Ext2: adresáře

Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(Doplnění obsahu)
(Opravena struktura)
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 1 uživatele.)
Řádka 6: Řádka 6:
  
 
* Adresář si můžeme představit jako speciální soubor.
 
* Adresář si můžeme představit jako speciální soubor.
* Od běžného souboru se liší příznakem v [[Ext2: i-node|i-nodu]].
+
; Adresář se od běžného souboru liší:
 
+
# v [[Ext2: i-node|i-nodu]] v položce „typ souboru“ je informace, že je to adresář.
; Adresář obsahuje:
+
# v datovém bloku má místo dat:
*názvy souborů (těch, které se v adresáři nachází)
+
#* názvy souborů (a podadresářů), které se v adresáři nachází.
*číslo i-nodu souboru u každého souboru
+
#* pro každý soubor (či podadresář) také číslo i-nodu, kde najdeme informace o daném souboru
 
+
; Soubory <code>.</code> a </code>..</code>
+
Každý adresář obsahuje vždy položky:
+
* <code>.</code>
+
** Odkaz na tento adresář.
+
**(Název ".", číslo i-nodu odkazuje na vlastní i-node.)
+
* <code>..</code>
+
**Odkaz na nadřazený adresář.
+
**(Název "..", číslo i-nodu nadřazeného adresáře.)
+
 
+
Kořenový adresář má jako rodičovský adresář sebe sama.
+
 
+
<div class="Poznamka">Tedy kořenový adresář poznáme tak, že čísla i-nodů u souborů <code>.</code> a <code>..</code> jsou stejná.</div>
+
  
 
[[Image:inode-adr.png]]
 
[[Image:inode-adr.png]]
  
 
== Pevné linky (hardlink) ==
 
== Pevné linky (hardlink) ==
* Všimněte si, že jeden i-node může být přiřazen více souborům.
+
* Všimněte si, že více souborů může mít přiřazeno stejné číslo i-node. Takovým souborům říkáme [[Ext2:_typy_souborů#Pevn.C3.BD_odkaz_.28hardlink.29|pevné linky]].
* „Pevný link“ je pak vlastně druhý název pro stejný soubor.
+
* „Pevný link“ je tedy vlastně druhý název pro stejný soubor.
  
 
<div class="Priklad">
 
<div class="Priklad">
Řádka 41: Řádka 28:
 
== Práce s i-nody ==
 
== Práce s i-nody ==
 
Příkaz <code>ls -li</code> zobrazí i čísla i-nodů.
 
Příkaz <code>ls -li</code> zobrazí i čísla i-nodů.
 +
Příkaz <code>stat</code> zobrazí informace z&nbsp;i-nodu.
  
 +
Viz také [[Nástroje_pro_práci_s_diskem#Zjištění_informací_z_inode|Nástroje pro práci s diskem]].
 +
 +
<div class="Priklad">
 
; Vyzkoušejte:
 
; Vyzkoušejte:
 
#Jak zjistíte číslo i-nodu daného souboru?
 
#Jak zjistíte číslo i-nodu daného souboru?
 
#Zjistěte číslo i-nodu pro svůj domovský adresář.
 
#Zjistěte číslo i-nodu pro svůj domovský adresář.
#Vytvořte složku ~/pokus
+
#Vytvořte složku <tt>~/pokus</tt>
 
#*Jaké má číslo i-nodu?
 
#*Jaké má číslo i-nodu?
 
#*Zodpovězte na základě předchozích vědomostí a pak ověřte:<br />
 
#*Zodpovězte na základě předchozích vědomostí a pak ověřte:<br />
 
Jaká čísla i-nodu mají:  
 
Jaká čísla i-nodu mají:  
#*~/pokus/.
+
#* <tt>~/pokus/.</tt>
#*~/pokus/..
+
#* <tt>~/pokus/..</tt>
 
#Jaké číslo i-nodu má kořenový adresář na vašem počítači?
 
#Jaké číslo i-nodu má kořenový adresář na vašem počítači?
 +
</div>
 +
 +
== Soubory (adresáře) <code>.</code> a <code>..</code> ==
 +
Každý adresář obsahuje vždy alespoň dvě položky (podadresáře):
 +
* <code>.</code>
 +
** Funguje odkaz na aktuální adresář.
 +
**(Název je ".", číslo i-nodu odkazuje na vlastní i-node.)
 +
* <code>..</code>
 +
** Funguje jako odkaz na nadřazený (rodičovský) adresář.
 +
** (Název "..", číslo i-nodu nadřazeného adresáře.)
 +
 +
<div class="Poznamka">Proto když napíšeme cestu: <tt>../pokus/data.txt</tt>, dostaneme se do nadřazeného adresáře a&nbsp;z něj do podadresáře <tt>pokus</tt> k&nbsp;souboru <tt>data.txt</tt>.</div>
 +
 +
Kořenový adresář má jako rodičovský adresář sebe sama.
 +
 +
<div class="Poznamka">Tedy kořenový adresář poznáme tak, že čísla i-nodů u souborů <code>.</code> a <code>..</code> jsou stejná.</div>
 +
 +
 +
== Související stránky ==
 +
* [[Nástroje pro práci s diskem]].

Aktuální verze z 23. 4. 2019, 09:42


Obsah

Adresáře v ext2

V unixových operačních systémech je zaužíván pojem adresář (directory), operační systém Windows zavádí pojem složka (folder). Oba pojmy ale označují totéž.
Adresář se od běžného souboru liší
  1. i-nodu v položce „typ souboru“ je informace, že je to adresář.
  2. v datovém bloku má místo dat:
    • názvy souborů (a podadresářů), které se v adresáři nachází.
    • pro každý soubor (či podadresář) také číslo i-nodu, kde najdeme informace o daném souboru

Inode-adr.png

Pevné linky (hardlink)

Zamyslete se
  • K čemu je dobré je mít pevné linky?
  • Jaká omezení pevné linky mají?

Práce s pevnými linky a dalšími typy souborů viz Ext2: typy souborů.

Práce s i-nody

Příkaz ls -li zobrazí i čísla i-nodů. Příkaz stat zobrazí informace z i-nodu.

Viz také Nástroje pro práci s diskem.

Vyzkoušejte
  1. Jak zjistíte číslo i-nodu daného souboru?
  2. Zjistěte číslo i-nodu pro svůj domovský adresář.
  3. Vytvořte složku ~/pokus
    • Jaké má číslo i-nodu?
    • Zodpovězte na základě předchozích vědomostí a pak ověřte:

Jaká čísla i-nodu mají:

    • ~/pokus/.
    • ~/pokus/..
  1. Jaké číslo i-nodu má kořenový adresář na vašem počítači?

Soubory (adresáře) . a ..

Každý adresář obsahuje vždy alespoň dvě položky (podadresáře):

Proto když napíšeme cestu: ../pokus/data.txt, dostaneme se do nadřazeného adresáře a z něj do podadresáře pokus k souboru data.txt.

Kořenový adresář má jako rodičovský adresář sebe sama.

Tedy kořenový adresář poznáme tak, že čísla i-nodů u souborů . a .. jsou stejná.


Související stránky

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Výuka
Navigace
Nástroje