Instalace software v GNU/Linuxu
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
(Doplněny příklady) |
(Přidána instalace mimo balíčky distribuce a doplněna instalace z ručně stažených balíčků.) |
||
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 1 uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
{{Based_on_Debian}} | {{Based_on_Debian}} | ||
− | == | + | == Repozitáře a balíčky == |
− | * Programy se ve většině distribucí GNU/Linuxu instalují ve formě ''balíčků''. Jsou to předpřipravené archivy | + | ; Balíčky (package) |
− | + | * Programy se ve většině distribucí GNU/Linuxu instalují ve formě ''balíčků''. Jsou to předpřipravené archivy s kódem programu (zdrojovým nebo zkompilovaným), vyladěné pro danou distribuci. | |
* Aplikace obvykle není umístěna celá v jednom balíčku. Je rozdělena do co nejvíce samostatně funkčních celků, které jsou umístěny každý v jednom balíčku. Při instalaci je tak třeba stáhnout všechny balíčky, ale pokud jiná aplikace využívá stejné algoritmy, využije už stažený balíček. | * Aplikace obvykle není umístěna celá v jednom balíčku. Je rozdělena do co nejvíce samostatně funkčních celků, které jsou umístěny každý v jednom balíčku. Při instalaci je tak třeba stáhnout všechny balíčky, ale pokud jiná aplikace využívá stejné algoritmy, využije už stažený balíček. | ||
− | <div class="Poznamka">Rozdělení aplikací na balíčky zajišťuje, že se v počítači stejné věci neukládají vícekrát. Například pokud více aplikací používá kompresi ZIP, balíček s | + | <div class="Poznamka">Rozdělení aplikací na balíčky zajišťuje, že se v počítači stejné věci neukládají vícekrát. Například pokud více aplikací používá kompresi ZIP, balíček s implementací kompresního algoritmu se instaluje jen jednou.</div> |
− | + | ; Repozitáře (repository) | |
+ | * Balíčky stahujeme z ''repozitářů'', což jsou servery, na kterých jsou balíčky dané distribuce umístěny. | ||
+ | ; Součásti (components) | ||
+ | * Zdroje balíčků bývají rozděleny do více částí. Například pro Debian jsou to: | ||
+ | ** <tt>main</tt>... hlavní balíčky, jejichž zdroj mají vývojáři k dispozici | ||
+ | ** <tt>contrib</tt>... zdroje dodává jiný dodavatel | ||
+ | ** <tt>non-free</tt>... nesvobodné balíčky | ||
+ | * Nemusíme mít povoleny všechny části repozitáře. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | == Instalace programu z repozitářů distribuce == | ||
− | + | ; Správce balíčků | |
− | * Instalaci programu provádí aplikace, která se jmenuje správce balíčků. | + | * Instalaci programu provádí aplikace, která se jmenuje ''správce balíčků'' (''package manager''). |
* Provádí samotné stažení, ale také kontroluje závislosti mezi balíčky tak, aby se stáhlo vše potřebné. | * Provádí samotné stažení, ale také kontroluje závislosti mezi balíčky tak, aby se stáhlo vše potřebné. | ||
− | * | + | * Různé distribuce využívají různé správce balíčků. |
+ | ** Distribuce založené na Debianu používají správce balíčků <tt>apt</tt> | ||
+ | ** Starší správci balíčků pro Debian a odvozené distribuce jsou (resp. <tt>aptitude</tt> a <tt>apt-get</tt>). | ||
+ | ** Distribuce založené na distribuci Red Hat používají správce balíčků <tt>yum</tt>. | ||
+ | ** V rámci distribuce Fedora ale už Red Hat zavádí novějšího správce balíčků <tt>dnf</tt> | ||
+ | ** Naštěstí je uživatelské ovládání správců balíčků obvykle velmi podobné, i když podoba balíčků se liší. | ||
; Debian (CLI): | ; Debian (CLI): | ||
− | + | * Standardní správce balíčků se jmenuje <tt>apt</tt>. | |
+ | * Ovládání a příkazy jsou stejné jako u starších systémů <tt>apt-get</tt> a <tt>aptitude</tt>. | ||
+ | <div class="Varovani">Nepoužívejte střídavě odlišné správce balíčků.</div> | ||
