Historie Sokola

Verze z 3. 7. 2014, 05:18 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) (→II. světová válka: Doplněn 8. říjen a činnost v ČSR za války.) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 12. 7. 2015, 22:55 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) (→1848–1882: Stylistická a vzhledová úprava) Porovnání s novější verzí →
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Category:IV. třída]][[Category:III. třída]][[Category:Sokol]][[Category:VSE]]		[[Category:IV. třída]][[Category:III. třída]][[Category:Sokol]][[Category:VSE]]
−	== 1848–1882 ==	+	== 1848–1882 Zrod úřadům navzdory==
	=== Historický kontext ===		=== Historický kontext ===
−	* Rakousko-Uherská monarchie, císař Franz Josef I.	+	; Stát
		+	* České země byly v té době součástí Rakousko-Uherské monarchie.
		+	* Císařem byl František Josef I.
		+
	; Předchozí události:		; Předchozí události:
−	*přechod od feudalismu k průmyslové společnosti (zrušení nevolnictví, toleranční patent)	+	* Již v 18. století dochází postupně k přechod od feudalismu k průmyslové společnosti (zrušení nevolnictví, toleranční patent).
−	*pokrok: století páry	+	* Pokrok: 19. století se nazývá „století páry“, lidé věří v sílu vědy a poznání.
−	*postupný odklon od absolutismu	+	* Postupný odklon od absolutismu. Císař již nevládne sám, na vládě se podílí volení zástupci (zemský sněm, říšský sněm), fungují politické strany.
−	*„národní obrození“	+	* V Čechách probíhá „národní obrození“, šíří se zájem o češtinu jako národní jazyk, většina obyvatel ve městech ale mluví německy, čeština přežívá spíše na venkově.
−	*vznikají první tělocvičné ústavy, rozvoj cvičení a sportu.	+	* Vznikají první tělocvičné ústavy, rozvoj cvičení a sportu.
	; Byli Češi v monarchii svobodní?		; Byli Češi v monarchii svobodní?
−	*Lze polemizovat, ale...	+	* Lze polemizovat, ale...
−	*Revoluční rok 1848 — nepokoje v Praze tvrdě potlačilo vojsko. (Ale je pravda, že částečně se jednalo o reakci na předchozí nepokoje ve Vídni.)	+	* Revoluční rok 1848 — nepokoje v Praze tvrdě potlačilo vojsko. (Ale je pravda, že částečně se jednalo o reakci na předchozí nepokoje ve Vídni.)
−	*Karel Havlíček Borovský byl odeslán do vyhnanství do Brixenu (1851) za vydávání českých novin (Národní noviny).	+	* Karel Havlíček Borovský byl odeslán do vyhnanství do Brixenu (1851) za vydávání českých novin (Národní noviny).
−	*Dozor nad nepohodlnými osobami	+	* Není ničím netypickým policejní dozor nad nepohodlnými osobami (Palacký, Rieger,...).
−	**Palacký, Rieger	+	** Zvláště v období tzv. Bachova absolutismu.
−	**zvláště v období Bachova absolutismu.	+	* Fungovala běžně cenzura.
−	*Fungovala běžně cenzura.	+
	* Po porážce v Prusko-Rakouské válce Uhry získaly autonomii, Čechy nikoli.		* Po porážce v Prusko-Rakouské válce Uhry získaly autonomii, Čechy nikoli.
−	*Tyrš se musel vzdát funkce náčelníka Sokola, aby mohl přednášet na univerzitě.	+	* Tyrš se musel vzdát funkce náčelníka Sokola, aby mohl přednášet na univerzitě.
	; Slovanská vzájemnost		; Slovanská vzájemnost
−	*Snaha o sjednocení slovanských národů.	+	* Oblíbený pojem, označující snaha o sjednocení slovanských národů.
−	*Jako vůdčí národ chápáno Rusko.	+	* Jako vůdčí slovanský národ chápáno Rusko.
−	*Mnohé osobnosti té doby realisticky odmítají (Masaryk), jiné v něm vidí řešení.	+	* Mnohé osobnosti myšlenku slovanské vzájemnosti uznávají, jiné realisticky odmítají (například T. G. Masaryk).
		+	* Odmítají zvláště ty osobnosti, které Rusko skutečně navštívily.
−	;O osamostatnění Čech/Československa se moc nemluvilo.	+	; Chtěli Sokolové osamostatnění Čech/Československa?
−	* Spíše snaha o získání částečné autonomie a vyrovnání práv národů monarchie — Čechy, Rakousko, Uhry (Maďarsko, zahrnuje i Slovensko).	+	* Spíše se jednalo o snahu o získání částečné autonomie a vyrovnání práv národů monarchie — Čechy, Rakousko, Uhry (území dnešního Maďarska a Slovensko).
