah se připojí jako podadresář.
		+
	== <code>/boot</code> ==		== <code>/boot</code> ==
	*spouštění systému		*spouštění systému
Řádka 10:		Řádka 11:
	== <code>/proc</code> ==		== <code>/proc</code> ==
−	*virtuální složka	+	* Virtuální adresář.
−	*údaje o systému a běžících procesech	+	* Obsahuje virtuální soubory s&nbsp;údaji o&nbsp;systému a&nbsp;běžících procesech.
		+	* Viz [[Adresář /proc]].
	== <code>/etc</code> ==		== <code>/etc</code> ==
		+	* Adresář s&nbsp;konfiguračními soubory.
	* Nastavení jednotlivých programů a systému		* Nastavení jednotlivých programů a systému
−	* [[Konfigurační soubory|konfigurační soubory]] systému jsou tomto adresáři.
	* Programy mají své podadresáře.		* Programy mají své podadresáře.
	; Příklady souborů		; Příklady souborů
Řádka 23:		Řádka 25:
	* <tt>/etc/yum.conf</tt>		* <tt>/etc/yum.conf</tt>
	* <tt>/etc/fstab</tt>		* <tt>/etc/fstab</tt>
		+	* <tt>/etc/samba</tt>... podadresář s&nbsp;konfiguračními soubory Samby.
		+
		+	Viz také: [[Konfigurační soubory|konfigurační soubory]].
	== Adresáře se spustitelnými programy ==		== Adresáře se spustitelnými programy ==
		+	* Jsou uvedeny v&nbsp;[[Proměnné prostředí|proměnné PATH]].
		+	* Často obsahují symbolické linky na spustitelné soubory.
		+	* V moderních distribucích je tendence, aby byly složky jen linky na jednu společnou složku.
		+	; Příklady
	/sbin		/sbin
−	*pro programy, které by měl spouštět jen root	+	* Pro programy, které by měl spouštět jen root.
−	*v cestě (proměnná PATH) má obvykle jen root	+	* V&nbsp;proměnné PATH je má obvykle jen root.
	/bin		/bin
−	*programy nutné ke spuštění systému	+	* Programy nutné ke spuštění systému
	/usr/bin		/usr/bin
−	*programy, které lze přimontovat později	+	* Programy, které lze přimontovat později
	/usr/local/bin		/usr/local/bin
	*linky pro spouštění aplikací		*linky pro spouštění aplikací
−	V moderních distribucích je tendence, aby byly složky jen linky na jednu společnou.
−	[[Proměnné prostředí|Proměnná PATH]] &mdash; obsahuje seznam složek, kde se hledají spustitelné soubory.
		+
		+	== Adresáře se spustitelnými programy ==
		+	* <code>/bin</code>,
		+	* <code>/usr/bin</code>,
		+	* <code>/usr/local/bin</code>.
	== <code>/dev</code> ==		== <code>/dev</code> ==
−	*virtuální složka	+	* Virtuální adresář.
−	*virtuální soubory zastupují hardwarová zařízení	+	* Virtuální soubory, které zastupují jednotlivá hardwarová zařízení.
−	/dev/fd0	+
−	*floppy	+	; Příklady:
−	mount /dev/fd0 /mnt/floppy -t vfat	+	* <code>/dev/stdin</code>... standardní vstup
−	/dev/sr0	+
−	*optická mechanika	+
−	*symlink	+
−	/dev/cdrom	+
−	mount /dev/cdrom /media/cdrom
	; Pevné disky		; Pevné disky
	/dev/sda		/dev/sda
Řádka 63:		Řádka 70:
