Historie Sokola

Verze z 20. 7. 2015, 06:00

1848–1882 Zrod úřadům navzdory

Charakteristika období

• Boj o povolení organizace, později o povolení existence České obce sokolské.
• Nepřízeň úřadů, jednoty masově vznikají, ale také nezřídka zanikají, nebo jejich činnost musí být přerušována.
• Ve spoustě jednot problémy s tím, kde cvičit.
• Spory, zda má být organizace spíše politická, nebo spíše zaměřená na cvičení. Velký podíl necvičících členů (cvičí jen cca třetina členů).

Historický kontext

Stát

• České země byly v té době součástí Rakousko-Uherské monarchie.
• Císařem byl František Josef I.

Předchozí události

• Již v 18. století dochází postupně k přechod od feudalismu k průmyslové společnosti (zrušení nevolnictví, toleranční patent).
• Pokrok: 19. století se nazývá „století páry“, lidé věří v sílu vědy a poznání.
• Postupný odklon od absolutismu. Císař již nevládne sám, na vládě se podílí volení zástupci (zemský sněm, říšský sněm), fungují politické strany.
• V Čechách probíhá „národní obrození“, šíří se zájem o češtinu jako národní jazyk, většina obyvatel ve městech ale mluví německy, čeština přežívá spíše na venkově.
• Vznikají první tělocvičné ústavy, rozvoj cvičení a sportu.

Byli Češi v monarchii svobodní?

• Lze polemizovat, ale...
• Revoluční rok 1848 — nepokoje v Praze tvrdě potlačilo vojsko. (Ale je pravda, že částečně se jednalo o reakci na předchozí nepokoje ve Vídni.)
• Karel Havlíček Borovský byl odeslán do vyhnanství do Brixenu (1851) za vydávání českých novin (Národní noviny).
• Není ničím netypickým policejní dozor nad nepohodlnými osobami (Palacký, Rieger,...).
  • Zvláště v období tzv. Bachova absolutismu.
• Fungovala běžně cenzura.
• Po porážce v Prusko-Rakouské válce Uhry získaly autonomii, Čechy nikoli.
• Tyrš se musel vzdát funkce náčelníka Sokola, aby mohl přednášet na univerzitě.

Slovanská vzájemnost

• Oblíbený pojem, označující snaha o sjednocení slovanských národů.
• Jako vůdčí slovanský národ chápáno Rusko.
• Mnohé osobnosti myšlenku slovanské vzájemnosti uznávají, jiné realisticky odmítají (například T. G. Masaryk).
• Odmítají zvláště ty osobnosti, které Rusko skutečně navštívily.

Chtěli Sokolové osamostatnění Čech/Československa?

• Spíše se jednalo o snahu o získání částečné autonomie a vyrovnání práv národů monarchie — Čechy, Rakousko, Uhry (území dnešního Maďarska a Slovensko).
• Myšlenka osamostatnění získala na popularitě až před první světovou válkou, kdy docházelo k sbližování Rakousko-Uherska a Pruska (německých zemí).

Revoluční rok 1848

• Bouře proti absolutistické vládě nejprve ve Vídni, pak v Praze.
• Docházelo ale k obdobným bouřím v celé Evropě.
• V Praze bouře potlačeny vojsky maršála Windischgrätze.
• Mimo jiné i odtud pochází myšlenka budování Sokola jako „národní armády“.

Založení Sokola 16. února 1862

• Původ názvu Sokol: podle dávných jihoslovanských bojovníků, kteří si říkali „sokolíci“.
• Sokol měl všestrannou podporu od osobností českého kulturního a politického života.
• Naopak úřady kladly vzniku Sokola spíše překážky.
• Hlavními tvůrci sokolské myšlenky byli: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner.

Tělocvičná jednota pražská

• Dnešním pohledem se jednalo o první sokolskou tělocvičnou jednotu.
• Podle jejího vzoru vznikaly další jednoty nejprve v okolí Prahy, pak v dalších městech.
• Teprve později přišla myšlenka vzniku České obce sokolské jako organizace, zastřešující všechny sokolské jednoty.
• Zakladatelé: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, bratři Gregrovi,...
• Stanovy schváleny: 27. ledna 1862.
• Ustavující valná hromada: 16. února 1862, starosta Fügner, náčelník Tyrš.

Program Sokola

• Na antickém principu, vychází z řecké filozofie.
• Kalogathia — ideál souladu mezi krásou těla a ducha. Chápán jako „ideál dokonalosti“, ke kterému se Sokol snaží směřovat.
• Moderní organizace
  • inspirace (v té době) moderními trendy: turnerské hnutí (Německo): nářaďový tělocvik, švédská a francouzská tělocvičná soustava.
  • Sokolové vysíláni do zahraničí, aby získávali inspiraci pro další rozvoj.

