Historie Sokola
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
(Úprava vzhledu, sjednocení struktury jednotlivých období.) |
(→Další významná data: Oprava odkazu na stránku s programem Sokola.) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 91: | Řádka 91: | ||
** ''Klemeňa Hanušová'': cvičitelka a Tyršova žákyně (viz [[#Osobnosti|kapitola Osobnosti]]). | ** ''Klemeňa Hanušová'': cvičitelka a Tyršova žákyně (viz [[#Osobnosti|kapitola Osobnosti]]). | ||
* 1871: založen časopis ''Sokol'' | * 1871: založen časopis ''Sokol'' | ||
| − | ** Jako úvodník prvního čísla vyšla stať [[Náš úkol, směr a cíl|„Náš úkol, směr a cíl“]], která se stala a zůstala dodnes programovým základem Sokola, viz | + | ** Jako úvodník prvního čísla vyšla stať [[Náš úkol, směr a cíl|„Náš úkol, směr a cíl“]], která se stala a zůstala dodnes programovým základem Sokola, viz také [[Program Sokola]]. |
* 1872–1880 | * 1872–1880 | ||
** úpadek v důsledku politických poměrů | ** úpadek v důsledku politických poměrů | ||
| Řádka 262: | Řádka 262: | ||
== 17. 11. 1989 začátek sametové revoluce == | == 17. 11. 1989 začátek sametové revoluce == | ||
| − | * | + | * V roce 1990 znovuobnoven Sokol. |
| − | * | + | * Snaha o získávání majetku jednot zpět v restitucích. |
| + | ; Charakteristika období a problémy-výzvy | ||
| + | * Kontinuita a aktualizace obsahu. | ||
| + | * Názorové střety a otázky: | ||
| + | ** starší generace, která ještě zažila dobu první republiky a skutečně demokratické fungování Sokola | ||
| + | ** střední generace, vychovaná s důrazem na sportovní stránku, která se s původní myšlenkou Sokola setkala méně. | ||
| + | ** sportovní oddíly, zaměřené na vrcholový sport | ||
| + | * Trend komercionalizace a profesionalizace sportu: | ||
| + | ** sport jako novodobé „gladiátorské hry“: profesionální sportovci podávající enormní výkony, často na úkor poškozování zdraví a masa fanoušků, která sportovní aktivity pasivně konzumuje prostřednictvím médií. | ||
| + | ** Vznik bohatší vrstvy, která má možnost platit velké částky, ale často podléhá ve volbě aktivit spíše módě, než skutečnému vlivu sportu na zdraví, | ||
| + | ** Dojem, že levné sportovní aktivity nejsou kvalitní. | ||
| + | * Hospodaření s majetkem, hledání zdrojů financování | ||
| + | ** Po 40 let Sokol neměl možnost hospodařit se svým majetkem, činnost tělovýchovy byla financována státem. Došlo tedy ke ztrátě zkušeností s nakládáním s majetkem. | ||
| + | ** Se změnami ve společnosti je třeba hledat nové cesty financování činnosti Sokola. | ||
| + | * Získaný majetek často v nevyhovujícím stavu | ||
| + | ** Část budov a sportovišť v době před revolucí změnila účel. | ||
| + | ** Část sportovišť byla naopak výborně vybavena, ale je obtížně financovatelná v podmínkách, kdy je třeba získávat prostředky pronájmy a vlastní hospodářskou činností. | ||
| + | |||
| + | <div class="Poznamka"> | ||
| + | Spory mezi konzervativnější částí sokolstva, kladoucí důraz na historický odkaz a filozofické myšlenky Sokola a mezi těmi, kdo kladou důraz především na tělocvičnou a sportovní stránku činnosti Sokola, se ale táhnou již od samých počátků existence Sokola. | ||
| + | |||
| + | ''Konstruktivní diskuse a střetávání protichůdných myšlenek jsou živnou půdou demokracie, nepropadejme tedy trudnomyslnosti!'' | ||
| + | </div> | ||
== Valné sjezdy == | == Valné sjezdy == | ||
Aktuální verze z 20. 7. 2015, 07:24
Charakteristika období
- Boj o povolení organizace, později o povolení existence České obce sokolské.
