Zobrazit zdroj

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Category:VSE]][[Category:Informatika]][[Category:OSY]][[Category:Ukládání dat]] == Zjištění informací a&nbsp;stavu disku == * Většina dnešních disků umí poskytnout informace o&nbsp;stavu HW pomocí diagnostiky S.M.A.R.T ; Windows * <code>wmic diskdrive get status</code> ** Pouze vrací stručný výsledek diagnostiky: <code>OK</code> | <code>unknown</code> | <code>Caution</code> | <code>Bad</code> * <code>wmic diskdrive get /?</code> ** Přehled dalších informací, které lze zjistit. * <code>Get-Disk | Get-StorageReliabilityCounter | Select *</code> ** Ve Windows Powershellu. (Je třeba spustit jako správce!) ; Linux * <code>smartctl --all /dev/''soubor''</code> ** Přečte informace o&nbsp;stavu pevného disku, počet vadných sektorů, teplotu atd. * <code>smartctl -t short /dev/''soubor''</code> ** Spuštění rychlé diagnostiky disku. * Název virtuálního souboru najdete například pomocí: <code>sudo fdisk -l</code>, které vám zobrazí seznam disků. ; Další nástroje * Existují samozřejmě nástroje třetích stran, často nabízející i&nbsp;grafické rozhraní. * Příkladem může být HDDScan: [https://hddscan.com/ https://hddscan.com/] * Výrobci disků občas nabízí vlastní SW, který umí kromě běžných atributů S.M.A.R.T číst i&nbsp;specifické údaje daného výrobce disků. == Kontrola souborového systému == * Může provádět i kontrolu povrchu pevného disku. ; Linux &mdash; <code>fsck</code> (FileSystem ChecK) * Musí provádět správce (root). * Pokud chceme kontrolovat systémový svazek, musíme vynutit kontrolu po restartu (svazek musí být odpojen). Vytvoříme soubor <code>/forcefsck</code> a restartujeme systém: touch /forcefsck shutdown -r now <div class="Poznamka">V Debianu 8 je ve standardním nastavení kontrola systémového disku při startu zapnutá trvale.</div> ; Windows &mdash; <code>chkdsk</code> (CHecKDiSK) * Nebo přes grafické rozhraní: ''pravé tlačítko na ikonu disku &rarr; Vlastnosti &rarr; Nástroje &rarr; Zkontrolovat...'' * Kontrola systémového disku: <code>chkdsk -f c:</code> ... provede se až po restartu, aby bylo možné dělat opravy. == Defragmentace == * Vysvětlení pojmu „defragmentace“ viz [[Souborové systémy#Defragmentace|Souborové systémy &rarr; Defragmentace]]. ; Windows: * pravé tlačítko na ikonu diskového oddílu-> Vlastnosti-> Nástroje * příkazový řádek: <code>defrag</code> * Od Windows Vista se pouští automaticky jednou za týden. ; GNU/Linux * Obvykle se nástroje nepoužívají souborový systém ext2/ext3 nemá s fragmentací problémy. *ext3: balík <code>pyfragtools</code>: <code>defrag</code>, <code>shake</code> **není klasická defragmentace, obvykle není potřeba **nástroje jsou založeny na přečtení a novém zapsání souborů, spoléhají na to, že ext3 uloží data rozumně *ext2: <code>e2defrag</code> **lze použít i pro ext3, ale může dojít k problémům, soubory jsou převáděny do ext2 == Zjištění kapacity disku == ; Windows * GUI: <code>pravé tlačítko na složku&rarr; Vlastnosti</code> * Příkazový řádek: ** <code>dir /s</code> (poslední tři řádky, ale jinak vypisuje všechny složky a&nbsp;jejich obsah) ** <code>du</code> (Disk Usage) v&nbsp;rámci knihovny Sysinternals [https://docs.microsoft.com/en-us/sysinternals/downloads/du Microsoft.com &rarr; Sysinternals &rarr; du] ** Lze zapsat v [[Powershell|Powershellu]]: <code>Get-ChildItem -Recurse | Measure-Object -Sum