Historie Sokola

Obsah 1 1848–1882 Zrod úřadům navzdory 1.1 Charakteristika období 1.2 Historický kontext 1.3 Revoluční rok 1848 1.4 Založení Sokola 16. února 1862 1.5 Program Sokola 1.6 První slet 1882 1.7 Další významná data 1.8 Osobnosti 2 1882–1914 První období rozmachu 3 1. světová válka — zákaz činnosti a odboj 3.1 Snaha o nezávislost 3.2 První zákaz činnosti Sokola 3.3 Legie 3.4 Osobnosti 4 První republika 4.1 Charakteristika období 4.2 28. 10. 1918 Vznik samostatného státu 4.3 Další události 4.4 Osobnosti 5 2. světová válka — opět v ilegalitě 6 1945–1948 Nový růst, ale... 7 Po únoru 1948 — nová totalita 8 Rok 1968 9 17. 11. 1989 začátek sametové revoluce 10 Valné sjezdy 11 Slety 12 T. J. Sokol Uherské Hradiště 13 Související stránky 14 Zdroje 14.1 Pusťte si video na Internetu!

1848–1882 Zrod úřadům navzdory

Charakteristika období

• Boj o povolení organizace, později o povolení existence České obce sokolské.
• Nepřízeň úřadů, jednoty masově vznikají, ale také nezřídka zanikají, nebo jejich činnost musí být přerušována.
• Ve spoustě jednot problémy s tím, kde cvičit.
• Spory, zda má být organizace spíše politická, nebo spíše zaměřená na cvičení. Velký podíl necvičících členů (cvičí jen cca třetina členů).

Historický kontext

Stát

• České země byly v té době součástí Rakousko-Uherské monarchie.
• Císařem byl František Josef I.

Předchozí události

• Již v 18. století dochází postupně k přechod od feudalismu k průmyslové společnosti (zrušení nevolnictví, toleranční patent).
• Pokrok: 19. století se nazývá „století páry“, lidé věří v sílu vědy a poznání.
• Postupný odklon od absolutismu. Císař již nevládne sám, na vládě se podílí volení zástupci (zemský sněm, říšský sněm), fungují politické strany.
• V Čechách probíhá „národní obrození“, šíří se zájem o češtinu jako národní jazyk, většina obyvatel ve městech ale mluví německy, čeština přežívá spíše na venkově.
• Vznikají první tělocvičné ústavy, rozvoj cvičení a sportu.

Byli Češi v monarchii svobodní?

• Lze polemizovat, ale...
• Revoluční rok 1848 — nepokoje v Praze tvrdě potlačilo vojsko. (Ale je pravda, že částečně se jednalo o reakci na předchozí nepokoje ve Vídni.)
• Karel Havlíček Borovský byl odeslán do vyhnanství do Brixenu (1851) za vydávání českých novin (Národní noviny).
• Není ničím netypickým policejní dozor nad nepohodlnými osobami (Palacký, Rieger,...).
  • Zvláště v období tzv. Bachova absolutismu.
• Fungovala běžně cenzura.
• Po porážce v Prusko-Rakouské válce Uhry získaly autonomii, Čechy nikoli.
• Tyrš se musel vzdát funkce náčelníka Sokola, aby mohl přednášet na univerzitě.

Slovanská vzájemnost

• Oblíbený pojem, označující snaha o sjednocení slovanských národů.
• Jako vůdčí slovanský národ chápáno Rusko.
• Mnohé osobnosti myšlenku slovanské vzájemnosti uznávají, jiné realisticky odmítají (například T. G. Masaryk).
• Odmítají zvláště ty osobnosti, které Rusko skutečně navštívily.

Chtěli Sokolové osamostatnění Čech/Československa?

• Spíše se jednalo o snahu o získání částečné autonomie a vyrovnání práv národů monarchie — Čechy, Rakousko, Uhry (území dnešního Maďarska a Slovensko).
• Myšlenka osamostatnění získala na popularitě až před první světovou válkou, kdy docházelo k sbližování Rakousko-Uherska a Pruska (německých zemí).

Revoluční rok 1848

• Bouře proti absolutistické vládě nejprve ve Vídni, pak v Praze.
• Docházelo ale k obdobným bouřím v celé Evropě.
• V Praze bouře potlačeny vojsky maršála Windischgrätze.
• Mimo jiné i odtud pochází myšlenka budování Sokola jako „národní armády“.

Založení Sokola 16. února 1862

• Původ názvu Sokol: podle dávných jihoslovanských bojovníků, kteří si říkali „sokolíci“.
• Sokol měl všestrannou podporu od osobností českého kulturního a politického života.
• Naopak úřady kladly vzniku Sokola spíše překážky.
• Hlavními tvůrci sokolské myšlenky byli: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner.