- Nepřízeň úřadů, jednoty masově vznikají, ale také nezřídka zanikají, nebo jejich činnost musí být přerušována.
- Ve spoustě jednot problémy s tím, kde cvičit.
- Spory, zda má být organizace spíše politická, nebo spíše zaměřená na cvičení. Velký podíl necvičících členů (cvičí jen cca třetina členů).
Historický kontext
- Stát
- České země byly v té době součástí Rakousko-Uherské monarchie.
- Císařem byl František Josef I.
- Předchozí události
- Již v 18. století dochází postupně k přechod od feudalismu k průmyslové společnosti (zrušení nevolnictví, toleranční patent).
- Pokrok: 19. století se nazývá „století páry“, lidé věří v sílu vědy a poznání.
- Postupný odklon od absolutismu. Císař již nevládne sám, na vládě se podílí volení zástupci (zemský sněm, říšský sněm), fungují politické strany.
- V Čechách probíhá „národní obrození“, šíří se zájem o češtinu jako národní jazyk, většina obyvatel ve městech ale mluví německy, čeština přežívá spíše na venkově.
- Vznikají první tělocvičné ústavy, rozvoj cvičení a sportu.
- Byli Češi v monarchii svobodní?
- Lze polemizovat, ale...
- Revoluční rok 1848 — nepokoje v Praze tvrdě potlačilo vojsko. (Ale je pravda, že částečně se jednalo o reakci na předchozí nepokoje ve Vídni.)
- Karel Havlíček Borovský byl odeslán do vyhnanství do Brixenu (1851) za vydávání českých novin (Národní noviny).
- Není ničím netypickým policejní dozor nad nepohodlnými osobami (Palacký, Rieger,...).
- Zvláště v období tzv. Bachova absolutismu.
- Fungovala běžně cenzura.
- Po porážce v Prusko-Rakouské válce Uhry získaly autonomii, Čechy nikoli.
- Tyrš se musel vzdát funkce náčelníka Sokola, aby mohl přednášet na univerzitě.
- Slovanská vzájemnost
- Oblíbený pojem, označující snaha o sjednocení slovanských národů.
- Jako vůdčí slovanský národ chápáno Rusko.
- Mnohé osobnosti myšlenku slovanské vzájemnosti uznávají, jiné realisticky odmítají (například T. G. Masaryk).
- Odmítají zvláště ty osobnosti, které Rusko skutečně navštívily.
- Chtěli Sokolové osamostatnění Čech/Československa?
- Spíše se jednalo o snahu o získání částečné autonomie a vyrovnání práv národů monarchie — Čechy, Rakousko, Uhry (území dnešního Maďarska a Slovensko).
- Myšlenka osamostatnění získala na popularitě až před první světovou válkou, kdy docházelo k sbližování Rakousko-Uherska a Pruska (německých zemí).
Revoluční rok 1848
- Bouře proti absolutistické vládě nejprve ve Vídni, pak v Praze.
- Docházelo ale k obdobným bouřím v celé Evropě.
- V Praze bouře potlačeny vojsky maršála Windischgrätze.
- Mimo jiné i odtud pochází myšlenka budování Sokola jako „národní armády“.
Založení Sokola 16. února 1862
- Původ názvu Sokol: podle dávných jihoslovanských bojovníků, kteří si říkali „sokolíci“.
- Sokol měl všestrannou podporu od osobností českého kulturního a politického života.
- Naopak úřady kladly vzniku Sokola spíše překážky.
- Hlavními tvůrci sokolské myšlenky byli: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner.
- Tělocvičná jednota pražská
- Dnešním pohledem se jednalo o první sokolskou tělocvičnou jednotu.
- Podle jejího vzoru vznikaly další jednoty nejprve v okolí Prahy, pak v dalších městech.
- Teprve později přišla myšlenka vzniku České obce sokolské jako organizace, zastřešující všechny sokolské jednoty.
- Zakladatelé: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, bratři Gregrovi,...
- Stanovy schváleny: 27. ledna 1862.
- Ustavující valná hromada: 16. února 1862, starosta Fügner, náčelník Tyrš.
