Analogový a digitální přenos
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
(Přidáno řešení analogového vstupu) |
m (→Digitální přenos: Tvrdé mezery před jednotkou při záznamu čísla) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
* intenzita světla (svítí/nesvítí apod.) | * intenzita světla (svítí/nesvítí apod.) | ||
* frekvence mechanického vlnění molekul vzduchu (zvuk) | * frekvence mechanického vlnění molekul vzduchu (zvuk) | ||
| + | |||
| + | Viz také: [[Základní pojmy teorie informace]] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Analogový × diskrétní × digitální signál == | ||
| + | ; Analogový signál | ||
| + | * Může nabývat libovolné hodnoty. | ||
| + | * Může se měnit kdykoli. | ||
| + | |||
| + | ; Diskrétní signál | ||
| + | * Diskrétní v čase: změna hodnoty může nastat jen ve vybraných okamžicích. | ||
| + | * Diskrétní v amplitudě: může nabývat jen vybraných hodnot. | ||
| + | |||
| + | ; Digitální (číslicový) signál | ||
| + | * Signál, který je diskrétní v čase i amplitudě. | ||
| + | |||
== Analogový přenos == | == Analogový přenos == | ||
* Český pojem je ''spojitý''. | * Český pojem je ''spojitý''. | ||
| − | *Výhody: | + | * Libovolná hodnota signálu je platná, s časem se hodnota mění postupně (spojitě). |
| + | * Výhody: | ||
** jednoduchost | ** jednoduchost | ||
** efektivita — v jednom okamžiku můžeme přenášet teoreticky nekonečně mnoho informace (ve skutečnosti jsme omezeni přesností měření a mírou šumu — rušení) | ** efektivita — v jednom okamžiku můžeme přenášet teoreticky nekonečně mnoho informace (ve skutečnosti jsme omezeni přesností měření a mírou šumu — rušení) | ||
| − | + | * Problémy: | |
| − | *Problémy: | + | ** nelze detekovat chybu (rušení signálu) |
| − | **nelze detekovat chybu (rušení signálu) | + | ** nelze opravit vzniklé zkreslení |
| − | **nelze opravit vzniklé zkreslení | + | |
| − | == | + | == Digitální přenos == |
* Vyhradíme pouze několik hodnot signálu, které jsou povolené. | * Vyhradíme pouze několik hodnot signálu, které jsou povolené. | ||
| − | * Výskyt jiných hodnot | + | * Výskyt jiných hodnot indikuje chybu při přenosu (porušení přenášeného signálu). |
* Můžeme chybu „opravit“: | * Můžeme chybu „opravit“: | ||
| − | **Zaokrouhlíme ji na nejbližší platnou hodnotu. | + | ** Zaokrouhlíme ji na nejbližší platnou hodnotu. |
| − | **Často tak získáme správnou (odvysílanou) hodnotu (ale ne vždy)! | + | ** Často tak získáme správnou (odvysílanou) hodnotu (ale ne vždy)! |
| − | + | * Speciálním příkladem je situace, kdy připouštíme pouze dvě povolené hodnoty signálu. | |
<div class="Priklad"> | <div class="Priklad"> | ||
| − | ; Semafor | + | ; Příklad — Semafor |
* Stanovíme například, že semafor může svítit pouze zeleně, oranžově nebo červeně. | * Stanovíme například, že semafor může svítit pouze zeleně, oranžově nebo červeně. | ||
* Pokud dojde ke zkreslení vnímání barvy třeba vlivem vnějšího osvětlení, obvykle jsme schopni rozhodnout, které barvě je pozorovaná barva nejblíže. | * Pokud dojde ke zkreslení vnímání barvy třeba vlivem vnějšího osvětlení, obvykle jsme schopni rozhodnout, které barvě je pozorovaná barva nejblíže. | ||
</div> | </div> | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
<div class="Priklad"> | <div class="Priklad"> | ||
| − | ; Napětí mezi párem vodičů | + | ; Příklad — Napětí mezi párem vodičů |
| − | * Povolíme velikost napětí pouze +5 V nebo -5 V. | + | * Povolíme velikost napětí pouze +5 V nebo -5 V. |
| − | * Pokud naměříme například 4,5 V, je velká pravděpodobnost, že se jedná o hodnotu 5 V, která byla zkreslena rušením o velikosti 0,5 V. (Mohlo se ale také jednat o hodnotu -5 V, zkreslenou o 9,5 V.) | + | * Pokud naměříme například 4,5 V, je velká pravděpodobnost, že se jedná o hodnotu 5 V, která byla zkreslena rušením o velikosti 0,5 V.<br />(Mohlo se ale také jednat o hodnotu -5 V, zkreslenou o 9,5 V.) |
</div> | </div> | ||
== Analogový vstupní signál × analogové zpracování == | == Analogový vstupní signál × analogové zpracování == | ||
