Programovací jazyky
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
(→Interpretované a kompilované programovací jazyky: Výhody a nevýhody, příklady.) |
(→Skriptovací jazyky: Doplnění, že skriptovací jazyky nepotřebují deklaraci proměnných.) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 68: | Řádka 68: | ||
*Označení „assembler“. | *Označení „assembler“. | ||
*Oproti strojovému kódu nabízí: | *Oproti strojovému kódu nabízí: | ||
| − | **Instrukcím jsou přiřazeny názvy. | + | **Instrukcím jsou přiřazeny názvy — není tedy třeba pamatovat si binární kódy instrukcí. |
| − | **Pojmenování míst v paměti (proměnné) | + | **Pojmenování míst v paměti (proměnné) — nemusíme tedy psát přímo adresy v paměti, můžeme adresy na začátku pojmenovat a pak používat jména. |
| − | + | ||
| − | + | ||
<div class="Priklad">Příklad: | <div class="Priklad">Příklad: | ||
* <code>MOV AX, [BX]</code> ... přesune číslo v registru AX do paměti na adresu uloženou v registru BX | * <code>MOV AX, [BX]</code> ... přesune číslo v registru AX do paměti na adresu uloženou v registru BX | ||
</div> | </div> | ||
| + | |||
| + | Podrobnější příklad viz [[CPU#Procesor_z_pohledu_SW | CPU → Procesor z pohledu SW]]. | ||
=== Vyšší programovací jazyky === | === Vyšší programovací jazyky === | ||
| Řádka 86: | Řádka 86: | ||
*První FORTRAN (1956) | *První FORTRAN (1956) | ||
*Velká skupina, i mezi nimi jsou rozdíly: | *Velká skupina, i mezi nimi jsou rozdíly: | ||
| − | **mají blíže k přirozenému jazyku, jsou vzdálené principu práce počítače (Java, Pascal, PHP | + | **mají blíže k přirozenému jazyku, jsou vzdálené principu práce počítače (Java, Pascal, PHP,...) |
**mají blíže instrukcím procesoru (C,...) | **mají blíže instrukcím procesoru (C,...) | ||
<div class="Priklad">Příklad: | <div class="Priklad">Příklad: | ||
| Řádka 99: | Řádka 99: | ||
***Nebo pokračování v kódu programu bez modifikace proměnné B. | ***Nebo pokračování v kódu programu bez modifikace proměnné B. | ||
</div> | </div> | ||
| + | |||
| + | == Skriptovací programovací jazyky (a ty ostatní) == | ||
| + | |||
| + | === Skriptovací jazyky === | ||
| + | * Při jejich návrhu se počítalo s tím, že budou sloužit pro psaní menších programů (skriptů), často jednorázově používaných. | ||
| + | * Typickým předpokládaným použitím byla automatizace úloh v operačním systému a programové ovládání systému. | ||
| + | * Typické rysy: | ||
| + | ** Obvykle bývají dynamicky typované. (Proměnná nemá trvale specifikovaný datový typ.) | ||
| + | ** Často nevyžadují deklaraci proměnných před jejich použitím. | ||
| + | * Syntaxe je navržena tak, aby se kód psal rychle a neobsahoval mnoho textu. | ||
| + | * Jsou vhodné pro psaní jednorázových aplikací či jednoduchých programů (skriptů). | ||
| + | * Typickými skriptovacími jazyky jsou JavaScript, PHP, Python či BASH. | ||
| + | |||
| + | <div class="Poznamka"> | ||
| + | Přesto, že skriptovací jazyky byly původně koncipovány pro psaní skriptů, je běžné, že se některé z nich dnes používají pro rozsáhlé aplikace. Typickými příklady jsou PHP či Python. V takovém případě jejich syntaxe klade větší nároky na pečlivou dokumentaci a dodržování konvencí a dohod v týmu ze strany každého programátora. | ||
| + | </div> | ||
| + | |||
| + | === Ostatní jazyky (ne-skriptovací) === | ||
| + | * Mívají silnější typovou kontrolu, bývají staticky typované. | ||
| + | * Syntaxe bývá navržena tak, aby umožňovala spolupráci většího týmu a předcházela chybám programátora — i za cenu většího množství textu. | ||
| + | * Typickými jazyky této kategorie jsou C# či Java. | ||
== Související stránky == | == Související stránky == | ||
| − | * [[Historie programovacích jazyků]] | + | * [[Historie programovacích jazyků]], [[CPU]] |
Verze z 17. 9. 2024, 09:44
Obsah |
Interpretované a kompilované programovací jazyky
- Programátor píše zdrojový kód jazyka. Tedy „písmenka“ srozumitelné člověku. Tomu ale počítač nerozumí. Je tedy potřeba zdrojový kód přeložit a vytvořit tak odpovídající posloupnost instrukcí procesoru:
Zdrojový kód → instrukce procesoru
- Podle toho, kdy se překlad provádí, dělíme jazyky na interpretované a kompilované.
- Interpretované jazyky
- Programátor vytváří zdrojový kód a předává ho uživateli.
- Uživatel spustí tento kód pomocí interpretu.
- Interpret je program, který čte zdrojový kód, překládá ho a ihned spouští.
- Příklady: Python, JavaScript,...
- Kompilované jazyky
- Překlad na posloupnost instrukcí provede programátor.
- Příklady: Pascal, C++,...
- Jak je to s Javou?
Zdrojový kód se překládá (kompiluje) na byte-code, který se odesílá uživateli a ten si jej spouští prostřednictvím virtuálního stroje Javy (JVM).