Datum ustavující valné hromady Tělocvičné jednoty pražské — 16. února 1862 — bývá považováno za datum založení Sokola.
Program Sokola
- Na antickém principu, vychází z řecké filozofie.
- Kalogathia — ideál souladu mezi krásou těla a ducha. Chápán jako „ideál dokonalosti“, ke kterému se Sokol snaží směřovat.
- Moderní organizace
- inspirace (v té době) moderními trendy: turnerské hnutí (Německo): nářaďový tělocvik, švédská a francouzská tělocvičná soustava.
- Sokolové vysíláni do zahraničí, aby získávali inspiraci pro další rozvoj.
- Cíle
- Rozvoj českého národa
- kultivace národa
- rozvoj jazyka
- Poznání historie
- zájem o lidovou slovesnost
- Federativní rozdělení v rámci monarchie
- Tělesnou zdatností a kázní podpořit sílu národa:
- obranyschopnost
- konkurenceschopnost
První slet 1882
- Povolen úřady až na několikátý pokus.
- Na Střeleckém ostrově.
- Cvičení vede a řídí osobně Dr. Tyrš.
- Nastartoval nový rozvoj organizace.
Další významná data
- 1869 počátek ženského tělocviku: vzniká Tělocvičný spolek paní a dívek pražských — první tělocvičná jednota žen.
- Do té doby cvičili jen muži, cvičení pro ženy bylo považováno za nevhodné.
- Klemeňa Hanušová: cvičitelka a Tyršova žákyně (viz kapitola Osobnosti).
- 1871: založen časopis Sokol
- Jako úvodník prvního čísla vyšla stať „Náš úkol, směr a cíl“, která se stala a zůstala dodnes programovým základem Sokola, viz také Program Sokola.
- 1872–1880
- úpadek v důsledku politických poměrů
- stíhání propagátorů českého národního života
- 1884
- úmrtí Miroslava Tyrše
- V řece Ache nedaleko v městečka Ötzu (rakouské Alpy).
- 24. března 1889
- Ustanovena Česká Obec Sokolská
- Organizace zastřešující činnost všech sokolských jednot.
- O její založení usilovali sokolové dlouhou řádku let.
Osobnosti
- Dr. Miroslav Tyrš (1832–1884)
- profesor filozofie
- vůdčí osobnost
- 1832 narozen v Děčíně
- brzy osiřel
- bydlí u strýce na venkově a později žije v Praze na Kampě.
- 1860: Tyrš jmenován doktorem filozofie na pražské universitě
- později poslanec zemského sněmu
- Jindřich Fügner (1822–1865)
- obchodník
- výrazně přispěl k materiálnímu zajištění Sokola v jeho počátcích
- Klemeňa Hanušová (1845 1918) → viz Wikipedia
- ženský tělocvik
- žákyně Tyršova
- Renáta Tyršová (1854–1937) → viz Wikipedia
- Dcera Jindřicha Fügnera, manželka Dr. Miroslava Tyrše (od roku 1882)
- Po Tyršově smrti utřídila jeho spisy, byla až do smrti významnou osobností českého národního života.
- Zajímavost: Renáta byla o 22 let mladší než Dr. Tyrš, v té době to nebylo příliš zvláštní. Vychována na tu dobu velmi demokraticky.
1882–1914 První období rozmachu
- Charakteristika
- Rozvoj hnutí, další jednoty.
- Díky uvolnění politických poměrů snazší podmínky pro rozvoj.
- Vznik České obce sokolské (1889).
- Povolena po předchozích opakovaných pokusech a po dlouhodobé snaze sokolů.
- Další slety (→ Wikipedie): 1891, 1895, 1901, 1907, 1912.
1. světová válka — zákaz činnosti a odboj
Snaha o nezávislost
- Během I. světové války (tehdy označované jako „Velká válka“) postupně dospěly vůdčí osobnosti českého národa k přesvědčení, že reforma Rakousko-Uherska není perspektivní a pro další rozvoj je nezbytné osamostatnění.
- „Maffie“
- Toto označení používala skupina exilových státníků, kteří se snažili o osamostatnění diplomatickou cestou.
