Kódování-šifrování-hashování

Z MiS

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Slouží k přenosu informace.
Máme informaci a chceme ji někomu předat. Musíme ji tedy převést na posloupnost hodnot nějakého signálu tak, aby ji příjemce mohl dekódovat.
Přitom nám obvykle nezáleží na tom, zda zprávu může dekódovat i někdo další.

Když píši tento text, provádím kódování informace. Při čtení provádíte dekódování.
Když mluvíme česky, provádíme kódování informace. Ten, kdo poslouchá, provádí dekódování. Cizinci kód neznají, tedy nemohou zprávy dekódovat. Není však moudré na to spoléhat, někteří cizinci česky umí — šifrování to tedy není... ;)

Šifrování použijeme tehdy, kdy nám jde o to, aby se informaci mohl dozvědět jen její správný příjemce (a nikdo jiný).
Je to tedy vlastně speciální případ kódování, při kterém zná postup pro dekódování pouze správný příjemce a nikdo jiný.

Pokud chci zapsat informaci tak, aby ji mohl rozluštit jen můj kamarád, můžeme si vymyslet tajné písmo. (Tedy vlastně speciální způsob kódování, který nikdo jiný nezná.) Zkušený kryptoanalytik (ten, kdo se zabývá šiframi) ale nejspíš naše písmo snadno odhalí, je tedy lepší použít nějaký šifrovací SW.
Za 2. světové války využívala americká armáda pro šifrovanou komunikaci jazyk indiánů kmene Navajo. Nepřátelé jazyk neznali, jednalo se tedy o způsob šifrování, i když jazyk původně jako způsob šifrování navržen nebyl.
Známá je také šifra Enigma, kterou používalo německé námořnictvo a jejíž prolomení přispělo k porážce Německa ve 2. světové válce.

Cílem je vyrobit otisk, který je charakteristický pro původní text (jiný vstupní text by měl jiný otisk), ale ze kterého nepůjde žádným způsobem původní text získat!
Zde tedy nikdo nemůže získat původní informaci.
Pokud ale dvě zprávy mají stejný otisk, je velmi pravděpodobné (ale ne jisté), že se jedná o stejné zprávy.

Pokud si stahujeme nějaký důležitý software z Internetu, chceme si být jistí, že ho nějaký útočník nepozměnil. To lze udělat třeba tak, že si od výrobce získáme otisk původního souboru a porovnáme ho s otiskem staženého souboru. Pokud otisky odpovídají, můžeme považovat za téměř jisté, že soubor nebyl pozměněn.