Digitalizace analogového signálu
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
Verze z 25. 11. 2013, 20:25
Vzorkování (sampling)
- v pravidelných intervalech změříme velikost napětí
- pro zvuk v CD kvalitě obvykle používáme frekvenci vzorkování 44 nebo 48 kHz, v IP telefonii obvykle nižší (22 kHz, 11 kHz, 8 kHz)
- pro uložení zvuku s frekvencí f je třeba vzorkovací frekvence alespoň 2f (viz také Shannonův teorém).
- při použití CD kvality (44 kHz) tedy můžeme rekonstruovat maximální frekvenci 22 kHz, což odpovídá zhruba rozsahu, který je schopno vnímat lidské ucho.
- nastavením vzorkovací frekvence tedy omezujeme maximální přenášenou frekvenci zvuku
Diskretizace (kvantování, quantization)
- naměřenou hodnotu zapíšeme jako číslo s omezenou délkou (počet bitů)
- pro zvuk v CD kvalitě obvykle pro zápis hodnoty použijeme 16 bitů, pro IP telefonii stačí opět nižší (8 b)
- pro 16 bitů máme max. 216 povolených hodnot.
- tím, že změřenou hodnotu „zaokrouhlíme“ k nejbližší diskrétní hodnotě, vzniká tzv. „kvantizační šum“ (neukládáme přesně hodnotu, kterou jsme naměřili, ale nejbližší povolenou hodnotu)
- počet použitých hodnot udává maximální dosažitelný odstup signál-šum (SNR: sound-to-noise ratio) pro kvantizaci na N bitů podle vzorce
SNR [dB] = 6,02 N - 1,73