Historie Internetu
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
m (Doplněn rozvoj vyhledávačů.) |
(Doplněno povídání o ARPANETu.) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
== Etapy vývoje Internetu == | == Etapy vývoje Internetu == | ||
| − | === 1969: Vznik | + | === 1969: Vznik sítě ARPANET === |
; ARPANET | ; ARPANET | ||
| − | * | + | * ARPANET byl přímým předchůdcem Internetu. |
| + | *: Internet vznikl připojováním dalších a dalších počítačů k ARPANETu. | ||
| + | * ARPANET byl první sítí založenou na technologii [[Datagramová_komunikace|přepínání paketů (packet switching)]]. | ||
| + | *: ''Nejednalo se ale o první počítačovou síť. Počítačové sítě založené na technologii přepínání okruhů (circuit switching) existovaly už předtím.'' | ||
* Nemá centrální řídící uzel, všechny počítače jsou rovnocenné. | * Nemá centrální řídící uzel, všechny počítače jsou rovnocenné. | ||
| − | * | + | * ARPANET byl uveden do provozu v roce 1969. |
| − | * | + | |
| + | <div class="Poznamka">Samotný název „Internet“ vznikl až v 80. letech.</div> | ||
| + | |||
| + | ; Okolnosti vývoje ARPANETu | ||
| + | * Vývoj zastřešovala agentura ARPA (The Advanced Research Projects Agency) — spadá pod armádu USA. | ||
| + | * ARPANET byl vyvíjen ve druhé polovině 60. let v době „studené války“ a rizika jaderné války. | ||
| + | * Z této situace vychází i požadavky na síť ARPANET. | ||
| + | |||
| + | ; Požadavky na ARPANET při vývoji: | ||
| + | * V případě zničení kteréhokoli počítače musel zbytek sítě nadále fungovat — pro případ atomového útoku. | ||
| + | # Nezávislost uzlů/počítačů | ||
| + | #: libovolná skupina počítačů mohla pokračovat v činnosti i bez zbytku. | ||
| + | # možnost spojení sítí založených na různých technologiích | ||
| + | # odolnost vůči výpadku libovolného uzlu/počítače — nesmí mít „centrální počítač“ | ||
| + | |||
| + | * Tyto požadavky ale zároveň později umožnily rychlý růst ARPANETu a díky tomu se z něj mohl vyvinout dnešní Internet. | ||
| + | *: Tím, že zde nebyl centrální uzel/počítač, stačilo se připojit ke kterémukoli sousedovi a byli jste připojeni do sítě — nebylo potřeba žádat o připojení „centrálního správce“. | ||
<div class="Poznamka"> | <div class="Poznamka"> | ||
| Řádka 16: | Řádka 35: | ||
(Zdroj: http://www.adpnet.cz/inethistory.html) | (Zdroj: http://www.adpnet.cz/inethistory.html) | ||
</div> | </div> | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
<div class="Poznamka"> | <div class="Poznamka"> | ||
| − | Zajímavost: Při spuštění se síť ARPANET sestávala ze čtyř uzlů: | + | Zajímavost: Při spuštění se síť ARPANET sestávala pouze ze čtyř uzlů (počítačů): |
* University of California, Los Angeles (UCLA) | * University of California, Los Angeles (UCLA) | ||
* Stanford Research Institute, | * Stanford Research Institute, | ||
Verze z 5. 10. 2020, 12:13
Obsah |
Etapy vývoje Internetu
1969: Vznik sítě ARPANET
- ARPANET
- ARPANET byl přímým předchůdcem Internetu.
- Internet vznikl připojováním dalších a dalších počítačů k ARPANETu.
- ARPANET byl první sítí založenou na technologii přepínání paketů (packet switching).
- Nejednalo se ale o první počítačovou síť. Počítačové sítě založené na technologii přepínání okruhů (circuit switching) existovaly už předtím.
- Nemá centrální řídící uzel, všechny počítače jsou rovnocenné.
- ARPANET byl uveden do provozu v roce 1969.
Samotný název „Internet“ vznikl až v 80. letech.
- Okolnosti vývoje ARPANETu
- Vývoj zastřešovala agentura ARPA (The Advanced Research Projects Agency) — spadá pod armádu USA.
- ARPANET byl vyvíjen ve druhé polovině 60. let v době „studené války“ a rizika jaderné války.
- Z této situace vychází i požadavky na síť ARPANET.