		+	* Myšlenka osamostatnění získala na popularitě až před první světovou válkou, kdy docházelo k sbližování Rakousko-Uherska a Pruska (německých zemí).
	=== Revoluční rok 1848 ===		=== Revoluční rok 1848 ===
−	*Bouře proti absolutistické vládě.	+	* Bouře proti absolutistické vládě nejprve ve Vídni, pak v Praze.
−	*V Praze potlačeny vojsky maršála Windischgrätze.	+	* Docházelo ale k obdobným bouřím v celé Evropě.
−	*Odtud budování Sokola jako „národní armády“.	+	* V Praze bouře potlačeny vojsky maršála Windischgrätze.
		+	* Mimo jiné i odtud pochází myšlenka budování Sokola jako „národní armády“.
	=== Založení Sokola ===		=== Založení Sokola ===
−	* Název Sokol: podle jihoslovanských bojovníků (sokolíci)	+	* Původ názvu Sokol: podle dávných jihoslovanských bojovníků, kteří si říkali „sokolíci“.
−	* Sokol měl všestrannou podporu od osobností českého kulturního a politického života.	+	* Sokol měl všestrannou podporu od osobností ''českého'' kulturního a politického života.
−	* Tělocvičná jednota pražská	+	* Naopak úřady kladly vzniku Sokola spíše překážky.
−	**Zakladatelé: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, další: bratři Gregrovi,...	+	* Hlavními tvůrci sokolské myšlenky byli: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner.
−	**Stanovy schváleny: 27. ledna 1862	+
−	**Ustavující valná hromada: 16. února 1862, starosta Fügner, náčelník Tyrš	+	; Tělocvičná jednota pražská
		+	* Dnešním pohledem se jednalo o první sokolskou tělocvičnou jednotu.
		+	* Podle jejího vzoru vznikaly další jednoty nejprve v okolí Prahy, pak v dalších městech.
		+	* Teprve později přišla myšlenka vzniku České obce sokolské jako organizace, zastřešující všechny sokolské jednoty.
		+	* Zakladatelé: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, bratři Gregrovi,...
		+	* Stanovy schváleny: 27. ledna 1862.
		+	* Ustavující valná hromada: 16. února 1862, starosta Fügner, náčelník Tyrš.
		+	<div class="Poznamka">Datum ustavující valné hromady Tělocvičné jednoty pražské &mdash; 16. února 1862 &mdash; bývá považováno za datum založení Sokola.</div>
	=== Program Sokola ===		=== Program Sokola ===
−	*na antickém principu, vychází z řecké filozofie	+	* Na antickém principu, vychází z řecké filozofie.
−	*Kalogathia — ideál souladu mezi krásou těla a ducha	+	* ''Kalogathia'' &mdash; ideál souladu mezi krásou těla a ducha. Chápán jako „ideál dokonalosti“, ke kterému se Sokol snaží směřovat.
−	**„ideál dokonalosti“, ke kterému se Sokol snaží směřovat	+	* Moderní organizace
−	*Moderní organizace	+	** inspirace (v té době) moderními trendy: turnerské hnutí (Německo): nářaďový tělocvik, švédská a francouzská tělocvičná soustava.
−	**inspirace (v té době) moderními trendy:	+	** Sokolové vysíláni do zahraničí, aby získávali inspiraci pro další rozvoj.
−	*** turnerské hnutí (Německo): nářaďový tělocvik	+
−	*** švédská a francouzská tělocvičná soustava	+	; Cíle
−	**Sokolové vysíláni do zahraničí, aby získávali inspiraci pro další rozvoj.	+	* Rozvoj českého národa
−	;Cíle	+	** kultivace národa
−	*rozvoj českého národa	+	** rozvoj jazyka
−	**kultivace národa	+	* Poznání historie
−	**rozvoj jazyka	+	** zájem o lidovou slovesnost
−	*poznání historie	+	* Federativní rozdělení v rámci monarchie
−	**zájem o lidovou slovesnost	+	* Tělesnou zdatností a kázní podpořit sílu národa:
−	*federativní rozdělení v rámci monarchie	+	** obranyschopnost
−	*tělesnou zdatností a kázní podpořit sílu národa	+	** konkurenceschopnost
−	**obranyschopnost	+
−	**konkurenceschopnost	+
	=== Charakteristika období ===		=== Charakteristika období ===
−	*boj o povolení organizace, později o povolení existence ČOS	+	* Boj o povolení organizace, později o povolení existence České obce sokolské.
−	**nepřízeň úřadů	+	* Nepřízeň úřadů, jednoty masově vznikají, ale také nezřídka zanikají, nebo jejich činnost musí být přerušována.
−	**Tyrš musí dočasně opustit post náčelníka.	+	* Ve spoustě jednot problémy s&nbsp;tím, kde cvičit.
