Návrh IP adres

Verze z 4. 12. 2011, 01:02 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) m (Očíslování příkladů) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 4. 12. 2011, 01:46 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) (Doplnění obrázků) Porovnání s novější verzí →
Řádka 87:		Řádka 87:
	** 172.16.15.0/25		** 172.16.15.0/25
	** 172.16.15.128/25		** 172.16.15.128/25
		+	[[File:subnet_b1.png]]
	== Varianta C ==		== Varianta C ==
Řádka 106:		Řádka 107:
	** 181.156.48.32/27		** 181.156.48.32/27
	** 181.156.48.64/28		** 181.156.48.64/28
		+	[[File:subnet_c1.png]]

---

Verze z 4. 12. 2011, 01:46

Obsah 1 Situace 2 Postup 3 Varianta A 3.1 Příklad A.1 3.2 Příklad A.2 4 Varianta B 4.1 Příklad B.1 5 Varianta C 5.1 Příklad C.1

Situace

• Máme zadánu adresu sítě.
• V rámci ní potřebujeme vytvořit několik oddělených podsítí.

Postup

• Zjistíme, kolik bitů musíme vyhradit na adresu podsítě.
• Zjistíme, kolik bitů potřebujeme pro adresu počítače.
• Pokud máme k dispozici více bitů než potřebujeme, rozdělíme je mezi adresu podsítě a počítače tak, aby rozdělení bylo nejvýhodnější:
  • z hlediska předpokládaného budoucího rozširování sítě
  • z hlediska přehlednosti
  • z hlediska snadnosti zápisu

Varianta A

Pokud máme dostatečný prostor IP adres (například síť s privátními adresami), volíme přednostně masku podsítě v celých bytech.

Příklad A.1

Zadání

• síť: 172.16.0.0/16
• podsítě: potřebujeme 7 podsítí pro 150 počítačů v každé síti

Řešení

• Pro očíslování 7 podsítí potřebujeme vyhradit alespoň 3 bity.
• K očíslování 150 počítačů stačí 8 bitů (2^8 - 2 různých čísel).
• Použíjeme masku podsítě 255.255.255.0.
• Adresy podsítí budou:
  1. 172.16.0.0/24
  2. 172.16.1.0/24
  3. 172.16.2.0/24
  4. 172.16.3.0/24
  5. 172.16.4.0/24
  6. 172.16.5.0/24
  7. 172.16.6.0/24

Příklad A.2

Zadání

• síť: 172.16.0.0/12
• podsítě: potřebujeme 5 podsítí pro 256 počítačů v každé síti

Řešení

• Pro očíslování 5 podsítí potřebujeme vyhradit alespoň 3 bity.
• K očíslování 256 počítačů nestačí 8 bitů (2^8 - 2 různých čísel).
• Abychom pracovali s celými byte, použijeme masku podsítě 255.255.0.0.
• Adresy podsítí budou:
  1. 172.16.0.0/16
  2. 172.17.0.0/16
  3. 172.18.0.0/16
  4. 172.19.0.0/16
  5. 172.20.0.0/16

Varianta B

Omezený prostor neumožňuje rozdělit adresy po celých bytech. Máme ale dost adres na to, abychom měli jednotnou masku sítě pro všechny podsítě.

Příklad B.1

Zadání

• síť: 172.16.0.0/20
• podsítě: potřebujeme 30 podsítí pro 100 počítačů v každé síti

Řešení

• Pro očíslování 30 podsítí potřebujeme vyhradit alespoň 5 bitů.
• K očíslování 100 počítačů potřebujeme 7 bitů (2^7 - 2 různých čísel).
• Použijeme masku podsítě 255.255.255.128.
• Adresy podsítí budou:
  • 172.16.0.0/25
  • 172.16.0.128/25
  • 172.16.1.0/25
  • 172.16.1.128/25
  • 172.16.2.0/25
  • 172.16.2.128/25
  • 172.16.3.0/25
  • 172.16.3.128/25
  • ...
  • 172.16.14.128/25

V předchozím příkladě zůstane část podsítí nevyužitých. Můžeme je buď ponechat pro budoucí použití, nebo je spojit se stávajícími sítěmi a rozšířit tak počet počítačů v některých z podsítí za cenu toho, že bude síťová maska v různých podsítích různá.

Upravené řešení pro maximální velikost podsítí

• Adresy podsítí:
  • 172.16.0.0/24
  • 172.16.1.0/24
  • 172.16.2.0/25
  • 172.16.2.128/25
  • 172.16.3.0/25
  • 172.16.3.128/25
  • ...
  • 172.16.14.128/25
  • 172.16.15.0/25
  • 172.16.15.128/25

Varianta C

Potřebujeme minimalizovat množství využitých IP adres. Například pokud používáme veřejné IP adresy.

• Postupujeme od největších podsítí.
• Podsítě budou mít často různé masky.

Příklad C.1

Zadání

• síť: 181.156.48.0/20
• podsítě: potřebujeme podsítě pro: 30, 15 a 14 počítačů.

Řešení

• Pro očíslování 30 počítačů potřebujeme vyhradit 5 bitů.
• Pro očíslování 16 počítačů potřebujeme vyhradit také 5 bitů (potřebujeme 16 adres počítačů, adresu sítě a broadcastovo adresu)
• K očíslování 14 počítačů stačí 4 bity (2^4 - 2 různých adres počítačů).
• Adresy podsítí budou:
  • 181.156.48.0/27
  • 181.156.48.32/27
  • 181.156.48.64/28