| − | ; Vstupní signál je digitální | + | ; A) Vstupní signál je digitální |
* (například z počítače) | * (například z počítače) | ||
* Obvykle se vstupní signál zpracovává, přenáší a ukládá v digitální podobě. | * Obvykle se vstupní signál zpracovává, přenáší a ukládá v digitální podobě. | ||
* Díky tomu nedochází ke zkreslení při zpracování a přenosu. | * Díky tomu nedochází ke zkreslení při zpracování a přenosu. | ||
| − | ; Vstupní signál je analogový | + | ; B) Vstupní signál je analogový |
| − | + | Zde máme dvě možnosti: | |
| − | + | # zpracování, přenos a ukládání provést analogově (pak každá operace přináší další zkreslení), | |
| − | + | # nebo provést [[Digitalizace analogového signálu|digitalizaci]] a dále již pracovat s digitální podobou vstupu.<br />(Pak dochází při zkreslení pouze v průběhu digitalizace — toto zkreslení ale pro některé aplikace může být nepřijatelné.) | |
== Viz také == | == Viz také == | ||
* [[Digitalizace analogového signálu]] | * [[Digitalizace analogového signálu]] | ||
| + | |||
| + | == Zdroje == | ||
| + | * [http://www.earchiv.cz/a98/a844k180.php3 Jiří Peterka. e-archiv.cz > Druhy přenosu] | ||
Aktuální verze z 14. 11. 2016, 07:33
Obsah |
Signál a kódování
Připomeňme, že:
Signál je fyzikální veličina, která je nositelem informace.
Kódování je proces, při kterém ukládáme (kódujeme) informaci do posloupnosti hodnot zvoleného signálu.
- Příklady signálů
- velikost elektrického napětí mezi dvěma vodiči
- frekvence změny elektrického napětí mezi dvěma vodiči
- vlnová délka (barva) světla, vyzařovaná zdrojem
- intenzita světla (svítí/nesvítí apod.)
- frekvence mechanického vlnění molekul vzduchu (zvuk)
Viz také: Základní pojmy teorie informace
Analogový × diskrétní × digitální signál
- Analogový signál
- Může nabývat libovolné hodnoty.
- Může se měnit kdykoli.
- Diskrétní signál
- Diskrétní v čase: změna hodnoty může nastat jen ve vybraných okamžicích.
- Diskrétní v amplitudě: může nabývat jen vybraných hodnot.
- Digitální (číslicový) signál
- Signál, který je diskrétní v čase i amplitudě.
Analogový přenos
- Český pojem je spojitý.
- Libovolná hodnota signálu je platná, s časem se hodnota mění postupně (spojitě).
- Výhody:
- jednoduchost
- efektivita — v jednom okamžiku můžeme přenášet teoreticky nekonečně mnoho informace (ve skutečnosti jsme omezeni přesností měření a mírou šumu — rušení)
- Problémy:
- nelze detekovat chybu (rušení signálu)
- nelze opravit vzniklé zkreslení
Digitální přenos
- Vyhradíme pouze několik hodnot signálu, které jsou povolené.
- Výskyt jiných hodnot indikuje chybu při přenosu (porušení přenášeného signálu).
- Můžeme chybu „opravit“:
- Zaokrouhlíme ji na nejbližší platnou hodnotu.
- Často tak získáme správnou (odvysílanou) hodnotu (ale ne vždy)!
- Speciálním příkladem je situace, kdy připouštíme pouze dvě povolené hodnoty signálu.
- Příklad — Semafor
- Stanovíme například, že semafor může svítit pouze zeleně, oranžově nebo červeně.
- Pokud dojde ke zkreslení vnímání barvy třeba vlivem vnějšího osvětlení, obvykle jsme schopni rozhodnout, které barvě je pozorovaná barva nejblíže.
- Příklad — Napětí mezi párem vodičů
- Povolíme velikost napětí pouze +5 V nebo -5 V.
- Pokud naměříme například 4,5 V, je velká pravděpodobnost, že se jedná o hodnotu 5 V, která byla zkreslena rušením o velikosti 0,5 V.
(Mohlo se ale také jednat o hodnotu -5 V, zkreslenou o 9,5 V.)
Analogový vstupní signál × analogové zpracování
- A) Vstupní signál je digitální
- (například z počítače)
- Obvykle se vstupní signál zpracovává, přenáší a ukládá v digitální podobě.
- Díky tomu nedochází ke zkreslení při zpracování a přenosu.
- B) Vstupní signál je analogový
Zde máme dvě možnosti:
- zpracování, přenos a ukládání provést analogově (pak každá operace přináší další zkreslení),
- nebo provést digitalizaci a dále již pracovat s digitální podobou vstupu.
(Pak dochází při zkreslení pouze v průběhu digitalizace — toto zkreslení ale pro některé aplikace může být nepřijatelné.)
