Anatomie lidského těla

Verze z 29. 7. 2014, 10:24 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) (Osamostatněna soustava svalová) ← Porovnání se starší verzí		Aktuální verze z 25. 7. 2015, 08:49 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) m (Stránka Anatomie a fyziologie lidského těla přemístěna na stránku Anatomie lidského těla: Fyziologie osamostatněna.)
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 1 uživatele.)
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Category:IV. třída]][[Category:III. třída]][[Category:Sokol]][[Category:VSE]][[Category:Anatomie]]		[[Category:IV. třída]][[Category:III. třída]][[Category:Sokol]][[Category:VSE]][[Category:Anatomie]]
		+
	== Soustava opěrná ==		== Soustava opěrná ==
	Cvičitel III. třídy by měl umět pojmenovat kosti trupu a končetin. Měl by vyjmenovat typy spojení kostí.		Cvičitel III. třídy by měl umět pojmenovat kosti trupu a končetin. Měl by vyjmenovat typy spojení kostí.
	Viz: [[Soustava opěrná]].		Viz: [[Soustava opěrná]].
		+
	== Soustava svalová ==		== Soustava svalová ==
Řádka 10:		Řádka 12:
	Viz [[Soustava svalová]].		Viz [[Soustava svalová]].
−	== Dýchání, zdroje energie svalu ==
−	=== Aerobní a anaerobní zátěž ===
−	*činnost příčně pruhovaného svalstva
−	**při činnosti potřebný kyslík
−	**pokud kyslíku nestíhá tělo dopravit dostatek, dochází k anaerobní práci svalu
−	**při anaerobní práci svalu vzniká kyselina mléčná
−	**po zvýšené zátěži je třeba protáhnout — kyselina mléčná bude odplavena ze svalů
−
−	=== Dýchání při tělesné námaze ===
−	*v běžné činnosti člověk využívá cca 1/3 plicních sklípků
−	*při zátěži roste spotřeba kyslíku ve svalech
−	*organismus na rostoucí potřebu nereaguje hned, teprve po asi 5--10 minutách zátěže (závisí na trénovanosti) se otevírají další plicní sklípky, zlepšuje se prokrvení svalů apod. Tím dochází k lepšímu přísunu kyslíku, běžci obvykle pocítí „druhý dech“.
−
−	; Fáze činnosti svalu z hlediska dýchání
−	*iniciální fáze (5–10 minut)
−	**zvyšování spotřeby kyslíku
−	*rovnovážný stav
−	**spotřeba kyslíku odpovídá dodávce
−	*zapojení anaerobní činnosti
−	**při dlouhodobém intenzivním pohybu, kdy nestačí ani zvýšená dodávka kyslíku, se znovu zapojuje anaerobní zpracování živin
−	**dochází opět k tvorbě kyseliny mléčné: „kyslíkový dluh“
−	*u trénovaných jedinců jsou plicní sklípky otevírány častěji, tedy tento proces probíhá rychleji a snáze
−
−	; Důsledek
−	*pokud běháte, doporučuji buď kratší běhy, nebo vydržet přes 5–10 minut, obvykle se „rozdýcháte“ a běh si teprve potom opravdu vychutnáte ;)
−	**s tímto limitem zřejmě souvisí také kdysi dobře známe „12-timinutovky“ (vydrž běžet, třeba pomalu, ale alespoň 12 minut).
−
−	=== Práce svalu ===
−	; Stavba příčně pruhovaného svaly
−	*ze svalových vláken: aktin a myozin
−
−	; Zdroje energie pro sval
−	*ATP
−	*cukry
−	*tuky
−	K zapojování energetických zdrojů dochází postupně!
−
−	; Důsledky
−	*„hubnutí“: je třeba dlouhodobá vytrvalostní činnost (více než 30 minut)
−	*po cvičení (zvláště po krátkém intenzivním výkonu několika desítek sekund) je třeba se vydýchat a uvolnit svaly (nesedat!!!)
−	**Jinak hrozí „ztuhnutí“ svalu: nedojde ke zpětnému rozkladu laktátu: kyseliny mléčné
−
−	== Zdroje ==
−	* Tomáš Jelen. Zdravověda
	== Oběhová soustava ==		== Oběhová soustava ==
Řádka 95:		Řádka 53:
	***trombocyty		***trombocyty
	*rozvod kyslíku, živin, termoregulace, hormonů		*rozvod kyslíku, živin, termoregulace, hormonů
		+
	== Dýchací soustava ==		== Dýchací soustava ==
Řádka 123:		Řádka 82:
	*kašlání		*kašlání
	*kýchání		*kýchání
		+
		+
		+	== Související stránky ==
		+	* [[Fyziologie cvičení]]
		+
		+
		+	== Zdroje ==
		+	* Tomáš Jelen. Zdravověda

---

Aktuální verze z 25. 7. 2015, 08:49

Obsah 1 Soustava opěrná 2 Soustava svalová 3 Oběhová soustava 4 Dýchací soustava 5 Související stránky 6 Zdroje

Soustava opěrná

Cvičitel III. třídy by měl umět pojmenovat kosti trupu a končetin. Měl by vyjmenovat typy spojení kostí.

Viz: Soustava opěrná.

Soustava svalová

Cvičitel III. třídy by měl umět pojmenovat velké svalové skupiny, zařadit je podle funkce a uvést cviky na protahování a posilování. Měl by popsat činnost svalu z hlediska zásobování energií.

Viz Soustava svalová.

Oběhová soustava

cévy

• tepny-> tepénky-> vlásečnice
• žíly

srdce

• dutý orgán
  • dvě komory, dvě síně
• práce srdce
  • systola
    • stah
    • vypuzení 70 ml krve, za minutu asi 5 litrů v klidu
  • diastola
    • uvolnění

velký a malý krevní oběh

• malý: pravá síň-> pravá komora-> plicní tepny-> plíce
• velký: plicní žíly-> levá síň-> levá komora-> tepny-> tělo-> žíly

tep

• odraz srdečního stahu
• tepová frekvence
  • 60--80 tepů/minutu
  • u dětí vyšší
• krevní tlak
  • klesá se vzdáleností od srdce
  • 120/80 systolický a diastolický

nemoci

• hypertenze/hypotenze
• arteroskleróza
• infarkt myokardu
• varixy: vrozená ochablost cévní stěny

krev

• asi 5,5 litru
• plazma
• krevní tělíska
  • červené krvinky
    • eritrocyty
  • bílé krvinky
    • leukocyty
  • krévní destičky
    • trombocyty
• rozvod kyslíku, živin, termoregulace, hormonů

Dýchací soustava

zevní a vnitřní dýchání

• kyslík do plic × dýchání buněk

hosohrtan

hrtan

• příklopka hrtanová (při dýchání a mluvení otevřená)

průdušnice

průdušky

v plicích

• průdušinky
• plicní váčky
• plicní sklípky
• levá plíce menší, dva laloky, pravá tři laloky
  • v levé části hrudníku je větší část srdce

poplicnice, pohrudnice, mezi nimi tekutina

• pneumotorax
  • vzduch do pohrudniční štěrbiny

vdechové svaly

• bránice, mezižeberní svaly

vitální kapacita plic

• muži 5 litrů
• ženy 3 lity

minutová ventilace

• až 100 litrů při zátěži

obranné reflexy

• kašlání
• kýchání

Související stránky

• Fyziologie cvičení

Zdroje

• Tomáš Jelen. Zdravověda