Ext2: typy souborů

Verze z 19. 11. 2020, 20:40

Souborový systém ext2 (a souborové systémy z něj vycházející) rozlišují následující typy souborů.

Běžný soubor (Regular File, -)

• Normální soubor (regular file).
• Ve výpisu ls -l je označen znakem -.
• je to klasický soubor, na který jsme zvyklí (dokument, aplikace, obrázek, nebo cokoli jiného).

Adresář (Directory, d)

• Ve Windows se používá jako synonymum pojem složka (folder).
• Ve výpisu ls -l ji označuje znak d.
• V unixovém pojetí je adresář speciálním druhem souboru.
• Vysvětletní realizace adresáře v souborovém systému ext2 viz Ext2: adresáře.

Pevný odkaz (hardlink)

• Ve výpisu ls není nijak označen, resp. je označen jako běžný soubor.
• Je to prostě jiné jméno pro soubor (který je na disku pouze jednou).
• Jedná se vlastně o druhé jméno pro existující i-node.
• Pevné odkazy lze vytvářet pouze v rámci jednoho souborového systému (číslo i-node je unikátní pouze v rámci jednoho FS).
• Vytvoříme příkazem: ln
• Počet odkazů jmen daného souboru (počet odkazů) zjistíme ve výpisu ls -l (položka před jménem vlastníka).
• Vysvětletní realizace pevného linku v souborovém systému ext2 viz Ext2:_adresáře → Pevný link.

Symbolický odkaz (symbolic link, symlink l)

• Ve výpisu ls -l je označen znakem l a za názvem souboru má šipku a cestu k souboru, na který ukazuje.
• Dá se přirovnat k hypertextovému odkazu na webu nebo k zástupci ve Windows.
  • V Unixu a GNU/Linuxu ale můžeme psát například i: cd odkaz.
• Ve výpisu ls -l vidíme, na který soubor odkaz ukazuje.
• Přejmenování či zrušení odkazovaného souboru způsobí nefunkčnost symbolického odkazu.
• Lze vytvořit symbolický odkaz odkazující na adresář či na soubor v jiném diskovém oddílu.
• Vytváříme příkazem: ln -s

echo ahoj > ahoj.txt
ln -s ahoj.txt odkaz
cp odkaz odkaz2
ln -s odkaz odkaz3
ln -s /media/flash/seznam.txt seznam.txt

• Symbolický link si můžeme představit jako soubor, který má v i-node přiřazen speciální typ symbolický link a v jediném datovém bloku má zapsánu cestu k souboru, na který odkazuje.

Blokové a znakové zařízení (Block device, character device, b resp. c)

• Ve výpisu ls -l je označen znakem b resp. c.
• Jedná se o virtuální soubory. Pomocí čtení či zápisu do těchto souborů ve skutečnosti čteme nebo zapisujeme přímo obsah pevného disku či dalších zařízení.
• Například když si chceme zobrazit či zazálohovat obsah Master Boot Recordu (MBR) pevného disku, můžeme přečíst obsah odpovídajícího virtuálního souboru.
• Při čtení ze znakových zařízení se používá vyrovnávací paměť, můžeme tedy číst a zapisovat jednotlivé znaky (například zápis na obrazovku).
• Při práci s blokovými zařízeními je třeba vždy načíst celý blok dat (například u pevného disku jeden sektor).
• Obvykle jsou v adresáři: /dev

Pojmenovaná roura (named pipe)

• Roura slouží k „propojení běžících procesů“.
• Běžně roury jsou pouze dočasné, můžeme jim však přiřadit jméno v souborovém systému.
• Vytváříme příkazem: mkfifo

Socket (Socket)

• Slouží ke komunikaci mezi procesy a to buďto na lokálním stroji, nebo mezi vzdálenými stroji, po síti. Narozdíl od rour podporují oboustrannou komunikaci.

Zopakujte si

• Jaké jsou typy souborů v systému Unix?
• Jak zjistíte, na jaký soubor ukazuje sym-link?
• Jak zjistíte, jestli je soubor hard-link?
• Jak je v linuxových souborových systémech realizován adresář a jak pevný link (viz Ext2: adresáře)?

Související stránky

• Ext2: adresáře

Použité zdroje:

• Typy souborů: owebu.cz > Linux (Strákna již není dostupná!)