Historie Sokola

Verze z 14. 8. 2013, 10:09 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) (→Náš úkol, směr a cíl: Grafická úprava, doplněn odkaz na Náš úkol...) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 14. 8. 2013, 10:22 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) m (→Náš úkol, směr a cíl: Grafická úprava) Porovnání s novější verzí →
Řádka 218:		Řádka 218:
	* Projděte si ji: [[Náš úkol, směr a cíl | → Náš úkol, směr a cíl]]!!!		* Projděte si ji: [[Náš úkol, směr a cíl | → Náš úkol, směr a cíl]]!!!
	* Pozn.: Začátek je trochu nezáživný. Chcete-li přeskočte až na stranu 4... ;)		* Pozn.: Začátek je trochu nezáživný. Chcete-li přeskočte až na stranu 4... ;)
−	; Tři svazky:	+	; Tři svazky, jejichž členy jsme a které se snažíme reprezentovat:
−	*v jednotě	+	* Sokolská jednota
−	**snažení by mělo být směřováno jako pomoc jiným	+	** Snažení by mělo být směřováno jako pomoc jiným.
−	**jednota jako společenství lidí	+	** Jednota je především společenstvím lidí (nebezpečí odcizení lidí navzájem).
−	***nebezpečí odcizení lidí navzájem	+	** Nejde jen o cvičení, důležitá je i soudržnost lidí.
−	*v sokolské obci	+	* Sokolská obec
−	*v národě	+	** Jednoty v mnohém soupeří (soutěže, hry,...), ale zároveň tvoří dohromady svazek jednot — Sokol.
−	**„... čím jsou národy menší, tím musí vyvinout větší činnost, aby ... zůstaly platnými a závažnými členy lidstva...“ (str. 10)	+	* Národ
		+	** Snažíme se být lepší než jiné organizace a spolky, ale zároveň všichni dohromady společně rozvíjíme národ, kvůli tomu všechno děláme!
		+	** ''„... čím jsou národy menší, tím musí vyvinout větší činnost, aby ... zůstaly platnými a závažnými členy lidstva...“'' (str. 10)
	; Věčný ruch a nespokojenost		; Věčný ruch a nespokojenost
−	* srovnávejme se se světem!	+	* Srovnávejme se se světem! Neobdivujme slepě cizí, ale hledejme inspiraci.
−	**neobdivujme slepě cizí, ale hledejme inspiraci	+	* Nestačí být stejně dobrý, chtějme být lepší! (~ str. 12)
−	*nestačí být stejně dobrý, chtějme být lepší (~ str. 12)	+	**''„Vše, co konáme, mohlo by se dít také jinak a snad lépe.“'' (str. 4)
−	*hledejme vzory, příklady, učme se, přijímejme dobré podněty	+
−	**ale držme stále vlastní směr	+
−	*Příklady:	+
−	**„Vše, co konáme, mohlo by se dít také jinak a snad lépe.“ (str. 4)	+
	***Kritika, ale konstruktivní!		***Kritika, ale konstruktivní!
−	***Radost z úspěchu druhých, je i naším úspěchem.	+	***Radost z úspěchu druhých, ten je i naším úspěchem (v jednotě, národě, jako lidstvo).
−	**Pokrok místo spokojenosti.	+	* Hledejme vzory, příklady, učme se, přijímejme dobré podněty (ale držme stále vlastní směr).
−	***„Kde ruch, tam život. Kde stanutí, tam smrt.“	+	*Pokrok místo spokojenosti.
		+	** ''„Kde ruch, tam život. Kde stanutí, tam smrt.“''
	; Činorodá aktivita, nikoli jen slova!		; Činorodá aktivita, nikoli jen slova!
−	* „... rozhoduje ta každodenní, ta ustavičná a přece neokázalá činnost, jikoli jen hřmotná a jen občas se vyskytující vystoupení.“ (str. 13)	+	* ''„... rozhoduje ta každodenní, ta ustavičná a přece neokázalá činnost, nikoli jen hřmotná a jen občas se vyskytující vystoupení.“'' (str. 13)
	; Otevření jednoty pro veřejnost		; Otevření jednoty pro veřejnost
	* Snaha zapojit co nejvíce lidí		* Snaha zapojit co nejvíce lidí
−	* „... naše snaha po rozvoji se nemůže pokládat za dovršenu, pokud se každý Čech nestal též sokolem.“ (str. 7)	+	* ''„... naše snaha po rozvoji se nemůže pokládat za dovršenu, pokud se každý Čech nestal též sokolem.“'' (str. 7)
	* Výchova po stránce tělesné i mravní		* Výchova po stránce tělesné i mravní
−	** „Sokolská věc ... znamená ... tělesné a zčásti i mravní zušlechťování celého českoslovanského národa, jeho vychování k síle, statečnosti, ušlechtilosti a zvýšené brannosti.“	+	** ''„Sokolská věc ... znamená ... tělesné a zčásti i mravní zušlechťování celého českoslovanského národa, jeho vychování k síle, statečnosti, ušlechtilosti a zvýšené brannosti.“''
−	*Zachovejme národ při sebevědomí, tělesné i duševní svěžesti	+	* Zachovejme národ při sebevědomí, tělesné i duševní svěžesti
−	*Podpora národního sebevědomí	+	* Podpora národního sebevědomí
	; Pro trvání národa je třeba vnitřní čistota a zdraví		; Pro trvání národa je třeba vnitřní čistota a zdraví
−	* národ vnitřně zdraví nemůže být zahuben vnější silou (viz okupace)	+	* Národ vnitřně zdraví nemůže být zahuben vnější silou (viz okupace).
−	* národ by si měl zachovat řeč, tradice, znalost vlastní historie (???není přímo ze spisu???)	+	* Národ by si měl zachovat řeč, tradice, znalost vlastní historie (???není přímo ze spisu???).
	; Aktivita i v době „míru“		; Aktivita i v době „míru“
	* Nečekejme, až přijde problém, snažme se aktivně připravovat!		* Nečekejme, až přijde problém, snažme se aktivně připravovat!
−	* „Kdo v dobách války hodlá ubránit svůj národ, ten musí již v čase míru stát na stráži proti vší vloudilé životní zkáze...“	+	* ''„Kdo v dobách války hodlá ubránit svůj národ, ten musí již v čase míru stát na stráži proti vší vloudilé životní zkáze...“''
	== Valné sjezdy ==		== Valné sjezdy ==

---

Verze z 14. 8. 2013, 10:22

Obsah 1 1848–1882 2 1882–1914 3 I. světová válka 4 První republika 5 II. světová válka 6 1945–1948 7 po únoru 1948 8 Rok 1968 9 17. 11. 1989 začátek sametové revoluce 10 Náš úkol, směr a cíl 11 Valné sjezdy 12 Slety 13 T. J. Sokol Uherské Hradiště 14 Zdroje: 14.1 Pusťte si video na Internetu!

1848–1882

Historický kontext

• Rakousko-Uherská monarchie, císař Franz Josef I.
• Předchozí události:
  • přechod od feudalismu k průmyslové společnosti (zrušení nevolnictví, toleranční patent)
  • pokrok: století páry
  • postupný odklon od absolutismu
  • „národní obrození“
  • vznikají první tělocvičné ústavy, rozvoj cvičení a sportu.
• Byli Češi v monarchii svobodní?
  • Lze polemizovat, ale...
  • Revoluční rok 1848 — bepokoje v Praze tvrdě potlačilo vojsko. (Ale je pravda, že částečně v důsledku předchozích nepokojů ve Vídni.)
  • Karel Havlíček Borovský byl odeslán do vyhnanství do Brixenu (1851) za vydávání českých novin (Národní noviny).
  • Dozor nad nepohodlnými osobami
    • Palacký, Rieger
    • zvláště v období Bachova absolutismu.
  • Fungovala běžně cenzura.
• Po porážce v Prusko-Rakouské válce Uhry získaly autonomii, Čechy nikoli.
  • Tyrš se musel vzdát funkce náčelníka Sokola, aby mohl přednášet na univerzitě.
• Slovanská vzájemnost
  • Snaha o sjednocení slovanských národů.
  • Jako vůdčí národ chápáno Rusko.
  • Mnohé osobnosti realisticky odmítají (Masaryk).
• O osamostatnění Čech se moc nemluvilo.
  • Spíše snaha o získání částečné autonomie a vyrovnání práv národů monarchie — Čechy, Rakousko, Uhry (Maďarsko).

Revoluční rok 1848

• Bouře proti absolutistické vládě.
• V Praze potlačeny vojsky maršála Windischgrätze.
• Na barikádách bojuje ve studentské legii i Miroslav Tyrš (16 let).
  • Poznal se zde s Jindřichem Fügnerem
• Odtud budování Sokola jako „národní armády“.