Cíle

• Rozvoj českého národa
  • kultivace národa
  • rozvoj jazyka
• Poznání historie
  • zájem o lidovou slovesnost
• Federativní rozdělení v rámci monarchie
• Tělesnou zdatností a kázní podpořit sílu národa:
  • obranyschopnost
  • konkurenceschopnost

První slet 1882

• Povolen úřady až na několikátý pokus.
• Na Střeleckém ostrově.
• Cvičení vede a řídí osobně Dr. Tyrš.
• Nastartoval nový rozvoj organizace.

Další významná data

• 1869 počátek ženského tělocviku: vzniká Tělocvičný spolek paní a dívek pražských — první tělocvičná jednota žen.
  • Do té doby cvičili jen muži, cvičení pro ženy bylo považováno za nevhodné.
  • Klemeňa Hanušová: cvičitelka a Tyršova žákyně (viz kapitola Osobnosti).
• 1871: založen časopis Sokol
  • Jako úvodník prvního čísla vyšla stať „Náš úkol, směr a cíl“, která se stala a zůstala dodnes programovým základem Sokola, viz dále.
• 1872–1880
  • úpadek v důsledku politických poměrů
  • stíhání propagátorů českého národního života
• 1884
  • úmrtí Miroslava Tyrše
  • V řece Ache nedaleko v městečka Ötzu (rakouské Alpy).
• 24. března 1889
  • Ustanovena Česká Obec Sokolská
  • Organizace zastřešující činnost všech sokolských jednot.
  • O její založení usilovali sokolové dlouhou řádku let.

Osobnosti

• Dr. Miroslav Tyrš (1832–1884)
  • profesor filozofie
  • vůdčí osobnost
  • 1832 narozen v Děčíně
  • brzy osiřel
  • bydlí u strýce na venkově a později žije v Praze na Kampě.
  • 1860: Tyrš jmenován doktorem filozofie na pražské universitě
  • později poslanec zemského sněmu
• Jindřich Fügner (1822–1865)
  • obchodník
  • výrazně přispěl k materiálnímu zajištění Sokola v jeho počátcích
• Klemeňa Hanušová (1845 1918) → viz Wikipedia
  • ženský tělocvik
  • žákyně Tyršova
• Renáta Tyršová (1854–1937) → viz Wikipedia
  • Dcera Jindřicha Fügnera, manželka Dr. Miroslava Tyrše (od roku 1882)
  • Po Tyršově smrti utřídila jeho spisy, byla až do smrti významnou osobností českého národního života.
  • Zajímavost: Renáta byla o 22 let mladší než Dr. Tyrš, v té době to nebylo příliš zvláštní. Vychována na tu dobu velmi demokraticky.

1882–1914 První období rozmachu

Charakteristika

• Rozvoj hnutí, další jednoty.
• Díky uvolnění politických poměrů snazší podmínky pro rozvoj.
• Vznik České obce sokolské (1889).
  • Povolena po předchozích opakovaných pokusech a po dlouhodobé snaze sokolů.
• Další slety (→ Wikipedie): 1891, 1895, 1901, 1907, 1912.

1. světová válka — zákaz činnosti a odboj

Snaha o nezávislost

• Během I. světové války (tehdy označované jako „Velká válka“) postupně dospěly vůdčí osobnosti českého národa k přesvědčení, že reforma Rakousko-Uherska není perspektivní a pro další rozvoj je nezbytné osamostatnění.

„Maffie“

• Toto označení používala skupina exilových státníků, kteří se snažili o osamostatnění diplomatickou cestou.
• K českým politikům (vůdčí osobností byl profesor Tomáš Garrigue Masaryk, dále zde působil například Edvard Beneš a další, například i Josef Scheiner) se přidaly představitelé slovenského národa (především Milan Rastislav Štefánik)
• V Rakousko-Uhersku byl na některé představitele vydán zatykač.
• Sokolové podporovali činnost finančně (zvláště v počátcích).

První zákaz činnosti Sokola

• Činnost Sokola byla během 1. světové války zakázána — 28. 11. 1915 (viz také [Kašák, 2002]).

Legie

• Mnozí Češi a Slováci nechtěli bojovat za Rakousko-Uhersko a dobrovolně se vzdali.
• Nejprve byli vězněni v táborech, později se podařilo prosadit možnost, že budou moci bojovat proti Rakousku-Uhersku.
• Z počátku vzniklo několik jednotek. V&nbps;boji se osvědčili, proto přibývaly další jednotky, označované jako legie.
• Sokolové tvořili často základ vznikajících legií, měli výcvik ze cvičení (nástupy, kázeň, fyzická odolnost).

