Distribuce GNU/Linuxu
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
(→Často používané distribuce: Alpine jako základ kontejnerů pro Docker.) |
(→Distribuce GNU/Linuxu: Rozšířeno vysvětlení pojmu distribuce Linuxu.) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
== Distribuce GNU/Linuxu == | == Distribuce GNU/Linuxu == | ||
| − | * | + | * Distribuce je balík software, který zahrnuje jádro operačního systému a další programy. |
| + | * Dohromady tvoří kompletní operační systém. | ||
| + | * Jednoduše: distribuce Linuxu = jádro Linux + software + nástroje pro instalaci a správu. | ||
| + | <div class="Priklad"> | ||
| + | Představ si jádro operačního systému jako motor auta. Několik modelů aut běžně používá stejný motor, auta se ale jinak můžou velmi lišit. Dacia třeba využívá motory Renault, ale zbytek auta vypadá úplně jinak. | ||
| + | |||
| + | Distribuce je hotové auto, do kterého můžeš nasednout a jet. Linux (kernel) je motor. | ||
| + | </div> | ||
| + | |||
| + | === Proč existují distribuce? === | ||
| + | |||
| + | * Cílem tvůrců distribucí je nabídnout uživateli hotový balíček, který si "prostě nainstaluješ a je to". | ||
| + | * Jádro a programy jsou zahrnuty ve vhodně zvolených verzích tak, aby jádro a programy navzájem spolehlivě fungovaly. | ||
| + | |||
| + | * Různé distribuce jsou určeny pro konkrétní účely, ale také zohledňují preference svých tvůrců: | ||
| + | ** některé distribuce kladou důraz na svobodu software, | ||
| + | ** jiné mohou být určeny pro konkrétní použití, | ||
| + | ** nebo je cílem třeba podobnost s Windows pro usnadnění přechodu z Windows. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | === Distribuce ve smyslu komunity vývojářů === | ||
| + | |||
| + | * V jiném kontextu se pojem „distribuce Linuxu“ může používat i pro komunitu lidí, která danou distribuci vyvíjí. | ||
| + | * Ve větě: ''„Distribuce Debian se rozhodla přejít na systemd.“'' chceme říci, že lidé, kteří vyvíjí distribuci Debian, se k tomu rozhodli. ''(Mimochodem: ''systemd'' je typ zavaděče operačního systému. To teď není důležité.)'' | ||
== Rozdělení distribucí == | == Rozdělení distribucí == | ||
Aktuální verze z 10. 9. 2025, 05:26
Obsah |
Distribuce GNU/Linuxu
- Distribuce je balík software, který zahrnuje jádro operačního systému a další programy.
- Dohromady tvoří kompletní operační systém.
- Jednoduše: distribuce Linuxu = jádro Linux + software + nástroje pro instalaci a správu.
Představ si jádro operačního systému jako motor auta. Několik modelů aut běžně používá stejný motor, auta se ale jinak můžou velmi lišit. Dacia třeba využívá motory Renault, ale zbytek auta vypadá úplně jinak.
Distribuce je hotové auto, do kterého můžeš nasednout a jet. Linux (kernel) je motor.
Proč existují distribuce?
- Cílem tvůrců distribucí je nabídnout uživateli hotový balíček, který si "prostě nainstaluješ a je to".
- Jádro a programy jsou zahrnuty ve vhodně zvolených verzích tak, aby jádro a programy navzájem spolehlivě fungovaly.
- Různé distribuce jsou určeny pro konkrétní účely, ale také zohledňují preference svých tvůrců:
- některé distribuce kladou důraz na svobodu software,
- jiné mohou být určeny pro konkrétní použití,
- nebo je cílem třeba podobnost s Windows pro usnadnění přechodu z Windows.
Distribuce ve smyslu komunity vývojářů
- V jiném kontextu se pojem „distribuce Linuxu“ může používat i pro komunitu lidí, která danou distribuci vyvíjí.
- Ve větě: „Distribuce Debian se rozhodla přejít na systemd.“ chceme říci, že lidé, kteří vyvíjí distribuci Debian, se k tomu rozhodli. (Mimochodem: systemd je typ zavaděče operačního systému. To teď není důležité.)
Rozdělení distribucí
Uživatelsky × serverově orientované
- Liší se zejména délkou vývojového cyklu — to je doba, po které je uvedena nová verze distribuce.
- Serverově orientované distribuce
- Důraz na stabilitu (minimum změn).
- Nová verze přichází obvykle cca po 3 letech (délka vývojového cyklu 3 roky).
- Průběžně uvolňovány opravy chyb a bezpečnostní aktualizace, přechod na novou verzi aplikací obvykle až s novou verzí distribuce.
- Snaha o minimalizaci počtu nutných změn — každá změna znamená riziko zanesení chyb, omylů, problémů.
- Uživatelsky orientované distribuce
- Snaha nabídnout uživateli co nejrychleji nové verze aplikací.