−	*spory, zda má být organizace spíše politická, nebo spíše zaměřená na cvičení	+	* Spory, zda má být organizace spíše politická, nebo spíše zaměřená na cvičení. Velký podíl necvičících členů (cvičí jen cca třetina členů).
−	**velký podíl necvičících členů (cvičí cca třetina členů)	+
	=== První slet 1882 ===		=== První slet 1882 ===
−	*na Střeleckém ostrově	+	* Povolen úřady až na několikátý pokus.
−	*cvičení vede a řídí osobně Dr. Tyrš	+	* Na Střeleckém ostrově.
−	* nastartoval nový rozvoj organizace	+	* Cvičení vede a řídí osobně Dr. Tyrš.
		+	* Nastartoval nový rozvoj organizace.
−	=== Další data ===	+	=== Další významná data ===
−	*1869 počátek ženského tělocviku	+	* 1869 počátek ženského tělocviku: vzniká ''Tělocvičný spolek paní a dívek pražských'' — první tělocvičná jednota žen.
−	**Vzniká Tělocvičný spolek paní a dívek pražských — tělocvičná jednota žen.	+	** Do té doby cvičili jen muži, cvičení pro ženy bylo považováno za nevhodné.
−	**S mužským cvičením spojeno až později.	+	** ''Klemeňa Hanušová'': cvičitelka a Tyršova žákyně (viz [[#Osobnosti|kapitola Osobnosti]]).
−	**Klemeňa Hanušová	+	* 1871: založen časopis ''Sokol''
−	*1871: založen časopis Sokol	+	** Jako úvodník prvního čísla vyšla stať [[Náš úkol, směr a cíl|„Náš úkol, směr a cíl“]], která se stala a zůstala dodnes programovým základem Sokola, viz dále.
−	** jako úvodník vyšla stať [[Náš úkol, směr a cíl|„Náš úkol, směr a cíl“]], která se stala a zůstala dodnes programovým základem Sokola, viz dále.	+	* 1872&ndash;1880
−	** poslední vydání stati: sestra Provazníková	+	** úpadek v důsledku politických poměrů
−	*1872&ndash;1880	+	** stíhání propagátorů českého národního života
−	**úpadek v důsledku politických poměrů	+	* 1884
−	**stíhání propagátorů českého národního života	+	** úmrtí Miroslava Tyrše
−	*1884	+	** V řece Ache nedaleko v městečka Ötzu (rakouské Alpy).
−	**úmrtí Miroslava Tyrše	+	* 24. března 1889
−	**v Ötzu (rakouské Alpy)	+	** Ustanovena ''Česká Obec Sokolská''
−	*24. března 1889	+	** Organizace zastřešující činnost všech sokolských jednot.
−	**ustanovena Česká Obec Sokolská	+	** O její založení usilovali sokolové dlouhou řádku let.
−	**Organizace zastřešující činnost všech sokolských jednot.	+
−	**O její založení usilovali sokolové dlouhou řádku let.	+
	=== Osobnosti===		=== Osobnosti===
−	*Dr. Miroslav Tyrš (1832–1884)	+	*''Dr. Miroslav Tyrš'' (1832–1884)
	**profesor filozofie		**profesor filozofie
	**vůdčí osobnost		**vůdčí osobnost
Řádka 104:		Řádka 112:
	**1860: Tyrš jmenován doktorem filozofie na pražské universitě		**1860: Tyrš jmenován doktorem filozofie na pražské universitě
	**později poslanec zemského sněmu		**později poslanec zemského sněmu
−	*Jindřich Fügner (1822–1865)	+	*''Jindřich Fügner'' (1822–1865)
	** obchodník		** obchodník
	** výrazně přispěl k materiálnímu zajištění Sokola v jeho počátcích		** výrazně přispěl k materiálnímu zajištění Sokola v jeho počátcích
−	*Klemeňa Hanušová	+	*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Klem%C3%A9%C5%88a_Hanu%C5%A1ov%C3%A1 ''Klemeňa Hanušová'' (1845&nbsp;1918) &rarr; viz Wikipedia]
	**ženský tělocvik		**ženský tělocvik
	**žákyně Tyršova		**žákyně Tyršova
−	*Renáta Tyršová	+	*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Ren%C3%A1ta_Tyr%C5%A1ov%C3%A1 ''Renáta Tyršová'' (1854&ndash;1937) &rarr; viz Wikipedia]
−	**dcera Jindřicha Fügnera, manželka Dr. Miroslava Tyrše (1882)	+	**Dcera Jindřicha Fügnera, manželka Dr. Miroslava Tyrše (od roku 1882)
−	**o 22 let mladší než doktor Tyrš, v té době to nebylo nic zvláštního	+	**O 22 let mladší než Dr. Tyrš, v té době to nebylo příliš zvláštní. Vychována na tu dobu velmi demokraticky.
−	**po Tyršově smrti utřídila jeho spisy, byla až do smrti významnou osobností českého národního života	+	**Po Tyršově smrti utřídila jeho spisy, byla až do smrti významnou osobností českého národního života.
	== 1882–1914 ==		== 1882–1914 ==