+ | * Pro instalaci balíčků pak používáme: | ||
+ | apt install ''název_balíku'' | ||
+ | * Před instalací vždy aktualizujte seznamy balíčků v repozitářích: | ||
+ | apt update | ||
<div class="Priklad">Příklad: | <div class="Priklad">Příklad: | ||
− | + | apt install 'openssh-server' | |
+ | * Instalace jednoho balíčku <code>openssh-server</code>. | ||
+ | apt install 'apache2' 'mysql-server' 'phpmyadmin' | ||
+ | * Instalace tří balíčků v jednom kroku. | ||
</div> | </div> | ||
− | + | * Můžeme také uvést konkrétní repozitář (viz například [[#Backports|repozitář Backports]]). V takovém případě musíme mít zvolený repozitář v [[#Práce se seznamem repozitářů|seznamu repozitářů]]: | |
+ | apt -t ''název_repozitáře'' install ''název_balíku'' | ||
− | = | + | <div class="Poznamka">Pracovat se správcem balíků smí obvykle jen [[Oprávnění_pro_přístup_k_souborům#Správci_a_běžní_uživatelé|správce počítače]]. Nezapomeňte tedy před příkazy psát <code>sudo</code>, pokud nejste přihlášeni jako správce!</div> |
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | == Instalace balíčků pro danou distribuci stažených lokálně == | |
− | * Pro | + | * Některé aplikace nejsou ve standardních repozitářích, ale výrobce vyrábí balíčky pro vaši distribuci (například <tt>.deb</tt> pro distribuce založené na Debianu či <tt>.rpm</tt> pro distribuce založené na Red Hatu). |
− | + | * Pro instalaci takových aplikací stáhneme patřičný balíček z webu výrobce a použijeme aplikaci <tt>GDebi</tt> pro instalaci (v Debianu). | |
+ | * Instalace aplikace <tt>GDebi</tt> | ||
+ | apt install gdebi | ||
+ | * Instalace balíčku staženého do souboru <tt>''nazev_baliku''.deb</tt>: | ||
+ | gdebi ''nazev_baliku''.deb | ||
+ | ; Výhody a nevýhody | ||
+ | * Pokud výrobce dodává balíček přesně pro vaši verzi vaší distribuce, měl by být balíček kompatibilní se zbytekem software (ale zodpovědnost je na tvůrci balíčku, tvůrci distribuce to netestovali). | ||
+ | * Software není sledovaný správcem balíčků vaší distribuce, takže aktualizace (a případnou ztrátu kompatibility s budoucími verzemi si musíte hlídat sami). | ||
+ | |||
+ | |||
+ | == Instalace bez balíčků == | ||
+ | * I v Linuxu lze samozřejmě instalovat SW zcela bez balíčkovacích systémů. | ||
+ | * Obvyklé jsou dvě varianty: | ||
+ | ** stáhnete archiv <tt>.tar.gz</tt>, rozbalíte a spustíte instalační skript <tt>.sh</tt>, | ||
+ | ** stáhnete archiv <tt>.tar.gz</tt> se zdrojovými soubory a přeložíte jej. | ||
+ | * Vždy postupujete podle návodu výrobce. | ||
+ | ; Výhody a nevýhody | ||
+ | * Nejste závislí na tom, zda software zařadili tvůrci distribuce do repozitářů. | ||
+ | * Můžete si nainstalovat nejnovější verzi SW bez ohledu na to, která verze je v repozitářích. | ||
+ | * Nemáte nijak garantovánu kompatibilitu s vaší distribucí a sami si sledujete aktualizace. | ||
+ | |||
+ | <div class="Poznamka"> | ||
+ | ''Vlastně je to přesně stejná situace, jakou znáte běžně z Windows. Jen u Linuxu je přece jen více distribucí a verzí na trhu... ;)'' | ||
</div> | </div> | ||
+ | |||
== Backports == | == Backports == | ||
Řádka 46: | Řádka 86: | ||
* Využívají se obvykle u programů, které se často aktualizují a kde uživatel potřebuje nové verze. | * Využívají se obvykle u programů, které se často aktualizují a kde uživatel potřebuje nové verze. | ||
* Příkladem software, který se často instaluje z repozitářů ''backports'' jsou: | * Příkladem software, který se často instaluje z repozitářů ''backports'' jsou: | ||
− | ** VirtualBox | + | ** <tt>VirtualBox</tt> |
− | ** kancelářský balík | + | ** kancelářský balík, například <tt>LibreOffice</tt> |
− | ** vlc | + | ** <tt>vlc</tt> |