	*Symbolické linky na oblasti.		*Symbolické linky na oblasti.
	**podle id, názvu, čísla oblasti,...		**podle id, názvu, čísla oblasti,...
−	;Vstupní a výstupní zařízení	+	; Vstupní a výstupní zařízení
	/dev/random		/dev/random
	/dev/null		/dev/null
Řádka 69:		Řádka 76:
	/dev/stdin		/dev/stdin
	/dev/stdout		/dev/stdout
		+
		+	; Další zařízení
		+	* <code>/dev/fd0</code>
		+	** Disketová mechanika (floppy disk)
		+	** Připojení:
		+	mount /dev/fd0 /mnt/floppy -t vfat
		+	* <code>/dev/sr0</code>
		+	** Optická mechanika
		+	** Na tentýž soubor vede také symbolický link:
		+	/dev/cdrom
		+	** Připojení:
		+	mount /dev/cdrom /media/cdrom
		+
	== <code>/home</code> ==		== <code>/home</code> ==
−	*uživatelské složky jednotlivých uživatelů	+	* Domovské adresáře jednotlivých uživatelů.
−	*uživatel by jinam neměl zapisovat	+	* Jediné místo, kam mají uživatelé standardně přístup &mdash; běžný uživatel by jinam neměl zapisovat.
−	*pro roota adresář <code>/root</code>	+	* Domovský adresář roota je výjimečně: <code>/root</code>.
		+
	== <code>/usr</code> ==		== <code>/usr</code> ==
Řádka 80:		Řádka 101:
	*Lze připojit jen pro čtení.		*Lze připojit jen pro čtení.
−	== <code>/media</code> ==	+	== <code>/media</code>, <code>/mnt</code> ==
−	/mnt	+	* Zde se vytváří adresáře, do kterých se připojuje obsah flash disků a&nbsp;dalších odebíratelných médií (CD-ROM,...).
−	*připojená zařízení (mount)	+
−	== Další složky ==	+
−	/lib	+
−	/tmp	+
−	*dočasné soubory	+
−	/opt	+
−	/usr/share/doc (+ /usr/local/share/doc)	+
−	*Další dokumentace kromě manuálových stránek	+
	== <code>/var</code> ==		== <code>/var</code> ==
−	*Složky, u kterých se významně mění objem dat	+	* Velké adresáře a&nbsp;adresáře, jejichž velikost se může měnit.
		+	; Příklady
	/var/backup		/var/backup
	*zálohy (standardně se nevytváří)		*zálohy (standardně se nevytváří)
Řádka 104:		Řádka 118:
	* Fiktivní adresář. Zastupuje adresář, který je v adresářové struktuře nad aktuálním.		* Fiktivní adresář. Zastupuje adresář, který je v adresářové struktuře nad aktuálním.
	* U kořenového adresáře ukazuje opět na kořenový adresář (jako <code>.</code>).		* U kořenového adresáře ukazuje opět na kořenový adresář (jako <code>.</code>).
		+
		+
		+	== Další adresáře ==
		+	/lib
		+	/tmp
		+	* Adresář pro ukládání dočasných souborů aplikací.
		+	* Využije se například když si zobrazíme obsah souboru z&nbsp;archivu (ZIP,...). Soubor se musí nejprve rozbalit a&nbsp;pak teprve nám ho systém může zobrazit. Často se rozbalí právě do adresáře <code>/tmp</code>.
		+	/opt
		+	/usr/share/doc (+ /usr/local/share/doc)
		+	*Další dokumentace kromě manuálových stránek
		+
	== Související stránky ==		== Související stránky ==

