Historie Sokola

Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
m (1848–1882: Graficky upraveno)
(Další významná data: Oprava odkazu na stránku s programem Sokola.)
 
(Není zobrazeno 25 mezilehlých verzí od 1 uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
[[Category:IV. třída]][[Category:III. třída]][[Category:Sokol]][[Category:VSE]]
 
[[Category:IV. třída]][[Category:III. třída]][[Category:Sokol]][[Category:VSE]]
  
== 1848–1882 ==
+
== 1848–1882 Zrod úřadům navzdory==
  
; Historický kontext:
+
=== Charakteristika období ===
* Rakousko-Uherská monarchie, císař Franz Josef I.
+
* Boj o povolení organizace, později o povolení existence České obce sokolské.
*Předchozí události:
+
* Nepřízeň úřadů, jednoty masově vznikají, ale také nezřídka zanikají, nebo jejich činnost musí být přerušována.
**přechod od feudalismu k průmyslové společnosti (zrušení nevolnictví, toleranční patent)
+
* Ve spoustě jednot problémy s tím, kde cvičit.
**pokrok: století páry
+
* Spory, zda má být organizace spíše politická, nebo spíše zaměřená na cvičení. Velký podíl necvičících členů (cvičí jen cca třetina členů).
**postupný odklon od absolutismu
+
 
**„národní obrození“
+
=== Historický kontext ===
**vznikají první tělocvičné ústavy, rozvoj cvičení a sportu.
+
; Stát
*Byli Češi v monarchii svobodní?
+
* České země byly v té době součástí Rakousko-Uherské monarchie.
**Lze polemizovat, ale...
+
* Císařem byl František Josef I.
**Revoluční rok 1848 — bepokoje v Praze tvrdě potlačilo vojsko. (Ale je pravda, že částečně v důsledku předchozích nepokojů ve Vídni.)
+
 
**Karel Havlíček Borovský byl odeslán do vyhnanství do Brixenu (1851) za vydávání českých novin (Národní noviny).
+
; Předchozí události:
**Dozor nad nepohodlnými osobami
+
* Již v 18. století dochází postupně k přechod od feudalismu k průmyslové společnosti (zrušení nevolnictví, toleranční patent).
***Palacký, Rieger
+
* Pokrok: 19. století se nazývá „století páry“, lidé věří v sílu vědy a poznání.
***zvláště v období Bachova absolutismu.
+
* Postupný odklon od absolutismu. Císař již nevládne sám, na vládě se podílí volení zástupci (zemský sněm, říšský sněm), fungují politické strany.
**Fungovala běžně cenzura.
+
* V Čechách probíhá „národní obrození“, šíří se zájem o češtinu jako národní jazyk, většina obyvatel ve městech ale mluví německy, čeština přežívá spíše na venkově.
 +
* Vznikají první tělocvičné ústavy, rozvoj cvičení a sportu.
 +
 
 +
; Byli Češi v monarchii svobodní?
 +
* Lze polemizovat, ale...
 +
* Revoluční rok 1848 — nepokoje v Praze tvrdě potlačilo vojsko. (Ale je pravda, že částečně se jednalo o reakci na předchozí nepokoje ve Vídni.)
 +
* Karel Havlíček Borovský byl odeslán do vyhnanství do Brixenu (1851) za vydávání českých novin (Národní noviny).
 +
* Není ničím netypickým policejní dozor nad nepohodlnými osobami (Palacký, Rieger,...).
 +
** Zvláště v období tzv. Bachova absolutismu.
 +
* Fungovala běžně cenzura.
 
* Po porážce v Prusko-Rakouské válce Uhry získaly autonomii, Čechy nikoli.
 
* Po porážce v Prusko-Rakouské válce Uhry získaly autonomii, Čechy nikoli.
**Tyrš se musel vzdát funkce náčelníka Sokola, aby mohl přednášet na univerzitě.
+
* Tyrš se musel vzdát funkce náčelníka Sokola, aby mohl přednášet na univerzitě.
*Slovanská vzájemnost
+
**Snaha o sjednocení slovanských národů.
+
**Jako vůdčí národ chápáno Rusko.
+
**Mnohé osobnosti realisticky odmítají (Masaryk).
+
*O osamostatnění Čech se moc nemluvilo.
+
** Spíše snaha o získání částečné autonomie a vyrovnání práv národů monarchie — Čechy, Rakousko, Uhry (Maďarsko).
+
  
; Revoluční rok 1848
+
; Slovanská vzájemnost
*Bouře proti absolutistické vládě.
+
* Oblíbený pojem, označující snaha o sjednocení slovanských národů.
*V Praze potlačeny vojsky maršála Windischgrätze.
+
* Jako vůdčí slovanský národ chápáno Rusko.
*Na barikádách bojuje ve studentské legii i Miroslav Tyrš (16 let).
+
* Mnohé osobnosti myšlenku slovanské vzájemnosti uznávají, jiné realisticky odmítají (například T. G. Masaryk).
**Poznal se zde s Jindřichem Fügnerem
+
* Odmítají zvláště ty osobnosti, které Rusko skutečně navštívily.
*Odtud budování Sokola jako „národní armády“.
+
  