** ... a další programy, kde uživatel vyžaduje co nejnovější verzi. | ** ... a další programy, kde uživatel vyžaduje co nejnovější verzi. | ||
+ | <div class="Varovani"> | ||
+ | Abychom mohli použít tento postup, musíme mít repozitář Backports povolený v [[#Práce se seznamem repozitářů|seznamu repozitářů]]! | ||
+ | </div> | ||
− | <div class="Priklad"> | + | ; Instalace z repozitáře Backports |
− | Příklad | + | * Při instalaci balíčku z jiného než standardního repozitáře je nutné uvést, ze kterého repozitáře chceme balík instalovat (příklad Debian Stretch): |
− | + | <div class="Priklad">Příklad: | |
− | + | apt -t stretch-backports install virtualbox | |
+ | apt -t stretch-backports install libreoffice | ||
</div> | </div> | ||
− | |||
− | |||
− | == | + | == Práce se seznamem repozitářů == |
− | ; Povolení | + | * Kromě standardních repozitářů distribuce existují další repozitáře, buď tvořené tvůrci distribuce, nebo jinými vývojáři. |
− | * Do souboru <code>/etc/apt/sources.list</code> přidejte na konec řádků s repozitáři | + | * Správce počítače rozhoduje, které repozitáře se budou používat při hledání balíčků. |
− | : Na | + | * V Debianu je seznam repozitářů umístěn v souboru: |
+ | /etc/apt/sources.list | ||
+ | * Po každé změně provedeme aktualizaci seznamu balíčků | ||
+ | aptitude update | ||
+ | |||
+ | ; Můžeme: | ||
+ | * přidat další repozitáře (nové řádky), | ||
+ | * nebo povolit instalaci z jiných částí repozitáře (přidejte na řádek s repozitářem novou položku). | ||
+ | |||
+ | <div class="Priklad"> | ||
+ | ; Povolení částí <tt>contrib</tt> <tt>non-free</tt> standardních repozitářů: | ||
+ | * Do souboru <code>/etc/apt/sources.list</code> přidejte na konec řádků s repozitáři části <code>contrib non-free</code>: | ||
+ | : Na řádek: | ||
deb http://.../debian/ wheezy main | deb http://.../debian/ wheezy main | ||
: dopište konec, takže bude vypadat: | : dopište konec, takže bude vypadat: | ||
Řádka 71: | Řádka 125: | ||
* Poté provedeme aktualizaci seznamu balíčků | * Poté provedeme aktualizaci seznamu balíčků | ||
sudo aptitude update | sudo aptitude update | ||
+ | </div> | ||
− | ; Povolení repozitáře <tt>backports</tt> | + | <div class="Priklad"> |
+ | ; Povolení repozitáře <tt>backports</tt>: | ||
* Do souboru <code>/etc/apt/sources.list</code> přidejte řádek: | * Do souboru <code>/etc/apt/sources.list</code> přidejte řádek: | ||
− | deb http://http.debian. | + | deb http://.../debian/ wheezy-backports main contrib non-free |
+ | * Za tři tečky doplňte cestu k vašemu zrcadlu z předchozích řádků souboru. V ČR typicky: | ||
+ | deb http://ftp.cz.debian.org/debian/ wheezy-backports main contrib non-free | ||
+ | </div> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | == Aktualizace systému == | ||
+ | ; V grafickém prostředí | ||
+ | * Aktualizace jsou nabízeny automaticky prostřednictvím specializované utility. | ||
+ | ; Příkazový řádek: | ||
+ | sudo apt update | ||
+ | * Aktualizuje seznamy balíků v repozitářích. | ||
+ | * Je třeba volat před spuštěním samotné aktualizace systému. | ||
+ | sudo apt upgrade | ||
+ | * Provede samotnou aktualizaci systému. | ||
+ | ; Případně můžeme vyčistit nepotřebné soubory: | ||
+ | sudo apt autoclean | ||
+ | * Smaže balíky, které již nejsou potřeba. | ||
+ | sudo apt purge ~c | ||
+ | * Vyčistí nepotřebné konfigurační soubory smazaných balíků | ||
+ | |||
+ | |||
+ | == Další zdroje == | ||
+ | Více o repozitářích pro Debian: [https://wiki.debian.org/SourcesList (→ Debian Wiki)]. |
Aktuální verze z 16. 10. 2020, 08:09
Na této stránce používáme distribuci Debian ve verzi 7 (Wheezy) a 8 (Jessie). Na ostatních distribucích budou nejspíš k dispozici podobné nebo stejné nástroje a tipy.