- K českým politikům (vůdčí osobností byl profesor Tomáš Garrigue Masaryk, dále zde působil například Edvard Beneš a další, například i Josef Scheiner) se přidaly představitelé slovenského národa (především Milan Rastislav Štefánik)
- V Rakousko-Uhersku byl na některé představitele vydán zatykač.
- Sokolové podporovali činnost finančně (zvláště v počátcích).
První zákaz činnosti Sokola
- Činnost Sokola byla během 1. světové války zakázána — 28. 11. 1915 (viz také [Kašák, 2002]).
Legie
- Mnozí Češi a Slováci nechtěli bojovat za Rakousko-Uhersko a dobrovolně se vzdali.
- Nejprve byli vězněni v táborech, později se podařilo prosadit možnost, že budou moci bojovat proti Rakousku-Uhersku.
- Z počátku vzniklo několik jednotek. V&nbps;boji se osvědčili, proto přibývaly další jednotky, označované jako legie.
- Sokolové tvořili často základ vznikajících legií, měli výcvik ze cvičení (nástupy, kázeň, fyzická odolnost).
- Bitva u Zborova (2. července 1917)
- První vystoupení legionářů.
- Vítězství legií proti přesile (3500 proti 5500, výrazně horší výzbroj legionářů)
- Díky tomuto úspěchu byla zrušena omezení tvorby československých pluků.
- Dobrovolnické jednotky vznikaly v Rusku, ve Francii a Itálii.
- Po vzniku Československé republiky se legie staly základem Československé armády.
- Zajímavost: Vzhledem k politickým událostem v Rusku se ruská část legií mohla vrátit do ČSR až v roce 1921 a musela jet přes celou Sibiř a následně lodí přes USA a západní Evropu.
Osobnosti
- Dr. Josef Eugen Scheiner (1861–1932)
- Právník (vlastní advokátní kancelář od 1893).
- V 17 letech vstupuje do Sokola.
- Redaktor časopisu Sokol (od 1887)
- Starosta ČOS od roku 1906.
- Významná osobnost politického života v době První republiky.
- Po vzniku republiky se podílel na vzniku Československé armády.
- Spolupracovník Tyrše.
- Zajímavost: Scheinerova teta byla sestrou Tyršovi manželky Renáty.
- Spolupracoval s T. G. Masarykem (Maffie), zajistil peníze na jeho působení v zahraničí.
- Působil i literárně, psal i hry pro loutkové divadlo.
- Plk. Josef Jiří Švec (1883–1918)
- Před válkou působil jako učitel v Rusku.
- Plukovník legií, účastní se bojů u Zborova.
- V roce 1918 páchá sebevraždu poté, co jeho podřízení odmítli splnit rozkaz (boj proti přesile bolševiků). To jeho spolubojovníky přesvědčilo a rozkaz byl následně splněn.
- Náčelník ČOS Jindřich Vaníček
- Náčelnice ČOS M. Malá
- Další zdroje
- iVysílání.cz → České století 1918 (75 min.): mise T. G. Masaryka za 1. sv. války a události vedoucí ke vzniku republiky.
- Rozhlas.cz → Ecce homo — Josef Scheiner
První republika
Charakteristika období
- Sokolové byly oporou demokracie, starosta ČOS byl celospolečensky vysoce postavenou osobností.
- Pokles členstva a nový rozvoj s modernizací obsahu ve 30. letech.
- Sokolové tvořili základ sportovní reprezentace ČSR.
- Sokol stál u zrodu mnoha mezinárodních sportovních organizací, jeho vedení bylo často zároveň vedením těchto mezinárodních sportovních organizací.
28. 10. 1918 Vznik samostatného státu
- Sokolové v počátcích po vzniku republiky tvoří první vojenskou moc (do návratu legií) a zajišťují vnitřní bezpečnost nově vznikajícího státu.
- Starosta Sokola Dr. Josef Scheiner pověřen nově vznikající vládou zajištěním bezpečnosti.
Další události
- 1920... Sokol má 562 tisíc členů, z toho 323 tisíc cvičících
- 1921... návrat legií z Ruska
- 1926... všesokolský slet se poprvé konal na Strahovském stadioně
- Sokolové se na výstavbě Strahovského stadionu významně podíleli, vlastníkem stadionu však bylo vždy město Praha.
