Fyziologie cvičení

Obsah 1 Aerobní a anaerobní zátěž 2 Dýchání při tělesné námaze 3 Zdroje energie svalu 4 Tepová frekvence

Aerobní a anaerobní zátěž

• při činnosti potřebný kyslík
• pokud kyslíku nestíhá tělo dopravit dostatek, dochází k anaerobní práci svalu
• při anaerobní práci svalu vzniká kyselina mléčná
• po zvýšené zátěži je třeba protáhnout — kyselina mléčná bude odplavena ze svalů

Dýchání při tělesné námaze

• v běžné činnosti člověk využívá cca 1/3 plicních sklípků
• při zátěži roste spotřeba kyslíku ve svalech
• organismus na rostoucí potřebu nereaguje hned, teprve po asi 5--10 minutách zátěže (závisí na trénovanosti) se otevírají další plicní sklípky, zlepšuje se prokrvení svalů apod. Tím dochází k lepšímu přísunu kyslíku, běžci obvykle pocítí „druhý dech“.

Fáze činnosti svalu z hlediska dýchání

• iniciální fáze (5–10 minut)
  • zvyšování spotřeby kyslíku
• rovnovážný stav
  • spotřeba kyslíku odpovídá dodávce
• zapojení anaerobní činnosti
  • při dlouhodobém intenzivním pohybu, kdy nestačí ani zvýšená dodávka kyslíku, se znovu zapojuje anaerobní zpracování živin
  • dochází opět k tvorbě kyseliny mléčné: „kyslíkový dluh“
• u trénovaných jedinců jsou plicní sklípky otevírány častěji, tedy tento proces probíhá rychleji a snáze

Důsledek

• pokud běháte, doporučuji buď kratší běhy, nebo vydržet přes 5–10 minut, obvykle se „rozdýcháte“ a běh si teprve potom opravdu vychutnáte ;)
  • s tímto limitem zřejmě souvisí také kdysi dobře známe „12-timinutovky“ (vydrž běžet, třeba pomalu, ale alespoň 12 minut).

Zdroje energie svalu

Stavba příčně pruhovaného svaly

• ze svalových vláken: aktin a myozin

Posloupnost využití zdrojů

• K zapojování energetických zdrojů dochází postupně!
• ATP
  • Hlavní přenašeč energie ve svalech.
  • Přeměna ATP → ADP uvolňuje energii, následně v době klidu se mění zpět.
  • Ve svalech je zásoba na ATP na cca 2 sekundy činnosti svalu.
• kreatinfosfát
  • Energie na cca 7–8 sekund.
• Cukry (glukóza)
  • Sval ji čerpá z krve.
  • Nejprve se spotřebovává anaerobně (kyslíkový dluh).
  • Aerobní krytí po cca 80 sekundách.
  • Pokud tělo není v aerobní fázi schopno dodat dostatek kyslíku, jsme zadýchaní, nepříjemné pocity.
• Mastné kyseliny (tuky)
  • Začínají se spotřebovávat cca po 30 minutách pohybu.
• Aminokyseliny (z bílkovin —svalové hmoty)
  • extrémní situace při dlouhém hladovění

Důsledky

• „hubnutí“: je třeba dlouhodobá vytrvalostní činnost (více než 30 minut)
• po cvičení (zvláště po krátkém intenzivním výkonu několika desítek sekund) je třeba se vydýchat a uvolnit svaly (nesedat!!!)
  • Jinak hrozí „ztuhnutí“ svalu: nedojde ke zpětnému rozkladu laktátu: kyseliny mléčné
  • Po cvičení (zvláště po krátkém intenzivním výkonu několika desítek sekund) je třeba se vydýchat a uvolnit svaly

Tepová frekvence

• Počet srdečních stahů za minutu.
• Maximální tepová frekvence (odhad): 220 - věk