Miroslav Tyrš

Z MiS
Verze z 19. 9. 2010, 17:35; Spravce (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Cílem tohoto vyprávění není jen zachytit strohá fakta o životě Miroslava Tyrše. Snažíme se vykreslit události v kontextu probíhajících politických a historických událostí a událostí Tyršova osobního života.

Obsah

Pěkně od začátku

Na začátku našeho vyprávění se vrátíme do první poloviny 19. století. Do doby, kdy české země byly součástí Rakousko-Uherského mocnářství, úředním jazykem byla němčina a většina obyvatelstva (minimálně obyvatelstva měst) mluvila německy. Mnohé z toho se ale v průběhu našeho vyprávění změní...

Mládí

Naše vyprávění začíná v Děčíně. V rodině německého lékaře se tam 17. 9. 1832 narodil chlapec. Jeho jméno znělo Friedrich Emmanuel Tiersch. V Děčíně však chlapec nežil dlouho. Již v roce 1836 se jeho otec nakazil tuberkulózou a krátce na to zemřel, stejný osud potkal i chlapcovy dvě sestry a posléze v roce 1838 i jeho matku. Friedrich byl proto vychováván svým strýcem na venkově, v českém vlasteneckém prostředí v Kropáčově Vrutici na Mladoboleslavsku. Brzy se tedy cítil především Čechem.

Studia

Studentská léta strávil Tyrš v Praze. Studoval zde akademické gymnázium, maturoval v roce 1850 na vlastní přání česky. Po gymnáziu studoval Tyrš na filozofické fakultě pražské univerzity.

V této době bydlel v Karmelitské ulici na Ujezdě, kde má také dodnes pamětní desku. V Praze také na doporučení lékaře začal cvičit v tělocvičném ústavu Schmidtově a později Malypetrově.

Rok 1848

V době Tyršových studií v Praze proběhl také revoluční rok 1848. V tomto roce proběhlo v celé Evropě mnoho ozbrojených bouří vyvolaných snahami rozdrobených národů o sjednocení (Itálie, Německo), ale také snahou o pevnější spojení slovanských národů.

V českých zemích docházelo také k rozporu mezi německy mluvícím obyvatelstvem (požadovalo připojení Čech k Německu) a česky mluvícími obyvateli, kteří požadovali zachování Rakouska-Uherska, ale s pevnějším spojením Čech, Moravy a Slezska a se silnější vazbou k dalším slovanským národům (Rusku).

Ve dnech 2. až 12. 6. 1848 proběhl v Praze tzv. slovanský sněm, kde se setkali zástupci slovanských národů. Projevují se jak snahy protirakouské (snaha rozbít monarchii), tak tendence austroslávismu (sjednocení a posílení práv slovanských národů v rámci monarchie).

Události v Praze vyvrcholily ozbrojeným střetem dělníků a studentů s vojskem generála Windishgrätze 12. července 1848. Praha se brání, vznikají barikády. Střety s přesilou vojska skončily kapitulací Prahy 17. června 1848. V prosinci 1848 pak na trůn usedl František Josef I., který ostře zasáhl proti revolučním snahám a upevnil absolutistickou moc. V roce 1849 pak bylo odhaleno tzv. Májové spiknutí, 60 jeho účastníků bylo zatčeno, bylo vydáno 25 rozsudků smrti. Ty ale nakonec nebyly vykonány. V průběhu roku 1849 bylo také potlačeno povstání v Uhrách, čímž byly revoluční snahy definitivně ukončeny.

Snad i tyto události posílily Tyršovo přesvědčení, že národ potřebuje pro uhájení svého duševního bohatství také sílu fyzickou.

Viz také:

Založení Sokola

Profesní kariéra

Po absolutoriu filozofické fakulty se stal Tyrš vychovatelem v rodině továrníka Barthelmuse v Novém Jáchymově. V roce 1860 získal doktorát a dále se věnoval estetice a dějinám umění. Později dosáhl docentury a v roce 1883 i profesury na pražské univerzitě. Aby však mohl vyučovat, musel se vzdát svého působení v sokolské organizaci.

Miroslav Tyrš byl také politicky aktivní, od roku 1869 byl poslancem českého sněmu, v roce 1873 byl zvolen poslancem Zemského a Říšského sněmu.

Osobní život

Tyrš se velmi dlouho věnoval pouze své práci odborné a sokolské. Až po smrti Jindřicha Fügnera (1865) se v roce 1872 oženil s Fügnerovou jedinou dcerou Renátou (1854 -- 1937). K věkovému rozdílu (22 let) poznamenejme, že Renáta Tyršová byla od malička vychována velmi demokraticky, byla vzdělaná a na svou dobu emancipovaná, v čemž jí sňatek s Tyršem ponechával dostatek prostoru. Navíc v té době byly věkově nevyvážené sňatky častější, úkolem muže bylo především zabezpečit hmotně rodinu. Můžeme spekulovat i o tom, že se Tyrš sňatkem snažil rodině pomoci v nelehké finanční situaci po smrti Jindřicha Fügnera.

Tyršovo manželství trvalo jen krátce, bylo ukončeno Tyršovou tragickou smrtí. Po Tyršově smrti Renáta Tyršová utřídila jeho spisy a zůstala aktivní ve veřejném životě.

Smrt

Miroslav Tyrš zahynul při léčebném pobyt ve vodách Tyroské řeky Aachy 8. srpna 1884. Dodnes panují dohady, zda byla jeho smrt nehodou, nebo zda spáchal sebevraždu. Tyrš je pohřben spolu se svým přítelem a tchánem Jindřichem Fügnerem na Olšanském hřbitově v Praze.

Zdroje

Citováno z „http://mis.e-mis.cz/index.php/Miroslav_Tyr%C5%A1“
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Výuka
Navigace
Nástroje