Ext2: typy souborů
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
m (Přidána ukázka symbolického odkazu na flash disk.) |
(Upřesněno označení souborů ve výpisu ls -l.) |
||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
== Běžný soubor (Regular File, -) == | == Běžný soubor (Regular File, -) == | ||
− | * Normální soubor (regular file) | + | * Normální soubor (regular file). |
+ | * Ve výpisu <code>ls -l</code> je označen znakem <code>-</code>. | ||
* je to klasický soubor, na který jsme zvyklí (dokument, aplikace, obrázek, nebo cokoli jiného). | * je to klasický soubor, na který jsme zvyklí (dokument, aplikace, obrázek, nebo cokoli jiného). | ||
== Adresář (Directory, d) == | == Adresář (Directory, d) == | ||
− | * Ve Windows se používá jako synonymum pojem složka (folder) | + | * Ve Windows se používá jako synonymum pojem složka (folder). |
− | * Ve výpisu <code>ls -l</code> ji označuje znak <code>d</code> | + | * Ve výpisu <code>ls -l</code> ji označuje znak <code>d</code>. |
* V unixovém pojetí je adresář speciálním druhem souboru. | * V unixovém pojetí je adresář speciálním druhem souboru. | ||
* Vysvětletní realizace adresáře v souborovém systému ext2 viz [[Ext2: adresáře]]. | * Vysvětletní realizace adresáře v souborovém systému ext2 viz [[Ext2: adresáře]]. | ||
Řádka 29: | Řádka 30: | ||
== Symbolický odkaz (symbolic link, symlink l) == | == Symbolický odkaz (symbolic link, symlink l) == | ||
− | * | + | * Ve výpisu <code>ls -l</code> je označen znakem <code>l</code> a za názvem souboru má šipku a cestu k souboru, na který ukazuje. |
* Dá se přirovnat k hypertextovému odkazu na webu nebo k zástupci ve Windows. | * Dá se přirovnat k hypertextovému odkazu na webu nebo k zástupci ve Windows. | ||
** V Unixu a GNU/Linuxu ale můžeme psát například i: <code>cd odkaz</code>. | ** V Unixu a GNU/Linuxu ale můžeme psát například i: <code>cd odkaz</code>. | ||
Řádka 50: | Řádka 51: | ||
== Blokové a znakové zařízení (Block device, character device, b resp. c) == | == Blokové a znakové zařízení (Block device, character device, b resp. c) == | ||
− | * | + | * Ve výpisu <code>ls -l</code> je označen znakem <code>b</code> resp. <code>c</code>. |
* Jsou to virtuální soubory. | * Jsou to virtuální soubory. | ||
* Zastupují bloková (pevný disk) či znaková (terminál) zařízení, která jsou připojena k počítači. | * Zastupují bloková (pevný disk) či znaková (terminál) zařízení, která jsou připojena k počítači. |
Verze z 16. 6. 2019, 10:54
Souborový systém ext2 (a souborové systémy z něj vycházející) rozlišují následující typy souborů.
Nepleťte s pojmem „typ souboru“ ve smyslu „jaká data soubor obsahuje“!
Například typy souborů „obrázek JPEG“, „dokument OpenOffice“, „zvukový soubor OGG“ apod. určují pouze jaká data soubor obsahuje. Z hlediska následujícího rozdělení se ve všech případech jedná o typ „běžný soubor“.
Běžný soubor (Regular File, -)
- Normální soubor (regular file).
- Ve výpisu
ls -l
je označen znakem-
. - je to klasický soubor, na který jsme zvyklí (dokument, aplikace, obrázek, nebo cokoli jiného).
Adresář (Directory, d)
- Ve Windows se používá jako synonymum pojem složka (folder).
- Ve výpisu
ls -l
ji označuje znakd
. - V unixovém pojetí je adresář speciálním druhem souboru.
- Vysvětletní realizace adresáře v souborovém systému ext2 viz Ext2: adresáře.
Pevný odkaz (hardlink)
- Ve výpisu
ls
není nijak označen, resp. je označen jako běžný soubor. - Je to prostě jiné jméno pro soubor (který je na disku pouze jednou).
- Jedná se vlastně o druhé jméno pro existující i-node.
- Pevné odkazy lze vytvářet pouze v rámci jednoho souborového systému (číslo i-node je unikátní pouze v rámci jednoho FS).
- Vytvoříme příkazem:
ln
- Počet odkazů jmen daného souboru (počet odkazů) zjistíme ve výpisu
ls -l
(položka před jménem vlastníka). - Vysvětletní realizace pevného linku v souborovém systému ext2 viz Ext2:_adresáře → Pevný link.
Symbolický odkaz (symbolic link, symlink l)
- Ve výpisu
ls -l
je označen znakeml
a za názvem souboru má šipku a cestu k souboru, na který ukazuje. - Dá se přirovnat k hypertextovému odkazu na webu nebo k zástupci ve Windows.
- V Unixu a GNU/Linuxu ale můžeme psát například i:
cd odkaz
.
- V Unixu a GNU/Linuxu ale můžeme psát například i:
- Ve výpisu
ls -l
vidíme, na který soubor odkaz ukazuje. - Přejmenování či zrušení odkazovaného souboru způsobí nefunkčnost symbolického odkazu.
- Lze vytvořit symbolický odkaz odkazující na adresář či na soubor v jiném diskovém oddílu.
- Vytváříme příkazem:
ln -s
echo ahoj > ahoj.txt ln -s ahoj.txt odkaz cp odkaz odkaz2 ln -s odkaz odkaz3 ln -s /media/flash/seznam.txt seznam.txt
- Symbolický link si můžeme představit jako soubor, který má v i-node přiřazen speciální typ symbolický link a v jediném datovém bloku má zapsánu cestu k souboru, na který odkazuje.
Všimněte si, že v souborových systémech ext2/3/4 odpovídá velikost souboru u symbolického linku délce cesty.
Blokové a znakové zařízení (Block device, character device, b resp. c)
- Ve výpisu
ls -l
je označen znakemb
resp.c
. - Jsou to virtuální soubory.
- Zastupují bloková (pevný disk) či znaková (terminál) zařízení, která jsou připojena k počítači.
- Obvykle jsou v adresáři:
/dev
Příklady:
-
/dev/stdin
-
/dev/null
-
/dev/sda1
Pojmenovaná roura (named pipe)
- Roura slouží k „propojení běžících procesů“.
- Běžně roury jsou pouze dočasné, můžeme jim však přiřadit jméno v souborovém systému.
- Vytváříme příkazem:
mkfifo
Socket (Socket)
- Slouží ke komunikaci mezi procesy a to buďto na lokálním stroji, nebo mezi vzdálenými stroji, po síti. Narozdíl od rour podporují oboustrannou komunikaci.
Zopakujte si
- Jaké jsou typy souborů v systému Unix?
- Jak zjistíte, na jaký soubor ukazuje sym-link?
- Jak zjistíte, jestli je soubor hard-link?
- Jak je v linuxových souborových systémech realizován adresář a jak pevný link (viz Ext2: adresáře)?
Související stránky