Tělocvičná jednota pražská

• Dnešním pohledem se jednalo o první sokolskou tělocvičnou jednotu.
• Podle jejího vzoru vznikaly další jednoty nejprve v okolí Prahy, pak v dalších městech.
• Teprve později přišla myšlenka vzniku České obce sokolské jako organizace, zastřešující všechny sokolské jednoty.
• Zakladatelé: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, bratři Gregrovi,...
• Stanovy schváleny: 27. ledna 1862.
• Ustavující valná hromada: 16. února 1862, starosta Fügner, náčelník Tyrš.

Program Sokola

• Na antickém principu, vychází z řecké filozofie.
• Kalogathia — ideál souladu mezi krásou těla a ducha. Chápán jako „ideál dokonalosti“, ke kterému se Sokol snaží směřovat.
• Moderní organizace
  • inspirace (v té době) moderními trendy: turnerské hnutí (Německo): nářaďový tělocvik, švédská a francouzská tělocvičná soustava.
  • Sokolové vysíláni do zahraničí, aby získávali inspiraci pro další rozvoj.

Cíle

• Rozvoj českého národa
  • kultivace národa
  • rozvoj jazyka
• Poznání historie
  • zájem o lidovou slovesnost
• Federativní rozdělení v rámci monarchie
• Tělesnou zdatností a kázní podpořit sílu národa:
  • obranyschopnost
  • konkurenceschopnost

První slet 1882

• Povolen úřady až na několikátý pokus.
• Na Střeleckém ostrově.
• Cvičení vede a řídí osobně Dr. Tyrš.
• Nastartoval nový rozvoj organizace.

Další významná data

• 1869 počátek ženského tělocviku: vzniká Tělocvičný spolek paní a dívek pražských — první tělocvičná jednota žen.
  • Do té doby cvičili jen muži, cvičení pro ženy bylo považováno za nevhodné.
  • Klemeňa Hanušová: cvičitelka a Tyršova žákyně (viz kapitola Osobnosti).
• 1871: založen časopis Sokol
  • Jako úvodník prvního čísla vyšla stať „Náš úkol, směr a cíl“, která se stala a zůstala dodnes programovým základem Sokola, viz dále.
• 1872–1880
  • úpadek v důsledku politických poměrů
  • stíhání propagátorů českého národního života
• 1884
  • úmrtí Miroslava Tyrše
  • V řece Ache nedaleko v městečka Ötzu (rakouské Alpy).
• 24. března 1889
  • Ustanovena Česká Obec Sokolská
  • Organizace zastřešující činnost všech sokolských jednot.
  • O její založení usilovali sokolové dlouhou řádku let.

Osobnosti

• Dr. Miroslav Tyrš (1832–1884)
  • profesor filozofie
  • vůdčí osobnost
  • 1832 narozen v Děčíně
  • brzy osiřel
  • bydlí u strýce na venkově a později žije v Praze na Kampě.
  • 1860: Tyrš jmenován doktorem filozofie na pražské universitě
  • později poslanec zemského sněmu
• Jindřich Fügner (1822–1865)
  • obchodník
  • výrazně přispěl k materiálnímu zajištění Sokola v jeho počátcích
• Klemeňa Hanušová (1845 1918) → viz Wikipedia
  • ženský tělocvik
  • žákyně Tyršova
• Renáta Tyršová (1854–1937) → viz Wikipedia
  • Dcera Jindřicha Fügnera, manželka Dr. Miroslava Tyrše (od roku 1882)
  • Po Tyršově smrti utřídila jeho spisy, byla až do smrti významnou osobností českého národního života.
  • Zajímavost: Renáta byla o 22 let mladší než Dr. Tyrš, v té době to nebylo příliš zvláštní. Vychována na tu dobu velmi demokraticky.

1882–1914 První období rozmachu

Charakteristika

• Rozvoj hnutí, další jednoty.
• Díky uvolnění politických poměrů snazší podmínky pro rozvoj.
• Vznik České obce sokolské (1889).
  • Povolena po předchozích opakovaných pokusech a po dlouhodobé snaze sokolů.
• Další slety (→ Wikipedie): 1891, 1895, 1901, 1907, 1912.

1. světová válka — zákaz činnosti a odboj

Snaha o nezávislost

• Během I. světové války (tehdy označované jako „Velká válka“) postupně dospěly vůdčí osobnosti českého národa k přesvědčení, že reforma Rakousko-Uherska není perspektivní a pro další rozvoj je nezbytné osamostatnění.