---

Verze z 12. 7. 2015, 22:55

Obsah 1 1848–1882 Zrod úřadům navzdory 1.1 Historický kontext 1.2 Revoluční rok 1848 1.3 Založení Sokola 1.4 Program Sokola 1.5 Charakteristika období 1.6 První slet 1882 1.7 Další významná data 1.8 Osobnosti 2 1882–1914 3 I. světová válka 4 První republika 5 II. světová válka 6 1945–1948 7 po únoru 1948 8 Rok 1968 9 17. 11. 1989 začátek sametové revoluce 10 Náš úkol, směr a cíl 11 Valné sjezdy 12 Slety 13 T. J. Sokol Uherské Hradiště 14 Zdroje 14.1 Pusťte si video na Internetu!

1848–1882 Zrod úřadům navzdory

Historický kontext

Stát

• České země byly v té době součástí Rakousko-Uherské monarchie.
• Císařem byl František Josef I.

Předchozí události

• Již v 18. století dochází postupně k přechod od feudalismu k průmyslové společnosti (zrušení nevolnictví, toleranční patent).
• Pokrok: 19. století se nazývá „století páry“, lidé věří v sílu vědy a poznání.
• Postupný odklon od absolutismu. Císař již nevládne sám, na vládě se podílí volení zástupci (zemský sněm, říšský sněm), fungují politické strany.
• V Čechách probíhá „národní obrození“, šíří se zájem o češtinu jako národní jazyk, většina obyvatel ve městech ale mluví německy, čeština přežívá spíše na venkově.
• Vznikají první tělocvičné ústavy, rozvoj cvičení a sportu.

Byli Češi v monarchii svobodní?

• Lze polemizovat, ale...
• Revoluční rok 1848 — nepokoje v Praze tvrdě potlačilo vojsko. (Ale je pravda, že částečně se jednalo o reakci na předchozí nepokoje ve Vídni.)
• Karel Havlíček Borovský byl odeslán do vyhnanství do Brixenu (1851) za vydávání českých novin (Národní noviny).
• Není ničím netypickým policejní dozor nad nepohodlnými osobami (Palacký, Rieger,...).
  • Zvláště v období tzv. Bachova absolutismu.
• Fungovala běžně cenzura.
• Po porážce v Prusko-Rakouské válce Uhry získaly autonomii, Čechy nikoli.
• Tyrš se musel vzdát funkce náčelníka Sokola, aby mohl přednášet na univerzitě.

