Šablona:Subnetting Princip
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
(Zobecněno i pro IP v. 6.) |
m (Drobná upřesnění. Omezení počtu nadpisů) |
||
| (Není zobrazena 1 mezilehlá verze od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
IP adresu rozdělíme na tři části: | IP adresu rozdělíme na tři části: | ||
| − | # Bity, které označují celou naši síť — počet | + | # Bity, které označují celou naši síť — v adrese jsou zleva a jejich počet označíme <code>S</code> |
#* Rozsah IP adres dostáváme od poskytovatele, poskytovatel nám také zadá počet bitů zleva, které nesmíme měnit. | #* Rozsah IP adres dostáváme od poskytovatele, poskytovatel nám také zadá počet bitů zleva, které nesmíme měnit. | ||
#* S ostatními bity můžeme pracovat dle uvážení. | #* S ostatními bity můžeme pracovat dle uvážení. | ||
| Řádka 24: | Řádka 24: | ||
|} | |} | ||
| + | ; Naším úkolem tedy je: | ||
| + | # Stanovit počty bitů pro jednotlivé části adresy (síť, podsíť, zařízení). | ||
| + | # Následně spočítat adresy jednotlivých podsítí a jejich masky. | ||
| − | + | ; Co je třeba dodržet? | |
| − | + | * Podle kombinace bitů označujících síť a podsíť musí jít vždy určit, do které sítě datagram doručit. Žádná IP adresa nesmí spadat do rozsahů dvou podsítí!!! | |
| − | + | <div class="Priklad">Nemůžeme tedy například vytvořit podsítě: <code>172.16.0.0/22</code> a <code>172.16.1.0/24</code>, protože celý rozsah | |
| + | druhé podsítě je zároveň součástí první podsítě!</div> | ||
| + | * Rozdělení adres vždy musí jít popsat pomocí adresy sítě a masky. | ||
| + | <div class="Priklad">Nemůžeme tedy například vytvořit podsítě s adresami: <code>172.16.0.0-172.16.0.48</code> a <code>172.16.0.49-172.16.0.63</code>. Každá adresa sice nyní patří jen do jedné sítě, ale tyto sítě nelze popsat pomocí adresy sítě a masky.</div> | ||
| + | | ||
| + | |||
| + | | ||
Aktuální verze z 31. 10. 2021, 13:54
Princip rozdělení sítě
IP adresu rozdělíme na tři části:
- Bity, které označují celou naši síť — v adrese jsou zleva a jejich počet označíme
S- Rozsah IP adres dostáváme od poskytovatele, poskytovatel nám také zadá počet bitů zleva, které nesmíme měnit.
- S ostatními bity můžeme pracovat dle uvážení.
- Další bity zleva vyhradíme pro označení podsítě — počet bitů pro podsíť označíme
P- Není to povinné, ale pokud toho nevyužijeme, pak budou všechna naše zařízení v jedné síti, což pro větší sítě není praktické.
- Může tedy být
P = 0, ale většina firem má síť rozdělenou na podsítě.
- Zbývající bity IP adresy, budou označovat konkrétní zařízení v podsíti — počet bitů pro zařízení označíme
Z.
Síť (S) |
Podsíť (P) |
Adresa zařízení v síti (Z)
| ||||||||||||
| ... | ... | ... | ||||||||||||
- Naším úkolem tedy je
- Stanovit počty bitů pro jednotlivé části adresy (síť, podsíť, zařízení).
- Následně spočítat adresy jednotlivých podsítí a jejich masky.
- Co je třeba dodržet?
- Podle kombinace bitů označujících síť a podsíť musí jít vždy určit, do které sítě datagram doručit. Žádná IP adresa nesmí spadat do rozsahů dvou podsítí!!!
Nemůžeme tedy například vytvořit podsítě:
172.16.0.0/22 a 172.16.1.0/24, protože celý rozsah
druhé podsítě je zároveň součástí první podsítě!- Rozdělení adres vždy musí jít popsat pomocí adresy sítě a masky.
Nemůžeme tedy například vytvořit podsítě s adresami:
172.16.0.0-172.16.0.48 a 172.16.0.49-172.16.0.63. Každá adresa sice nyní patří jen do jedné sítě, ale tyto sítě nelze popsat pomocí adresy sítě a masky.
