Distribuce GNU/Linuxu
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
(→Live CD: Doplněn popis.) |
(→Často používané distribuce: Alpine jako základ kontejnerů pro Docker.) |
||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
== Distribuce GNU/Linuxu == | == Distribuce GNU/Linuxu == | ||
* Sada jádra operačního systému a programů ve vhodně zvolených verzích. Je vybraná tak, aby dostačovala pro zvolené použití (pro zvolenou cílovou skupinu uživatelů) a aby programy s jádrem a programy navzájem spolehlivě fungovaly. | * Sada jádra operačního systému a programů ve vhodně zvolených verzích. Je vybraná tak, aby dostačovala pro zvolené použití (pro zvolenou cílovou skupinu uživatelů) a aby programy s jádrem a programy navzájem spolehlivě fungovaly. | ||
| + | |||
| Řádka 8: | Řádka 9: | ||
=== Uživatelsky × serverově orientované === | === Uživatelsky × serverově orientované === | ||
| + | * Liší se zejména ''délkou vývojového cyklu'' — to je doba, po které je uvedena nová verze distribuce. | ||
| + | |||
| + | ; Serverově orientované distribuce | ||
| + | * Důraz na stabilitu (minimum změn). | ||
| + | * Nová verze přichází obvykle cca po 3 letech (''délka vývojového cyklu'' 3 roky). | ||
| + | * Průběžně uvolňovány opravy chyb a bezpečnostní aktualizace, přechod na novou verzi aplikací obvykle až s novou verzí distribuce. | ||
| + | * Snaha o minimalizaci počtu nutných změn — každá změna znamená riziko zanesení chyb, omylů, problémů. | ||
| + | |||
| + | ; Uživatelsky orientované distribuce | ||
| + | * Snaha nabídnout uživateli co nejrychleji nové verze aplikací. | ||
| + | * Délka vývojového cyklu obvykle cca půl roku. | ||
| + | * Větší množství aktualizací, větší pravděpodobnost nekonzistencí, ale aktuálnější verze knihoven a programů. | ||
| + | |||
| + | <div class="Poznamka"> | ||
| + | ; Můžu pracovat na serverově orientované distribuci??? | ||
| + | |||
| + | I uživatelsky orientovaná distribuce lze použít pro instalaci na server a bude to fungovat. Jen bude vyžadovat časté aktualizace a je zde větší riziko, že se při aktualizaci serveru pokazí. | ||
| + | |||
| + | Stejně tak serverově orientované distribuce často nabízí plnohodnotnou práci domácímu uživateli. Jen se musí smířit s tím, že bude používat o něco starší verze programů. Ale zase nemusí řešit časté aktualizace a přeinstalace. | ||
| + | |||
| + | Já osobně jsem třeba pro běžnou práci dlouho používal serverově orientovaný Debian a byl jsem zcela spokojen. ;) | ||
| + | </div> | ||
| + | |||
=== Komunitní × vyvíjené firmou === | === Komunitní × vyvíjené firmou === | ||
| + | * Podle toho, jestli vývoj zastřešuje firma, nebo komunita uživatelů (skupina nezávislých vývojářů). | ||
| + | |||
=== Podle zaměření === | === Podle zaměření === | ||
| Řádka 19: | Řádka 45: | ||
** ... | ** ... | ||
| + | == Často používané distribuce == | ||
| + | Distribucí GNU/Linuxu je opravdu hodně. Na druhou stranu běžně používaných distribucí je podstatně méně. Uvedeme si tedy nejběžnější z nich. | ||
| + | |||
| + | ; Debian | ||
| + | * Serverově orientovaná distribuce, udržovaná komunitou uživatelů. | ||
| + | * Využívá balíčkovací systém APT (balíčky DEB). | ||
| + | * Jedna z nejznámnějších. Z ní vychází mnohé další distribuce. | ||
| + | |||
| + | ; Ubuntu | ||
| + | * Uživatelsky orientovaná, vývoj zastřešuje firma Cannonical (Elon Musk). | ||
| + | * Vychází z Debianu, ale rychleji se aktualizuje. | ||
| + | * Snaží se být blízká uživatelům Windows. | ||
| + | * Nahrazuje některé tradiční prvky Linuxu a v některých věcech tedy není kompatibilní s dalšími distribucemi. | ||
| + | |||
| + | ; Linux Mint | ||
| + | * Vychází z Ubuntu, ale používá jiná grafická prostředí. | ||
| + | |||
| + | ; Red Hat | ||
| + | * Serverově orientovaná, udržuje a vyvíjí firma Red Hat, využívá balíčkovací systém RPM a správce balíčků DNF (dříve jeho předchůdce YUM). | ||
| + | * Jedna z největších vývojových poboček Red Hatu sídlí v Brně. | ||
| + | |||
| + | ; CentOS | ||
| + | * Dříve binární ekvivalent distribuce Red Hat, pouze bez loga Red Hat. | ||
| + | * Dnes distribuce spravovaná firmou Red Hat. | ||