Slovanská vzájemnost

• Oblíbený pojem, označující snaha o sjednocení slovanských národů.
• Jako vůdčí slovanský národ chápáno Rusko.
• Mnohé osobnosti myšlenku slovanské vzájemnosti uznávají, jiné realisticky odmítají (například T. G. Masaryk).
• Odmítají zvláště ty osobnosti, které Rusko skutečně navštívily.

Chtěli Sokolové osamostatnění Čech/Československa?

• Spíše se jednalo o snahu o získání částečné autonomie a vyrovnání práv národů monarchie — Čechy, Rakousko, Uhry (území dnešního Maďarska a Slovensko).
• Myšlenka osamostatnění získala na popularitě až před první světovou válkou, kdy docházelo k sbližování Rakousko-Uherska a Pruska (německých zemí).

Revoluční rok 1848

• Bouře proti absolutistické vládě nejprve ve Vídni, pak v Praze.
• Docházelo ale k obdobným bouřím v celé Evropě.
• V Praze bouře potlačeny vojsky maršála Windischgrätze.
• Mimo jiné i odtud pochází myšlenka budování Sokola jako „národní armády“.

Založení Sokola

• Původ názvu Sokol: podle dávných jihoslovanských bojovníků, kteří si říkali „sokolíci“.
• Sokol měl všestrannou podporu od osobností českého kulturního a politického života.
• Naopak úřady kladly vzniku Sokola spíše překážky.
• Hlavními tvůrci sokolské myšlenky byli: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner.

Tělocvičná jednota pražská

• Dnešním pohledem se jednalo o první sokolskou tělocvičnou jednotu.
• Podle jejího vzoru vznikaly další jednoty nejprve v okolí Prahy, pak v dalších městech.
• Teprve později přišla myšlenka vzniku České obce sokolské jako organizace, zastřešující všechny sokolské jednoty.
• Zakladatelé: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, bratři Gregrovi,...
• Stanovy schváleny: 27. ledna 1862.
• Ustavující valná hromada: 16. února 1862, starosta Fügner, náčelník Tyrš.

Program Sokola

• Na antickém principu, vychází z řecké filozofie.
• Kalogathia — ideál souladu mezi krásou těla a ducha. Chápán jako „ideál dokonalosti“, ke kterému se Sokol snaží směřovat.
• Moderní organizace
  • inspirace (v té době) moderními trendy: turnerské hnutí (Německo): nářaďový tělocvik, švédská a francouzská tělocvičná soustava.
  • Sokolové vysíláni do zahraničí, aby získávali inspiraci pro další rozvoj.

Cíle

• Rozvoj českého národa
  • kultivace národa
  • rozvoj jazyka
• Poznání historie
  • zájem o lidovou slovesnost
• Federativní rozdělení v rámci monarchie
• Tělesnou zdatností a kázní podpořit sílu národa:
  • obranyschopnost
  • konkurenceschopnost

Charakteristika období

• Boj o povolení organizace, později o povolení existence České obce sokolské.
• Nepřízeň úřadů, jednoty masově vznikají, ale také nezřídka zanikají, nebo jejich činnost musí být přerušována.
• Ve spoustě jednot problémy s tím, kde cvičit.
• Spory, zda má být organizace spíše politická, nebo spíše zaměřená na cvičení. Velký podíl necvičících členů (cvičí jen cca třetina členů).

První slet 1882

• Povolen úřady až na několikátý pokus.
• Na Střeleckém ostrově.
• Cvičení vede a řídí osobně Dr. Tyrš.
• Nastartoval nový rozvoj organizace.

Další významná data

• 1869 počátek ženského tělocviku: vzniká Tělocvičný spolek paní a dívek pražských — první tělocvičná jednota žen.
  • Do té doby cvičili jen muži, cvičení pro ženy bylo považováno za nevhodné.
  • Klemeňa Hanušová: cvičitelka a Tyršova žákyně (viz kapitola Osobnosti).
• 1871: založen časopis Sokol
  • Jako úvodník prvního čísla vyšla stať „Náš úkol, směr a cíl“, která se stala a zůstala dodnes programovým základem Sokola, viz dále.
• 1872–1880
  • úpadek v důsledku politických poměrů
  • stíhání propagátorů českého národního života
• 1884
  • úmrtí Miroslava Tyrše
  • V řece Ache nedaleko v městečka Ötzu (rakouské Alpy).
• 24. března 1889
  • Ustanovena Česká Obec Sokolská
  • Organizace zastřešující činnost všech sokolských jednot.
  • O její založení usilovali sokolové dlouhou řádku let.