; Založení Sokola
+
; Chtěli Sokolové osamostatnění Čech/Československa?
* Název Sokol: podle jihoslovanských bojovníků (sokolíci)
+
* Spíše se jednalo o snahu o získání částečné autonomie a vyrovnání práv národů monarchie — Čechy, Rakousko, Uhry (území dnešního Maďarska a Slovensko).
* Sokol měl všestrannou podporu od osobností českého kulturního a politického života.
+
* Myšlenka osamostatnění získala na popularitě až před první světovou válkou, kdy docházelo k sbližování Rakousko-Uherska a Pruska (německých zemí).
* Tělocvičná jednota pražská
+
**Zakladatelé: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, další: bratři Gregrovi,...
+
**Stanovy schváleny: 27. ledna 1862
+
**Ustavující valná hromada: 16. února 1862, starosta Fügner, náčelník Tyrš
+
  
; Program Sokola
+
=== Revoluční rok 1848 ===
*na antickém principu, vychází z řecké filozofie
+
* Bouře proti absolutistické vládě nejprve ve Vídni, pak v Praze.
*Kalogathia — ideál souladu mezi krásou těla a ducha
+
* Docházelo ale k obdobným bouřím v celé Evropě.
**„ideál dokonalosti“, ke kterému se Sokol snaží směřovat
+
* V Praze bouře potlačeny vojsky maršála Windischgrätze.
*Moderní organizace
+
* Mimo jiné i odtud pochází myšlenka budování Sokola jako „národní armády“.
**inspirace (v té době) moderními trendy:
+
*** turnerské hnutí (Německo): nářaďový tělocvik
+
*** švédská a francouzská tělocvičná soustava
+
**Sokolové vysíláni do zahraničí, aby získávali inspiraci pro další rozvoj.
+
*Cíle
+
**rozvoj českého národa
+
***kultivace národa
+
***rozvoj jazyka
+
**poznání historie
+
***zájem o lidovou slovesnost
+
**federativní rozdělení v rámci monarchie
+
**tělesnou zdatností a kázní podpořit sílu národa
+
***obranyschopnost
+
***konkurenceschopnost
+
  
; Charakteristika období
+
=== Založení Sokola 16. února 1862 ===
*boj o povolení organizace, později o povolení existence ČOS
+
* Původ názvu Sokol: podle dávných jihoslovanských bojovníků, kteří si říkali „sokolíci“.
**nepřízeň úřadů
+
* Sokol měl všestrannou podporu od osobností ''českého'' kulturního a politického života.
**Tyrš musí dočasně opustit post náčelníka.
+
* Naopak úřady kladly vzniku Sokola spíše překážky.
*spory, zda má být organizace spíše politická, nebo spíše zaměřená na cvičení
+
* Hlavními tvůrci sokolské myšlenky byli: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner.
**velký podíl necvičících členů (cvičí cca třetina členů)
+
  
; První slet 1882
+
; Tělocvičná jednota pražská
*na Střeleckém ostrově
+
* Dnešním pohledem se jednalo o první sokolskou tělocvičnou jednotu.
*cvičení vede a řídí osobně Dr. Tyrš
+
* Podle jejího vzoru vznikaly další jednoty nejprve v okolí Prahy, pak v dalších městech.
; Další data
+
* Teprve později přišla myšlenka vzniku České obce sokolské jako organizace, zastřešující všechny sokolské jednoty.
*1869 počátek ženského tělocviku
+
* Zakladatelé: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, bratři Gregrovi,...
**Vzniká Tělocvičný spolek paní a dívek pražských — tělocvičná jednota žen.
+
* Stanovy schváleny: 27. ledna 1862.
**S mužským cvičením spojeno až později.
+
* Ustavující valná hromada: 16. února 1862, starosta Fügner, náčelník Tyrš.
**Klemeňa Hanušová
+
<div class="Poznamka">Datum ustavující valné hromady Tělocvičné jednoty pražské &mdash; 16. února 1862 &mdash; bývá považováno za datum založení Sokola.</div>
*1871: založen časopis Sokol, jako úvodník stať „Náš úkol, směr a cíl“
+
 
** „Náš úkol, směr a cíl“ se stal a zústal dodnes neoficiálním programem Sokola, viz dále.
+
=== Program Sokola ===
** poslední vydání stati: sestra Provazníková
+
* Na antickém principu, vychází z řecké filozofie.
*1872--1880
+
* ''Kalogathia'' &mdash; ideál souladu mezi krásou těla a ducha. Chápán jako „ideál dokonalosti“, ke kterému se Sokol snaží směřovat.
**úpadek v důsledku politických poměrů
+
* Moderní organizace
**stíhání propagátorů českého národního života
+
** inspirace (v té době) moderními trendy: turnerské hnutí (Německo): nářaďový tělocvik, švédská a francouzská tělocvičná soustava.
*1882
+
** Sokolové vysíláni do zahraničí, aby získávali inspiraci pro další rozvoj.
**první všesokolský slet
+
 