- Požadavky na ARPANET při vývoji
- V případě zničení kteréhokoli počítače musel zbytek sítě nadále fungovat — pro případ atomového útoku.
- Nezávislost uzlů/počítačů
- libovolná skupina počítačů mohla pokračovat v činnosti i bez zbytku.
- možnost spojení sítí založených na různých technologiích
- odolnost vůči výpadku libovolného uzlu/počítače — nesmí mít „centrální počítač“
- Tyto požadavky ale zároveň později umožnily rychlý růst ARPANETu a díky tomu se z něj mohl vyvinout dnešní Internet.
- Tím, že zde nebyl centrální uzel/počítač, stačilo se připojit ke kterémukoli sousedovi a byli jste připojeni do sítě — nebylo potřeba žádat o připojení „centrálního správce“.
Zajímavosti:
- První pakety přeneseny 21. listopadu 1969.
- První přenesená věta: Are you receiving this?
Zajímavost: Při spuštění se síť ARPANET sestávala pouze ze čtyř uzlů (počítačů):
- University of California, Los Angeles (UCLA)
- Stanford Research Institute,
- UC Santa Barbara
- University of Utah
- Klíčové osobnosti
- J. C. R. Licklider
- psycholog a informatik
- Počítač jako nástroj komunikace mezi lidmi: předpověděl přechod vnímání počítače od „výpočetního nástroje“ k „nástroji pro komunikaci“
- Vinton Gray Cerf
- Vedoucí projektu.
- Později spolu s Robertem Elliotem Kahnem navrhl protokol TCP.
- IMP
- První procesor pro síťovou komunikaci, na kterém byla postavena síť ARPANET.
70. a 80. léta 20. století: Internet jako nástroj pro výzkum
- Na dalším vývoji ARPANETu se podílely především univerzity a další vědecké instituce. (Vojenská část sítě se brzy osamostatnila.)
- Otevřený vývoj — standardy byly veřejně dostupné.
- Veškeré standardy uvolňovány jako dokumenty RFC, funguje dodnes.
- Významné události
- 1973: Připojeny první instituce mimo USA.
- Britské university College of London
- Norské Royal Radar Establishment
- 1988 První internetový červ
- Napadl 6000 z celkových 60000 počítačů.
- 1989: Počet připojených počítačů přesáhl 100 000
- Významné služby
- Přenos souborů
- Využíváno od prvopočátků.
- 1971 zaveden protokol FTP.
- 1971: E-mail
- Ray Tomlinson
- První mailová konference určená pro zábavu: SF-LOVERS (konference milovníků sci-fi)
- 1984: systém DNS (Domain Name System)
- Listopad 1990: První prototyp funkčního WWW serveru
- Ve středisku CERN. (Výzkumné centrum European Organization for Nuclear Research, nalézá se na hranicích Švýcarska a Francie nedaleko Ženevy.)
- Vymyslel: 1989 Tim Berners-Lee
Text první odvysílané e-mailové zprávy není znám. Podle různých zdrojů byly v prvním e-mailu instrukce k použití e-mailu nebo “something like "QWERTYUIOP"”.
90. léta 20. století: Internet pro firmy a domácí uživatele
- Rozšíření počítačů v domácnostech roste.
- Připojení k Internetu je nabízeno koncovým zákazníkům prostřednictvím vytáčeného připojení.
- O Internet začínají mít zájem komerční organizace (propagace, webové stránky, informace pro zákazníky).
- Informace firem jsou atraktivní pro koncové zákazníky a připojují se tedy další uživatelé...
- Intenzivní rozvoj vyhledávačů — přechod od katalogových k fulltextovým.
- Významné události
- 1990: První komerční poskytovatel nabízí připojení pro veřejnost
- The World comes on-line (world.std.com)
- Nabízí vytáčené připojení přes telefonní linky (dial-up access).
- 1992: první banka na internetu: WorldBank
- Následuje vstup dalších komerčních organizací na Internet.
- 1992: Počet připojených počítačů přesáhl 1 milion.
- Leden 2006: 233 101 481 DNS záznamů
- Problém při zjišťování počtu počítačů: NAT a soukromé IP adresy.
- 1998: Uveden vyhledávač Google (viz Historie vyhledávačů).
21. století: Web 2.0 a sociální sítě
- S rozvojem moderních technologií (wiki, sociální sítě,...) se otevírá koncovým uživatelům možnost nejen číst obsah, ale i obsah sami tvořit.
