Ext2: adresáře
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
m (Vytvoření prázdné stránky) |
(Opravena struktura) |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[Category:VSE]][[Category:OSY]][[Category:Informatika]][[Category:Ukládání dat]][[Category:Stránky_s_obrázky]] | [[Category:VSE]][[Category:OSY]][[Category:Informatika]][[Category:Ukládání dat]][[Category:Stránky_s_obrázky]] | ||
| − | == | + | == Adresáře v ext2 == |
| + | |||
| + | <div class="Poznamka">V unixových operačních systémech je zaužíván pojem ''adresář'' (directory), operační systém Windows zavádí pojem ''složka'' (folder). Oba pojmy ale označují totéž.</div> | ||
| + | |||
| + | * Adresář si můžeme představit jako speciální soubor. | ||
| + | ; Adresář se od běžného souboru liší: | ||
| + | # v [[Ext2: i-node|i-nodu]] v položce „typ souboru“ je informace, že je to adresář. | ||
| + | # v datovém bloku má místo dat: | ||
| + | #* názvy souborů (a podadresářů), které se v adresáři nachází. | ||
| + | #* pro každý soubor (či podadresář) také číslo i-nodu, kde najdeme informace o daném souboru | ||
| + | |||
| + | [[Image:inode-adr.png]] | ||
| + | |||
| + | == Pevné linky (hardlink) == | ||
| + | * Všimněte si, že více souborů může mít přiřazeno stejné číslo i-node. Takovým souborům říkáme [[Ext2:_typy_souborů#Pevn.C3.BD_odkaz_.28hardlink.29|pevné linky]]. | ||
| + | * „Pevný link“ je tedy vlastně druhý název pro stejný soubor. | ||
| + | |||
| + | <div class="Priklad"> | ||
| + | ; Zamyslete se: | ||
| + | * K čemu je dobré je mít pevné linky? | ||
| + | * Jaká omezení pevné linky mají? | ||
| + | </div> | ||
| + | |||
| + | Práce s pevnými linky a dalšími typy souborů viz [[Ext2: typy souborů]]. | ||
| + | |||
| + | == Práce s i-nody == | ||
| + | Příkaz <code>ls -li</code> zobrazí i čísla i-nodů. | ||
| + | Příkaz <code>stat</code> zobrazí informace z i-nodu. | ||
| + | |||
| + | Viz také [[Nástroje_pro_práci_s_diskem#Zjištění_informací_z_inode|Nástroje pro práci s diskem]]. | ||
| + | |||
| + | <div class="Priklad"> | ||
| + | ; Vyzkoušejte: | ||
| + | #Jak zjistíte číslo i-nodu daného souboru? | ||
| + | #Zjistěte číslo i-nodu pro svůj domovský adresář. | ||
| + | #Vytvořte složku <tt>~/pokus</tt> | ||
| + | #*Jaké má číslo i-nodu? | ||
| + | #*Zodpovězte na základě předchozích vědomostí a pak ověřte:<br /> | ||
| + | Jaká čísla i-nodu mají: | ||
| + | #* <tt>~/pokus/.</tt> | ||
| + | #* <tt>~/pokus/..</tt> | ||
| + | #Jaké číslo i-nodu má kořenový adresář na vašem počítači? | ||
| + | </div> | ||
| + | |||
| + | == Soubory (adresáře) <code>.</code> a <code>..</code> == | ||
| + | Každý adresář obsahuje vždy alespoň dvě položky (podadresáře): | ||
| + | * <code>.</code> | ||
| + | ** Funguje odkaz na aktuální adresář. | ||
| + | **(Název je ".", číslo i-nodu odkazuje na vlastní i-node.) | ||
| + | * <code>..</code> | ||
| + | ** Funguje jako odkaz na nadřazený (rodičovský) adresář. | ||
| + | ** (Název "..", číslo i-nodu nadřazeného adresáře.) | ||
| + | |||
| + | <div class="Poznamka">Proto když napíšeme cestu: <tt>../pokus/data.txt</tt>, dostaneme se do nadřazeného adresáře a z něj do podadresáře <tt>pokus</tt> k souboru <tt>data.txt</tt>.</div> | ||
| + | |||
| + | Kořenový adresář má jako rodičovský adresář sebe sama. | ||
| + | |||
| + | <div class="Poznamka">Tedy kořenový adresář poznáme tak, že čísla i-nodů u souborů <code>.</code> a <code>..</code> jsou stejná.</div> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Související stránky == | ||
| + | * [[Nástroje pro práci s diskem]]. | ||
Aktuální verze z 23. 4. 2019, 09:42
Obsah |
Adresáře v ext2
V unixových operačních systémech je zaužíván pojem adresář (directory), operační systém Windows zavádí pojem složka (folder). Oba pojmy ale označují totéž.
- Adresář si můžeme představit jako speciální soubor.
- Adresář se od běžného souboru liší
- v i-nodu v položce „typ souboru“ je informace, že je to adresář.
- v datovém bloku má místo dat:
- názvy souborů (a podadresářů), které se v adresáři nachází.
- pro každý soubor (či podadresář) také číslo i-nodu, kde najdeme informace o daném souboru
Pevné linky (hardlink)
- Všimněte si, že více souborů může mít přiřazeno stejné číslo i-node. Takovým souborům říkáme pevné linky.
- „Pevný link“ je tedy vlastně druhý název pro stejný soubor.
- Zamyslete se
- K čemu je dobré je mít pevné linky?
- Jaká omezení pevné linky mají?
Práce s pevnými linky a dalšími typy souborů viz Ext2: typy souborů.
Práce s i-nody
Příkaz ls -li zobrazí i čísla i-nodů.
Příkaz stat zobrazí informace z i-nodu.
Viz také Nástroje pro práci s diskem.
- Vyzkoušejte
- Jak zjistíte číslo i-nodu daného souboru?
- Zjistěte číslo i-nodu pro svůj domovský adresář.
- Vytvořte složku ~/pokus
- Jaké má číslo i-nodu?
- Zodpovězte na základě předchozích vědomostí a pak ověřte:
Jaká čísla i-nodu mají:
- ~/pokus/.
- ~/pokus/..
- Jaké číslo i-nodu má kořenový adresář na vašem počítači?
Soubory (adresáře) . a ..
Každý adresář obsahuje vždy alespoň dvě položky (podadresáře):
-
.- Funguje odkaz na aktuální adresář.
- (Název je ".", číslo i-nodu odkazuje na vlastní i-node.)
-
..- Funguje jako odkaz na nadřazený (rodičovský) adresář.
- (Název "..", číslo i-nodu nadřazeného adresáře.)
Proto když napíšeme cestu: ../pokus/data.txt, dostaneme se do nadřazeného adresáře a z něj do podadresáře pokus k souboru data.txt.
Kořenový adresář má jako rodičovský adresář sebe sama.
Tedy kořenový adresář poznáme tak, že čísla i-nodů u souborů
. a .. jsou stejná.