Osobnosti

• Dr. Miroslav Tyrš (1832–1884)
  • profesor filozofie
  • vůdčí osobnost
  • 1832 narozen v Děčíně
  • brzy osiřel
  • bydlí u strýce na venkově a později žije v Praze na Kampě.
  • 1860: Tyrš jmenován doktorem filozofie na pražské universitě
  • později poslanec zemského sněmu
• Jindřich Fügner (1822–1865)
  • obchodník
  • výrazně přispěl k materiálnímu zajištění Sokola v jeho počátcích
• Klemeňa Hanušová (1845 1918) → viz Wikipedia
  • ženský tělocvik
  • žákyně Tyršova
• Renáta Tyršová (1854–1937) → viz Wikipedia
  • Dcera Jindřicha Fügnera, manželka Dr. Miroslava Tyrše (od roku 1882)
  • O 22 let mladší než Dr. Tyrš, v té době to nebylo příliš zvláštní. Vychována na tu dobu velmi demokraticky.
  • Po Tyršově smrti utřídila jeho spisy, byla až do smrti významnou osobností českého národního života.

1882–1914

Charakteristika

• Rozvoj hnutí, další jednoty.
• Vznik České obce sokolské (1889)
• Další slety

I. světová válka

• Sokolové tvoří základ vznikajících legií. Měli výcvik ze cvičení (nástupy, kázeň, fyzická odolnost).
• První zákaz činnosti Sokola — 28. 11. 1915 (viz také [Kašák, 2002]).

Mafie

• skupina exilových státníků
• bojuje za nezávislost Československa
• Masaryk, Beneš,...

Osobnosti

• Plk. Josef Jiří Švec (1883–1918)
  • Před válkou působil jako učitel v Rusku.
  • plukovník legií
  • bojuje u Zborova
  • 1918 páchá sebevraždu
    • poté, co jeho podřízení odmítli splnit rozkaz (boj proti přesile bolševiků)
    • rozkaz byl následně splněn

červen 1917 bitva u Zborova

• první vystoupení legionářů
• vítězství legií proti přesile (3500 proti 5500, výrazně horší výzbroj legionářů)
• po úspěchu zrušena omezení tvorby československých pluků

28. 10. 1918 Vznik samostatného státu

• Sokolové tvoří vojenskou moc a zajišťují vnitřní bezpečnost nově vznikajícího státu.
• Starosta Dr. Josef Scheiner pověřen nově vznikající vládou zajištěním bezpečnosti.
• náčelník Jindřich Vaníček
• náčelnice M. Malá

Další zdroje

• iVysílání.cz → České století 1918 (75 min.): mise T. G. Masaryka za 1. sv. války a události vedoucí ke vzniku republiky.

První republika

Charakteristika

• Sokolové byly oporou demokracie, starosta ČOS byl celospolečensky vysoce postavenou osobností.
• Pokles členstva a nový rozvoj s modernizací obsahu ve 30. letech.

Události

• 1920... 562 tisíc členů, z toho 323 tisíc cvičících
• 1921... návrat legií z Ruska
• v 30. letech vzestup nacismu v Německu
• 1936... vystoupení na olympiádě v Mnichově
  • zlatá olympijská medaile Alois Hudec
  • družstvo mužů na 4. místě
• 1938... X. všesokolský slet
  • Heslo „Budovat a bránit“
  • manifestace odhodlání bránit republiku
  • skladba mužů „Přísaha republice“
    • autoři Pecháček a Seehák
    • cvičí 30 000 mužů!
• konference v Mnichově 1938
  • česká delegace přijala dohodu
  • postoupení sudetoněmeckého prostoru Německu
• 14. března 1939 vznik samostatného Slovenského štátu
• 15. března 1939 okupace