- Délka vývojového cyklu obvykle cca půl roku.
- Větší množství aktualizací, větší pravděpodobnost nekonzistencí, ale aktuálnější verze knihoven a programů.
- Můžu pracovat na serverově orientované distribuci???
I uživatelsky orientovaná distribuce lze použít pro instalaci na server a bude to fungovat. Jen bude vyžadovat časté aktualizace a je zde větší riziko, že se při aktualizaci serveru pokazí.
Stejně tak serverově orientované distribuce často nabízí plnohodnotnou práci domácímu uživateli. Jen se musí smířit s tím, že bude používat o něco starší verze programů. Ale zase nemusí řešit časté aktualizace a přeinstalace.
Já osobně jsem třeba pro běžnou práci dlouho používal serverově orientovaný Debian a byl jsem zcela spokojen. ;)
Komunitní × vyvíjené firmou
- Podle toho, jestli vývoj zastřešuje firma, nebo komunita uživatelů (skupina nezávislých vývojářů).
Podle zaměření
- Zaměřené na:
- vzdělávání a školské prostředí,
- grafiku a zpracování videa,
- začátečníky,
- testování bezpečnosti systémů,
- ...
Často používané distribuce
Distribucí GNU/Linuxu je opravdu hodně. Na druhou stranu běžně používaných distribucí je podstatně méně. Uvedeme si tedy nejběžnější z nich.
- Debian
- Serverově orientovaná distribuce, udržovaná komunitou uživatelů.
- Využívá balíčkovací systém APT (balíčky DEB).
- Jedna z nejznámnějších. Z ní vychází mnohé další distribuce.
- Ubuntu
- Uživatelsky orientovaná, vývoj zastřešuje firma Cannonical (Elon Musk).
- Vychází z Debianu, ale rychleji se aktualizuje.
- Snaží se být blízká uživatelům Windows.
- Nahrazuje některé tradiční prvky Linuxu a v některých věcech tedy není kompatibilní s dalšími distribucemi.
- Linux Mint
- Vychází z Ubuntu, ale používá jiná grafická prostředí.
- Red Hat
- Serverově orientovaná, udržuje a vyvíjí firma Red Hat, využívá balíčkovací systém RPM a správce balíčků DNF (dříve jeho předchůdce YUM).
- Jedna z největších vývojových poboček Red Hatu sídlí v Brně.
- CentOS
- Dříve binární ekvivalent distribuce Red Hat, pouze bez loga Red Hat.
- Dnes distribuce spravovaná firmou Red Hat.
- Serverově orientovaná, ale rychlejší vývoj než Red Hat Enterprise Linux (RHEL).
- Pokud chcete používat „distribuci Red Hat zdarma“, stahujte CentOS.
- Fedora
- Uživatelsky orientovaná distribuce udržovaná firmou Red Hat.
- ArchLinux
- Distribuce založená na tradičním linuxovém jádru s minimem změn.
- Systém rolling-release.
- Minimalistická distribuce.
- Využívá se často jako základ kontejnerů pro Docker.
Pro představu se můžete na Wikipedii podívat na velký přehled distribucí (asi ani tam ale nebudou všechny).
Vývojový cyklus distribuce
- Co vlastně tvůrci distribuce musí dělat?
- Vybrat vhodnou verzi Linuxu (kernelu)
- Přiměřeně aktuální a přiměřeně „stabilní“
- Vybrat vhodné aplikace
- Zvolit vhodnou verzi vybraných aplikací
- Uzavřeme přidávání nového SW
- Otestovat výsledek
- Opravit problémy, případně vyřešit kolize
- Nahrát vše na servery (repozitáře)
- Publikovat novou verzi distribuce
- A začít od začátku... ;)
- Ve skutečnosti už během testování nejspíš vybíráme vhodné verze software pro další verzi distribuce
Související pojmy
LTS
- Verze s prodlouženou podporou
- Typicky dostupná u uživatelsky orientovaných distribucí.
- Délka podpory dané verze pak bývá cca 5 let.
Rolling-release
- Nevydávají se nové verze, postupnými aktualizacemi se software průběžně obměňuje.
Architektura procesoru
- amd64... Intel kompatibilní 64 bitové procesory (Intel, AMD,...)
- i386, i686... Intel kompatibilní 32 bitové procesory (Intel, AMD,...). Dnes už spíše pro účely podpory starších zařízení.
- arm64,... procesory jiných architektur než Intel (ARM,...)
- ...
Live CD
- CD, ze kterého lze nastartovat operační systém, aniž bychom ho museli instalovat na počítač.
- U některých distribucí nabízí tuto možnost i standardní instalační CD.
Síťová instalace
- Instalační médium, které obsahuje jen nezbytné balíčky pro spuštění instalace (obvykle cca 300 MB).
- Ostatní balíčky se stáhnou až během instalace dle potřeby.
- Vyžaduje přístup k síti během instalace. (Může být problém s chybějícími ovladači bezdrátových síťových karet.)
Související stránky