**nový rozvoj
+
; Cíle
*1884
+
* Rozvoj českého národa
**úmrtí Miroslava Tyrše
+
** kultivace národa
**v Ötzu (rakouské Alpy)
+
** rozvoj jazyka
*24. března 1889
+
* Poznání historie
**ustanovena Česká Obec Sokolská
+
** zájem o lidovou slovesnost
**Organizace zastřešující činnost všech sokolských jednot.
+
* Federativní rozdělení v rámci monarchie
**O její založení usilovali sokolové dlouhou řádku let.
+
* Tělesnou zdatností a kázní podpořit sílu národa:
 +
** obranyschopnost
 +
** konkurenceschopnost
 +
 
 +
=== První slet 1882 ===
 +
* Povolen úřady až na několikátý pokus.
 +
* Na Střeleckém ostrově.
 +
* Cvičení vede a řídí osobně Dr. Tyrš.
 +
* Nastartoval nový rozvoj organizace.
 +
 
 +
=== Další významná data ===
 +
* 1869 počátek ženského tělocviku: vzniká ''Tělocvičný spolek paní a dívek pražských'' první tělocvičná jednota žen.
 +
** Do té doby cvičili jen muži, cvičení pro ženy bylo považováno za nevhodné.
 +
** ''Klemeňa Hanušová'': cvičitelka a Tyršova žákyně (viz [[#Osobnosti|kapitola Osobnosti]]).
 +
* 1871: založen časopis ''Sokol''
 +
** Jako úvodník prvního čísla vyšla stať [[Náš úkol, směr a cíl|„Náš úkol, směr a cíl“]], která se stala a zůstala dodnes programovým základem Sokola, viz také [[Program Sokola]].
 +
* 1872&ndash;1880
 +
** úpadek v důsledku politických poměrů
 +
** stíhání propagátorů českého národního života
 +
* 1884
 +
** úmrtí Miroslava Tyrše
 +
** V řece Ache nedaleko v městečka Ötzu (rakouské Alpy).
 +
* 24. března 1889
 +
** Ustanovena ''Česká Obec Sokolská''
 +
** Organizace zastřešující činnost všech sokolských jednot.
 +
** O její založení usilovali sokolové dlouhou řádku let.
  
; Osobnosti
+
=== Osobnosti===
*Dr. Miroslav Tyrš (1832–1884)
+
*''Dr. Miroslav Tyrš'' (1832–1884)
 
**profesor filozofie
 
**profesor filozofie
 
**vůdčí osobnost
 
**vůdčí osobnost
Řádka 104: Řádka 112:
 
**1860: Tyrš jmenován doktorem filozofie na pražské universitě
 
**1860: Tyrš jmenován doktorem filozofie na pražské universitě
 
**později poslanec zemského sněmu
 
**později poslanec zemského sněmu
*Jindřich Fügner (1822–1865)
+
*''Jindřich Fügner'' (1822–1865)
 
** obchodník
 
** obchodník
**výrazně přispěl k materiálnímu zajištění Sokola v jeho počátcích
+
** výrazně přispěl k materiálnímu zajištění Sokola v jeho počátcích
**s Tyršem se poznal na barikádách v roce 1848
+
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Klem%C3%A9%C5%88a_Hanu%C5%A1ov%C3%A1 ''Klemeňa Hanušová'' (1845&nbsp;1918) &rarr; viz Wikipedia]
*Klemeňa Hanušová
+
 
**ženský tělocvik
 
**ženský tělocvik
 
**žákyně Tyršova
 
**žákyně Tyršova
*Renáta Tyršová
+
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Ren%C3%A1ta_Tyr%C5%A1ov%C3%A1 ''Renáta Tyršová'' (1854&ndash;1937) &rarr; viz Wikipedia]
**dcera Jindřicha Fügnera, manželka Dr. Miroslava Tyrše (1882)
+
**Dcera Jindřicha Fügnera, manželka Dr. Miroslava Tyrše (od roku 1882)
**o 22 let mladší než doktor Tyrš, v té době to nebylo nic zvláštního
+
**Po Tyršově smrti utřídila jeho spisy, byla až do smrti významnou osobností českého národního života.
**po Tyršově smrti utřídila jeho spisy, byla až do smrti významnou osobností českého národního života
+
**''Zajímavost: Renáta byla o&nbsp;22 let mladší než Dr. Tyrš, v té době to nebylo příliš zvláštní. Vychována na tu dobu velmi demokraticky.''
  