„Maffie“

• Toto označení používala skupina exilových státníků, kteří se snažili o osamostatnění diplomatickou cestou.
• K českým politikům (vůdčí osobností byl profesor Tomáš Garrigue Masaryk, dále zde působil například Edvard Beneš a další, například i Josef Scheiner) se přidaly představitelé slovenského národa (především Milan Rastislav Štefánik)
• V Rakousko-Uhersku byl na některé představitele vydán zatykač.
• Sokolové podporovali činnost finančně (zvláště v počátcích).

První zákaz činnosti Sokola

• Činnost Sokola byla během 1. světové války zakázána — 28. 11. 1915 (viz také [Kašák, 2002]).

Legie

• Mnozí Češi a Slováci nechtěli bojovat za Rakousko-Uhersko a dobrovolně se vzdali.
• Nejprve byli vězněni v táborech, později se podařilo prosadit možnost, že budou moci bojovat proti Rakousku-Uhersku.
• Z počátku vzniklo několik jednotek. V&nbps;boji se osvědčili, proto přibývaly další jednotky, označované jako legie.
• Sokolové tvořili často základ vznikajících legií, měli výcvik ze cvičení (nástupy, kázeň, fyzická odolnost).

Bitva u Zborova (2. července 1917)

• První vystoupení legionářů.
• Vítězství legií proti přesile (3500 proti 5500, výrazně horší výzbroj legionářů)
• Díky tomuto úspěchu byla zrušena omezení tvorby československých pluků.
• Dobrovolnické jednotky vznikaly v Rusku, ve Francii a Itálii.
• Po vzniku Československé republiky se legie staly základem Československé armády.
• Zajímavost: Vzhledem k politickým událostem v Rusku se ruská část legií mohla vrátit do ČSR až v roce 1921 a musela jet přes celou Sibiř a následně lodí přes USA a západní Evropu.

Osobnosti

• Dr. Josef Eugen Scheiner (1861–1932)
  • Právník (vlastní advokátní kancelář od 1893).
  • V 17 letech vstupuje do Sokola.
  • Redaktor časopisu Sokol (od 1887)
  • Starosta ČOS od roku 1906.
  • Významná osobnost politického života v době První republiky.
  • Po vzniku republiky se podílel na vzniku Československé armády.
  • Spolupracovník Tyrše.
  • Zajímavost: Scheinerova teta byla sestrou Tyršovi manželky Renáty.
  • Spolupracoval s T. G. Masarykem (Maffie), zajistil peníze na jeho působení v zahraničí.
  • Působil i literárně, psal i hry pro loutkové divadlo.
• Plk. Josef Jiří Švec (1883–1918)
  • Před válkou působil jako učitel v Rusku.
  • Plukovník legií, účastní se bojů u Zborova.
  • V roce 1918 páchá sebevraždu poté, co jeho podřízení odmítli splnit rozkaz (boj proti přesile bolševiků). To jeho spolubojovníky přesvědčilo a rozkaz byl následně splněn.
• Náčelník ČOS Jindřich Vaníček
• Náčelnice ČOS M. Malá

Další zdroje

• iVysílání.cz → České století 1918 (75 min.): mise T. G. Masaryka za 1. sv. války a události vedoucí ke vzniku republiky.
• Rozhlas.cz → Ecce homo — Josef Scheiner

První republika

Charakteristika období

• Sokolové byly oporou demokracie, starosta ČOS byl celospolečensky vysoce postavenou osobností.
• Pokles členstva a nový rozvoj s modernizací obsahu ve 30. letech.
• Sokolové tvořili základ sportovní reprezentace ČSR.
• Sokol stál u zrodu mnoha mezinárodních sportovních organizací, jeho vedení bylo často zároveň vedením těchto mezinárodních sportovních organizací.

28. 10. 1918 Vznik samostatného státu

• Sokolové v počátcích po vzniku republiky tvoří první vojenskou moc (do návratu legií) a zajišťují vnitřní bezpečnost nově vznikajícího státu.
• Starosta Sokola Dr. Josef Scheiner pověřen nově vznikající vládou zajištěním bezpečnosti.

Další události

• 1920... Sokol má 562 tisíc členů, z toho 323 tisíc cvičících
• 1921... návrat legií z Ruska
• 1926... všesokolský slet se poprvé konal na Strahovském stadioně
  • Sokolové se na výstavbě Strahovského stadionu významně podíleli, vlastníkem stadionu však bylo vždy město Praha.
• v 30. letech vzestup nacismu v Německu
• 1936... vystoupení na olympiádě v Mnichově
  • zlatá olympijská medaile Alois Hudec
  • družstvo mužů na 4. místě
• 1938... X. všesokolský slet
  • Heslo „Budovat a bránit“
  • manifestace odhodlání bránit republiku
  • skladba mužů „Přísaha republice“
    • autoři Pecháček a Seehák
    • cvičí 30 000 mužů!
• konference v Mnichově 1938
  • česká delegace přijala dohodu
  • postoupení sudetoněmeckého prostoru Německu
• 14. března 1939 vznik samostatného Slovenského štátu
• 15. března 1939 okupace ČSR