Obsah |
Repozitáře a balíčky
- Balíčky (package)
- Programy se ve většině distribucí GNU/Linuxu instalují ve formě balíčků. Jsou to předpřipravené archivy s kódem programu (zdrojovým nebo zkompilovaným), vyladěné pro danou distribuci.
- Aplikace obvykle není umístěna celá v jednom balíčku. Je rozdělena do co nejvíce samostatně funkčních celků, které jsou umístěny každý v jednom balíčku. Při instalaci je tak třeba stáhnout všechny balíčky, ale pokud jiná aplikace využívá stejné algoritmy, využije už stažený balíček.
Rozdělení aplikací na balíčky zajišťuje, že se v počítači stejné věci neukládají vícekrát. Například pokud více aplikací používá kompresi ZIP, balíček s implementací kompresního algoritmu se instaluje jen jednou.
- Repozitáře (repository)
- Balíčky stahujeme z repozitářů, což jsou servery, na kterých jsou balíčky dané distribuce umístěny.
- Součásti (components)
- Zdroje balíčků bývají rozděleny do více částí. Například pro Debian jsou to:
- main... hlavní balíčky, jejichž zdroj mají vývojáři k dispozici
- contrib... zdroje dodává jiný dodavatel
- non-free... nesvobodné balíčky
- Nemusíme mít povoleny všechny části repozitáře.
Instalace programu z repozitářů distribuce
- Správce balíčků
- Instalaci programu provádí aplikace, která se jmenuje správce balíčků (package manager).
- Provádí samotné stažení, ale také kontroluje závislosti mezi balíčky tak, aby se stáhlo vše potřebné.
- Různé distribuce využívají různé správce balíčků.
- Distribuce založené na Debianu používají správce balíčků apt
- Starší správci balíčků pro Debian a odvozené distribuce jsou (resp. aptitude a apt-get).
- Distribuce založené na distribuci Red Hat používají správce balíčků yum.
- V rámci distribuce Fedora ale už Red Hat zavádí novějšího správce balíčků dnf
- Naštěstí je uživatelské ovládání správců balíčků obvykle velmi podobné, i když podoba balíčků se liší.
- Debian (CLI)
- Standardní správce balíčků se jmenuje apt.
- Ovládání a příkazy jsou stejné jako u starších systémů apt-get a aptitude.
Nepoužívejte střídavě odlišné správce balíčků.
- Pro instalaci balíčků pak používáme:
apt install název_balíku
- Před instalací vždy aktualizujte seznamy balíčků v repozitářích:
apt update
Příklad:
apt install 'openssh-server'
- Instalace jednoho balíčku
openssh-server
.
apt install 'apache2' 'mysql-server' 'phpmyadmin'
- Instalace tří balíčků v jednom kroku.
- Můžeme také uvést konkrétní repozitář (viz například repozitář Backports). V takovém případě musíme mít zvolený repozitář v seznamu repozitářů:
apt -t název_repozitáře install název_balíku
Pracovat se správcem balíků smí obvykle jen správce počítače. Nezapomeňte tedy před příkazy psát
sudo
, pokud nejste přihlášeni jako správce!
Instalace balíčků pro danou distribuci stažených lokálně
- Některé aplikace nejsou ve standardních repozitářích, ale výrobce vyrábí balíčky pro vaši distribuci (například .deb pro distribuce založené na Debianu či .rpm pro distribuce založené na Red Hatu).
- Pro instalaci takových aplikací stáhneme patřičný balíček z webu výrobce a použijeme aplikaci GDebi pro instalaci (v Debianu).
- Instalace aplikace GDebi
apt install gdebi
- Instalace balíčku staženého do souboru nazev_baliku.deb:
gdebi nazev_baliku.deb
- Výhody a nevýhody
- Pokud výrobce dodává balíček přesně pro vaši verzi vaší distribuce, měl by být balíček kompatibilní se zbytekem software (ale zodpovědnost je na tvůrci balíčku, tvůrci distribuce to netestovali).
