Návrh IP adres
|  (→Varianta B:  Dodán příklad s maximalizací prostoru pro zařízení.) |  (→Další příklady k řešení:  Přidán další úkol.) | ||
| Řádka 135: | Řádka 135: | ||
| [[File:subnet_c1.png]] | [[File:subnet_c1.png]] | ||
| − | == Další  | + | == Další úkoly k řešení == | 
| === A) Práce s celými oktety === | === A) Práce s celými oktety === | ||
| − | + | A1) Rozdělte síť: | |
|      Máte k dispozici rozsah: 172.17.0.0/12 |      Máte k dispozici rozsah: 172.17.0.0/12 | ||
|      Vytvořte 5 podsítí: |      Vytvořte 5 podsítí: | ||
| Řádka 149: | Řádka 149: | ||
| === B) Rozsah uvnitř oktetu, dělení na celé: === | === B) Rozsah uvnitř oktetu, dělení na celé: === | ||
| − | + | B1) Rozdělte na podsítě | |
|      Rozsah: 172.16.4.0 |      Rozsah: 172.16.4.0 | ||
|      3 sítě: |      3 sítě: | ||
| Řádka 158: | Řádka 158: | ||
|          a) /24 |          a) /24 | ||
|          b) /22 |          b) /22 | ||
| − | + | B2) Rozdělte na podsítě: | |
|      Rozsah: 10.28.164.0/22 |      Rozsah: 10.28.164.0/22 | ||
|      a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou! |      a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou! | ||
| Řádka 168: | Řádka 168: | ||
| === C) Dělení mimo oktety bez VLS === | === C) Dělení mimo oktety bez VLS === | ||
| − | + | C1) Rozdělte na podsítě:   | |
|      Rozsah: 10.28.164.0/22 |      Rozsah: 10.28.164.0/22 | ||
|      a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou! |      a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou! | ||
| Řádka 177: | Řádka 177: | ||
|          32 poč. |          32 poč. | ||
|          126 poč. |          126 poč. | ||
| − | + | C2) Rozdělte na podsítě:   | |
|      Rozsah: 192.168.252.0/23 |      Rozsah: 192.168.252.0/23 | ||
|      a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou! |      a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou! | ||
| Řádka 185: | Řádka 185: | ||
| === D) VLS === | === D) VLS === | ||
| − | + | D1) Rozdělte na podsítě:   | |
|      Rozsah: 192.168.252.0/23 |      Rozsah: 192.168.252.0/23 | ||
|      a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou! |      a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou! | ||
| Řádka 192: | Řádka 192: | ||
|          61 poč. |          61 poč. | ||
|          62 poč. |          62 poč. | ||
| − | + | D2) Rozdělte na podsítě | |
|      Máme rozsah: 128.74.100.0/22 |      Máme rozsah: 128.74.100.0/22 | ||
|      5 podsítí: |      5 podsítí: | ||
| Řádka 198: | Řádka 198: | ||
| === E) Minimalizace počtu adres === | === E) Minimalizace počtu adres === | ||
| − | + | E1) Využijte co nejmenší počet adres: | |
|      Rozsah: 137.152.160.0/19 |      Rozsah: 137.152.160.0/19 | ||
|      Podsítě: |      Podsítě: | ||
|          63, 62, 64, 125, 254 počítačů |          63, 62, 64, 125, 254 počítačů | ||
| + | E2) Rozdělte síť, do které patří počítač s IP adresou <code>98.254.197.231/18</code> na sítě pro alespoň: | ||
| + | # 134 zařízení | ||
| + | # 72 zařízení | ||
| + | # 63 zařízení | ||
| + | # 10 zařízení | ||
| + | * Minimalizujte počet obsazených IP adres, ponechte co nejvíce prostoru pro další podsítě! (Použijte VLSM.) | ||
| + | * U každé podsítě uveďte: adresu a masku sítě, broadcastovou adresu, rozsah adres pro zařízení. | ||
| + | * Router bude mít vždy poslední adresu z rozsahu. | ||
| + | * Realizujte v PT podle schématu: | ||
| + | [[File:Site-zadani-2016-09-26.png]] | ||
Verze z 26. 9. 2016, 05:44
| Obsah | 
Situace
- Máme zadánu adresu sítě (rozsah adres, obvykle zadán IP adresou a maskou).
- V rámci ní potřebujeme vytvořit několik oddělených podsítí.
Postup
Pozn.: Celkem máme k dispozici celou délku adresy, pro IP v. 4 tedy 32 bitů. ;)
-  Zjistíme, kolik bitů je vyhrazeno pro adresu sítě.
- Zjistíme pomocí masky zadaného rozsahu.
- Do těchto bitů na začátku IP adresy nesmíme zasahovat!
 