Založení Sokola

• Název Sokol: podle jihoslovanských bojovníků (sokolíci)
• Sokol měl všestrannou podporu od osobností českého kulturního a politického života.
• Tělocvičná jednota pražská
  • Zakladatelé: Dr. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, další: bratři Gregrovi,...
  • Stanovy schváleny: 27. ledna 1862
  • Ustavující valná hromada: 16. února 1862, starosta Fügner, náčelník Tyrš

Program Sokola

• na antickém principu, vychází z řecké filozofie
• Kalogathia — ideál souladu mezi krásou těla a ducha
  • „ideál dokonalosti“, ke kterému se Sokol snaží směřovat
• Moderní organizace
  • inspirace (v té době) moderními trendy:
    • turnerské hnutí (Německo): nářaďový tělocvik
    • švédská a francouzská tělocvičná soustava
  • Sokolové vysíláni do zahraničí, aby získávali inspiraci pro další rozvoj.
• Cíle
  • rozvoj českého národa
    • kultivace národa
    • rozvoj jazyka
  • poznání historie
    • zájem o lidovou slovesnost
  • federativní rozdělení v rámci monarchie
  • tělesnou zdatností a kázní podpořit sílu národa
    • obranyschopnost
    • konkurenceschopnost

Charakteristika období

• boj o povolení organizace, později o povolení existence ČOS
  • nepřízeň úřadů
  • Tyrš musí dočasně opustit post náčelníka.
• spory, zda má být organizace spíše politická, nebo spíše zaměřená na cvičení
  • velký podíl necvičících členů (cvičí cca třetina členů)

První slet 1882

• na Střeleckém ostrově
• cvičení vede a řídí osobně Dr. Tyrš

Další data

• 1869 počátek ženského tělocviku
  • Vzniká Tělocvičný spolek paní a dívek pražských — tělocvičná jednota žen.
  • S mužským cvičením spojeno až později.
  • Klemeňa Hanušová
• 1871: založen časopis Sokol, jako úvodník stať „Náš úkol, směr a cíl“
  • „Náš úkol, směr a cíl“ se stal a zústal dodnes neoficiálním programem Sokola, viz dále.
  • poslední vydání stati: sestra Provazníková
• 1872--1880
  • úpadek v důsledku politických poměrů
  • stíhání propagátorů českého národního života
• 1882
  • první všesokolský slet
  • nový rozvoj
• 1884
  • úmrtí Miroslava Tyrše
  • v Ötzu (rakouské Alpy)
• 24. března 1889
  • ustanovena Česká Obec Sokolská
  • Organizace zastřešující činnost všech sokolských jednot.
  • O její založení usilovali sokolové dlouhou řádku let.

Osobnosti

• Dr. Miroslav Tyrš (1832–1884)
  • profesor filozofie
  • vůdčí osobnost
  • 1832 narozen v Děčíně
  • brzy osiřel
  • bydlí u strýce na venkově a později žije v Praze na Kampě.
  • 1860: Tyrš jmenován doktorem filozofie na pražské universitě
  • později poslanec zemského sněmu
• Jindřich Fügner (1822–1865)
  • obchodník
  • výrazně přispěl k materiálnímu zajištění Sokola v jeho počátcích
  • s Tyršem se poznal na barikádách v roce 1848
• Klemeňa Hanušová
  • ženský tělocvik
  • žákyně Tyršova
• Renáta Tyršová
  • dcera Jindřicha Fügnera, manželka Dr. Miroslava Tyrše (1882)
  • o 22 let mladší než doktor Tyrš, v té době to nebylo nic zvláštního
  • po Tyršově smrti utřídila jeho spisy, byla až do smrti významnou osobností českého národního života

1882–1914

Charakteristika

• Rozvoj hnutí, další jednoty.
• Vznik České obce sokolské (1889)
• Další slety

I. světová válka

• Sokolové tvoří základ vznikajících legií. Měli výcvik ze cvičení (nástupy, kázeň, fyzická odolnost).

Mafie

• skupina exilových státníků
• bojuje za nezávislost Československa
• Masaryk, Beneš,...

Osobnosti

• Plk. Josef Jiří Švec (1883–1918)
  • Před válkou působil jako učitel v Rusku.
  • plukovník legií
  • bojuje u Zborova
  • 1918 páchá sebevraždu
    • poté, co jeho podřízení odmítli splnit rozkaz (boj proti přesile bolševiků)
    • rozkaz byl následně splněn

červen 1917 bitva u Zborova

• první vystoupení legionářů
• vítězství legií proti přesile (3500 proti 5500, výrazně horší výzbroj legionářů)
• po úspěchu zrušena omezení tvorby československých pluků

28. 10. 1918 Vznik samostatného státu

• Sokolové tvoří vojenskou moc a zajišťují vnitřní bezpečnost nově vznikajícího státu.
• Starosta Dr. Josef Scheiner pověřen nově vznikající vládou zajištěním bezpečnosti.
• náčelník Jindřich Vaníček
• náčelnice M. Malá

První republika

Charakteristika

• Sokolové byly oporou demokracie, starosta ČOS byl celospolečensky vysoce postavenou osobností.
• Pokles členstva a nový rozvoj s modernizací obsahu ve 30. letech.

