Ext2: typy souborů

Verze z 2. 6. 2012, 16:46 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) (Vytvoření stránky)		Verze z 7. 5. 2014, 11:34 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) m (Přidána kategorie Category:Ukládání dat) Porovnání s novější verzí →
Řádka 1:		Řádka 1:
−	[[Category:VSE]][[Category:Informatika]][[Category:OSY]]	+	[[Category:VSE]][[Category:Informatika]][[Category:OSY]][[Category:Ukládání dat]]
	Souborový systém ext2 (a souborové systémy z něj vycházející) rozlišují následující typy souborů.		Souborový systém ext2 (a souborové systémy z něj vycházející) rozlišují následující typy souborů.

---

Verze z 7. 5. 2014, 11:34

Souborový systém ext2 (a souborové systémy z něj vycházející) rozlišují následující typy souborů.

Obsah 1 Běžný soubor (Regular File, -) 2 Adresář (Directory, d) 3 Pevný odkaz (hardlink) 4 Symbolický odkaz (symbolic link, symlink l) 5 Blokové a znakové zařízení (Block device, character device, b resp. c) 6 Pojmenovaná roura (named pipe) 7 Socket (Socket) 8 Zopakujte si 9 Použité zdroje:

Běžný soubor (Regular File, -)

• Normální soubor (regular file), je označen znakem -
• je to klasický soubor, na který jsme zvyklí (dokument, aplikace, obrázek, nebo cokoli jiného).

Adresář (Directory, d)

• Ve Windows se používá jako synonymum pojem složka (folder)
• Ve výpisu ls -l ji označuje znak d
• V unixovém pojetí je adresář speciálním druhem souboru.

Pevný odkaz (hardlink)

• Ve výpisu ls není nijak označen.
• Je to prostě jiné jméno pro soubor (který je na disku pouze jednou).
• Jedná se vlastně o druhé jméno pro existující i-node.
• Pevné odkazy lze vytvářet pouze v rámci jednoho souborového systému (číslo i-node je unikátní pouze v rámci jednoho FS).
• Vytvoříme příkazem: ln
• Počet odkazů jmen daného souboru (počet odkazů) zjistíme ve výpisu ls -l (položka před jménem vlastníka).

Symbolický odkaz (symbolic link, symlink l)

• Označujeme znakem l
• Dá se přirovnat k hypertextovému odkazu na webu nebo k zástupci ve Windows.
  • V Unixu a GNU/Linuxu ale můžeme psát například i: cd odkaz.
• Ve výpisu ls -l vidíme, na který soubor odkaz ukazuje.
• Přejmenování či zrušení odkazovaného souboru způsobí nefunkčnost symbolického odkazu.
• Lze vytvořit symbolický odkaz odkazující na adresář či na soubor v jiném diskovém oddílu.
• Vytváříme příkazem: ln -s

Blokové a znakové zařízení (Block device, character device, b resp. c)

• Je označeno znakem b (respektive c).
• Jsou to virtuální soubory.
• Zastupují bloková (pevný disk) či znaková (terminál) zařízení, která jsou připojena k počítači.
• Obvykle jsou v adresáři: /dev

Pojmenovaná roura (named pipe)

• Roura slouží k „propojení běžících procesů“.
• Běžně roury jsou pouze dočasné, můžeme jim však přiřadit jméno v souborovém systému.
• Vytváříme příkazem: mkfifo

Socket (Socket)

• Slouží ke komunikaci mezi procesy a to buďto na lokálním stroji, nebo mezi vzdálenými stroji, po síti. Narozdíl od rour podporují oboustrannou komunikaci.

Zopakujte si

• Jaké jsou typy souborů v systému Unix?
• Jak zjistíte, na jaký soubor ukazuje sym-link?
• Jak zjistíte, jestli je soubor hard-link?

Použité zdroje:

• Typy souborů: owebu.cz > Linux (Strákna již není dostupná!)