== 1882–1914 ==
+
 
 +
== 1882–1914 První období rozmachu ==
 
; Charakteristika
 
; Charakteristika
*Rozvoj hnutí, další jednoty.
+
* Rozvoj hnutí, další jednoty.
*Vznik České obce sokolské (1889)
+
* Díky uvolnění politických poměrů snazší podmínky pro rozvoj.
*Další slety
+
* Vznik České obce sokolské (1889).
 +
** Povolena po předchozích opakovaných pokusech a&nbsp;po dlouhodobé snaze sokolů.
 +
* Další [https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%A1esokolsk%C3%BD_slet slety (&rarr; Wikipedie)]: 1891, 1895, 1901, 1907, 1912.
 +
 
 +
 
 +
== 1. světová válka &mdash; zákaz činnosti a odboj ==
 +
 
 +
=== Snaha o&nbsp;nezávislost ===
 +
* Během I. světové války (tehdy označované jako „Velká válka“) postupně dospěly vůdčí osobnosti českého národa k&nbsp;přesvědčení, že reforma Rakousko-Uherska není perspektivní a&nbsp;pro další rozvoj je nezbytné osamostatnění.
 +
; „Maffie“
 +
* Toto označení používala skupina exilových státníků, kteří se snažili o&nbsp;osamostatnění diplomatickou cestou.
 +
* K&nbsp;českým politikům (vůdčí osobností byl profesor [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Garrigue_Masaryk Tomáš Garrigue Masaryk], dále zde působil například Edvard Beneš a další, například i Josef Scheiner) se přidaly představitelé slovenského národa (především Milan Rastislav Štefánik)
 +
* V&nbsp;Rakousko-Uhersku byl na některé představitele vydán zatykač.
 +
* Sokolové podporovali činnost finančně (zvláště v&nbsp;počátcích).
 +
 
 +
=== První zákaz činnosti Sokola ===
 +
* Činnost Sokola byla během 1. světové války zakázána &mdash; 28. 11. 1915 (viz také [[#Zdroje|[Kašák, 2002]]]).
 +
 
 +
=== Legie ===
 +
* Mnozí Češi a Slováci nechtěli bojovat za Rakousko-Uhersko a&nbsp;dobrovolně se vzdali.
 +
* Nejprve byli vězněni v&nbsp;táborech, později se podařilo prosadit možnost, že budou moci bojovat proti Rakousku-Uhersku.
 +
* Z&nbsp;počátku vzniklo několik jednotek. V&nbps;boji se osvědčili, proto přibývaly další jednotky, označované jako ''legie''.
 +
* Sokolové tvořili často základ vznikajících legií, měli výcvik ze cvičení (nástupy, kázeň, fyzická odolnost).
 +
; Bitva u Zborova (2. července 1917)
 +
* První vystoupení legionářů.
 +
* Vítězství legií proti přesile (3500 proti 5500, výrazně horší výzbroj legionářů)
 +
* Díky tomuto úspěchu byla zrušena omezení tvorby československých pluků.
 +
* Dobrovolnické jednotky vznikaly v&nbsp;Rusku, ve Francii a&nbsp;Itálii.
 +
* Po vzniku Československé republiky se legie staly základem Československé armády.
 +
* ''Zajímavost: Vzhledem k&nbsp;politickým událostem v&nbsp;Rusku se ruská část legií mohla vrátit do ČSR až v&nbsp;roce 1921 a&nbsp;musela jet přes celou Sibiř a následně lodí přes USA a&nbsp;západní Evropu.''
 +
 
 +
=== Osobnosti ===
 +
* Dr. Josef Eugen Scheiner (1861&ndash;1932)
 +
** Právník (vlastní advokátní kancelář od 1893).
 +
** V&nbsp;17&nbsp;letech vstupuje do Sokola.
 +
** Redaktor časopisu Sokol (od 1887)
 +
** Starosta ČOS od roku 1906.
 +
** Významná osobnost politického života v&nbsp;době První republiky.
 +
** Po vzniku republiky se podílel na vzniku Československé armády.
 +
** Spolupracovník Tyrše.
 +
** ''Zajímavost: Scheinerova teta byla sestrou Tyršovi manželky Renáty.''
 +
** Spolupracoval s T. G. Masarykem (Maffie), zajistil peníze na jeho působení v zahraničí.
 +
** Působil i literárně, psal i hry pro loutkové divadlo.
 +
* Plk. Josef Jiří Švec (1883–1918)
 +
** Před válkou působil jako učitel v Rusku.
 +
** Plukovník legií, účastní se bojů u&nbsp;Zborova.
 +
** V&nbsp;roce 1918 páchá sebevraždu poté, co jeho podřízení odmítli splnit rozkaz (boj proti přesile bolševiků). To jeho spolubojovníky přesvědčilo a&nbsp;rozkaz byl následně splněn.
 +
* Náčelník ČOS Jindřich Vaníček
 +
* Náčelnice ČOS M. Malá
 +
; Další zdroje
 +
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10362011008-ceske-stoleti/21251212023-velike-bourani-1918/ iVysílání.cz &rarr; České století 1918 (75 min.)]: mise T. G. Masaryka za 1. sv. války a události vedoucí ke vzniku republiky.
 +
* [http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-josef-scheiner-cesky-politik-pravnik-sokolsky-funkcionar--950881 Rozhlas.cz &rarr; Ecce homo &mdash; Josef Scheiner]
  
== I. světová válka ==
 
*Sokolové tvoří základ vznikajících legií. Měli výcvik ze cvičení (nástupy, kázeň, fyzická odolnost).
 