- v 30. letech vzestup nacismu v Německu
- 1936... vystoupení na olympiádě v Mnichově
- zlatá olympijská medaile Alois Hudec
- družstvo mužů na 4. místě
- 1938... X. všesokolský slet
- Heslo „Budovat a bránit“
- manifestace odhodlání bránit republiku
- skladba mužů „Přísaha republice“
- autoři Pecháček a Seehák
- cvičí 30 000 mužů!
- konference v Mnichově 1938
- česká delegace přijala dohodu
- postoupení sudetoněmeckého prostoru Německu
- 14. března 1939 vznik samostatného Slovenského štátu
- 15. března 1939 okupace ČSR
Osobnosti
- Členy Sokola byly významné osobnosti politické scény.
- Dr. Scheiner viz výše.
- Prezidenti v řadách Sokola:
- Masaryk
- Beneš
2. světová válka — opět v ilegalitě
- Od začátku války se sokolové účastnili protiněmeckého odboje.
- Sokol rozpuštěn 8. října 1941
- 136 předních činovníků zatčeno a popraveno či odvlečeno do koncentračních táborů
- Pouze 9 přežilo, z nich 7 znovu vězněno komunistickým režimem.
- 8. říjen je významným dnem ČOS.
- Viz [Kašák, 2002].
- Na Slovensku rozpuštěn Sokol v prosinci 1939.
- Sokol fungoval v cizině, přinesli čeští dobrovolníci v odboji.
- V Československu probíhala ilegální odbojová činnost (předávání zpráv do zahraničí, pomoc pronásledovaným, pomoc rodinám zatčených,...)
1945–1948 Nový růst, ale...
- Znovuobnovení Sokola.
- Politický kontext: postupné omezování demokracie v ČSR, vznik Národní fronty a omezení činnosti politických stran.
- 1947: přes milion členů
- Únor 1948: komunistický převrat
- Další zdroje
- iVysílání→ Všechnu moc lidu Stalinovi (1948)(75 min.): Jak bylo Československo zbaveno demokracie.
Po únoru 1948 — nová totalita
- 31. 3. 1948: sjednocení všech tělovýchovných organizací pod Sokol (DTJ, Orel, Junák,...)
- ~ povinný vstup do tzv. Národní fronty
- vedení Sokola násilně změněno, ostatní tělovýchovné organizace násilně připojeny k „Sokolu“, později změněno na ZRTV
- „sokolské komise“
- vyloučení 11 000 členů ze Sokola
- mnoho členů emigrovalo
- Marie Provazníková: „Vstupem do Národní fronty zanikl Sokol založený Tyršem a Fügnerem. Dnes zahynula v Československu demokracie.“
- XI. slet v roce 1948: odmítnutí převratu
- Při průvodu velitelé proudů velí vlevo hleď pryč od tribuny s Gottwaldem.
- „Chcem Beneše na Hradě, a ne někde v ohradě.“
Rok 1968
- snaha o obnovení Sokola
- velmi rychle přerušeno, nové rozpuštění
- 21. 8. 1968 okupace armádami Varšavské smlouvy (pusťte si video ze Stream.cz)
- činnost pokračovala mnohde pod hlavičkou ZRTV, myšlenky ovšem zůstaly stejné
17. 11. 1989 začátek sametové revoluce
- V roce 1990 znovuobnoven Sokol.
- Snaha o získávání majetku jednot zpět v restitucích.
- Charakteristika období a problémy-výzvy
- Kontinuita a aktualizace obsahu.
- Názorové střety a otázky:
- starší generace, která ještě zažila dobu první republiky a skutečně demokratické fungování Sokola
- střední generace, vychovaná s důrazem na sportovní stránku, která se s původní myšlenkou Sokola setkala méně.
- sportovní oddíly, zaměřené na vrcholový sport
- Trend komercionalizace a profesionalizace sportu:
- sport jako novodobé „gladiátorské hry“: profesionální sportovci podávající enormní výkony, často na úkor poškozování zdraví a masa fanoušků, která sportovní aktivity pasivně konzumuje prostřednictvím médií.
