Rozdělování sítí bez VLSM

Z MiS
Přejít na: navigace, hledání


Obsah

Situace


Princip rozdělení sítě

IP adresu rozdělíme na tři části:

  1. Bity, které označují celou naši síť — počet bitů pro síť označíme S
    • Rozsah IP adres dostáváme od poskytovatele, poskytovatel nám také zadá počet bitů zleva, které nesmíme měnit.
    • S ostatními bity můžeme pracovat dle uvážení.
  2. Další bity zleva vyhradíme pro označení podsítě — počet bitů pro podsíť označíme P
    • Není to povinné, ale pokud toho nevyužijeme, pak budou všechna naše zařízení v jedné síti, což pro větší sítě není praktické.
    • Může tedy být P = 0, ale většina firem má síť rozdělenou na podsítě.
  3. Zbývající bity IP adresy, budou označovat konkrétní zařízení v podsíti — počet bitů pro zařízení označíme Z.
Síť (S) Podsíť (P) Adresa zařízení v síti (Z)
         ...                   ...                   ...         


Naším úkolem je

  1. Stanovit počty bitů pro jednotlivé části adresy.
  2. Následně spočítat adresy jednotlivých podsítí a jejich masky.


Co je třeba dodržet

Nemůžeme tedy například vytvořit podsítě: 172.16.0.0/22172.16.1.0/24, protože celý rozsah druhé podsítě je zároveň součástí první podsítě!
Nemůžeme tedy například vytvořit podsítě s adresami: 172.16.0.0-172.16.0.48172.16.0.49-172.16.0.63. Každá adresa sice nyní patří jen do jedné sítě, ale tyto sítě nelze popsat pomocí adresy sítě a masky.

 

 

Postup při rozdělování sítí

  1. Zjistíme, kolik bitů musíme ponechat pro adresu sítě. Označme jako S.
    • To nám říká maska zadaného rozsahu. Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!
      (Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.)
    • Rozsah nám zadal ten, kdo nám IP adresy poskytl. Počet bitů sítě tedy nemůžeme ovlivnit — je součástí zadání.
  2. Zjistíme, kolik bitů minimálně musíme vyhradit na označení podsítí. Označme jako Pmin.
    • To závisí na počtu podsítí, které chceme vytvořit.
    • Pokud si ponecháme N bitů na označení podsítě, získáme 2N kombinací a tedy můžeme mít 2N různých podsítí.
    • Například pokud potřebujeme pět podsítí, nestačí nám dva bity pro označení podsítě, protože 22 = 4 a se dvěma bity tedy nemůžeme označit 5 podsítí. Stačí ale 3 bity, protože 23 = 8.
  3. Zjistíme, kolik bitů minimálně potřebujeme adresování všech zařízení v podsíti. Označme jako Zmin.
    • To zjistíme podle počtu adres, které mají být v podsítích k dispozici.
    • Tak získáme počet bitů zprava, které musí určitě sloužit jako adresa zařízení.
    • Vždy potřebujeme:
      • jednu IP adresu pro každé zařízení v síti
      • IP adresu sítě (ta nelze přiřadit zařízení)
      • IP adresu broadcastovou (ta také nelze přiřadit zařízení)
      • a potřebujeme také IP adresu pro router.
    • Celkem tedy pro N bitů máme k dispozici 2N - 3 adres pro pracovní stanice (počítače).
  4. Přidělení volných bitů. Některé bity dosud mohly zůstat volné: V = 32 - S - Pmin - Zmin
    • Pokud nám zůstaly některé bity volné, potom je přidělíme buď k adrese podsítě, nebo k adrese zařízení.
    • To závisí na naší úvaze. Někdy chceme mít k dispozici co nejvíce prostoru pro zařízení, někdy naopak chceme ponechat prostor pro budoucí přidání dalších sítí. Často budeme chtít minimalizovat počet obsazených IP adres a tedy ponechat co nejvíce prostoru pro budoucí sítě.
    • Vždy záleží na zvážení správce sítě, jaký další vývoj sítě předpokládá.
    • Pro nás musí být součástí zadání, jak chceme s adresami dále zacházet.

 


Varianta C) Co když nemůžeme použít celé oktety?

S + P + A ≤ 32


Co s volnými bity?

Pokud nám mezi adresou podsítě a adresou zařízení zůstávají volné bity, můžeme se rozhodnout, zda je přidáme k adrese podsítě, adrese zařízení, nebo je rozdělíme.

V praxi volíme rozdělení tak, aby bylo nejvýhodnější:



Příklad C.1

Zadání
Řešení

V předchozím příkladě zůstane část podsítí nevyužitých. Můžeme je buď ponechat pro budoucí použití, nebo je spojit se stávajícími sítěmi a rozšířit tak počet počítačů v některých z podsítí za cenu toho, že bude síťová maska v různých podsítích různá.

Upravené řešení pro maximální velikost podsítí

Subnet b1.png


Příklad C.2

Zadání
Řešení

V předchozím příkladě zůstane část podsítí nevyužitých. Můžeme je buď ponechat pro budoucí použití, nebo je spojit se stávajícími sítěmi a rozšířit tak počet počítačů v některých z podsítí za cenu toho, že bude síťová maska v různých podsítích různá.


Další úkoly k řešení

Ú-C1) Rozdělte na podsítě:

   Rozsah: 10.28.160.0/21
   a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou!
   b) Vytvořte 4 podsítě:
       16 pracovních stanic
       274 pracovních stanic
       63 pracovních stanic
       48 pracovních stanic

Ú-C2) Rozdělte na podsítě:

   Rozsah: 10.28.164.0/22
   a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou!
   b) Vytvořte 5 podsítí:
       16 pracovních stanic
       74 pracovních stanic
       62 pracovních stanic
       32 pracovních stanic
       126 pracovních stanic

Ú-C3) Rozdělte na podsítě:

   Rozsah: 192.168.252.0/23
   a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou!
   b) Vytvořte 2 podsítě:
       65 pracovních stanic
       126 pracovních stanic


Související stránky

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Výuka
Navigace
Nástroje