Java tedy není dobrý příklad ani na jednu skupinu jazyků, přebírá část výhod a část nevýhod z obou skupin.
- Výhody interpretovaných
- Program v interpretovaných jazycích je snadno přenositelný mezi platformami, stačí použít správný interpret (viz třeba JavaScript).
- Při hledání chyb je k dispozici přímo zdrojový kód, u některých vývojových prostředí můžete dokonce přímo za běhu kód upravovat a zkoumat jeho chování. To u kompilovaných není možné, protože zdrojový kód již nemáme k dispozici.
- Výhody kompilovaných
- Běh programů je rychlejší, nemusí se provádět překlad. Bývá také méně náročný na operační paměť.
- U interpretovaných jazyků uživatel dostává do ruky zdrojový kód, může jej číst, modifikovat, upravovat. U některých projektů to není vhodné.
- U kompilovaných jazyků uživatel nepotřebujete interpret, spouštění je jednodušší.
Souhrn:
- Interpretované jazyky jsou obvykle vhodné pro menší projekty nebo tam, kde potřebujeme rychle nějaký program zapsat, často si program děláme pro sebe nebo svoji firmu. Nezastupitelné jsou i pro svoji přenositelnost.
- Kompilované jazyky jsou obvykle vhodné pro větší projekty (rychlejší běh) a kde program napíši jednou a pak už není třeba provádět změny.
Vyšší a nižší programovací jazyky
Strojový kód
Charakteristika:
- Není třeba překlad, kód lze přímo umístit do paměti.
- Procesor čte kód a provádí ho přímo.
- Procesor:
- čte z paměti posloupnosti byte (čísla)
- a podle čísla rozhoduje, co má dělat.
číslo → instrukce
- K zápisu instrukcí je třeba vymyslet pořadí bitů a znát jejich význam.
- Někdy řazen mezi nižší programovací jazyky, ale není třeba překládat ani kompilovat.
- Zápis programu ve strojovém kódu uvidíme, když si otevřeme spustitelný soubor v hexadecimálním editoru.
Příklad:
-
8B 07... přesune číslo v registru AX do paměti na adresu uloženou v registru BX
Nižší programovací jazyky
Charakteristika:
- Výsledný zdrojový kód je vždy závislý na konkrétním typu procesoru.
- Jiný typ procesoru má jiné instrukce.
- Jeden příkaz se přepíše přesně na jednu instrukci procesoru.
několikapísmenný název → instrukce
- Označení „assembler“.
- Oproti strojovému kódu nabízí:
- Instrukcím jsou přiřazeny názvy — není tedy třeba pamatovat si binární kódy instrukcí.
- Pojmenování míst v paměti (proměnné) — nemusíme tedy psát přímo adresy v paměti, můžeme adresy na začátku pojmenovat a pak používat jména.
Příklad:
-
MOV AX, [BX]... přesune číslo v registru AX do paměti na adresu uloženou v registru BX
Podrobnější příklad viz CPU → Procesor z pohledu SW.
Vyšší programovací jazyky
Charakteristika:
- Zdrojový kód není závisly na typu procesoru.
- Stejný kód lze po změně překladače přeložit pro jiný typ procesoru.
- Příkazy jsou slovní, jsou blíže přirozenému jazyku.
- Jeden příkaz se přeloží na posloupnost instrukcí.
příkaz → posloupnost více instrukcí.
- První FORTRAN (1956)
- Velká skupina, i mezi nimi jsou rozdíly:
- mají blíže k přirozenému jazyku, jsou vzdálené principu práce počítače (Java, Pascal, PHP,...)
- mají blíže instrukcím procesoru (C,...)
Příklad:
-
if (a > 4) b--;... překladač přepíše na delší posloupnost instrukcí procesoru:- Přesun obsahu proměnné A do registru.
- Odečtení hodnoty 4 od obsahu registru.
- Porovnání hodnoty registru proti 0.
- Vyhodnocení výsledku.
- Skok na správné místo v paměti, kde je další kód.
- Provedení dalšího kódu
- Buď odečtení jedničky od hodnoty proměnné B (opět několika instrukcemi).
- Nebo pokračování v kódu programu bez modifikace proměnné B.
Skriptovací programovací jazyky (a ty ostatní)
Skriptovací jazyky
- Při jejich návrhu se počítalo s tím, že budou sloužit pro psaní menších programů (skriptů), často jednorázově používaných.
- Typickým předpokládaným použitím byla automatizace úloh v operačním systému a programové ovládání systému.
- Typické rysy:
- Obvykle bývají dynamicky typované. (Proměnná nemá trvale specifikovaný datový typ.)
- Často nevyžadují deklaraci proměnných před jejich použitím.
- Syntaxe je navržena tak, aby se kód psal rychle a neobsahoval mnoho textu.
- Jsou vhodné pro psaní jednorázových aplikací či jednoduchých programů (skriptů).
- Typickými skriptovacími jazyky jsou JavaScript, PHP, Python či BASH.
Přesto, že skriptovací jazyky byly původně koncipovány pro psaní skriptů, je běžné, že se některé z nich dnes používají pro rozsáhlé aplikace. Typickými příklady jsou PHP či Python. V takovém případě jejich syntaxe klade větší nároky na pečlivou dokumentaci a dodržování konvencí a dohod v týmu ze strany každého programátora.
Ostatní jazyky (ne-skriptovací)
- Mívají silnější typovou kontrolu, bývají staticky typované.
- Syntaxe bývá navržena tak, aby umožňovala spolupráci většího týmu a předcházela chybám programátora — i za cenu většího množství textu.
- Typickými jazyky této kategorie jsou C# či Java.