Osobnosti

• Členy Sokola byly významné osobnosti politické scény.
• Dr. Scheiner viz výše.
• Prezidenti v řadách Sokola:
  • Masaryk
  • Beneš

2. světová válka — opět v ilegalitě

• Od začátku války se sokolové účastnili protiněmeckého odboje.
• Sokol rozpuštěn 8. října 1941
  • 136 předních činovníků zatčeno a popraveno či odvlečeno do koncentračních táborů
  • Pouze 9 přežilo, z nich 7 znovu vězněno komunistickým režimem.
  • 8. říjen je významným dnem ČOS.
  • Viz [Kašák, 2002].
  • Na Slovensku rozpuštěn Sokol v prosinci 1939.
• Sokol fungoval v cizině, přinesli čeští dobrovolníci v odboji.
• V Československu probíhala ilegální odbojová činnost (předávání zpráv do zahraničí, pomoc pronásledovaným, pomoc rodinám zatčených,...)

1945–1948 Nový růst, ale...

• Znovuobnovení Sokola.
• Politický kontext: postupné omezování demokracie v ČSR, vznik Národní fronty a omezení činnosti politických stran.
• 1947: přes milion členů
• Únor 1948: komunistický převrat

Další zdroje

• iVysílání→ Všechnu moc lidu Stalinovi (1948)(75 min.): Jak bylo Československo zbaveno demokracie.

Po únoru 1948 — nová totalita

• 31. 3. 1948: sjednocení všech tělovýchovných organizací pod Sokol (DTJ, Orel, Junák,...)
  • ~ povinný vstup do tzv. Národní fronty
  • vedení Sokola násilně změněno, ostatní tělovýchovné organizace násilně připojeny k „Sokolu“, později změněno na ZRTV
  • „sokolské komise“
  • vyloučení 11 000 členů ze Sokola
  • mnoho členů emigrovalo
  • Marie Provazníková: „Vstupem do Národní fronty zanikl Sokol založený Tyršem a Fügnerem. Dnes zahynula v Československu demokracie.“
• XI. slet v roce 1948: odmítnutí převratu
  • Při průvodu velitelé proudů velí vlevo hleď pryč od tribuny s Gottwaldem.
  • „Chcem Beneše na Hradě, a ne někde v ohradě.“

Rok 1968

• snaha o obnovení Sokola
• velmi rychle přerušeno, nové rozpuštění
• 21. 8. 1968 okupace armádami Varšavské smlouvy (pusťte si video ze Stream.cz)
• činnost pokračovala mnohde pod hlavičkou ZRTV, myšlenky ovšem zůstaly stejné

17. 11. 1989 začátek sametové revoluce

• V roce 1990 znovuobnoven Sokol.
• Snaha o získávání majetku jednot zpět v restitucích.

Charakteristika období a problémy-výzvy

• Kontinuita a aktualizace obsahu.
• Názorové střety a otázky:
  • starší generace, která ještě zažila dobu první republiky a skutečně demokratické fungování Sokola
  • střední generace, vychovaná s důrazem na sportovní stránku, která se s původní myšlenkou Sokola setkala méně.
  • sportovní oddíly, zaměřené na vrcholový sport
• Trend komercionalizace a profesionalizace sportu:
  • sport jako novodobé „gladiátorské hry“: profesionální sportovci podávající enormní výkony, často na úkor poškozování zdraví a masa fanoušků, která sportovní aktivity pasivně konzumuje prostřednictvím médií.
  • Vznik bohatší vrstvy, která má možnost platit velké částky, ale často podléhá ve volbě aktivit spíše módě, než skutečnému vlivu sportu na zdraví,
  • Dojem, že levné sportovní aktivity nejsou kvalitní.
• Hospodaření s majetkem, hledání zdrojů financování
  • Po 40 let Sokol neměl možnost hospodařit se svým majetkem, činnost tělovýchovy byla financována státem. Došlo tedy ke ztrátě zkušeností s nakládáním s majetkem.
  • Se změnami ve společnosti je třeba hledat nové cesty financování činnosti Sokola.
• Získaný majetek často v nevyhovujícím stavu
  • Část budov a sportovišť v době před revolucí změnila účel.
  • Část sportovišť byla naopak výborně vybavena, ale je obtížně financovatelná v podmínkách, kdy je třeba získávat prostředky pronájmy a vlastní hospodářskou činností.