Bitva u Zborova (2. července 1917)

• První vystoupení legionářů.
• Vítězství legií proti přesile (3500 proti 5500, výrazně horší výzbroj legionářů)
• Díky tomuto úspěchu byla zrušena omezení tvorby československých pluků.
• Dobrovolnické jednotky vznikaly v Rusku, ve Francii a Itálii.
• Po vzniku Československé republiky se legie staly základem Československé armády.
• Zajímavost: Vzhledem k politickým událostem v Rusku se ruská část legií mohla vrátit do ČSR až v roce 1921 a musela jet přes celou Sibiř a následně lodí přes USA a západní Evropu.

Osobnosti

• Dr. Josef Eugen Scheiner (1861–1932)
  • Právník (vlastní advokátní kancelář od 1893).
  • V 17 letech vstupuje do Sokola.
  • Redaktor časopisu Sokol (od 1887)
  • Starosta ČOS od roku 1906.
  • Významná osobnost politického života v době První republiky.
  • Po vzniku republiky se podílel na vzniku Československé armády.
  • Spolupracovník Tyrše.
  • Zajímavost: Scheinerova teta byla sestrou Tyršovi manželky Renáty.
  • Spolupracoval s T. G. Masarykem (Maffie), zajistil peníze na jeho působení v zahraničí.
  • Působil i literárně, psal i hry pro loutkové divadlo.
• Plk. Josef Jiří Švec (1883–1918)
  • Před válkou působil jako učitel v Rusku.
  • Plukovník legií, účastní se bojů u Zborova.
  • V roce 1918 páchá sebevraždu poté, co jeho podřízení odmítli splnit rozkaz (boj proti přesile bolševiků). To jeho spolubojovníky přesvědčilo a rozkaz byl následně splněn.
• Náčelník ČOS Jindřich Vaníček
• Náčelnice ČOS M. Malá

Další zdroje

• iVysílání.cz → České století 1918 (75 min.): mise T. G. Masaryka za 1. sv. války a události vedoucí ke vzniku republiky.
• Rozhlas.cz → Ecce homo — Josef Scheiner

První republika

Charakteristika období

• Sokolové byly oporou demokracie, starosta ČOS byl celospolečensky vysoce postavenou osobností.
• Pokles členstva a nový rozvoj s modernizací obsahu ve 30. letech.
• Sokolové tvořili základ sportovní reprezentace ČSR.
• Sokol stál u zrodu mnoha mezinárodních sportovních organizací, jeho vedení bylo často zároveň vedením těchto mezinárodních sportovních organizací.

28. 10. 1918 Vznik samostatného státu

• Sokolové v počátcích po vzniku republiky tvoří první vojenskou moc (do návratu legií) a zajišťují vnitřní bezpečnost nově vznikajícího státu.
• Starosta Sokola Dr. Josef Scheiner pověřen nově vznikající vládou zajištěním bezpečnosti.

Další události

• 1920... Sokol má 562 tisíc členů, z toho 323 tisíc cvičících
• 1921... návrat legií z Ruska
• 1926... všesokolský slet se poprvé konal na Strahovském stadioně
  • Sokolové se na výstavbě Strahovského stadionu významně podíleli, vlastníkem stadionu však bylo vždy město Praha.
• v 30. letech vzestup nacismu v Německu
• 1936... vystoupení na olympiádě v Mnichově
  • zlatá olympijská medaile Alois Hudec
  • družstvo mužů na 4. místě
• 1938... X. všesokolský slet
  • Heslo „Budovat a bránit“
  • manifestace odhodlání bránit republiku
  • skladba mužů „Přísaha republice“
    • autoři Pecháček a Seehák
    • cvičí 30 000 mužů!
• konference v Mnichově 1938
  • česká delegace přijala dohodu
  • postoupení sudetoněmeckého prostoru Německu
• 14. března 1939 vznik samostatného Slovenského štátu
• 15. března 1939 okupace ČSR

Osobnosti

• Členy Sokola byly významné osobnosti politické scény.
• Dr. Scheiner viz výše.
• Prezidenti v řadách Sokola:
  • Masaryk
  • Beneš

2. světová válka — opět v ilegalitě

• Od začátku války se sokolové účastnili protiněmeckého odboje.
• Sokol rozpuštěn 8. října 1941
  • 136 předních činovníků zatčeno a popraveno či odvlečeno do koncentračních táborů
  • Pouze 9 přežilo, z nich 7 znovu vězněno komunistickým režimem.
  • 8. říjen je významným dnem ČOS.
  • Viz [Kašák, 2002].
  • Na Slovensku rozpuštěn Sokol v prosinci 1939.
• Sokol fungoval v cizině, přinesli čeští dobrovolníci v odboji.
• V Československu probíhala ilegální odbojová činnost (předávání zpráv do zahraničí, pomoc pronásledovaným, pomoc rodinám zatčených,...)