Události

• 1920... 562 tisíc členů, z toho 323 tisíc cvičících
• 1921... návrat legií z Ruska
• v 30. letech vzestup nacismu v Německu
• 1936... vystoupení na olympiádě v Mnichově
  • zlatá olympijská medaile Alois Hudec
  • družstvo mužů na 4. místě
• 1938... X. všesokolský slet
  • Heslo „Budovat a bránit“
  • manifestace odhodlání bránit republiku
  • skladba mužů „Přísaha republice“
    • autoři Pecháček a Seehák
    • cvičí 30 000 mužů!
• konference v Mnichově 1938
  • česká delegace přijala dohodu
  • postoupení sudetoněmeckého prostoru Německu
• 14. března 1939 vznik samostatného Slovenského štátu
• 15. března 1939 okupace

Osobnosti

• Členy Sokola byly významné osobnosti politické scény.
• Dr. Josef Eugen Scheiner (1861–1932)
  • právník (vlastní advokátní kancelář od 1893)
  • v 17 letech vstupuje do Sokola
  • redaktor časopisu Sokol (od 1887)
  • starosta ČOS (od roku 1906)
  • spolupracoval s T. G. Masarykem, zajistil peníze na jeho působení v zahraničí.
  • působil i literárně, psal i hry pro loutkové divadlo
• Prezidenti v řadách Sokola:
  • Masaryk
  • Beneš

II. světová válka

• Odbojová činnost
• Sokol rozpuštěn už v roce 1941, mnoho členů popraveno
  • Na slovensku rozpuštěn v prosinci 1939.
• Sokol fungoval v cizině, přinesli čeští dobrovolníci v odboji

1945–1948

• znovuobnovení
• 1947: přes milion členů
• únor 1948: komunistický převrat

po únoru 1948

• 31. 3. 1948: sjednocení všech tělovýchovných organizací pod Sokol (DTJ, Orel, Junák,...)
  • ~ povinný vstup do tzv. Národní fronty
  • vedení Sokola násilně změněno, ostatní tělovýchovné organizace násilně připojeny k „Sokolu“, později změněno na ZRTV
  • „sokolské komise“
  • vyloučení 11 000 členů ze Sokola
  • mnoho členů emigrovalo
  • Marie Provazníková: „Vstupem do Národní fronty zanikl Sokol založený Tyršem a Fügnerem. Dnes zahynula v Československu demokracie.“
• XI. slet v roce 1948: odmítnutí převratu
  • Při průvodu velitelé proudů velí vlevo hleď pryč od tribuny s Gottwaldem.
  • „Chcem Beneše na Hradě, a ne někde v ohradě.“

Rok 1968

• snaha o obnovení Sokola
• velmi rychle přerušeno, nové rozpuštění
• 21. 8. 1968 okupace armádami Varšavské smlouvy
• činnost pokračovala mnohde pod hlavičkou ZRTV, myšlenky ovšem zůstaly stejné

17. 11. 1989 začátek sametové revoluce

• po roce 1991, znovuobnoven Sokol
• snaha o získávání majetku jednot zpět, problémy

Náš úkol, směr a cíl

Programová stať, vyšla jako úvodník prvního čísla časopisu Sokol

• Autorem Dr. Miroslav Tyrš
• Po celou dobu Sokola byla a zůstává prakticky beze změny vyjádřením programu Sokola.
• Projděte si ji: → Náš úkol, směr a cíl!!!
• Pozn.: Začátek je trochu nezáživný. Chcete-li přeskočte až na stranu 4... ;)

Tři svazky, jejichž členy jsme a které se snažíme reprezentovat

• Sokolská jednota
  • Snažení by mělo být směřováno jako pomoc jiným.
  • Jednota je především společenstvím lidí (nebezpečí odcizení lidí navzájem).
  • Nejde jen o cvičení, důležitá je i soudržnost lidí.
• Sokolská obec
  • Jednoty v mnohém soupeří (soutěže, hry,...), ale zároveň tvoří dohromady svazek jednot — Sokol.
• Národ
  • Snažíme se být lepší než jiné organizace a spolky, ale zároveň všichni dohromady společně rozvíjíme národ, kvůli tomu všechno děláme!
  • „... čím jsou národy menší, tím musí vyvinout větší činnost, aby ... zůstaly platnými a závažnými členy lidstva...“ (str. 10)