Length</code> (ale ignoruje skryté soubory) ; GNU/Linux <code>du</code> (DiskUsage) *Jak využívají disk jednotlivé adresáře: kolik místa zabírají * <code>-s</code> &hellip; pouze velikost podadresářů tohoto adresáře (bez výpisu vnořených podadresářů): <code>du -s *</code> * <code>-h</code> &hellip; použije násobné jednotky (KB, MB, GB, TB) pro lepší čitelnost (''human readable'') * Pro řazení lze použít v&nbsp;kombinaci se <code>sort -h</code>: du -sh * | sort -h <div class="Priklad">Úkoly: # Vypište velikosti domovských složek všech uživatelů. # Vypište pět domovských složek uživatelů s&nbsp;největším množstvím dat. # Vypište deset největších podadresářů aktuálního adresáře. </div> <code>df</code> (DiskFree) *Zobrazí, kolik je na diskových oddílech volného místa. * (Zároveň zobrazí připojené diskové oddíly a názvy virtuálních souborů.) *Informace o obsazených a volných i-nodech: <code>df -i</code> *Informace o obsazeném místě na disku, kde je umístěn soubor: df nazevsouboru *Vypisuje i jména virtuálních souborů. <div class="Priklad">Úkoly: # Vypište zaplnění jednotlivých diskových oddílů. </div> ; Řešení (označte pro zobrazení): # <code style="color: white; background-color: white;">du -sh /home/*</code> # <code style="color: white; background-color: white;">du -sh /home/* | sort -hr | head -5</code> # <code style="color: white; background-color: white;">du -sh * | sort -hr | head</code> # <code style="color: white; background-color: white;">df</code> == Zjištění informací z inode == stat /etc/passwd * STATus * Vypíše informace z&nbsp;i-node souboru. * Lze pomocí přepínačů nastavit, které informace chceme vypsat. ls -i ''/etc/passwd'' *zjistí číslo i-node pro zadaný soubor zadaného souboru == Hledání souborů == ; <code>which ''název''</code> *Odkud by se spustil daný příkaz, kdybych ho spustil? *prochází adresáře, uvedené v proměnné PATH which cp cd `which novell` ; <code>find ''adresář'' -name ''název''</code> *Hledá soubor s názvem <tt>NÁZEV</tt> v podadresářích adresáře <tt>ADRESÁŘ</tt> find / -name s*.jpg 2&gt; /dev/null ; <code>locate</code> * Potřebuje databázi, která se průběžně aktualizuje (příkaz <code>updatedb</code>) == Rozdělení disku a formátování == Více o pricipech rozdělování disků viz [[Rozdělení disku]]. ; Windows &mdash; GUI * <code>Ovládací panely &rarr; ... &rarr; Správa počítače &rarr; Správa disků</code> * Konzole <code>mmc</code> &rarr; Správa disků ; Windows &mdash; příkazový řádek ; <code>fdisk</code> * Starší nástroj, i&nbsp;ve starších verzích Windows. ; <code>diskpart</code> * Příklady příkazů: * Vyber disk VHD select vdisk file=''cesta-k-souboru.vhd'' attach vdisk * Vyber oblast fyzického disku select disk ''číslo-disku'' select partition ''číslo-oblasti'' * Výpis dostupných objektů list volume list disk list partition * Vyber oddíl select volume ''číslo-oddílu'' * Přiřazení písmene assign letter=''písmeno'' * Nápověda help * Ukončení práce exit ; GNU/Linux Pro zjištění seznamu diskových oddílů: lsblk Pro formátování disku: mkfs -t ''fs'' /dev/''oddíl'' * Naformátuje zadaný oddíl na daný souborový systém. * Například: <code>mkfs -t vfat /dev/sdb1</code> K [[Rozdělení_disku#Logické_rozdělení:_oblasti|rozdělení disku na diskové oddíly]] můžeme využít programy: ; <code>gparted</code> * Grafické rozhraní, pohodlné. * Neumí zajistit montování disků. * V&nbsp;jednotlivých GUI hledejte