; Mafie
 
*skupina exilových státníků
 
*bojuje za nezávislost Československa
 
*Masaryk, Beneš,...
 
; Osobnosti
 
*Plk. Josef Jiří Švec (1883–1918)
 
**Před válkou působil jako učitel v Rusku.
 
**plukovník legií
 
**bojuje u Zborova
 
**1918 páchá sebevraždu
 
***poté, co jeho podřízení odmítli splnit rozkaz (boj proti přesile bolševiků)
 
***rozkaz byl následně splněn
 
; červen 1917 bitva u Zborova
 
*první vystoupení legionářů
 
*vítězství legií proti přesile (3500 proti 5500, výrazně horší výzbroj legionářů)
 
*po úspěchu zrušena omezení tvorby československých pluků
 
; 28. 10. 1918 Vznik samostatného státu
 
*Sokolové tvoří vojenskou moc a zajišťují vnitřní bezpečnost nově vznikajícího státu.
 
*Starosta Dr. Josef Scheiner pověřen nově vznikající vládou zajištěním bezpečnosti.
 
*náčelník Jindřich Vaníček
 
*náčelnice M. Malá
 
  
 
== První republika ==
 
== První republika ==
; Charakteristika
+
=== Charakteristika období ===
*Sokolové byly oporou demokracie, starosta ČOS byl celospolečensky vysoce postavenou osobností.
+
* Sokolové byly oporou demokracie, starosta ČOS byl celospolečensky vysoce postavenou osobností.
*Pokles členstva a nový rozvoj s modernizací obsahu ve 30. letech.
+
* Pokles členstva a nový rozvoj s modernizací obsahu ve 30. letech.
; Události
+
* Sokolové tvořili základ sportovní reprezentace ČSR.
*1920... 562 tisíc členů, z toho 323 tisíc cvičících
+
* Sokol stál u&nbsp;zrodu mnoha mezinárodních sportovních organizací, jeho vedení bylo často zároveň vedením těchto mezinárodních sportovních organizací.
 +
 
 +
=== 28. 10. 1918 Vznik samostatného státu ===
 +
* Sokolové v&nbsp;počátcích po vzniku republiky tvoří první vojenskou moc (do návratu legií) a zajišťují vnitřní bezpečnost nově vznikajícího státu.
 +
* Starosta Sokola Dr. Josef Scheiner pověřen nově vznikající vládou zajištěním bezpečnosti.
 +
 
 +
=== Další události ===
 +
*1920... Sokol má 562 tisíc členů, z toho 323 tisíc cvičících
 
*1921... návrat legií z Ruska
 
*1921... návrat legií z Ruska
 +
* 1926... všesokolský slet se poprvé konal na Strahovském stadioně
 +
** Sokolové se na výstavbě Strahovského stadionu významně podíleli, vlastníkem stadionu však bylo vždy město Praha.
 
*v 30. letech vzestup nacismu v Německu
 
*v 30. letech vzestup nacismu v Německu
 
*1936... vystoupení na olympiádě v Mnichově
 
*1936... vystoupení na olympiádě v Mnichově
Řádka 167: Řádka 212:
 
**postoupení sudetoněmeckého prostoru Německu
 
**postoupení sudetoněmeckého prostoru Německu
 
*14. března 1939 vznik samostatného Slovenského štátu
 
*14. března 1939 vznik samostatného Slovenského štátu
*15. března 1939 okupace
+
*15. března 1939 okupace ČSR
; Osobnosti
+
 
 +
=== Osobnosti ===
 
*Členy Sokola byly významné osobnosti politické scény.
 