---

Aktuální verze z 30. 12. 2020, 17:29

Obsah 1 / 2 /boot 3 /proc 4 /etc 5 Adresáře se spustitelnými programy 6 Adresáře se spustitelnými programy 7 /dev 8 /home 9 /usr 10 /media, /mnt 11 /var 12 . 13 .. 14 Další adresáře 15 Související stránky 16 Zdroje

/

• Kořenový adresář, obdoba složky c:\ z Windows.
• Celý souborový systém GNU/Linuxu má tento jediný kořen.
• Pokud připojíme odpojitelné médium, jeho obsah se připojí jako podadresář.

/boot

• spouštění systému
• zavaděč jádra OS

/proc

• Virtuální adresář.
• Obsahuje virtuální soubory s údaji o systému a běžících procesech.
• Viz Adresář /proc.

/etc

• Adresář s konfiguračními soubory.
• Nastavení jednotlivých programů a systému
• Programy mají své podadresáře.

Příklady souborů

• /etc/passwd
• /etc/shadow
• /etc/grub.conf
• /etc/yum.conf
• /etc/fstab
• /etc/samba... podadresář s konfiguračními soubory Samby.

Viz také: konfigurační soubory.

Adresáře se spustitelnými programy

• Jsou uvedeny v proměnné PATH.
• Často obsahují symbolické linky na spustitelné soubory.
• V moderních distribucích je tendence, aby byly složky jen linky na jednu společnou složku.

Příklady

/sbin

• Pro programy, které by měl spouštět jen root.
• V proměnné PATH je má obvykle jen root.

/bin

• Programy nutné ke spuštění systému

/usr/bin

• Programy, které lze přimontovat později

/usr/local/bin

• linky pro spouštění aplikací

Adresáře se spustitelnými programy

• /bin,
• /usr/bin,
• /usr/local/bin.

/dev

• Virtuální adresář.
• Virtuální soubory, které zastupují jednotlivá hardwarová zařízení.

Příklady

• /dev/stdin... standardní vstup

Pevné disky

/dev/sda

• první pevný disk

/dev/sdb

• ...

Logické oblasti disků (partitions)

/dev/sda0
/dev/sda1
...
/dev/sdb0

/dev/disk/by-xxx

• Symbolické linky na oblasti.
  • podle id, názvu, čísla oblasti,...

Vstupní a výstupní zařízení

/dev/random
/dev/null
/dev/stderr
/dev/stdin
/dev/stdout

Další zařízení

• /dev/fd0
  • Disketová mechanika (floppy disk)
  • Připojení:

mount /dev/fd0 /mnt/floppy -t vfat

• /dev/sr0
  • Optická mechanika
  • Na tentýž soubor vede také symbolický link:

/dev/cdrom

• • Připojení:

mount /dev/cdrom /media/cdrom

/home

• Domovské adresáře jednotlivých uživatelů.
• Jediné místo, kam mají uživatelé standardně přístup — běžný uživatel by jinam neměl zapisovat.
• Domovský adresář roota je výjimečně: /root.

/usr

• Aplikace
• Soubory, které je možno sdílet v síti, nemění se, nejsou specifické pro konkrétní počítač.
• Lze připojit jen pro čtení.

/media, /mnt

• Zde se vytváří adresáře, do kterých se připojuje obsah flash disků a dalších odebíratelných médií (CD-ROM,...).

/var

• Velké adresáře a adresáře, jejichž velikost se může měnit.

Příklady

/var/backup

• zálohy (standardně se nevytváří)

/var/www

• kořen webového serveru, pokud je nainstalován Apache

.

• Fiktivní adresář. Zastupuje adresář, kde se právě nacházíme (aktuální adresář).

..

• Fiktivní adresář. Zastupuje adresář, který je v adresářové struktuře nad aktuálním.
• U kořenového adresáře ukazuje opět na kořenový adresář (jako .).

Další adresáře

/lib
/tmp

• Adresář pro ukládání dočasných souborů aplikací.
• Využije se například když si zobrazíme obsah souboru z archivu (ZIP,...). Soubor se musí nejprve rozbalit a pak teprve nám ho systém může zobrazit. Často se rozbalí právě do adresáře /tmp.

/opt
/usr/share/doc (+ /usr/local/share/doc)

• Další dokumentace kromě manuálových stránek

Související stránky

• Významné složky Windows
• Konfigurační soubory

Zdroje

• LinuxExpres.cz > Linuxákův-průvodce-po-adresářích