Osobnosti

• Členy Sokola byly významné osobnosti politické scény.
• Dr. Josef Eugen Scheiner (1861–1932)
  • právník (vlastní advokátní kancelář od 1893)
  • v 17 letech vstupuje do Sokola
  • redaktor časopisu Sokol (od 1887)
  • starosta ČOS (od roku 1906)
  • spolupracoval s T. G. Masarykem, zajistil peníze na jeho působení v zahraničí.
  • působil i literárně, psal i hry pro loutkové divadlo
• Prezidenti v řadách Sokola:
  • Masaryk
  • Beneš

II. světová válka

• Odbojová činnost
• Sokol rozpuštěn 8. října 1941
  • 136 předních činovníků zatčeno a popraveno či odvlečeno do koncentračních táborů
  • Pouze 9 přežilo, z nich 7 znovu vězněno komunistickým režimem.
  • 8. říjen je významným dnem ČOS.
  • Viz [Kašák, 2002].
  • Na Slovensku rozpuštěn Sokol v prosinci 1939.
• Sokol fungoval v cizině, přinesli čeští dobrovolníci v odboji.
• V Československu probíhala ilegální odbojová činnost (předávání zpráv do zahraničí, pomoc pronásledovaným, pomoc rodinám zatčených,...)

1945–1948

• znovuobnovení
• 1947: přes milion členů
• únor 1948: komunistický převrat

Další zdroje

• iVysílání→ Všechnu moc lidu Stalinovi (1948)(75 min.): Jak bylo Československo zbaveno demokracie.

po únoru 1948

• 31. 3. 1948: sjednocení všech tělovýchovných organizací pod Sokol (DTJ, Orel, Junák,...)
  • ~ povinný vstup do tzv. Národní fronty
  • vedení Sokola násilně změněno, ostatní tělovýchovné organizace násilně připojeny k „Sokolu“, později změněno na ZRTV
  • „sokolské komise“
  • vyloučení 11 000 členů ze Sokola
  • mnoho členů emigrovalo
  • Marie Provazníková: „Vstupem do Národní fronty zanikl Sokol založený Tyršem a Fügnerem. Dnes zahynula v Československu demokracie.“
• XI. slet v roce 1948: odmítnutí převratu
  • Při průvodu velitelé proudů velí vlevo hleď pryč od tribuny s Gottwaldem.
  • „Chcem Beneše na Hradě, a ne někde v ohradě.“

Rok 1968

• snaha o obnovení Sokola
• velmi rychle přerušeno, nové rozpuštění
• 21. 8. 1968 okupace armádami Varšavské smlouvy (pusťte si video ze Stream.cz)
• činnost pokračovala mnohde pod hlavičkou ZRTV, myšlenky ovšem zůstaly stejné

17. 11. 1989 začátek sametové revoluce

• po roce 1991, znovuobnoven Sokol
• snaha o získávání majetku jednot zpět, problémy

Náš úkol, směr a cíl

Programová stať, vyšla jako úvodník prvního čísla časopisu Sokol

• Autorem Dr. Miroslav Tyrš
• Po celou dobu Sokola byla a zůstává prakticky beze změny vyjádřením programu Sokola.
• Projděte si ji: → Náš úkol, směr a cíl!!!
• Pozn.: Začátek je trochu nezáživný. Chcete-li přeskočte až na stranu 4... ;)

Tři svazky, jejichž členy jsme a které se snažíme reprezentovat

• Sokolská jednota
  • Snažení by mělo být směřováno jako pomoc jiným.
  • Jednota je především společenstvím lidí (nebezpečí odcizení lidí navzájem).
  • Nejde jen o cvičení, důležitá je i soudržnost lidí.
• Sokolská obec
  • Jednoty v mnohém soupeří (soutěže, hry,...), ale zároveň tvoří dohromady svazek jednot — Sokol.
• Národ
  • Snažíme se být lepší než jiné organizace a spolky, ale zároveň všichni dohromady společně rozvíjíme národ, kvůli tomu všechno děláme!
  • „... čím jsou národy menší, tím musí vyvinout větší činnost, aby ... zůstaly platnými a závažnými členy lidstva...“ (str. 10)

Věčný ruch a nespokojenost

• Srovnávejme se se světem! Neobdivujme slepě cizí, ale hledejme inspiraci.
• Nestačí být stejně dobrý, chtějme být lepší! (~ str. 12)
  • „Vše, co konáme, mohlo by se dít také jinak a snad lépe.“ (str. 4)
    • Kritika, ale konstruktivní!
    • Radost z úspěchu druhých, ten je i naším úspěchem (v jednotě, národě, jako lidstvo).
• Hledejme vzory, příklady, učme se, přijímejme dobré podněty (ale držme stále vlastní směr).
• Pokrok místo spokojenosti.
  • „Kde ruch, tam život. Kde stanutí, tam smrt.“

Činorodá aktivita, nikoli jen slova!