1945–1948 Nový růst, ale...

• Znovuobnovení Sokola.
• Politický kontext: postupné omezování demokracie v ČSR, vznik Národní fronty a omezení činnosti politických stran.
• 1947: přes milion členů
• Únor 1948: komunistický převrat

Další zdroje

• iVysílání→ Všechnu moc lidu Stalinovi (1948)(75 min.): Jak bylo Československo zbaveno demokracie.

Po únoru 1948 — nová totalita

• 31. 3. 1948: sjednocení všech tělovýchovných organizací pod Sokol (DTJ, Orel, Junák,...)
  • ~ povinný vstup do tzv. Národní fronty
  • vedení Sokola násilně změněno, ostatní tělovýchovné organizace násilně připojeny k „Sokolu“, později změněno na ZRTV
  • „sokolské komise“
  • vyloučení 11 000 členů ze Sokola
  • mnoho členů emigrovalo
  • Marie Provazníková: „Vstupem do Národní fronty zanikl Sokol založený Tyršem a Fügnerem. Dnes zahynula v Československu demokracie.“
• XI. slet v roce 1948: odmítnutí převratu
  • Při průvodu velitelé proudů velí vlevo hleď pryč od tribuny s Gottwaldem.
  • „Chcem Beneše na Hradě, a ne někde v ohradě.“

Rok 1968

• snaha o obnovení Sokola
• velmi rychle přerušeno, nové rozpuštění
• 21. 8. 1968 okupace armádami Varšavské smlouvy (pusťte si video ze Stream.cz)
• činnost pokračovala mnohde pod hlavičkou ZRTV, myšlenky ovšem zůstaly stejné

17. 11. 1989 začátek sametové revoluce

• po roce 1991, znovuobnoven Sokol
• snaha o získávání majetku jednot zpět, problémy

Valné sjezdy

• 1895
  • I. sjezd
  • sepjetí tělovýchovy s mravní výchovou
  • vzdělavatelská činnost
• 1910
  • V. sjezd
  • zdůraznění ženského tělocviku
• 1927
  • VII. sjezd
  • mládež a sport v ČOS
• 1947
  • VII. sjezd
  • vztah ČOS ke státu a demokracii
• 1968
  • setkání sokolů na Žofíně
  • přípravný výbor
• 1989
  • 4. obnovení Sokola

Slety

• Sokol a Strahov
• 1882
  • první
  • Střelecký ostrov
• 1926
  • první na velkém strahovském stadioně
• 1939
  • X. všesokolský slet
  • skladba „Přísaha republice“
    • 30 000 mužů
    • skladbu složil br. Pecháček
• 1948
  • XI. všesokolský slet
  • odmítnutí převratu
  • poslední slet před nástupem totality
• Spartakiády
  • Princip hromadných vystoupení převzaly ze všesokolských sletů.
  • Účast na nich však byla povinná, stát financoval vystoupení, cvičenci měli dovolenou z práce.
  • Sloužily k propagaci totalitní moci, ještě na Strahovském stadionu.
• 1994 první novodobý všesokolský slet
• Další slety: 2000, 2006, 2012

T. J. Sokol Uherské Hradiště

• založení 1872
  • František Brzobohatý (koncipient u Šroma)
  • starosta Josef Miller
• 1897: první veřejné cvičení
• 1899: první cvičení dorostu
• 1902: založen ženský odbor
• 1909: koupena Koruna, sál přestavěna na sokolovnu
  • 290 členů
• 1918: národní stráž
  • hlídání významných objektů
  • obrana před odvlečením cenností za hranice republiky
• 1922: založeno loutkové divadlo
• 17. 8. 1930 tělocvična
• byl i sokolský biograf

Související stránky

• Program Sokola

Zdroje

• [Žižka, 2005]: ŽIŽKA, Jiří. Dějiny a současnost Sokola. Praha: Česká obec sokolská, 2005. ISBN 80-86402-14-2.
• [Kašák, 2002]: KAŠÁK, Vladimír. Tragické chvíle ČOS z října 1941. Český dialog, 2002. Dostupné on-line: <http://www.cesky-dialog.net/clanek/422-tragicke-chvile-cos-z-rijna-1941/>

Pusťte si video na Internetu!

• iVysílání.cz → cyklus České století
• Dějiny udatného českého národa — Rakousko-Uhersko a kontext založení Sokola
• Českátelevize.cz > Olympijský magazín > Sportovní architektura - Tyršův dům v Praze (Tyršův dům, Sokol a olympiáda)
• ČeskáTelevize.cz > Retro > 1948 (XI. všesokolský slet)
• Stream.cz > Okupace 21. srpna 1968 — nemluví přímo o Sokole