-  Zjistíme, kolik bitů musíme vyhradit na adresu podsítě.
- To zjistíme podle počtu podsítí, které chceme vytvořit.
 
-  Zjistíme, kolik bitů potřebujeme pro adresu počítače.
- To zjistíme podle počtu adres, které mají být v podsítích k dispozici.
- Někdy chceme maximalizovat prostor v podsítích. Pak automaticky volíme počet bitů pro adresu počítače nejvyšší možný.
 
-  Pokud máme k dispozici více bitů než potřebujeme, rozdělíme je mezi adresu podsítě a počítače tak, aby rozdělení bylo nejvýhodnější:
- z hlediska předpokládaného budoucího rozširování sítě
- z hlediska přehlednosti
- z hlediska snadnosti zápisu
 
Varianta A
Pokud máme dostatečný prostor IP adres (například síť s privátními adresami), volíme přednostně masku podsítě v celých bytech.
Příklad A.1
- Zadání
- síť: 172.16.0.0/16
- podsítě: potřebujeme 7 podsítí pro 150 počítačů v každé síti
- Řešení
- Pro očíslování 7 podsítí potřebujeme vyhradit alespoň 3 bity.
- K očíslování 150 počítačů stačí 8 bitů (2^8 - 2 různých čísel).
- Použíjeme masku podsítě 255.255.255.0.
-  Adresy podsítí budou:
- 172.16.0.0/24
- 172.16.1.0/24
- 172.16.2.0/24
- 172.16.3.0/24
- 172.16.4.0/24
- 172.16.5.0/24
- 172.16.6.0/24
 
Příklad A.2
- Zadání
- síť: 172.16.0.0/12
- podsítě: potřebujeme 5 podsítí pro 256 počítačů v každé síti
- Řešení
- Pro očíslování 5 podsítí potřebujeme vyhradit alespoň 3 bity.
- K očíslování 256 počítačů nestačí 8 bitů (2^8 - 2 různých čísel).
- Abychom pracovali s celými byte, použijeme masku podsítě 255.255.0.0.
-  Adresy podsítí budou:
- 172.16.0.0/16
- 172.17.0.0/16
- 172.18.0.0/16
- 172.19.0.0/16
- 172.20.0.0/16
 
Varianta B
Omezený prostor neumožňuje rozdělit adresy po celých bytech. Máme ale dost adres na to, abychom měli jednotnou masku sítě pro všechny podsítě.
Příklad B.1
- Zadání
- síť: 172.16.0.0/20
- podsítě: potřebujeme 30 podsítí pro 100 počítačů v každé síti
- Řešení
- Pro očíslování 30 podsítí potřebujeme vyhradit alespoň 5 bitů.
- K očíslování 100 počítačů potřebujeme 7 bitů (2^7 - 2 různých čísel).
- Použijeme masku podsítě 255.255.255.128.
-  Adresy podsítí budou:
- 172.16.0.0/25
- 172.16.0.128/25
- 172.16.1.0/25
- 172.16.1.128/25
- 172.16.2.0/25
- 172.16.2.128/25
- 172.16.3.0/25
- 172.16.3.128/25
- ...
- 172.16.14.128/25
 
V předchozím příkladě zůstane část podsítí nevyužitých. Můžeme je buď ponechat pro budoucí použití, nebo je spojit se stávajícími sítěmi a rozšířit tak počet počítačů v některých z podsítí za cenu toho, že bude síťová maska v různých podsítích různá.
- Upravené řešení pro maximální velikost podsítí
-  Adresy podsítí:
- 172.16.0.0/24
- 172.16.1.0/24
- 172.16.2.0/25
- 172.16.2.128/25
- 172.16.3.0/25
- 172.16.3.128/25
- ...
- 172.16.14.128/25
- 172.16.15.0/25
- 172.16.15.128/25
 
