Rozdělování sítí bez striktních omezení

Z MiS
Přejít na: navigace, hledání


Obsah

Situace

  1. Máme k dispozici zadaný rozsah adres, které tvoří celou naši síť.
    • Rozsah může být zadán IP adresou sítě a maskou.
    • Rozsah může být zadán také adresou konkrétního zařízení z rozsahu a  maskou — pak si musíme adresu sítě spočítat.
  2. Chceme síť rozdělit do více podsítí. Máme informaci, kolik zařízení potřebujeme mít v jednotlivých podsítích.
    • Rozdělením na podsítě zmenšíme broadcastové domény a omezíme tak síťový provoz.
    • Důvodem může být také oddělení jednotlivých zařízení z důvodu bezpečnosti.

Cílem je vytvořit několik podsítí, které propojíme pomocí jednoho routeru či více routerů.

Například chceme rozdělit síť 172.21.128.0/18 na tři podsítě pro 185, 142 a 175 zařízení.


Princip rozdělení sítě

IP adresu rozdělíme na tři části:

  1. Bity, které označují celou naši síť — v adrese jsou zleva a jejich počet označíme S
    • Rozsah IP adres dostáváme od poskytovatele, poskytovatel nám také zadá počet bitů zleva, které nesmíme měnit.
    • S ostatními bity můžeme pracovat dle uvážení.
  2. Další bity zleva vyhradíme pro označení podsítě — počet bitů pro podsíť označíme P
    • Není to povinné, ale pokud toho nevyužijeme, pak budou všechna naše zařízení v jedné síti, což pro větší sítě není praktické.
    • Může tedy být P = 0, ale většina firem má síť rozdělenou na podsítě.
  3. Zbývající bity IP adresy, budou označovat konkrétní zařízení v podsíti — počet bitů pro zařízení označíme Z.
Síť (S) Podsíť (P) Adresa zařízení v síti (Z)
         ...                   ...                   ...         
Naším úkolem tedy je
  1. Stanovit počty bitů pro jednotlivé části adresy (síť, podsíť, zařízení).
  2. Následně spočítat adresy jednotlivých podsítí a jejich masky.


Co je třeba dodržet?
Nemůžeme tedy například vytvořit podsítě: 172.16.0.0/22 a 172.16.1.0/24, protože celý rozsah druhé podsítě je zároveň součástí první podsítě!
Nemůžeme tedy například vytvořit podsítě s adresami: 172.16.0.0-172.16.0.48 a 172.16.0.49-172.16.0.63. Každá adresa sice nyní patří jen do jedné sítě, ale tyto sítě nelze popsat pomocí adresy sítě a masky.

 

 

Obecný postup při rozdělování sítí

  1. Zjistíme, kolik bitů musíme ponechat pro adresu sítě. Označme jako S.
    • To nám říká maska zadaného rozsahu. Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!
      (Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.)
    • Rozsah nám zadal ten, kdo nám IP adresy poskytl. Počet bitů sítě tedy nemůžeme ovlivnit — je součástí zadání.
  2. Zjistíme, kolik bitů minimálně musíme vyhradit na označení podsítí. Označme jako Pmin.
    • To závisí na počtu podsítí, které chceme vytvořit.
    • Pokud si ponecháme N bitů na označení podsítě, získáme 2N kombinací a tedy můžeme mít 2N různých podsítí.
    • Například pokud potřebujeme pět podsítí, nestačí nám dva bity pro označení podsítě, protože 22 = 4 a se dvěma bity tedy nemůžeme označit 5 podsítí. Stačí ale 3 bity, protože 23 = 8.
  3. Zjistíme, kolik bitů minimálně potřebujeme adresování všech zařízení v podsíti. Označme jako Zmin.
    • To zjistíme podle počtu adres, které mají být v podsítích k dispozici.
    • Tak získáme počet bitů zprava, které musí určitě sloužit jako adresa zařízení.
    • Vždy potřebujeme:
      • jednu IP adresu pro každé zařízení v síti
      • IP adresu sítě (ta nelze přiřadit zařízení)
      • IP adresu broadcastovou (ta také nelze přiřadit zařízení)
      • a potřebujeme také IP adresu pro router.
    • Celkem tedy pro N bitů máme k dispozici 2N - 3 adres pro pracovní stanice (počítače).
  4. Přidělení volných bitů. Některé bity dosud mohly zůstat volné: V = 32 - S - Pmin - Zmin
    • Pokud nám zůstaly některé bity volné, potom je přidělíme buď k adrese podsítě, nebo k adrese zařízení.
    • To závisí na naší úvaze. Někdy chceme mít k dispozici co nejvíce prostoru pro zařízení, někdy naopak chceme ponechat prostor pro budoucí přidání dalších sítí. Často budeme chtít minimalizovat počet obsazených IP adres a tedy ponechat co nejvíce prostoru pro budoucí sítě.
    • Vždy záleží na zvážení správce sítě, jaký další vývoj sítě předpokládá.
    • Pro nás musí být součástí zadání, jak chceme s adresami dále zacházet.

 



Varianta B — celé oktety


Příklad B.1

Zadání
Řešení

Mohli bychom si ve skutečnosti zvolit libovolnou masku z rozsahu /19 až /24, protože:

  • S = 16
  • Pmin = 3
  • Zmin = 8

Zvolené řešení bude nejpohodlnější, protože nemusíme počítat s dvojkovými čísly. Správce by ale klidně mohl volit masku /22 a ponechat si tak větší rezervu pro počet zařízení v každé síti.


Příklad B.2

Zadání
Řešení
Síť (S=12) Podsíť (P=4) . Adresa zařízení v síti (Z=16)
1 0 1 0 1 1 0 0   .   0 0 0 1 4 bity adresa podsítě   .   adresa zařízení v podsíti
172  .  xxxx 4 bity adresa podsítě   .   adresa zařízení v podsíti
Síť (S=12)   Podsíť (P=4)   .   Adresa zařízení v síti (Z=16)
1 0 1 0 1 1 0 0   .   0 0 0 1   0 0 0 0   .   0   .   0 /16
1 0 1 0 1 1 0 0   .   0 0 0 1   0 0 0 1   .   0   .   0 /16
1 0 1 0 1 1 0 0   .   0 0 0 1   0 0 1 0   .   0   .   0 /16
1 0 1 0 1 1 0 0   .   0 0 0 1   0 0 1 1   .   0   .   0 /16
1 0 1 0 1 1 0 0   .   0 0 0 1   0 1 0 0   .   0   .   0 /16



Další úkoly k řešení

Ú-B1) Rozdělte síť: 

   Máte k dispozici rozsah: 172.17.0.0/12
   Vytvořte 5 podsítí:
       1. podsíť bude mít alespoň 48 adres
       2. ... 110
       3. ... 98
       4. ... 127
       5. ... 15
   Zapište adresy podsítí a masky

Ú-B2) Rozdělte na podsítě: 

   Rozsah: 10.28.164.0/22
   a) Určete adresu sítě a adresu broadcastovou!
   b) Vytvořte 4 podsítě:
       16 poč.
       74 poč.
       63 poč.
       48 poč.
Citováno z „http://mis.e-mis.cz/index.php/Rozd%C4%9Blov%C3%A1n%C3%AD_s%C3%ADt%C3%AD_bez_striktn%C3%ADch_omezen%C3%AD“
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Výuka
Navigace
Nástroje