Návrh IP adres
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
(Opraveno rozdělení - upřesněny názvy variant. Zadání přesunuto do šablony. Odděleny samostatné stránky pro jednotlivé varianty.) |
m (Oprava odsazení) |
||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
{{Subnetting_Zadání}} | {{Subnetting_Zadání}} | ||
− | + | | |
+ | |||
{{Subnetting_Princip}} | {{Subnetting_Princip}} | ||
− | + | | |
+ | |||
{{Subnetting_Postup}} | {{Subnetting_Postup}} | ||
+ | | ||
Verze z 21. 4. 2020, 09:38
Obsah |
Situace
- Máme k dispozici zadaný rozsah adres, které tvoří celou naši síť.
- Rozsah může být zadán IP adresou sítě a maskou.
- Rozsah může být zadán také adresou konkrétního zařízení z rozsahu a maskou — pak si musíme adresu sítě spočítat.
- Chceme síť rozdělit do více podsítí. Máme informaci, kolik zařízení potřebujeme mít v jednotlivých podsítích.
- Rozdělením na podsítě zmenšíme broadcastové domény a omezíme tak síťový provoz.
- Důvodem může být také oddělení jednotlivých zařízení z důvodu bezpečnosti.
Cílem je vytvořit několik podsítí, které propojíme pomocí jednoho routeru či více routerů.
- Potřebujeme rozdělit zadaný rozsah IP adres na několik částí a každé podsíti přidělit jednu část rozsahu IP adres.
- Také případným propojovacím sítím mezi routery potřebujeme přidělit rozsahy IP adres.
Například chceme rozdělit síť 172.21.128.0/18 na tři podsítě pro 185, 142 a 175 zařízení.
Princip rozdělení sítě
IP adresu rozdělíme na tři části:
- Bity, které označují celou naši síť — v adrese jsou zleva a jejich počet označíme
S
- Rozsah IP adres dostáváme od poskytovatele, poskytovatel nám také zadá počet bitů zleva, které nesmíme měnit.
- S ostatními bity můžeme pracovat dle uvážení.
- Další bity zleva vyhradíme pro označení podsítě — počet bitů pro podsíť označíme
P
- Není to povinné, ale pokud toho nevyužijeme, pak budou všechna naše zařízení v jedné síti, což pro větší sítě není praktické.
- Může tedy být
P = 0
, ale většina firem má síť rozdělenou na podsítě.
- Zbývající bity IP adresy, budou označovat konkrétní zařízení v podsíti — počet bitů pro zařízení označíme
Z
.
Síť (S ) |
Podsíť (P ) |
Adresa zařízení v síti (Z )
| ||||||||||||
... | ... | ... |
- Naším úkolem tedy je
- Stanovit počty bitů pro jednotlivé části adresy (síť, podsíť, zařízení).
- Následně spočítat adresy jednotlivých podsítí a jejich masky.
- Co je třeba dodržet?
- Podle kombinace bitů označujících síť a podsíť musí jít vždy určit, do které sítě datagram doručit. Žádná IP adresa nesmí spadat do rozsahů dvou podsítí!!!
Nemůžeme tedy například vytvořit podsítě:
172.16.0.0/22
a 172.16.1.0/24
, protože celý rozsah
druhé podsítě je zároveň součástí první podsítě!- Rozdělení adres vždy musí jít popsat pomocí adresy sítě a masky.
Nemůžeme tedy například vytvořit podsítě s adresami:
172.16.0.0-172.16.0.48
a 172.16.0.49-172.16.0.63
. Každá adresa sice nyní patří jen do jedné sítě, ale tyto sítě nelze popsat pomocí adresy sítě a masky.
Obecný postup při rozdělování sítí
- Zjistíme, kolik bitů musíme ponechat pro adresu sítě. Označme jako
S
.- To nám říká maska zadaného rozsahu. Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!
(Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.) - Rozsah nám zadal ten, kdo nám IP adresy poskytl. Počet bitů sítě tedy nemůžeme ovlivnit — je součástí zadání.
- To nám říká maska zadaného rozsahu. Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!
- Zjistíme, kolik bitů minimálně musíme vyhradit na označení podsítí. Označme jako
Pmin
.- To závisí na počtu podsítí, které chceme vytvořit.
- Pokud si ponecháme N bitů na označení podsítě, získáme 2N kombinací a tedy můžeme mít 2N různých podsítí.
- Například pokud potřebujeme pět podsítí, nestačí nám dva bity pro označení podsítě, protože 22 = 4 a se dvěma bity tedy nemůžeme označit 5 podsítí. Stačí ale 3 bity, protože 23 = 8.
- Zjistíme, kolik bitů minimálně potřebujeme adresování všech zařízení v podsíti. Označme jako
Zmin
.- To zjistíme podle počtu adres, které mají být v podsítích k dispozici.
- Tak získáme počet bitů zprava, které musí určitě sloužit jako adresa zařízení.
- Vždy potřebujeme:
- jednu IP adresu pro každé zařízení v síti
- IP adresu sítě (ta nelze přiřadit zařízení)
- IP adresu broadcastovou (ta také nelze přiřadit zařízení)
- a potřebujeme také IP adresu pro router.
- Celkem tedy pro
N
bitů máme k dispozici2N - 3
adres pro pracovní stanice (počítače).
- Přidělení volných bitů. Některé bity dosud mohly zůstat volné:
V = 32 - S - Pmin - Zmin
- Pokud nám zůstaly některé bity volné, potom je přidělíme buď k adrese podsítě, nebo k adrese zařízení.
- To závisí na naší úvaze. Někdy chceme mít k dispozici co nejvíce prostoru pro zařízení, někdy naopak chceme ponechat prostor pro budoucí přidání dalších sítí. Často budeme chtít minimalizovat počet obsazených IP adres a tedy ponechat co nejvíce prostoru pro budoucí sítě.
- Vždy záleží na zvážení správce sítě, jaký další vývoj sítě předpokládá.
- Pro nás musí být součástí zadání, jak chceme s adresami dále zacházet.
Varianty
- A) Rozdělování sítí v IP v. 6
- B) Rozdělování sítí bez striktních omezení — maska na hranici oktetů
- C) Rozdělování sítí bez VLSM — všechny podsítě mají stejnou masku
- D) Rozdělování sítí — minimalizace s VLSM (maska se v podsítích bude lišit)
VLSM
- Variable Length Subnet Mask
- Viz také: Orbit-computer-solutions.com → Variable Length Subnet Mask