Fyziologie cvičení

Z MiS

Verze z 25. 7. 2015, 09:02; Spravce (diskuse | příspěvky)

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

činnost příčně pruhovaného svalstva
- při činnosti potřebný kyslík
- pokud kyslíku nestíhá tělo dopravit dostatek, dochází k anaerobní práci svalu
- při anaerobní práci svalu vzniká kyselina mléčná
- po zvýšené zátěži je třeba protáhnout — kyselina mléčná bude odplavena ze svalů

v běžné činnosti člověk využívá cca 1/3 plicních sklípků
při zátěži roste spotřeba kyslíku ve svalech
organismus na rostoucí potřebu nereaguje hned, teprve po asi 5--10 minutách zátěže (závisí na trénovanosti) se otevírají další plicní sklípky, zlepšuje se prokrvení svalů apod. Tím dochází k lepšímu přísunu kyslíku, běžci obvykle pocítí „druhý dech“.

iniciální fáze (5–10 minut)
- zvyšování spotřeby kyslíku
rovnovážný stav
- spotřeba kyslíku odpovídá dodávce
zapojení anaerobní činnosti
- při dlouhodobém intenzivním pohybu, kdy nestačí ani zvýšená dodávka kyslíku, se znovu zapojuje anaerobní zpracování živin
- dochází opět k tvorbě kyseliny mléčné: „kyslíkový dluh“
u trénovaných jedinců jsou plicní sklípky otevírány častěji, tedy tento proces probíhá rychleji a snáze

pokud běháte, doporučuji buď kratší běhy, nebo vydržet přes 5–10 minut, obvykle se „rozdýcháte“ a běh si teprve potom opravdu vychutnáte ;)
- s tímto limitem zřejmě souvisí také kdysi dobře známe „12-timinutovky“ (vydrž běžet, třeba pomalu, ale alespoň 12 minut).

K zapojování energetických zdrojů dochází postupně!

„hubnutí“: je třeba dlouhodobá vytrvalostní činnost (více než 30 minut)
po cvičení (zvláště po krátkém intenzivním výkonu několika desítek sekund) je třeba se vydýchat a uvolnit svaly (nesedat!!!)
- Jinak hrozí „ztuhnutí“ svalu: nedojde ke zpětnému rozkladu laktátu: kyseliny mléčné

Ve sportu měříme tep vždy na zápěstí, nikoli na krku!

(Přiškrcením krkavice po výkonu by mohlo vést k tomu, že cvičenec omdlí!)