třeba pojem „Disky“. ; <code>fdisk</code> * Je třeba spouštět jako správce (<code>sudo</code>). * Textové rozhraní. * Příkad: Výpis dostupných diskových oddílů: fdisk -l ; <code>partman</code> == Formátování diskového oddílu == Vytvořený diskový oddíl je potřeba naformátovat &mdash; připravit prostor pro metadata. ; Windows &mdash; GUI * <code>Průzkumník &rarr; Tento počítač &rarr; Disk &rarr; ''pravé tlačítko myši'' &rarr; Formátovat</code> * <code>Ovládací panely &rarr; ... &rarr; Správa počítače &rarr; Správa disků</code> * Konzole <code>mmc</code> &rarr; Správa disků ; Windows &mdash; příkazový řádek * <code>format</code> ; GNU/Linux * <code>mkfs</code> (M''a''K''e ''F''ile''S''ystem) == Připojování diskových oddílů == ; GNU/Linux * V GNU/Linuxu jsou všechny diskové oddíly zařazeny do jednoho stromu s kořenem ve společné složce (root directory, <tt>/</tt>). * <tt>/etc/fstab</tt> ** Soubor s tabulkou oddílů, které se po spuštění počítače připojují. * <code>mount -t ''typ'' ''oddíl'' ''složka_do_které_připojit''</code> ** Pokud neuvedeme typ, pokusí se odvodit. * <code>umount ''složka''</code> nebo <code>umount ''oddíl''</code> ** Odpojí připojený diskový oddíl. * <code>umount -a</code> ** Projde znovu <tt>/etc/fstab</tt> a připojí všechny oddíly. ** Používá se při změně <tt>/etc/fstab</tt>. <div class="Priklad"> Připojení disku s Windows z živého CD Debianu (Wheezy): $ su -i $ fdisk -l /dev/sda0 ... $ mkdir win $ mount /dev/sda0 win ... $ umount /dev/sda0 </div> ; Windows * Na Windows má každý diskový oddíl své písmenko (<tt>c:\</tt> apod.). * Přidělovat písmena můžeme ve <tt>Správci disků</tt>. <code>compmgmt.msc</code>&rarr; Úložiště&rarr; Správa disků. * Můžete také stejný ovládací modul spustit pomocí [[Konzole MMC|konzole <code>mmc</code>]]. == Úkoly == <div class="Priklad"> ; Úkol &mdash; Přimontujte k virtuálnímu stroji další disk *Připojte k&nbsp;virtuálnímu stroji nový disk (v nastavení virtuálního stroje). *Rozdělte a naformátujte pomocí <tt>gparted</tt> nebo <tt>fdisk</tt>. *Nastavte v&nbsp;<tt>/etc/fstab</tt> automatické montování do <tt>/mnt/data</tt> (přidejte položku): ** (Místo <tt>/dev/sdb5</tt> doplňte správné zařízení připojeného disku.) ''/dev/sdb5''* /mnt/data ext3 relatime 0 2 *Vytvořte složku <tt>/mnt/data/backup</tt> a sym. link <tt>/var/backup</tt> </div> <!-- Je vyzkoušeno??? Asi použito z některého zdroje! <p class="Priklad"> Montování disků přes SSH *1. Nainstalovat fuse-sshfs: **aptitude install fuse-sshfs *2. Vytvořte adresář, kam budeme montovat: **mkdir /mnt/web *3. Přidejte do souboru /etc/fstab následující řádek: **sshfs#user@neco.cz:/var/www/html/ /mnt/web fuse*defaults,noauto,user,allow_other,uid=500,compression=yes,transform_symlinks*0 0 *4. Ve chvíli, kdy budeme chtít vzdálený adresář namo(u)ntovat, tak zadáme pod rootem: **mount /mnt/web **Budeme dotázáni na heslo a po jeho zadání máme k dispozici celou část vzdáleného stromu v tom svém. *V uvedeném příkladu je připojen vzdálený adresář /var/www/html do /mnt/web. Každý si to samozřejmě nahradí podle svých potřeb. --> == Související stránky == * [[Další nástroje pro práci s diskem]] == Zdroje: == * [http://cs.wikibooks.org/wiki/Linux:df#df cs.wikibooks.org > Linux:df] * [http://www.root.cz/clanky/defragmentace-disku-v-linuxu/ root.cz > Defragmentace disku v Linuxu]

Návrat na stránku „Nástroje pro práci s diskem“.