*Členy Sokola byly významné osobnosti politické scény.
*Dr. Josef Eugen Scheiner (1861–1932)
+
* Dr. Scheiner viz výše.
**právník (vlastní advokátní kancelář od 1893)
+
**v 17 letech vstupuje do Sokola
+
**redaktor časopisu Sokol (od 1887)
+
**starosta ČOS (od roku 1906)
+
**spolupracoval s T. G. Masarykem, zajistil peníze na jeho působení v zahraničí.
+
**působil i literárně, psal i hry pro loutkové divadlo
+
 
*Prezidenti v řadách Sokola:
 
*Prezidenti v řadách Sokola:
 
**Masaryk
 
**Masaryk
 
**Beneš
 
**Beneš
  
== II. světová válka ==
 
*Odbojová činnost
 
*Sokol rozpuštěn už v roce 1941, mnoho členů popraveno
 
**Na slovensku rozpuštěn v prosinci 1939.
 
*Sokol fungoval v cizině, přinesli čeští dobrovolníci v odboji
 
  
== 1945–1948 ==
+
== 2. světová válka &mdash; opět v ilegalitě ==  
*znovuobnovení
+
* Od začátku války se sokolové účastnili protiněmeckého odboje.
*1947: přes milion členů
+
*Sokol rozpuštěn 8. října 1941
*únor 1948: komunistický převrat
+
** 136 předních činovníků zatčeno a popraveno či odvlečeno do koncentračních táborů
== po únoru 1948 ==
+
** Pouze 9 přežilo, z nich 7 znovu vězněno komunistickým režimem.
 +
** 8. říjen je významným dnem ČOS.
 +
** Viz [[#Zdroje|[Kašák, 2002]]].
 +
**Na Slovensku rozpuštěn Sokol v prosinci 1939.
 +
* Sokol fungoval v cizině, přinesli čeští dobrovolníci v odboji.
 +
* V Československu probíhala ilegální odbojová činnost (předávání zpráv do zahraničí, pomoc pronásledovaným, pomoc rodinám zatčených,...)
 +
 
 +
 
 +
== 1945&ndash;1948 Nový růst, ale... ==
 +
* Znovuobnovení Sokola.
 +
* Politický kontext: postupné omezování demokracie v ČSR, vznik Národní fronty a omezení činnosti politických stran.
 +
* 1947: přes milion členů
 +
* Únor 1948: komunistický převrat
 +
; Další zdroje:
 +
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10362011008-ceske-stoleti/21251212008-vsechnu-moc-lidu-stalinovi-1948/ iVysílání&rarr; Všechnu moc lidu Stalinovi (1948)(75 min.)]: Jak bylo Československo zbaveno demokracie.
 +
 
 +
 
 +
== Po únoru 1948 &mdash; nová totalita ==
 
*31. 3. 1948: sjednocení všech tělovýchovných organizací pod Sokol (DTJ, Orel, Junák,...)
 
*31. 3. 1948: sjednocení všech tělovýchovných organizací pod Sokol (DTJ, Orel, Junák,...)
 
** ~ povinný vstup do tzv. Národní fronty
 
** ~ povinný vstup do tzv. Národní fronty
Řádka 205: Řádka 257:
 
*snaha o obnovení Sokola
 
*snaha o obnovení Sokola
 
*velmi rychle přerušeno, nové rozpuštění
 
*velmi rychle přerušeno, nové rozpuštění
*21. 8. 1968 okupace armádami Varšavské smlouvy
+
*21. 8. 1968 okupace armádami Varšavské smlouvy (pusťte si [http://www.stream.cz/slavnedny/831212-den-okupace-ceskoslovenska-vojsky-varsavske-smlouvy-21-srpen video ze Stream.cz])
 
*činnost pokračovala mnohde pod hlavičkou ZRTV, myšlenky ovšem zůstaly stejné
 
*činnost pokračovala mnohde pod hlavičkou ZRTV, myšlenky ovšem zůstaly stejné
 +
  
 
== 17. 11. 1989 začátek sametové revoluce ==
 
== 17. 11. 1989 začátek sametové revoluce ==
* po roce 1991, znovuobnoven Sokol
+
* V&nbsp;roce 1990 znovuobnoven Sokol.
* snaha o získávání majetku jednot zpět, problémy
+
* Snaha o&nbsp;získávání majetku jednot zpět v&nbsp;restitucích.
 +
 
 +
; Charakteristika období a&nbsp;problémy-výzvy
 +
* Kontinuita a&nbsp;aktualizace obsahu.
 +
* Názorové střety a&nbsp;otázky:
 +
** starší generace, která ještě zažila dobu první republiky a&nbsp;skutečně demokratické fungování Sokola
 +
** střední generace, vychovaná s&nbsp;důrazem na sportovní stránku, která se s&nbsp;původní myšlenkou Sokola setkala méně.
 +
** sportovní oddíly, zaměřené na vrcholový sport
 +
* Trend komercionalizace a&nbsp;profesionalizace sportu:
 +
** sport jako novodobé „gladiátorské hry“: profesionální sportovci podávající enormní výkony, často na úkor poškozování zdraví a&nbsp;masa fanoušků, která sportovní aktivity pasivně konzumuje prostřednictvím médií.
 +
** Vznik bohatší vrstvy, která má možnost platit velké částky, ale často podléhá ve volbě aktivit spíše módě, než skutečnému vlivu sportu na zdraví,
 +
** Dojem, že levné sportovní aktivity nejsou kvalitní.
 +
* Hospodaření s&nbsp;majetkem, hledání zdrojů financování
 +
** Po 40 let Sokol neměl možnost hospodařit se svým majetkem, činnost tělovýchovy byla financována státem. Došlo tedy ke ztrátě zkušeností s&nbsp;nakládáním s&nbsp;majetkem.
 +
** Se změnami ve společnosti je třeba hledat nové cesty financování činnosti Sokola.
 +
* Získaný majetek často v&nbsp;nevyhovujícím stavu
 +
** Část budov a&nbsp;sportovišť v&nbsp;době před revolucí změnila účel.
 +
** Část sportovišť byla naopak výborně vybavena, ale je obtížně financovatelná v&nbsp;podmínkách, kdy je třeba získávat prostředky pronájmy a&nbsp;vlastní hospodářskou činností.
 +
 
