Fyziologie cvičení
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
m (Grafická úprava) |
(Opraveny a doplněny kapitoly Tělesná námaha a dýchání a Anaerobní zátěž.) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<div class="Poznamka"> | <div class="Poznamka"> | ||
| − | + | Při tělesných cvičeních se zajímáme především o práci kosterního (příčně pruhovaného) svalstva. Na to je také tento text zaměřen. | |
</div> | </div> | ||
== Aerobní a anaerobní zátěž == | == Aerobní a anaerobní zátěž == | ||
| + | * Svalstvo potřebuje pro svoji práci energii. Tu získává chemickými procesy, které probíhají ve svalech. Přitom se zásobní látky mění chemickými procesy na látky odpadní a vzniká teplo. | ||
| − | * | + | * Chemické procesy uvolňující energii mohou probíhat: |
| − | * | + | ** za přítomnosti kyslíku (aerobně) |
| − | * | + | ** nebo bez přítomnosti kyslíku (anaerobně). |
| − | * | + | |
| + | ; Aerobní činnost | ||
| + | * Je energeticky výhodnější. | ||
| + | * Vznikající odpadní látky jsou příhodnější. | ||
| + | * Je však podmíněna dostatečným přísunem kyslíku. | ||
| − | + | ; Anaerobní činnost | |
| − | * | + | * Pokud tělo nestíhá dopravit do svalů dostatek kyslíku, dochází k '''anaerobní''' práci svalu. |
| − | * | + | * Při anaerobní práci svalu vzniká jako odpadní produkt kyselina mléčná. Po zvýšené zátěži je tedy třeba se protáhnout a uvolnit svaly — kyselina mléčná bude odplavena ze svalů. |
| − | * | + | * Této situaci někdy označujeme jako „práci na kyslíkový dluh“. |
| − | + | <div class="Poznamka"> | |
| − | * | + | Celková fyzická zdatnost tedy mimo jiné zahrnuje: |
| − | * | + | * schopnost organizmu dopravit do svalů dostatek kyslíku<br/>(to zahrnuje dostatečnou dechovou kapacitu, kapacitu krevního řečiště, a schopnost srdce docílit dostatečnou výměnu krve) |
| − | + | * a odvést vznikající odpadní teplo (krevní oběh, pocení,...). | |
| − | + | </div> | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | == Tělesná námaha a dýchání == | ||
| − | == | + | === Klidový režim === |
| + | * Při běžné činnosti člověk využívá cca 1/3 plicních sklípků. | ||
| + | * Také kapacita krevního řečiště je převážně nevyužitá. | ||
| + | * Srdeční činnost je v klidovém režimu | ||
| − | ; | + | === Iniciální fáze (5–10 minut) === |
| − | * | + | * Při fyzické zátěži roste spotřeba kyslíku ve svalech. |
| + | * Organismus na rostoucí potřebu nereaguje hned, teprve po asi 5--10 minutách zátěže (závisí na trénovanosti) se otevírají další plicní sklípky, zlepšuje se prokrvení svalů apod. | ||
| + | * Svaly tedy zpočátku začínají pracovat anaerobně. | ||
| + | * Pokud požadavek na spotřebu kyslíku trvá, dochází postupně k aktivaci dalších plicních sklípků, zvyšování tepové frekvence a rozšiřování krevního řečiště. | ||
| + | * U trénovaných jedinců jsou plicní sklípky otevírány častěji, tedy tento proces probíhá rychleji a snáze. | ||
| + | === Dlouhodobější tělesná činnost (nad 10 minut) === | ||
| + | * Se zvýšením dodávky kyslíku a vyrovnáním spotřeby roste množství kyslíku v krvi. Tím tělo přestává vydávat signál nedostatečného prokrvení a ustupují nepříjemné pocity, běžci obvykle pocítí „druhý dech“. | ||
| + | ; Varianta A — Tělo schopno dodat dostatek kyslíku, nastává ''rovnovážný stav'' | ||
| + | * Spotřeba kyslíku odpovídá dodávce. | ||
| + | * Optimální stav. | ||
| + | ; Varianta B — Zapojení anaerobní činnosti | ||
| + | * Při intenzivním pohybu, kdy nestačí ani zvýšená dodávka kyslíku, se znovu zapojuje anaerobní zpracování živin. | ||
| + | * Dochází opět k tvorbě kyseliny mléčné. | ||
| + | |||
| + | <div class="Poznamka"> | ||
| + | ; Důsledky | ||
| + | * Pro trénink vytrvalosti je třeba pravidelně provozovat tělesnou aktivitu v trvání přes 5–10 minut. Při kratší činnosti nedochází k plné aktivaci organizmu. | ||
| + | * Při běhu se cca 10 minutách „rozdýcháte“ a běh si teprve potom opravdu vychutnáte ;) | ||
| + | * S tímto limitem zřejmě souvisí také kdysi nechvalně známé „12timinutovky“ z tělesné výchovy (vydrž běžet, třeba pomalu, ale alespoň 12 minut). Bohužel, v době, kdy mohlo dojít k plné adaptaci organizmu, už běh končil. Navíc pro děti je běh po ovále stereotypní. | ||
| + | </div> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Zdroje energie svalu == | ||
; Posloupnost využití zdrojů | ; Posloupnost využití zdrojů | ||
* K zapojování energetických zdrojů dochází postupně! | * K zapojování energetických zdrojů dochází postupně! | ||
| Řádka 73: | Řádka 96: | ||
(Přiškrcením krkavice po výkonu by mohlo vést k tomu, že cvičenec omdlí!) | (Přiškrcením krkavice po výkonu by mohlo vést k tomu, že cvičenec omdlí!) | ||
</div> | </div> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Související stránky == | ||
| + | * [[Soustava svalová]] | ||
| + | * [[Anatomie a fyziologie lidského těla]] | ||
Verze z 6. 7. 2016, 18:35
Při tělesných cvičeních se zajímáme především o práci kosterního (příčně pruhovaného) svalstva. Na to je také tento text zaměřen.
Obsah |
Aerobní a anaerobní zátěž
- Svalstvo potřebuje pro svoji práci energii. Tu získává chemickými procesy, které probíhají ve svalech. Přitom se zásobní látky mění chemickými procesy na látky odpadní a vzniká teplo.
- Chemické procesy uvolňující energii mohou probíhat:
- za přítomnosti kyslíku (aerobně)
- nebo bez přítomnosti kyslíku (anaerobně).
- Aerobní činnost
- Je energeticky výhodnější.
- Vznikající odpadní látky jsou příhodnější.
- Je však podmíněna dostatečným přísunem kyslíku.
- Anaerobní činnost
- Pokud tělo nestíhá dopravit do svalů dostatek kyslíku, dochází k anaerobní práci svalu.
- Při anaerobní práci svalu vzniká jako odpadní produkt kyselina mléčná. Po zvýšené zátěži je tedy třeba se protáhnout a uvolnit svaly — kyselina mléčná bude odplavena ze svalů.
- Této situaci někdy označujeme jako „práci na kyslíkový dluh“.
Celková fyzická zdatnost tedy mimo jiné zahrnuje:
- schopnost organizmu dopravit do svalů dostatek kyslíku
(to zahrnuje dostatečnou dechovou kapacitu, kapacitu krevního řečiště, a schopnost srdce docílit dostatečnou výměnu krve) - a odvést vznikající odpadní teplo (krevní oběh, pocení,...).
Tělesná námaha a dýchání
Klidový režim
- Při běžné činnosti člověk využívá cca 1/3 plicních sklípků.
- Také kapacita krevního řečiště je převážně nevyužitá.
- Srdeční činnost je v klidovém režimu
Iniciální fáze (5–10 minut)
- Při fyzické zátěži roste spotřeba kyslíku ve svalech.
- Organismus na rostoucí potřebu nereaguje hned, teprve po asi 5--10 minutách zátěže (závisí na trénovanosti) se otevírají další plicní sklípky, zlepšuje se prokrvení svalů apod.
- Svaly tedy zpočátku začínají pracovat anaerobně.
- Pokud požadavek na spotřebu kyslíku trvá, dochází postupně k aktivaci dalších plicních sklípků, zvyšování tepové frekvence a rozšiřování krevního řečiště.
- U trénovaných jedinců jsou plicní sklípky otevírány častěji, tedy tento proces probíhá rychleji a snáze.
Dlouhodobější tělesná činnost (nad 10 minut)
- Se zvýšením dodávky kyslíku a vyrovnáním spotřeby roste množství kyslíku v krvi. Tím tělo přestává vydávat signál nedostatečného prokrvení a ustupují nepříjemné pocity, běžci obvykle pocítí „druhý dech“.
- Varianta A — Tělo schopno dodat dostatek kyslíku, nastává rovnovážný stav
- Spotřeba kyslíku odpovídá dodávce.
- Optimální stav.
- Varianta B — Zapojení anaerobní činnosti
- Při intenzivním pohybu, kdy nestačí ani zvýšená dodávka kyslíku, se znovu zapojuje anaerobní zpracování živin.
- Dochází opět k tvorbě kyseliny mléčné.
- Důsledky
- Pro trénink vytrvalosti je třeba pravidelně provozovat tělesnou aktivitu v trvání přes 5–10 minut. Při kratší činnosti nedochází k plné aktivaci organizmu.
- Při běhu se cca 10 minutách „rozdýcháte“ a běh si teprve potom opravdu vychutnáte ;)
- S tímto limitem zřejmě souvisí také kdysi nechvalně známé „12timinutovky“ z tělesné výchovy (vydrž běžet, třeba pomalu, ale alespoň 12 minut). Bohužel, v době, kdy mohlo dojít k plné adaptaci organizmu, už běh končil. Navíc pro děti je běh po ovále stereotypní.
Zdroje energie svalu
- Posloupnost využití zdrojů
- K zapojování energetických zdrojů dochází postupně!
- ATP
- Hlavní přenašeč energie ve svalech.
- Přeměna ATP → ADP uvolňuje energii, následně v době klidu se mění zpět.
- Ve svalech je zásoba na ATP na cca 2 sekundy činnosti svalu.
- kreatinfosfát
- Energie na cca 7–8 sekund.
- Cukry (glukóza)
- Sval ji čerpá z krve.
- Nejprve se spotřebovává anaerobně (kyslíkový dluh).
- Aerobní krytí po cca 80 sekundách.
- Pokud tělo není v aerobní fázi schopno dodat dostatek kyslíku, jsme zadýchaní, nepříjemné pocity.
- Mastné kyseliny (tuky)
- Začínají se spotřebovávat cca po 30 minutách pohybu.
- Aminokyseliny (z bílkovin —svalové hmoty)
- extrémní situace při dlouhém hladovění
- Důsledky
- „hubnutí“: je třeba dlouhodobá vytrvalostní činnost (více než 30 minut)
- po cvičení (zvláště po krátkém intenzivním výkonu několika desítek sekund) je třeba se vydýchat a uvolnit svaly (nesedat!!!)
- Jinak hrozí „ztuhnutí“ svalu: nedojde ke zpětnému rozkladu laktátu: kyseliny mléčné
- Po cvičení (zvláště po krátkém intenzivním výkonu několika desítek sekund) je třeba se vydýchat a uvolnit svaly
Tepová frekvence
- Počet srdečních stahů za minutu.
- Maximální tepová frekvence (odhad): 220 - věk
Ve sportu měříme tep vždy na zápěstí, nikoli na krku!
(Přiškrcením krkavice po výkonu by mohlo vést k tomu, že cvičenec omdlí!)