Věčný ruch a nespokojenost

• Srovnávejme se se světem! Neobdivujme slepě cizí, ale hledejme inspiraci.
• Nestačí být stejně dobrý, chtějme být lepší! (~ str. 12)
  • „Vše, co konáme, mohlo by se dít také jinak a snad lépe.“ (str. 4)
    • Kritika, ale konstruktivní!
    • Radost z úspěchu druhých, ten je i naším úspěchem (v jednotě, národě, jako lidstvo).
• Hledejme vzory, příklady, učme se, přijímejme dobré podněty (ale držme stále vlastní směr).
• Pokrok místo spokojenosti.
  • „Kde ruch, tam život. Kde stanutí, tam smrt.“

Činorodá aktivita, nikoli jen slova!

• „... rozhoduje ta každodenní, ta ustavičná a přece neokázalá činnost, nikoli jen hřmotná a jen občas se vyskytující vystoupení.“ (str. 13)

Otevření jednoty pro veřejnost

• Snaha zapojit co nejvíce lidí
• „... naše snaha po rozvoji se nemůže pokládat za dovršenu, pokud se každý Čech nestal též sokolem.“ (str. 7)
• Výchova po stránce tělesné i mravní
  • „Sokolská věc ... znamená ... tělesné a zčásti i mravní zušlechťování celého českoslovanského národa, jeho vychování k síle, statečnosti, ušlechtilosti a zvýšené brannosti.“
• Zachovejme národ při sebevědomí, tělesné i duševní svěžesti
• Podpora národního sebevědomí

Pro trvání národa je třeba vnitřní čistota a zdraví

• Národ vnitřně zdraví nemůže být zahuben vnější silou (viz okupace).
• Národ by si měl zachovat řeč, tradice, znalost vlastní historie (???není přímo ze spisu???).

Aktivita i v době „míru“

• Nečekejme, až přijde problém, snažme se aktivně připravovat!
• „Kdo v dobách války hodlá ubránit svůj národ, ten musí již v čase míru stát na stráži proti vší vloudilé životní zkáze...“

Valné sjezdy

• 1895
  • I. sjezd
  • sepjetí tělovýchovy s mravní výchovou
  • vzdělavatelská činnost
• 1910
  • V. sjezd
  • zdůraznění ženského tělocviku
• 1927
  • VII. sjezd
  • mládež a sport v ČOS
• 1947
  • VII. sjezd
  • vztah ČOS ke státu a demokracii
• 1968
  • setkání sokolů na Žofíně
  • přípravný výbor
• 1989
  • 4. obnovení Sokola

Slety

• Sokol a Strahov
• 1882
  • první
  • Střelecký ostrov
• 1926
  • první na velkém strahovském stadioně
• 1939
  • X. všesokolský slet
  • skladba „Přísaha republice“
    • 30 000 mužů
    • skladbu složil br. Pecháček
• 1948
  • XI. všesokolský slet
  • odmítnutí převratu
  • poslední slet před nástupem totality
• Spartakiády
• 1994
  • první porevoluční slet
• 2000, 2006, 2012

T. J. Sokol Uherské Hradiště

• založení 1872
  • František Brzobohatý (koncipient u Šroma)
  • starosta Josef Miller
• 1897: první veřejné cvičení
• 1899: první cvičení dorostu
• 1902: založen ženský odbor
• 1909: koupena Koruna, sál přestavěna na sokolovnu
  • 290 členů
• 1918: národní stráž
  • hlídání významných objektů
  • obrana před odvlečením cenností za hranice republiky
• 1922: založeno loutkové divadlo
• 17. 8. 1930 tělocvična
• byl i sokolský biograf

Zdroje:

• ŽIŽKA, Jiří. Dějiny a současnost Sokola. Praha: Česká obec sokolská, 2005. ISBN 80-86402-14-2.

Pusťte si video na Internetu!

• Dějiny udatného českého národa — Rakousko-Uhersko a kontext založení Sokola
• Českátelevize.cz > Olympijský magazín > Sportovní architektura - Tyršův dům v Praze (Tyršův dům, Sokol a olympiáda)
• ČeskáTelevize.cz > Retro > 1948 (XI. všesokolský slet)