Fyziologie cvičení
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
(→Tepová frekvence: Neměřit na krku!) |
(Poznámka, že jsme zaměření na kosterní svalstvo.) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[Category:IV. třída]][[Category:III. třída]][[Category:Sokol]][[Category:VSE]][[Category:Fyziologie]] | [[Category:IV. třída]][[Category:III. třída]][[Category:Sokol]][[Category:VSE]][[Category:Fyziologie]] | ||
| − | = | + | <div class="Poznamka"> |
| + | V tělocviku se bavíme především o práci kosterního svalstva. Na to je také tento text zaměřen. | ||
| + | </div> | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | === Dýchání při tělesné námaze | + | == Aerobní a anaerobní zátěž == |
| + | |||
| + | *při činnosti potřebný kyslík | ||
| + | *pokud kyslíku nestíhá tělo dopravit dostatek, dochází k anaerobní práci svalu | ||
| + | *při anaerobní práci svalu vzniká kyselina mléčná | ||
| + | *po zvýšené zátěži je třeba protáhnout — kyselina mléčná bude odplavena ze svalů | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Dýchání při tělesné námaze == | ||
*v běžné činnosti člověk využívá cca 1/3 plicních sklípků | *v běžné činnosti člověk využívá cca 1/3 plicních sklípků | ||
*při zátěži roste spotřeba kyslíku ve svalech | *při zátěži roste spotřeba kyslíku ve svalech | ||
| Řádka 29: | Řádka 33: | ||
**s tímto limitem zřejmě souvisí také kdysi dobře známe „12-timinutovky“ (vydrž běžet, třeba pomalu, ale alespoň 12 minut). | **s tímto limitem zřejmě souvisí také kdysi dobře známe „12-timinutovky“ (vydrž běžet, třeba pomalu, ale alespoň 12 minut). | ||
| − | == | + | |
| + | == Zdroje energie svalu == | ||
| + | |||
; Stavba příčně pruhovaného svaly | ; Stavba příčně pruhovaného svaly | ||
*ze svalových vláken: aktin a myozin | *ze svalových vláken: aktin a myozin | ||
Verze z 25. 7. 2015, 09:09
V tělocviku se bavíme především o práci kosterního svalstva. Na to je také tento text zaměřen.
Obsah |
Aerobní a anaerobní zátěž
- při činnosti potřebný kyslík
- pokud kyslíku nestíhá tělo dopravit dostatek, dochází k anaerobní práci svalu
- při anaerobní práci svalu vzniká kyselina mléčná
- po zvýšené zátěži je třeba protáhnout — kyselina mléčná bude odplavena ze svalů
Dýchání při tělesné námaze
- v běžné činnosti člověk využívá cca 1/3 plicních sklípků
- při zátěži roste spotřeba kyslíku ve svalech
- organismus na rostoucí potřebu nereaguje hned, teprve po asi 5--10 minutách zátěže (závisí na trénovanosti) se otevírají další plicní sklípky, zlepšuje se prokrvení svalů apod. Tím dochází k lepšímu přísunu kyslíku, běžci obvykle pocítí „druhý dech“.
- Fáze činnosti svalu z hlediska dýchání
- iniciální fáze (5–10 minut)
- zvyšování spotřeby kyslíku
- rovnovážný stav
- spotřeba kyslíku odpovídá dodávce
- zapojení anaerobní činnosti
- při dlouhodobém intenzivním pohybu, kdy nestačí ani zvýšená dodávka kyslíku, se znovu zapojuje anaerobní zpracování živin
- dochází opět k tvorbě kyseliny mléčné: „kyslíkový dluh“
- u trénovaných jedinců jsou plicní sklípky otevírány častěji, tedy tento proces probíhá rychleji a snáze
- Důsledek
- pokud běháte, doporučuji buď kratší běhy, nebo vydržet přes 5–10 minut, obvykle se „rozdýcháte“ a běh si teprve potom opravdu vychutnáte ;)
- s tímto limitem zřejmě souvisí také kdysi dobře známe „12-timinutovky“ (vydrž běžet, třeba pomalu, ale alespoň 12 minut).
Zdroje energie svalu
- Stavba příčně pruhovaného svaly
- ze svalových vláken: aktin a myozin
- Zdroje energie pro sval
- ATP
- cukry
- tuky
K zapojování energetických zdrojů dochází postupně!
- Důsledky
- „hubnutí“: je třeba dlouhodobá vytrvalostní činnost (více než 30 minut)
- po cvičení (zvláště po krátkém intenzivním výkonu několika desítek sekund) je třeba se vydýchat a uvolnit svaly (nesedat!!!)
- Jinak hrozí „ztuhnutí“ svalu: nedojde ke zpětnému rozkladu laktátu: kyseliny mléčné
Tepová frekvence
- Počet srdečních stahů za minutu.
- Maximální tepová frekvence (odhad): 220 - věk
Ve sportu měříme tep vždy na zápěstí, nikoli na krku!
(Přiškrcením krkavice po výkonu by mohlo vést k tomu, že cvičenec omdlí!)
