Směrovací protokoly
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
(Vytvoření stránky) |
(Doplnění první verze.) |
||
Řádka 17: | Řádka 17: | ||
* Správce nejde nejvhodnější cesty v síti s ohledem na vytížení linek, použité technologie, cenu přenosu po jednotlivých linkách atd. | * Správce nejde nejvhodnější cesty v síti s ohledem na vytížení linek, použité technologie, cenu přenosu po jednotlivých linkách atd. | ||
* Vytváření směrovací tabulky nezatěžuje síť ani procesor routeru žádnými výpočty. Správce směrovací tabulku zadá, routery se o to nemusí starat. | * Vytváření směrovací tabulky nezatěžuje síť ani procesor routeru žádnými výpočty. Správce směrovací tabulku zadá, routery se o to nemusí starat. | ||
+ | |||
+ | ; Nevýhody statického směrování | ||
+ | * Nemůže reagovat na výpadek linky či jiné změny, které nastanou (aktuální větší zatížení některé linky,...). | ||
+ | * Pro velké sítě je vysoké riziko, že správce udělá při vytváření tabulek chybu. | ||
Řádka 24: | Řádka 28: | ||
* Nejznámnější směrovací protokoly a jejich vlastnosti shrnujeme dále. | * Nejznámnější směrovací protokoly a jejich vlastnosti shrnujeme dále. | ||
+ | ; Výhody dynamického směrování | ||
+ | * Pokud dojde k výpadku linky či jiné změně, zařízení si sama předají informaci o změně a upraví směrovací tabulky. | ||
+ | ; Nevýhody dynamického směrování | ||
+ | * Router spotřebuje část výpočetního výkonu na vytváření tabulky. | ||
+ | * Při změnách může docházet k dočasným problémům v průběhu aktualizace tabulek. | ||
== Běžné směrovací protokoly == | == Běžné směrovací protokoly == | ||
=== RIP === | === RIP === | ||
+ | * Starší protokol. | ||
+ | * Jednoduchý, nemá velké nároky na výpočetní výkon routeru. | ||
+ | * Při výpadku linky může trvat dlouho, než síť najde alternativní cestu. | ||
+ | * Vhodný spíše pro malé sítě s malým počtem záložních spojení. | ||
+ | * Nebuduje model celé sítě, pouze u jednotlivých cest ve směrovací tabulce doplňuje vzdálenost tak, aby bylo možné vybírat nejkratší cestu. | ||
=== OSPF === | === OSPF === | ||
+ | * Dnes běžně používaný pro velké sítě. | ||
+ | * Výpočetně náročnější než RIP, vyžaduje více paměti v routeru. | ||
+ | * Routery si vyměňují větší objem dat než u RIP, což částečně omezuje přenosovou kapacitu sítě. | ||
+ | * Buduje si model sítě: vyžaduje větší operační paměť routeru, ale při změně rychleji najde nejvhodnější cesty. | ||
=== BGP === | === BGP === | ||
+ | * Vhodný pro směrování mezi velkými operátory či u mezistátních datových linek. |
Verze z 1. 4. 2020, 09:06
Obsah |
Jak vytvořit směrovací tabulku?
- Postup zařízení při odesílání datagramu je popsán na stránce Směrování.
- Jak ale získáme směrovací tabulku?
- V principu máme dvě možnosti:
- Zadat směrovací tabulku ručně (statické směrování).
- Nebo nechat router, aby si směrovací tabulku vytvořil sám pomocí některého směrovacího protokolu (dynamické směrování).
Statické směrování
- Pojmem statické směrování označujeme situaci, kdy směrovací tabulku zadává správce sítě ručně.
- V Cisco IOSu tomu odpovídá příkaz
ip route
.
- Výhody statického směrování
- Správce nejde nejvhodnější cesty v síti s ohledem na vytížení linek, použité technologie, cenu přenosu po jednotlivých linkách atd.
- Vytváření směrovací tabulky nezatěžuje síť ani procesor routeru žádnými výpočty. Správce směrovací tabulku zadá, routery se o to nemusí starat.
- Nevýhody statického směrování
- Nemůže reagovat na výpadek linky či jiné změny, které nastanou (aktuální větší zatížení některé linky,...).
- Pro velké sítě je vysoké riziko, že správce udělá při vytváření tabulek chybu.
Dynamické směrování
- Druhou možností je využít k vytvoření směrovací tabulky některý ze směrovacích protokolů.
- Nejznámnější směrovací protokoly a jejich vlastnosti shrnujeme dále.
- Výhody dynamického směrování
- Pokud dojde k výpadku linky či jiné změně, zařízení si sama předají informaci o změně a upraví směrovací tabulky.
- Nevýhody dynamického směrování
- Router spotřebuje část výpočetního výkonu na vytváření tabulky.
- Při změnách může docházet k dočasným problémům v průběhu aktualizace tabulek.
Běžné směrovací protokoly
RIP
- Starší protokol.
- Jednoduchý, nemá velké nároky na výpočetní výkon routeru.
- Při výpadku linky může trvat dlouho, než síť najde alternativní cestu.
- Vhodný spíše pro malé sítě s malým počtem záložních spojení.
- Nebuduje model celé sítě, pouze u jednotlivých cest ve směrovací tabulce doplňuje vzdálenost tak, aby bylo možné vybírat nejkratší cestu.
OSPF
- Dnes běžně používaný pro velké sítě.
- Výpočetně náročnější než RIP, vyžaduje více paměti v routeru.
- Routery si vyměňují větší objem dat než u RIP, což částečně omezuje přenosovou kapacitu sítě.
- Buduje si model sítě: vyžaduje větší operační paměť routeru, ale při změně rychleji najde nejvhodnější cesty.
BGP
- Vhodný pro směrování mezi velkými operátory či u mezistátních datových linek.