 +
<div class="Poznamka">
 +
Spory mezi konzervativnější částí sokolstva, kladoucí důraz na historický odkaz a&nbsp;filozofické myšlenky Sokola a&nbsp;mezi těmi, kdo kladou důraz především na tělocvičnou a&nbsp;sportovní stránku činnosti Sokola, se ale táhnou již od samých počátků existence Sokola.
 +
 
 +
''Konstruktivní diskuse a&nbsp;střetávání protichůdných myšlenek jsou živnou půdou demokracie, nepropadejme tedy trudnomyslnosti!''
 +
</div>
  
== Náš úkol, směr a cíl ==
 
*Pozn.: Začátek je trochu nezáživný. Chcete-li přeskočte až na stranu 4... ;)
 
*Tři svazky:
 
**v jednotě
 
***snažení by mělo být směřováno jako pomoc jiným
 
***jednota jako společenství lidí
 
****nebezpečí odcizení lidí navzájem
 
**v sokolské obci
 
**v národě
 
***... čím jsou národy menší, tím musí vyvinout větší činnost, aby ... zůstaly platnými a závažnými členy lidstva... (p. 10)
 
*věčný ruch a nespokojenost
 
**srovnávejme se se světem
 
***neobdivujme slepě cizí, ale hledejme inspiraci
 
**nestačí být stejně dobrý, chtějme být lepší (~ p. 12)
 
**hledejme vzory, příklady, učme se, přijímejme dobré podněty
 
***ale držme stále vlastní směr
 
**Příklady:
 
***„Vše, co konáme, mohlo by se dít také jinak a snad lépe.“ (p. 4)
 
****Kritika, ale konstruktivní!
 
****Radost z úspěchu druhých, je i naším úspěchem.
 
***Pokrok místo spokojenosti.
 
****„Kde ruch, tam život. Kde stanutí, tam smrt.“
 
*činorodá aktivita, nikoli jen slova!
 
**... rozhoduje ta každodenní, ta ustavičná a přece neokázalá činnost, jikoli jen hřmotná a jen občas se vyskytující vystoupení. (p. 13)
 
*otevření jednoty pro veřejnost
 
**snaha zapojit co nejvíce lidí
 
***... naše snaha po rozvoji se nemůže pokládat za dovršenu, pokud se každý Čech nestal též sokolem. (p. 7.)
 
**výchova po stránce tělesné i mravní
 
***Sokolská věc ... znamená ... tělesné a zčásti i mravní zušlechťování celého českoslovanského národa, jeho vychování k síle, statečnosti, ušlechtilosti a zvýšené brannosti.
 
**zachovejme národ při sebevědomí, tělesné i duševní svěžesti
 
**podpora národního sebevědomí
 
*pro trvání národa je třeba vnitřní čistota a zdraví
 
**národ vnitřně zdraví nemůže být zahuben vnější silou
 
***viz okupace
 
**národ by si měl zachovat řeč, tradice, znalost vlastní historie ???není přímo ze spisu???
 
**aktivita i v době „míru“
 
***Kdo v dobách války hodlá ubránit svůj árod, ten musí již v čase míru stát na stráži proti vší vloudilé životní zkáze...
 
 
== Valné sjezdy ==
 
== Valné sjezdy ==
 
*1895
 
*1895
Řádka 268: Řádka 307:
 
*1989
 
*1989
 
**4. obnovení Sokola
 
**4. obnovení Sokola
 +
  
 
== Slety ==
 
== Slety ==
Řádka 286: Řádka 326:
 
**poslední slet před nástupem totality
 
**poslední slet před nástupem totality
 
*Spartakiády
 
*Spartakiády
*1994
+
** Princip hromadných vystoupení převzaly ze všesokolských sletů.
**první porevoluční slet
+
** Účast na nich však byla povinná, stát financoval vystoupení, cvičenci měli dovolenou z&nbsp;práce.
* 2000, 2006, 2012
+
** Sloužily k&nbsp;propagaci totalitní moci, ještě na Strahovském stadionu.
 +
* 1994 první novodobý všesokolský slet
 +
* Další slety: 2000, 2006, 2012
 +
 
