Směrování
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
(Vytvoření stránky) |
m (Drobné úpravy vzhledu.) |
||
| (Není zobrazena 1 mezilehlá verze od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[Category:VSE]][[Category:Informatika]][[Category:Sítě]][[Category:Stránky s obrázky]] | [[Category:VSE]][[Category:Informatika]][[Category:Sítě]][[Category:Stránky s obrázky]] | ||
| − | == Co je směrování == | + | == Co je směrování? == |
* Anglický termín ''routing''. | * Anglický termín ''routing''. | ||
* Pokud chce zařízení odeslat datagram v Internetu, musí zjistit, zda cílová IP adresa patří do stejné sítě: | * Pokud chce zařízení odeslat datagram v Internetu, musí zjistit, zda cílová IP adresa patří do stejné sítě: | ||
| − | ** Je cíl ve stejné síti? Sláva — stačí využít služeb linkové vrstvy (nejprve je třeba zjistit pomocí ARP MAC adresu cíle viz [[Předávání dat]]. | + | ** Je cíl ve stejné síti? Sláva — stačí využít služeb linkové vrstvy (nejprve je třeba zjistit pomocí ARP MAC adresu cíle viz [[Předávání dat]]). |
| − | ** Ale co když není? Pak přichází ke slovu směrování — hledání cesty k cíli. | + | ** Ale co když není? Pak přichází ke slovu ''směrování'' — hledání cesty k cíli. |
== Co je smyslem směrování? == | == Co je smyslem směrování? == | ||
| − | * Potřebujeme najít nějaké zařízení (''next-hop''), které '''je''' v naší síti, a | + | * Potřebujeme najít nějaké zařízení (''next-hop''), které: |
| − | * | + | *# '''je''' v naší síti, |
| − | <div class="Poznamka">Proč next-hop musí být v naší síti? Protože v konečném důsledku máme pro předání datagramu | + | *# a zároveň umí datagram posunout k cíli. |
| + | * Další zařízení bude tedy ''router'' — umí hledat cestu v síti. | ||
| + | <div class="Poznamka"> | ||
| + | ; Proč next-hop musí být v naší síti? | ||
| + | Protože v konečném důsledku máme pro předání datagramu k dispozici pouze linkovou vrstvu a ta umí předávat data jen sousedním zařízením. | ||
| + | |||
| + | Když je cíl mimo naši síť, nemůžeme mu data předat přímo. Datagram musíme poslat postupně přes několik směrovačů, které spolu vždy sousedí. Zároveň je potřeba vybrat směrovače tak, aby zvolená cesta byla co nejkratší. | ||
</div> | </div> | ||
| Řádka 36: | Řádka 42: | ||
|} | |} | ||
| − | ; | + | |
| − | # | + | ; Jak pomocí směrovací tabulky hledáme next-hop: |
| − | # | + | # Začneme od prvního řádku ve směrovací tabulce. |
| − | # | + | # Pokud cílová IP adresa patří do ''adresy sítě 1'', pak pošleme datagram na ''IP adresu next-hop 1'' a končíme. |
| + | # Pokud cílová adresa nepatří do ''adresy sítě 1'', jdeme na další řádek směrovací tabulky a postup opakujeme. | ||
| + | |||
; Koncová zařízení (počítače) | ; Koncová zařízení (počítače) | ||
* Často mají směrovací tabulku jen s jedním řádkem — default-gateway. | * Často mají směrovací tabulku jen s jedním řádkem — default-gateway. | ||
| + | |||
; Routery (směrovače) | ; Routery (směrovače) | ||
Aktuální verze z 1. 4. 2020, 09:15
Obsah |
Co je směrování?
- Anglický termín routing.
- Pokud chce zařízení odeslat datagram v Internetu, musí zjistit, zda cílová IP adresa patří do stejné sítě:
- Je cíl ve stejné síti? Sláva — stačí využít služeb linkové vrstvy (nejprve je třeba zjistit pomocí ARP MAC adresu cíle viz Předávání dat).
- Ale co když není? Pak přichází ke slovu směrování — hledání cesty k cíli.
Co je smyslem směrování?
- Potřebujeme najít nějaké zařízení (next-hop), které:
- je v naší síti,
- a zároveň umí datagram posunout k cíli.
- Další zařízení bude tedy router — umí hledat cestu v síti.
- Proč next-hop musí být v naší síti?
Protože v konečném důsledku máme pro předání datagramu k dispozici pouze linkovou vrstvu a ta umí předávat data jen sousedním zařízením.
Když je cíl mimo naši síť, nemůžeme mu data předat přímo. Datagram musíme poslat postupně přes několik směrovačů, které spolu vždy sousedí. Zároveň je potřeba vybrat směrovače tak, aby zvolená cesta byla co nejkratší.
Směrovací tabulka
- Ke směrování slouží směrovací tabulka.
- Můžeme si ji představit jako tabulku ve tvaru:
| Cílová síť | Next-hop |
|---|---|
| adresa sítě 1 | IP adresa next-hop 1 nebo rozhraní, na které datagram poslat |
| adresa sítě 2 | IP adresa next-hop 2 nebo rozhraní, na které datagram poslat |
| adresa sítě 3 | IP adresa next-hop 3 nebo rozhraní, na které datagram poslat |
| ... | ... |
| Všechny jiné adresy | default-gateway |
- Jak pomocí směrovací tabulky hledáme next-hop
- Začneme od prvního řádku ve směrovací tabulce.
- Pokud cílová IP adresa patří do adresy sítě 1, pak pošleme datagram na IP adresu next-hop 1 a končíme.
- Pokud cílová adresa nepatří do adresy sítě 1, jdeme na další řádek směrovací tabulky a postup opakujeme.
- Koncová zařízení (počítače)
- Často mají směrovací tabulku jen s jedním řádkem — default-gateway.
- Routery (směrovače)
- U routerů naopak často není uvedena default-gateway.
- Uvedena ale být může. Například u routeru ve firemní síti, kde stejně všechna data určená mimo firmu jdou jednou cestou k poskytovateli připojení a teprve tam se dále směrují.
Default-gateway (výchozí brána)
- Poslední řádek směrovací tabulky může být default-gateway, tedy zařízení, kterému předáme datagram, pokud se nepodařilo nalézt next-hop na žádném z předchozích řádků.
- Pokud ve směrovací adrese řádek s default-gateway na konci není a nenalezneme směr na žádném z předchozích řádků, datagram se zahodí (není kam ho poslat).
Jak vytvořit směrovací tabulku?
- Postup při odesílání datagramu je tedy jasný. Jak ale získáme směrovací tabulku?
- V principu máme dvě možnosti:
- Zadat směrovací tabulku ručně (statické směrování).
- Nebo nechat router, aby si směrovací tabulku vytvořil sám pomocí některého směrovacího protokolu (dynamické směrování).
- K tomuto tématu více na stránce Směrovací protokoly.
Související stránky
- Předávání dat
- Směrovací protokoly
- Protokol RIP — příklad směrovacího protokolu.