| + | * Serverově orientovaná, ale rychlejší vývoj než Red Hat Enterprise Linux (RHEL). | ||
| + | * Pokud chcete používat „distribuci Red Hat zdarma“, stahujte CentOS. | ||
| + | |||
| + | ; Fedora | ||
| + | * Uživatelsky orientovaná distribuce udržovaná firmou Red Hat. | ||
| + | |||
| + | ; ArchLinux | ||
| + | * Distribuce založená na tradičním linuxovém jádru s minimem změn. | ||
| + | * Systém rolling-release. | ||
| + | |||
| + | ; [https://alpinelinux.org/about/ Alpine Linux] | ||
| + | * Minimalistická distribuce. | ||
| + | * Využívá se často jako základ kontejnerů pro Docker. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Pro představu se můžete na Wikipedii podívat na [https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/Linux_Distribution_Timeline.svg velký přehled distribucí] (asi ani tam ale nebudou všechny). | ||
| − | == | + | == Vývojový cyklus distribuce == |
| − | + | * Co vlastně tvůrci distribuce musí dělat? | |
| − | + | # Vybrat vhodnou verzi Linuxu (kernelu) | |
| − | + | #* Přiměřeně aktuální a přiměřeně „stabilní“ | |
| − | + | # Vybrat vhodné aplikace | |
| − | + | #* Zvolit vhodnou verzi vybraných aplikací | |
| − | + | # Uzavřeme přidávání nového SW | |
| − | + | # Otestovat výsledek | |
| + | #* Opravit problémy, případně vyřešit kolize | ||
| + | # Nahrát vše na servery (repozitáře) | ||
| + | # Publikovat novou verzi distribuce | ||
| + | # A začít od začátku... ;) | ||
| + | #* Ve skutečnosti už během testování nejspíš vybíráme vhodné verze software pro další verzi distribuce | ||
| Řádka 34: | Řádka 105: | ||
* Verze s prodlouženou podporou | * Verze s prodlouženou podporou | ||
* Typicky dostupná u uživatelsky orientovaných distribucí. | * Typicky dostupná u uživatelsky orientovaných distribucí. | ||
| − | * Délka podpory dané verze pak bývá cca 5 let. | + | * Délka podpory dané verze pak bývá cca 5 let. |
=== Rolling-release === | === Rolling-release === | ||
| + | * Nevydávají se nové verze, postupnými aktualizacemi se software průběžně obměňuje. | ||
=== Architektura procesoru === | === Architektura procesoru === | ||
* amd64... Intel kompatibilní 64 bitové procesory (Intel, AMD,...) | * amd64... Intel kompatibilní 64 bitové procesory (Intel, AMD,...) | ||
| − | * i386, i686... Intel kompatibilní 32 bitové procesory (Intel, AMD,...) | + | * i386, i686... Intel kompatibilní 32 bitové procesory (Intel, AMD,...). Dnes už spíše pro účely podpory starších zařízení. |
| − | * arm64,... | + | * arm64,... procesory jiných architektur než Intel (ARM,...) |
* ... | * ... | ||
| Řádka 49: | Řádka 121: | ||
=== Síťová instalace === | === Síťová instalace === | ||
| + | * Instalační médium, které obsahuje jen nezbytné balíčky pro spuštění instalace (obvykle cca 300 MB). | ||
| + | * Ostatní balíčky se stáhnou až během instalace dle potřeby. | ||
| + | * Vyžaduje přístup k síti během instalace. (Může být problém s chybějícími ovladači bezdrátových síťových karet.) | ||
| Řádka 56: | Řádka 131: | ||
== Další zdroje == | == Další zdroje == | ||
| + | * [https://en.wikipedia.org/wiki/Linux_distribution Wikipedia.org → Distribuce GNU/Linuxu] | ||
* [http://www.abclinuxu.cz/clanky/zaciname-s-linuxem-vyber-distribuce AbcLinuxu.cz — Distribuce GNU/Linuxu] | * [http://www.abclinuxu.cz/clanky/zaciname-s-linuxem-vyber-distribuce AbcLinuxu.cz — Distribuce GNU/Linuxu] | ||
Aktuální verze z 27. 11. 2024, 06:49
Obsah |
Distribuce GNU/Linuxu
- Sada jádra operačního systému a programů ve vhodně zvolených verzích. Je vybraná tak, aby dostačovala pro zvolené použití (pro zvolenou cílovou skupinu uživatelů) a aby programy s jádrem a programy navzájem spolehlivě fungovaly.
Rozdělení distribucí
Uživatelsky × serverově orientované
- Liší se zejména délkou vývojového cyklu — to je doba, po které je uvedena nová verze distribuce.
- Serverově orientované distribuce
- Důraz na stabilitu (minimum změn).
- Nová verze přichází obvykle cca po 3 letech (délka vývojového cyklu 3 roky).
- Průběžně uvolňovány opravy chyb a bezpečnostní aktualizace, přechod na novou verzi aplikací obvykle až s novou verzí distribuce.
- Snaha o minimalizaci počtu nutných změn — každá změna znamená riziko zanesení chyb, omylů, problémů.
- Uživatelsky orientované distribuce
- Snaha nabídnout uživateli co nejrychleji nové verze aplikací.
- Délka vývojového cyklu obvykle cca půl roku.
- Větší množství aktualizací, větší pravděpodobnost nekonzistencí, ale aktuálnější verze knihoven a programů.
- Můžu pracovat na serverově orientované distribuci???
I uživatelsky orientovaná distribuce lze použít pro instalaci na server a bude to fungovat. Jen bude vyžadovat časté aktualizace a je zde větší riziko, že se při aktualizaci serveru pokazí.
Stejně tak serverově orientované distribuce často nabízí plnohodnotnou práci domácímu uživateli. Jen se musí smířit s tím, že bude používat o něco starší verze programů. Ale zase nemusí řešit časté aktualizace a přeinstalace.
Já osobně jsem třeba pro běžnou práci dlouho používal serverově orientovaný Debian a byl jsem zcela spokojen. ;)
Komunitní × vyvíjené firmou
- Podle toho, jestli vývoj zastřešuje firma, nebo komunita uživatelů (skupina nezávislých vývojářů).
Podle zaměření
- Zaměřené na:
- vzdělávání a školské prostředí,
- grafiku a zpracování videa,
- začátečníky,
- testování bezpečnosti systémů,
- ...
Často používané distribuce
Distribucí GNU/Linuxu je opravdu hodně. Na druhou stranu běžně používaných distribucí je podstatně méně. Uvedeme si tedy nejběžnější z nich.
- Debian
- Serverově orientovaná distribuce, udržovaná komunitou uživatelů.
- Využívá balíčkovací systém APT (balíčky DEB).
- Jedna z nejznámnějších. Z ní vychází mnohé další distribuce.
- Ubuntu
- Uživatelsky orientovaná, vývoj zastřešuje firma Cannonical (Elon Musk).
- Vychází z Debianu, ale rychleji se aktualizuje.
- Snaží se být blízká uživatelům Windows.
- Nahrazuje některé tradiční prvky Linuxu a v některých věcech tedy není kompatibilní s dalšími distribucemi.
- Linux Mint
- Vychází z Ubuntu, ale používá jiná grafická prostředí.
- Red Hat
- Serverově orientovaná, udržuje a vyvíjí firma Red Hat, využívá balíčkovací systém RPM a správce balíčků DNF (dříve jeho předchůdce YUM).
- Jedna z největších vývojových poboček Red Hatu sídlí v Brně.
- CentOS
- Dříve binární ekvivalent distribuce Red Hat, pouze bez loga Red Hat.
- Dnes distribuce spravovaná firmou Red Hat.
- Serverově orientovaná, ale rychlejší vývoj než Red Hat Enterprise Linux (RHEL).
- Pokud chcete používat „distribuci Red Hat zdarma“, stahujte CentOS.
- Fedora
- Uživatelsky orientovaná distribuce udržovaná firmou Red Hat.
- ArchLinux
- Distribuce založená na tradičním linuxovém jádru s minimem změn.
- Systém rolling-release.
- Minimalistická distribuce.
- Využívá se často jako základ kontejnerů pro Docker.
Pro představu se můžete na Wikipedii podívat na velký přehled distribucí (asi ani tam ale nebudou všechny).
Vývojový cyklus distribuce
- Co vlastně tvůrci distribuce musí dělat?
- Vybrat vhodnou verzi Linuxu (kernelu)
- Přiměřeně aktuální a přiměřeně „stabilní“
- Vybrat vhodné aplikace
- Zvolit vhodnou verzi vybraných aplikací
- Uzavřeme přidávání nového SW
- Otestovat výsledek
- Opravit problémy, případně vyřešit kolize
- Nahrát vše na servery (repozitáře)
- Publikovat novou verzi distribuce
- A začít od začátku... ;)
- Ve skutečnosti už během testování nejspíš vybíráme vhodné verze software pro další verzi distribuce
Související pojmy
LTS
- Verze s prodlouženou podporou
- Typicky dostupná u uživatelsky orientovaných distribucí.
- Délka podpory dané verze pak bývá cca 5 let.
Rolling-release
- Nevydávají se nové verze, postupnými aktualizacemi se software průběžně obměňuje.
Architektura procesoru
- amd64... Intel kompatibilní 64 bitové procesory (Intel, AMD,...)
- i386, i686... Intel kompatibilní 32 bitové procesory (Intel, AMD,...). Dnes už spíše pro účely podpory starších zařízení.
- arm64,... procesory jiných architektur než Intel (ARM,...)
- ...
Live CD
- CD, ze kterého lze nastartovat operační systém, aniž bychom ho museli instalovat na počítač.
- U některých distribucí nabízí tuto možnost i standardní instalační CD.
Síťová instalace
- Instalační médium, které obsahuje jen nezbytné balíčky pro spuštění instalace (obvykle cca 300 MB).
- Ostatní balíčky se stáhnou až během instalace dle potřeby.
- Vyžaduje přístup k síti během instalace. (Může být problém s chybějícími ovladači bezdrátových síťových karet.)
Související stránky