  
 
== T. J. Sokol Uherské Hradiště ==
 
== T. J. Sokol Uherské Hradiště ==
Řádka 306: Řádka 349:
 
*byl i sokolský biograf
 
*byl i sokolský biograf
  
== Zdroje: ==
+
 
* ŽIŽKA, Jiří. ''Dějiny a současnost Sokola''. Praha: Česká obec sokolská, 2005. ISBN 80-86402-14-2.
+
== Související stránky ==
 +
* [[Program Sokola]]
 +
 
 +
 
 +
== Zdroje ==
 +
* [Žižka, 2005]: ŽIŽKA, Jiří. ''Dějiny a současnost Sokola''. Praha: Česká obec sokolská, 2005. ISBN 80-86402-14-2.
 +
* [Kašák, 2002]: KAŠÁK, Vladimír. ''Tragické chvíle ČOS z října 1941.'' Český dialog, 2002. Dostupné on-line: &lt;[http://www.cesky-dialog.net/clanek/422-tragicke-chvile-cos-z-rijna-1941/ http://www.cesky-dialog.net/clanek/422-tragicke-chvile-cos-z-rijna-1941/]&gt;
 +
 
  
 
=== Pusťte si video na Internetu! ===
 
=== Pusťte si video na Internetu! ===
 +
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10362011008-ceske-stoleti/ iVysílání.cz &rarr; cyklus České století]
 
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10177109865-dejiny-udatneho-ceskeho-naroda/211543116230086-vznik-rakousko-uherska/video/ Dějiny udatného českého národa — Rakousko-Uhersko a kontext založení Sokola]
 
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10177109865-dejiny-udatneho-ceskeho-naroda/211543116230086-vznik-rakousko-uherska/video/ Dějiny udatného českého národa — Rakousko-Uhersko a kontext založení Sokola]
 
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321897020-olympijsky-magazin/213471290290030/obsah/272467-sportovni-architektura-tyrsuv-dum-v-praze/ Českátelevize.cz > Olympijský magazín > Sportovní architektura - Tyršův dům v Praze] (Tyršův dům, Sokol a olympiáda)
 
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321897020-olympijsky-magazin/213471290290030/obsah/272467-sportovni-architektura-tyrsuv-dum-v-praze/ Českátelevize.cz > Olympijský magazín > Sportovní architektura - Tyršův dům v Praze] (Tyršův dům, Sokol a olympiáda)
 
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10176269182-retro/213411000360004/ ČeskáTelevize.cz > Retro > 1948] (XI. všesokolský slet)
 
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10176269182-retro/213411000360004/ ČeskáTelevize.cz > Retro > 1948] (XI. všesokolský slet)
 +
* [http://www.stream.cz/slavnedny/831212-den-okupace-ceskoslovenska-vojsky-varsavske-smlouvy-21-srpen Stream.cz > Okupace 21. srpna 1968 &mdash; nemluví přímo o Sokole]

Aktuální verze z 20. 7. 2015, 07:24


Obsah

1848–1882 Zrod úřadům navzdory

Charakteristika období

Historický kontext

Stát
Předchozí události
Byli Češi v monarchii svobodní?
Slovanská vzájemnost
Chtěli Sokolové osamostatnění Čech/Československa?

Revoluční rok 1848

Založení Sokola 16. února 1862

Tělocvičná jednota pražská
Datum ustavující valné hromady Tělocvičné jednoty pražské — 16. února 1862 — bývá považováno za datum založení Sokola.

Program Sokola

Cíle

První slet 1882

Další významná data

Osobnosti


1882–1914 První období rozmachu

Charakteristika


1. světová válka — zákaz činnosti a odboj

Snaha o nezávislost

„Maffie“

První zákaz činnosti Sokola

Legie

Bitva u Zborova (2. července 1917)

Osobnosti

Další zdroje


První republika

Charakteristika období

28. 10. 1918 Vznik samostatného státu

Další události

Osobnosti


2. světová válka — opět v ilegalitě


1945–1948 Nový růst, ale...

Další zdroje


Po únoru 1948 — nová totalita

Rok 1968


17. 11. 1989 začátek sametové revoluce

Charakteristika období a problémy-výzvy

Spory mezi konzervativnější částí sokolstva, kladoucí důraz na historický odkaz a filozofické myšlenky Sokola a mezi těmi, kdo kladou důraz především na tělocvičnou a sportovní stránku činnosti Sokola, se ale táhnou již od samých počátků existence Sokola.

Konstruktivní diskuse a střetávání protichůdných myšlenek jsou živnou půdou demokracie, nepropadejme tedy trudnomyslnosti!

Valné sjezdy


Slety


T. J. Sokol Uherské Hradiště


Související stránky


Zdroje


Pusťte si video na Internetu!

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Výuka
Navigace
Nástroje