- Software není sledovaný správcem balíčků vaší distribuce, takže aktualizace (a případnou ztrátu kompatibility s budoucími verzemi si musíte hlídat sami).
Instalace bez balíčků
- I v Linuxu lze samozřejmě instalovat SW zcela bez balíčkovacích systémů.
- Obvyklé jsou dvě varianty:
- stáhnete archiv .tar.gz, rozbalíte a spustíte instalační skript .sh,
- stáhnete archiv .tar.gz se zdrojovými soubory a přeložíte jej.
- Vždy postupujete podle návodu výrobce.
- Výhody a nevýhody
- Nejste závislí na tom, zda software zařadili tvůrci distribuce do repozitářů.
- Můžete si nainstalovat nejnovější verzi SW bez ohledu na to, která verze je v repozitářích.
- Nemáte nijak garantovánu kompatibilitu s vaší distribucí a sami si sledujete aktualizace.
Vlastně je to přesně stejná situace, jakou znáte běžně z Windows. Jen u Linuxu je přece jen více distribucí a verzí na trhu... ;)
Backports
- Jedná se o označení pro repozitáře, které zpřístupňují nové verze vybraných programů ve starší verzi distribuce.
- Využívají se obvykle u programů, které se často aktualizují a kde uživatel potřebuje nové verze.
- Příkladem software, který se často instaluje z repozitářů backports jsou:
- VirtualBox
- kancelářský balík, například LibreOffice
- vlc
- ... a další programy, kde uživatel vyžaduje co nejnovější verzi.
Abychom mohli použít tento postup, musíme mít repozitář Backports povolený v seznamu repozitářů!
- Instalace z repozitáře Backports
- Při instalaci balíčku z jiného než standardního repozitáře je nutné uvést, ze kterého repozitáře chceme balík instalovat (příklad Debian Stretch):
Příklad:
apt -t stretch-backports install virtualbox apt -t stretch-backports install libreoffice
Práce se seznamem repozitářů
- Kromě standardních repozitářů distribuce existují další repozitáře, buď tvořené tvůrci distribuce, nebo jinými vývojáři.
- Správce počítače rozhoduje, které repozitáře se budou používat při hledání balíčků.
- V Debianu je seznam repozitářů umístěn v souboru:
/etc/apt/sources.list
- Po každé změně provedeme aktualizaci seznamu balíčků
aptitude update
- Můžeme
- přidat další repozitáře (nové řádky),
- nebo povolit instalaci z jiných částí repozitáře (přidejte na řádek s repozitářem novou položku).
- Povolení částí contrib non-free standardních repozitářů
- Do souboru
/etc/apt/sources.list
přidejte na konec řádků s repozitáři částicontrib non-free
:
- Na řádek:
deb http://.../debian/ wheezy main
- dopište konec, takže bude vypadat:
deb http://.../debian/ wheezy main contrib non-free
- Pro editaci souboru použijte třeba editor nano:
sudo nano /etc/apt/sources.list
- Poté provedeme aktualizaci seznamu balíčků
sudo aptitude update
- Povolení repozitáře backports
- Do souboru
/etc/apt/sources.list
přidejte řádek:
deb http://.../debian/ wheezy-backports main contrib non-free
- Za tři tečky doplňte cestu k vašemu zrcadlu z předchozích řádků souboru. V ČR typicky:
deb http://ftp.cz.debian.org/debian/ wheezy-backports main contrib non-free
Aktualizace systému
- V grafickém prostředí
- Aktualizace jsou nabízeny automaticky prostřednictvím specializované utility.
- Příkazový řádek
sudo apt update
- Aktualizuje seznamy balíků v repozitářích.
- Je třeba volat před spuštěním samotné aktualizace systému.
sudo apt upgrade
- Provede samotnou aktualizaci systému.
- Případně můžeme vyčistit nepotřebné soubory
sudo apt autoclean
- Smaže balíky, které již nejsou potřeba.
sudo apt purge ~c
- Vyčistí nepotřebné konfigurační soubory smazaných balíků
Další zdroje
Více o repozitářích pro Debian: (→ Debian Wiki).