Fyziologie cvičení
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
(→Zdroje energie svalu: Doplněno podrobněji) |
m (Grafická úprava) |
||
| Řádka 62: | Řádka 62: | ||
**Jinak hrozí „ztuhnutí“ svalu: nedojde ke zpětnému rozkladu laktátu: kyseliny mléčné | **Jinak hrozí „ztuhnutí“ svalu: nedojde ke zpětnému rozkladu laktátu: kyseliny mléčné | ||
** Po cvičení (zvláště po krátkém intenzivním výkonu několika desítek sekund) je třeba se vydýchat a uvolnit svaly | ** Po cvičení (zvláště po krátkém intenzivním výkonu několika desítek sekund) je třeba se vydýchat a uvolnit svaly | ||
| + | |||
== Tepová frekvence == | == Tepová frekvence == | ||
Verze z 25. 7. 2015, 15:45
V tělocviku se bavíme především o práci kosterního svalstva. Na to je také tento text zaměřen.
Obsah |
Aerobní a anaerobní zátěž
- při činnosti potřebný kyslík
- pokud kyslíku nestíhá tělo dopravit dostatek, dochází k anaerobní práci svalu
- při anaerobní práci svalu vzniká kyselina mléčná
- po zvýšené zátěži je třeba protáhnout — kyselina mléčná bude odplavena ze svalů
Dýchání při tělesné námaze
- v běžné činnosti člověk využívá cca 1/3 plicních sklípků
- při zátěži roste spotřeba kyslíku ve svalech
- organismus na rostoucí potřebu nereaguje hned, teprve po asi 5--10 minutách zátěže (závisí na trénovanosti) se otevírají další plicní sklípky, zlepšuje se prokrvení svalů apod. Tím dochází k lepšímu přísunu kyslíku, běžci obvykle pocítí „druhý dech“.
- Fáze činnosti svalu z hlediska dýchání
- iniciální fáze (5–10 minut)
- zvyšování spotřeby kyslíku
- rovnovážný stav
- spotřeba kyslíku odpovídá dodávce
- zapojení anaerobní činnosti
- při dlouhodobém intenzivním pohybu, kdy nestačí ani zvýšená dodávka kyslíku, se znovu zapojuje anaerobní zpracování živin
- dochází opět k tvorbě kyseliny mléčné: „kyslíkový dluh“
- u trénovaných jedinců jsou plicní sklípky otevírány častěji, tedy tento proces probíhá rychleji a snáze
- Důsledek
- pokud běháte, doporučuji buď kratší běhy, nebo vydržet přes 5–10 minut, obvykle se „rozdýcháte“ a běh si teprve potom opravdu vychutnáte ;)
- s tímto limitem zřejmě souvisí také kdysi dobře známe „12-timinutovky“ (vydrž běžet, třeba pomalu, ale alespoň 12 minut).
Zdroje energie svalu
- Stavba příčně pruhovaného svaly
- ze svalových vláken: aktin a myozin
- Posloupnost využití zdrojů
- K zapojování energetických zdrojů dochází postupně!
- ATP
- Hlavní přenašeč energie ve svalech.
- Přeměna ATP → ADP uvolňuje energii, následně v době klidu se mění zpět.
- Ve svalech je zásoba na ATP na cca 2 sekundy činnosti svalu.
- kreatinfosfát
- Energie na cca 7–8 sekund.
- Cukry (glukóza)
- Sval ji čerpá z krve.
- Nejprve se spotřebovává anaerobně (kyslíkový dluh).
- Aerobní krytí po cca 80 sekundách.
- Pokud tělo není v aerobní fázi schopno dodat dostatek kyslíku, jsme zadýchaní, nepříjemné pocity.
- Mastné kyseliny (tuky)
- Začínají se spotřebovávat cca po 30 minutách pohybu.
- Aminokyseliny (z bílkovin —svalové hmoty)
- extrémní situace při dlouhém hladovění
- Důsledky
- „hubnutí“: je třeba dlouhodobá vytrvalostní činnost (více než 30 minut)
- po cvičení (zvláště po krátkém intenzivním výkonu několika desítek sekund) je třeba se vydýchat a uvolnit svaly (nesedat!!!)
- Jinak hrozí „ztuhnutí“ svalu: nedojde ke zpětnému rozkladu laktátu: kyseliny mléčné
- Po cvičení (zvláště po krátkém intenzivním výkonu několika desítek sekund) je třeba se vydýchat a uvolnit svaly
Tepová frekvence
- Počet srdečních stahů za minutu.
- Maximální tepová frekvence (odhad): 220 - věk
Ve sportu měříme tep vždy na zápěstí, nikoli na krku!
(Přiškrcením krkavice po výkonu by mohlo vést k tomu, že cvičenec omdlí!)