Příklad B.2
- Zadání
- síť počítače s adresou: 101.86.67.215/12
- rozdělte na 4 co největší podsítě.
- Řešení
- Nejprve musíme zjistit adresu zadané sítě. To vyřešíme tak, že vynulujeme v zadané IP adrese počítače bity náležící určení zařízení v síti: 101.80.0.0/12.
- Pro očíslování 4 podsítí potřebujeme vyhradit alespoň 2 bity.
- Pro podsítě tedy použijeme masku „/(12+2)“, tedy „/14“, to je: 255.252.0.0.
-  Adresy podsítí budou:
- 101.80.0.0/14 (druhý oktet: 0101 | 00 | 00)
- 101.84.0.0/14 (druhý oktet: 0101 | 01 | 00)
- 101.88.0.0/14 (druhý oktet: 0101 | 10 | 00)
- 101.92.0.0/14 (druhý oktet: 0101 | 11 | 00)
 
V předchozím příkladě zůstane část podsítí nevyužitých. Můžeme je buď ponechat pro budoucí použití, nebo je spojit se stávajícími sítěmi a rozšířit tak počet počítačů v některých z podsítí za cenu toho, že bude síťová maska v různých podsítích různá.
Varianta C
Potřebujeme minimalizovat množství využitých IP adres. Například pokud používáme veřejné IP adresy.
- Postupujeme od největších podsítí.
- Podsítě budou mít často různé masky.
Může se jednat o situaci, kdy má provider k dispozici rozsah IP adres (veřejných), které postupně přiděluje svým zákazníkům.
Příklad C.1
- Zadání
- síť: 181.156.48.0/20
- podsítě: potřebujeme podsítě pro: 30, 15 a 14 počítačů.
- Řešení
- Pro očíslování 30 počítačů potřebujeme vyhradit 5 bitů.
- Pro očíslování 15 počítačů potřebujeme vyhradit také 5 bitů (potřebujeme 15 adres počítačů, adresu sítě (samé 0) a broadcastovou adresu (samé 1))
- K očíslování 14 počítačů stačí 4 bity (2^4 - 2 různých adres počítačů).
-  Adresy podsítí budou:
- 181.156.48.0/27
- 181.156.48.32/27
- 181.156.48.64/28
 
Další úkoly k řešení
A) Práce s celými oktety
A1) Rozdělte síť:
   Máte k dispozici rozsah: 172.17.0.0/12
   Vytvořte 5 podsítí:
       1. podsíť bude mít alespoň 48 adres
       2. ... 110
       3. ... 98
       4. ... 127
       5. ... 15
   Zapište adresy podsítí a masky
B) Rozsah uvnitř oktetu, dělení na celé:
B1) Rozdělte na podsítě
   Rozsah: 172.16.4.0
   3 sítě:
       36 poč
       64 poč
       63 poč.
   Maska?
       a) /24
       b) /22
B2) Rozdělte na podsítě:
   Rozsah: 10.28.164.0/22
   a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou!
   b) Vytvořte 4 podsítě:
       16 poč.
       74 poč.
       63 poč.
       48 poč.
C) Dělení mimo oktety bez VLS
C1) Rozdělte na podsítě:
   Rozsah: 10.28.164.0/22
   a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou!
   b) Vytvořte 5 podsítí:
       16 poč.
       74 poč.
       63 poč.
       32 poč.
       126 poč.
C2) Rozdělte na podsítě:
   Rozsah: 192.168.252.0/23
   a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou!
   b) Vytvořte 2 podsítě:
       65 poč.
       126 poč.
D) VLS
D1) Rozdělte na podsítě:
   Rozsah: 192.168.252.0/23
   a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou!
   b) Vytvořte 3 podsítě:
       126 poč.
       61 poč.
       62 poč.
D2) Rozdělte na podsítě
   Máme rozsah: 128.74.100.0/22
   5 podsítí:
       127, 142, 101, 78, 125
E) Minimalizace počtu adres
E1) Využijte co nejmenší počet adres:
   Rozsah: 137.152.160.0/19
   Podsítě:
       63, 62, 64, 125, 254 počítačů
E2) Rozdělte síť, do které patří počítač s IP adresou 98.254.197.231/18 na sítě pro alespoň:
- 134 zařízení
- 72 zařízení
- 63 zařízení
- 10 zařízení
- Minimalizujte počet obsazených IP adres, ponechte co nejvíce prostoru pro další podsítě! (Použijte VLSM.)
- U každé podsítě uveďte: adresu a masku sítě, broadcastovou adresu, rozsah adres pro zařízení.
- Router bude mít vždy poslední adresu z rozsahu.
- Realizujte v PT podle schématu:



