Zabezpečení proti chybám
(Vytvoření kostry stránky) |
m (Přidán odkaz na Wikipedii.) |
||
| Řádka 35: | Řádka 35: | ||
== Kdy parita selhává? == | == Kdy parita selhává? == | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Další zdroje == | ||
| + | * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Paritn%C3%AD_bit Wikipedia.org → Paritní bit] | ||
Verze z 29. 11. 2021, 22:18
Obsah |
Cíle a omezení kontroly chyb
- Cíl
Cílem je upravit odesílaná data tak, abych příjemce poznal, zda při přenosu došlo k poškození dat (chybě).
- Můžeme najít všechny chyby?
Žádný kontrolní mechanizmus nemůže odhalit všechny chyby!
Můžeme si představit, že náhodné poškození dat vnějšími vlivy způsobí stejnou změnu zprávy, jako by zprávu zničil útočník a příjemci záměrně odeslal jinou zprávu se stejným způsobem zabezpečení. U dobrých způsobů zabezpečení je sice velmi málo pravděpodobné, že by taková situace nastala, ale vyloučená není. Takovou chybu žádný mechanizmus kontroly neodhalí.
Běžně používané kódy pro zajištění proti chybám
- CRC kódy
- Velká skupina kódů s podobnými vlastnostmi
- Ze sítí známe CRC32, které se používá v protokolu Ethernet na linkové vrstvě.
- Hammingovy kódy
- Na rozdíl od CRC kódů umí při malém poškození zprávy dokonce zprávu opravit.
- CRC kódy pouze zjistí, že byla zpráva poškozena, ale opravit ji neumí.
Parita
Parita je nejjedndušší CRC kód (CRC1). Její výhodou je, že se snadno počítá a můžeme si na ní tedy ukázat principy hledání chyb.
Pro praktické použití v sítích je parita příliš slabým způsobem zabezpečení. Používá se ale například u některých typů operačních pamětí (jiné typy operačních pamětí nepoužívají kontrolní mechanizmy vůbec.