• „... rozhoduje ta každodenní, ta ustavičná a přece neokázalá činnost, nikoli jen hřmotná a jen občas se vyskytující vystoupení.“ (str. 13)

Otevření jednoty pro veřejnost

• Snaha zapojit co nejvíce lidí
• „... naše snaha po rozvoji se nemůže pokládat za dovršenu, pokud se každý Čech nestal též sokolem.“ (str. 7)
• Výchova po stránce tělesné i mravní
  • „Sokolská věc ... znamená ... tělesné a zčásti i mravní zušlechťování celého českoslovanského národa, jeho vychování k síle, statečnosti, ušlechtilosti a zvýšené brannosti.“
• Zachovejme národ při sebevědomí, tělesné i duševní svěžesti
• Podpora národního sebevědomí

Pro trvání národa je třeba vnitřní čistota a zdraví

• Národ vnitřně zdraví nemůže být zahuben vnější silou (viz okupace).
• Národ by si měl zachovat řeč, tradice, znalost vlastní historie (???není přímo ze spisu???).

Aktivita i v době „míru“

• Nečekejme, až přijde problém, snažme se aktivně připravovat!
• „Kdo v dobách války hodlá ubránit svůj národ, ten musí již v čase míru stát na stráži proti vší vloudilé životní zkáze...“

Valné sjezdy

• 1895
  • I. sjezd
  • sepjetí tělovýchovy s mravní výchovou
  • vzdělavatelská činnost
• 1910
  • V. sjezd
  • zdůraznění ženského tělocviku
• 1927
  • VII. sjezd
  • mládež a sport v ČOS
• 1947
  • VII. sjezd
  • vztah ČOS ke státu a demokracii
• 1968
  • setkání sokolů na Žofíně
  • přípravný výbor
• 1989
  • 4. obnovení Sokola

Slety

• Sokol a Strahov
• 1882
  • první
  • Střelecký ostrov
• 1926
  • první na velkém strahovském stadioně
• 1939
  • X. všesokolský slet
  • skladba „Přísaha republice“
    • 30 000 mužů
    • skladbu složil br. Pecháček
• 1948
  • XI. všesokolský slet
  • odmítnutí převratu
  • poslední slet před nástupem totality
• Spartakiády
• 1994
  • první porevoluční slet
• 2000, 2006, 2012

T. J. Sokol Uherské Hradiště

• založení 1872
  • František Brzobohatý (koncipient u Šroma)
  • starosta Josef Miller
• 1897: první veřejné cvičení
• 1899: první cvičení dorostu
• 1902: založen ženský odbor
• 1909: koupena Koruna, sál přestavěna na sokolovnu
  • 290 členů
• 1918: národní stráž
  • hlídání významných objektů
  • obrana před odvlečením cenností za hranice republiky
• 1922: založeno loutkové divadlo
• 17. 8. 1930 tělocvična
• byl i sokolský biograf

Zdroje

• [Žižka, 2005]: ŽIŽKA, Jiří. Dějiny a současnost Sokola. Praha: Česká obec sokolská, 2005. ISBN 80-86402-14-2.
• [Kašák, 2002]: KAŠÁK, Vladimír. Tragické chvíle ČOS z října 1941. Český dialog, 2002. Dostupné on-line: <http://www.cesky-dialog.net/clanek/422-tragicke-chvile-cos-z-rijna-1941/>

Pusťte si video na Internetu!

• iVysílání.cz → cyklus České století
• Dějiny udatného českého národa — Rakousko-Uhersko a kontext založení Sokola
• Českátelevize.cz > Olympijský magazín > Sportovní architektura - Tyršův dům v Praze (Tyršův dům, Sokol a olympiáda)
• ČeskáTelevize.cz > Retro > 1948 (XI. všesokolský slet)
• Stream.cz > Okupace 21. srpna 1968 — nemluví přímo o Sokole