Stažení webové stránky
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
m (Rozděleno na "požadavky" a "postup stažení".) |
(→Související stránky: Doplnění odkazu na Předávání dat.) |
||
| Řádka 58: | Řádka 58: | ||
== Související stránky == | == Související stránky == | ||
* [[Úkoly vrstev ISO/OSI]] — podrobnější popis komunikace, rozdělený podle vrstev ISO/OSI. | * [[Úkoly vrstev ISO/OSI]] — podrobnější popis komunikace, rozdělený podle vrstev ISO/OSI. | ||
| + | * [[Předávání dat]] — předávání dat mezi linkovou a síťovou vrstvou: ARP, MAC adresy, hledání cesty. | ||
Verze z 24. 3. 2020, 09:33
Obsah |
Stažení webové stránky — jako protokoly se zapojují a co je třeba
- Předpokládáme, že uživatel počítače PC 1 chce stáhnout webovou stránku ze serveru Server B.
- Pro uživatele je to zcela banální krok.
- Ve skutečnosti počítač musí absolvovat poměrně složitý postup, do kterého se zapojuje mnoho síťových protokolů.
- Zde popíšeme, co se musí stát, abychom webovou stránku mohli přenést.
Obdobný postup musí proběhnout vždy, když chtějí dva počítače komunikovat v internetu.
Předpoklady
1. Počítač PC1 musí znát svoji IP adresu a síťovou masku
- Jak počítač získá IP adresu a masku?
- Uživatel ji zadá ručně v nastavení sítě
- Například ve Windows: Ovládací panely\Síť a internet\Centrum síťových připojení a sdílení → Změnit nastavení adaptéru → Změnit nastavení adaptéru → Vlastnosti.
- Uživatel v nastavení sítě zvolí, že se adresa získá při startu počítače pomocí protokolu DHCP (z DHCP serveru)
- V síti — v domácích sítích funguje obvykle jako DHCP server váš domácí router/switch.
- Uživatel ji zadá ručně v nastavení sítě
2. Počítač PC1 musí znát adresu DNS serveru
- Pokud by uživatel do prohlížeče zadal přímo IP adresu cílového serveru, stačila by IP adresa a maska.
- Uživatelé ale obvykle chtějí používat doménová jména serverů místo IP adres, takže je třeba najít k doménovému jménu správnou IP adresu.
- Například uživatel chce psát
www.seznam.cz, nikoli77.75.75.172— lépe se to pamatuje ;) - Navíc by dnes zápis IP adresy zlobil, protože by název serveru (IP adresa) neodpovídala názvu domény v certifikátu pro šifrování stránky.
- Například uživatel chce psát
- Způsob získání adresy DNS serveru se opět nastaví v nastavení sítě. Možnosti jsou:
- zjistí se pomocí protokolu DHCP při startu počítače,
- správce počítače ji zadá ručně.
Postup komunikace
3. PC1 zjistí IP adresu serveru Server B
- Použije protokol DNS, dotaz pošle k DNS serveru.
- Proběhne celá samostatná komunikace (zapojuje se aplikační protokol DNS, protokoly UDP nebo TCP na transportní vrstvě, protokol IP na síťové a protokoly vrstvy síťového rozhraní (například Ethernet pro metalické sítě).
- Aby nebylo při každém požadavku potřeba pokaždé znovu oslovovat DNS server
- Odpověď se krátkou dobu podrží v tzv. DNS cache (vyrovnávací paměti) — pokud zde cílová adresa je, není třeba se znovu ptát.
- Správce může nastavit některé adresy do konfiguračního souboru hosts.conf.
4. Stažení hlavního HTML souboru webové stránky
- PC1 naváže komunikaci s PC2 pomocí transportního protokolu TCP (pro přenos jednotlivých datagramů se použije síťový protokol IP, ten na linkové vrstvě využije protokoly linkové vrstvy (například Ethernet pro metalické sítě).
- Po takto navázaném spojení se odešle požadavek protokolu HTTP (aplikační vrstva) a jako odpověď počítač obdrží hlavní soubor HTML.
5. Stažení dalších součástí webové stránky
- Dnešní webové stránky ale obvykle obsahují obrázky, pomocné soubory
- soubor s popisem CSS stylů,
- obrázky ve stránce,
- soubory se skripty v JavaScriptu či jinými,
- vložené videa a zvuky.
- Pomocí protokolu HTTP tedy PC 1 postupně stáhne další součásti webové stránky:
- Pro každý soubor se naváže nová komunikace — TCP, IP, Ethernet,... (HTTP verze 1.1 umožňuje využít jedno spojení).
Související stránky
- Úkoly vrstev ISO/OSI — podrobnější popis komunikace, rozdělený podle vrstev ISO/OSI.
- Předávání dat — předávání dat mezi linkovou a síťovou vrstvou: ARP, MAC adresy, hledání cesty.