- Někdy se označuje jako Web 2.0.
- Vnikají trendy jako cloud, IoT, digitalizace a další.
- Více viz Vývoj modelů IT.
Další vývoj Internetu je úzce provázán s celkovým vývojem modelů IT. Internet se stává nedílnou součástí IT a jeho dalšího vývoje.
Československé/český internet
- 1990: Vytvořena doména .cs
- Československo připojeno do EARN/Bitnet (alternativa Internetu).
- 13. 2. 1992: Slavnostní konference, zahájení Internetu v ČSFR
- Vedoucí projektu Jan Gruntorád.
- Realizováno propojení ČVUT v Praze a TU v Linzi. (Modemová linka na pevném telefonním okruhu.)
- 15. 6. 1993: Spuštění české páteřní sítě CesNET
- Propojení akademických organizací.
- Později propojení Prahy a Brna a dalších měst.
- Na konci roku 1993 již 9 měst.
- Doména .cs, zanikla 1993: vznik: .cz a .sk.
- 1. 7. 1995: liberalizace (konec monopolu Eurotelu)
- Od tohoto data bylo možno nabízet veřejně připojení k Internetu.
Související témata historie sítí
Bezdrátové sítě
- Jako první vznikla v roce 1970 na Hawai síť ALOHA.
- Zakladatel Norm Abramson, skotský inženýr a vášnivý surfař, proto začal v roce 1970 učit na hawaiské universitě.
- Její princip komunikace převzala běžně používaná síť Ethernet.
- Princip se dodnes používá v rádiových sítích (např. GSM).
- K síti ARPANET připojena v roce 1972.
Standardy a organizace
- Nevládní sdružení standardizačních organizací 157 (nebo 155) zemí (stránky ISO uvádí oba údaje).
- Za každou zemi jedna organizace.
- Centrála v Ženevě, Švýcarsko.
- IEEE (IEEE.org)
- Původně zkratka z Institute of Electrical and Electronics Engineers, Inc., dnes se zabývá i dalšími oblastmi.
- Čte se „áj-tripl-í“ z anglického I-třikrát-E.
- Nezisková mezinárodní organizace zabývající se rozvojem technologií.
- Mezinárodní konsorcium pro vývoj standardů týkajících se webu.
- Založeno 1994, ředitel Tim Berners-Lee, zakladatel webu.
- IETF (Internet Engineering Task Force)
- Vydává standardy RFC.
Zajímavost: Co komentuje RFC 1300?
Rodina protokolů TCP/IP
- 1974: Koncepce TCP/IP byla publikována v IEEE Transaction on Computers:
- V. Cerf a R. Kahn
- Článek: "A Protocol for Packet Network Interconnection"
- 1974: Vydána první specifikace protokolu TCP.
- Vydána jako RFC 793
- 1.1.1983: Trvalý přechod na protokol TCP
- Nahradil protokol NCP.
- Požadavky, které nebyly při vývoji zohledněny?
- Zabezpečení - při vzniku nebyl požadavek na zajištění důvěrnosti dat. Též byly kladeny malé požadavky na identifikaci a autentizaci uživatelů
- Mobilita - v době vzniku byly počítače nepřenosné
- Kvalita služeb – aby různé přenosy mohly mít různou prioritu, či různé parametry přenosu
RM OSI
- Návrh vytvořen v letech 1977–1979.
- Vývoj zastřešila standardizační organizace ISO.
- Jako standard ISO 7498 přijato v roce 1984, později upravován (1989, 1994)
- Standard převzala i organizace CCITT jako standard X.200.
- Jedná se o standard pro propojování systémů různých typů a koncepcí.
- Principy:
- jiný stupeň abstrakce: jiná vrstva
- přesně vymezené funkce vrstvy
- vrstvy navrženy tak, aby mohly být vytvořeny standardizované protokoly s mezinárodní působností pro jednotlivé vrstvy
- minimalizace toku přes rozhraní
- rozumný počet vrstev (přehlednost, ale tak aby odlišné funkce nešly do stejné vrstvy).
- Zdroje: pc-site.owebu.cz
Související stránky
Zdroje
- Zdeněk Vančura: Historie počítačů <http://www.zdendax.borec.cz/data/muzeum.htm>
- Wikipedia.org → ALOHA: http://en.wikipedia.org/wiki/ALOHAnet
