Ext2: adresáře

Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
m (Upřesnění formulace - obsah adresáře)
(Opravena struktura)
 
Řádka 6: Řádka 6:
  
 
* Adresář si můžeme představit jako speciální soubor.
 
* Adresář si můžeme představit jako speciální soubor.
* Od běžného souboru se liší příznakem v [[Ext2: i-node|i-nodu]].
+
; Adresář se od běžného souboru liší:
 
+
# v [[Ext2: i-node|i-nodu]] v položce „typ souboru“ je informace, že je to adresář.
; Adresář obsahuje:
+
# v datovém bloku má místo dat:
* názvy souborů (a podadresářů), které se v adresáři nachází.
+
#* názvy souborů (a podadresářů), které se v adresáři nachází.
* pro každý soubor (či podadresář) také číslo i-nodu, kde najdeme informace o daném souboru
+
#* pro každý soubor (či podadresář) také číslo i-nodu, kde najdeme informace o daném souboru
 
+
; Soubory (adresáře) <code>.</code> a <code>..</code>
+
Každý adresář obsahuje vždy alespoň dvě položky (podadresáře):
+
* <code>.</code>
+
** Funguje odkaz na aktuální adresář.
+
**(Název je ".", číslo i-nodu odkazuje na vlastní i-node.)
+
* <code>..</code>
+
** Funguje jako odkaz na nadřazený (rodičovský) adresář.
+
** (Název "..", číslo i-nodu nadřazeného adresáře.)
+
 
+
<div class="Poznamka">Proto když napíšeme cestu: <tt>../pokus/data.txt</tt>, dostaneme se do nadřazeného adresáře a&nbsp;z něj do podadresáře <tt>pokus</tt> k&nbsp;souboru <tt>data.txt</tt>.</div>
+
 
+
Kořenový adresář má jako rodičovský adresář sebe sama.
+
 
+
<div class="Poznamka">Tedy kořenový adresář poznáme tak, že čísla i-nodů u souborů <code>.</code> a <code>..</code> jsou stejná.</div>
+
  
 
[[Image:inode-adr.png]]
 
[[Image:inode-adr.png]]
Řádka 59: Řádka 44:
 
#Jaké číslo i-nodu má kořenový adresář na vašem počítači?
 
#Jaké číslo i-nodu má kořenový adresář na vašem počítači?
 
</div>
 
</div>
 +
 +
== Soubory (adresáře) <code>.</code> a <code>..</code> ==
 +
Každý adresář obsahuje vždy alespoň dvě položky (podadresáře):
 +
* <code>.</code>
 +
** Funguje odkaz na aktuální adresář.
 +
**(Název je ".", číslo i-nodu odkazuje na vlastní i-node.)
 +
* <code>..</code>
 +
** Funguje jako odkaz na nadřazený (rodičovský) adresář.
 +
** (Název "..", číslo i-nodu nadřazeného adresáře.)
 +
 +
<div class="Poznamka">Proto když napíšeme cestu: <tt>../pokus/data.txt</tt>, dostaneme se do nadřazeného adresáře a&nbsp;z něj do podadresáře <tt>pokus</tt> k&nbsp;souboru <tt>data.txt</tt>.</div>
 +
 +
Kořenový adresář má jako rodičovský adresář sebe sama.
 +
 +
<div class="Poznamka">Tedy kořenový adresář poznáme tak, že čísla i-nodů u souborů <code>.</code> a <code>..</code> jsou stejná.</div>
  
  
 
== Související stránky ==
 
== Související stránky ==
 
* [[Nástroje pro práci s diskem]].
 
* [[Nástroje pro práci s diskem]].

Aktuální verze z 23. 4. 2019, 09:42


Obsah

Adresáře v ext2

V unixových operačních systémech je zaužíván pojem adresář (directory), operační systém Windows zavádí pojem složka (folder). Oba pojmy ale označují totéž.
Adresář se od běžného souboru liší
  1. i-nodu v položce „typ souboru“ je informace, že je to adresář.
  2. v datovém bloku má místo dat:
    • názvy souborů (a podadresářů), které se v adresáři nachází.
    • pro každý soubor (či podadresář) také číslo i-nodu, kde najdeme informace o daném souboru

Inode-adr.png

Pevné linky (hardlink)

Zamyslete se
  • K čemu je dobré je mít pevné linky?
  • Jaká omezení pevné linky mají?

Práce s pevnými linky a dalšími typy souborů viz Ext2: typy souborů.

Práce s i-nody

Příkaz ls -li zobrazí i čísla i-nodů. Příkaz stat zobrazí informace z i-nodu.

Viz také Nástroje pro práci s diskem.

Vyzkoušejte
  1. Jak zjistíte číslo i-nodu daného souboru?
  2. Zjistěte číslo i-nodu pro svůj domovský adresář.
  3. Vytvořte složku ~/pokus
    • Jaké má číslo i-nodu?
    • Zodpovězte na základě předchozích vědomostí a pak ověřte:

Jaká čísla i-nodu mají:

    • ~/pokus/.
    • ~/pokus/..
  1. Jaké číslo i-nodu má kořenový adresář na vašem počítači?

Soubory (adresáře) . a ..

Každý adresář obsahuje vždy alespoň dvě položky (podadresáře):

Proto když napíšeme cestu: ../pokus/data.txt, dostaneme se do nadřazeného adresáře a z něj do podadresáře pokus k souboru data.txt.

Kořenový adresář má jako rodičovský adresář sebe sama.

Tedy kořenový adresář poznáme tak, že čísla i-nodů u souborů . a .. jsou stejná.


Související stránky

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Výuka
Navigace
Nástroje