- Vznik bohatší vrstvy, která má možnost platit velké částky, ale často podléhá ve volbě aktivit spíše módě, než skutečnému vlivu sportu na zdraví,
- Dojem, že levné sportovní aktivity nejsou kvalitní.
- Hospodaření s majetkem, hledání zdrojů financování
- Po 40 let Sokol neměl možnost hospodařit se svým majetkem, činnost tělovýchovy byla financována státem. Došlo tedy ke ztrátě zkušeností s nakládáním s majetkem.
- Se změnami ve společnosti je třeba hledat nové cesty financování činnosti Sokola.
- Získaný majetek často v nevyhovujícím stavu
- Část budov a sportovišť v době před revolucí změnila účel.
- Část sportovišť byla naopak výborně vybavena, ale je obtížně financovatelná v podmínkách, kdy je třeba získávat prostředky pronájmy a vlastní hospodářskou činností.
Spory mezi konzervativnější částí sokolstva, kladoucí důraz na historický odkaz a filozofické myšlenky Sokola a mezi těmi, kdo kladou důraz především na tělocvičnou a sportovní stránku činnosti Sokola, se ale táhnou již od samých počátků existence Sokola.
Konstruktivní diskuse a střetávání protichůdných myšlenek jsou živnou půdou demokracie, nepropadejme tedy trudnomyslnosti!
Valné sjezdy
- 1895
- I. sjezd
- sepjetí tělovýchovy s mravní výchovou
- vzdělavatelská činnost
- 1910
- V. sjezd
- zdůraznění ženského tělocviku
- 1927
- VII. sjezd
- mládež a sport v ČOS
- 1947
- VII. sjezd
- vztah ČOS ke státu a demokracii
- 1968
- setkání sokolů na Žofíně
- přípravný výbor
- 1989
- 4. obnovení Sokola
Slety
- Sokol a Strahov
- 1882
- první
- Střelecký ostrov
- 1926
- první na velkém strahovském stadioně
- 1939
- X. všesokolský slet
- skladba „Přísaha republice“
- 30 000 mužů
- skladbu složil br. Pecháček
- 1948
- XI. všesokolský slet
- odmítnutí převratu
- poslední slet před nástupem totality
- Spartakiády
- Princip hromadných vystoupení převzaly ze všesokolských sletů.
- Účast na nich však byla povinná, stát financoval vystoupení, cvičenci měli dovolenou z práce.
- Sloužily k propagaci totalitní moci, ještě na Strahovském stadionu.
- 1994 první novodobý všesokolský slet
- Další slety: 2000, 2006, 2012
T. J. Sokol Uherské Hradiště
- založení 1872
- František Brzobohatý (koncipient u Šroma)
- starosta Josef Miller
- 1897: první veřejné cvičení
- 1899: první cvičení dorostu
- 1902: založen ženský odbor
- 1909: koupena Koruna, sál přestavěna na sokolovnu
- 290 členů
- 1918: národní stráž
- hlídání významných objektů
- obrana před odvlečením cenností za hranice republiky
- 1922: založeno loutkové divadlo
- 17. 8. 1930 tělocvična
- byl i sokolský biograf
Související stránky
Zdroje
- [Žižka, 2005]: ŽIŽKA, Jiří. Dějiny a současnost Sokola. Praha: Česká obec sokolská, 2005. ISBN 80-86402-14-2.
- [Kašák, 2002]: KAŠÁK, Vladimír. Tragické chvíle ČOS z října 1941. Český dialog, 2002. Dostupné on-line: <http://www.cesky-dialog.net/clanek/422-tragicke-chvile-cos-z-rijna-1941/>
Pusťte si video na Internetu!
- iVysílání.cz → cyklus České století
- Dějiny udatného českého národa — Rakousko-Uhersko a kontext založení Sokola
- Českátelevize.cz > Olympijský magazín > Sportovní architektura - Tyršův dům v Praze (Tyršův dům, Sokol a olympiáda)
- ČeskáTelevize.cz > Retro > 1948 (XI. všesokolský slet)
- Stream.cz > Okupace 21. srpna 1968 — nemluví přímo o Sokole
