Návrh IP adres
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
m (Očíslování příkladů) |
(Doplnění obrázků) |
||
Řádka 87: | Řádka 87: | ||
** 172.16.15.0/25 | ** 172.16.15.0/25 | ||
** 172.16.15.128/25 | ** 172.16.15.128/25 | ||
+ | [[File:subnet_b1.png]] | ||
== Varianta C == | == Varianta C == | ||
Řádka 106: | Řádka 107: | ||
** 181.156.48.32/27 | ** 181.156.48.32/27 | ||
** 181.156.48.64/28 | ** 181.156.48.64/28 | ||
+ | [[File:subnet_c1.png]] |
Verze z 4. 12. 2011, 01:46
Obsah |
Situace
- Máme zadánu adresu sítě.
- V rámci ní potřebujeme vytvořit několik oddělených podsítí.
Postup
- Zjistíme, kolik bitů musíme vyhradit na adresu podsítě.
- Zjistíme, kolik bitů potřebujeme pro adresu počítače.
- Pokud máme k dispozici více bitů než potřebujeme, rozdělíme je mezi adresu podsítě a počítače tak, aby rozdělení bylo nejvýhodnější:
- z hlediska předpokládaného budoucího rozširování sítě
- z hlediska přehlednosti
- z hlediska snadnosti zápisu
Varianta A
Pokud máme dostatečný prostor IP adres (například síť s privátními adresami), volíme přednostně masku podsítě v celých bytech.
Příklad A.1
- Zadání
- síť: 172.16.0.0/16
- podsítě: potřebujeme 7 podsítí pro 150 počítačů v každé síti
- Řešení
- Pro očíslování 7 podsítí potřebujeme vyhradit alespoň 3 bity.
- K očíslování 150 počítačů stačí 8 bitů (2^8 - 2 různých čísel).
- Použíjeme masku podsítě 255.255.255.0.
- Adresy podsítí budou:
- 172.16.0.0/24
- 172.16.1.0/24
- 172.16.2.0/24
- 172.16.3.0/24
- 172.16.4.0/24
- 172.16.5.0/24
- 172.16.6.0/24
Příklad A.2
- Zadání
- síť: 172.16.0.0/12
- podsítě: potřebujeme 5 podsítí pro 256 počítačů v každé síti
- Řešení
- Pro očíslování 5 podsítí potřebujeme vyhradit alespoň 3 bity.
- K očíslování 256 počítačů nestačí 8 bitů (2^8 - 2 různých čísel).
- Abychom pracovali s celými byte, použijeme masku podsítě 255.255.0.0.
- Adresy podsítí budou:
- 172.16.0.0/16
- 172.17.0.0/16
- 172.18.0.0/16
- 172.19.0.0/16
- 172.20.0.0/16
Varianta B
Omezený prostor neumožňuje rozdělit adresy po celých bytech. Máme ale dost adres na to, abychom měli jednotnou masku sítě pro všechny podsítě.
Příklad B.1
- Zadání
- síť: 172.16.0.0/20
- podsítě: potřebujeme 30 podsítí pro 100 počítačů v každé síti
- Řešení
- Pro očíslování 30 podsítí potřebujeme vyhradit alespoň 5 bitů.
- K očíslování 100 počítačů potřebujeme 7 bitů (2^7 - 2 různých čísel).
- Použijeme masku podsítě 255.255.255.128.
- Adresy podsítí budou:
- 172.16.0.0/25
- 172.16.0.128/25
- 172.16.1.0/25
- 172.16.1.128/25
- 172.16.2.0/25
- 172.16.2.128/25
- 172.16.3.0/25
- 172.16.3.128/25
- ...
- 172.16.14.128/25
V předchozím příkladě zůstane část podsítí nevyužitých. Můžeme je buď ponechat pro budoucí použití, nebo je spojit se stávajícími sítěmi a rozšířit tak počet počítačů v některých z podsítí za cenu toho, že bude síťová maska v různých podsítích různá.
- Upravené řešení pro maximální velikost podsítí
- Adresy podsítí:
- 172.16.0.0/24
- 172.16.1.0/24
- 172.16.2.0/25
- 172.16.2.128/25
- 172.16.3.0/25
- 172.16.3.128/25
- ...
- 172.16.14.128/25
- 172.16.15.0/25
- 172.16.15.128/25
Varianta C
Potřebujeme minimalizovat množství využitých IP adres. Například pokud používáme veřejné IP adresy.
- Postupujeme od největších podsítí.
- Podsítě budou mít často různé masky.
Příklad C.1
- Zadání
- síť: 181.156.48.0/20
- podsítě: potřebujeme podsítě pro: 30, 15 a 14 počítačů.
- Řešení
- Pro očíslování 30 počítačů potřebujeme vyhradit 5 bitů.
- Pro očíslování 16 počítačů potřebujeme vyhradit také 5 bitů (potřebujeme 16 adres počítačů, adresu sítě a broadcastovo adresu)
- K očíslování 14 počítačů stačí 4 bity (2^4 - 2 různých adres počítačů).
- Adresy podsítí budou:
- 181.156.48.0/27
- 181.156.48.32/27
- 181.156.48.64/28