Historie programovacích jazyků

Verze z 3. 10. 2013, 09:22 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) (Vytvoření stránky)		Aktuální verze z 24. 9. 2024, 07:20 (zobrazit zdroj) Spravce (diskuse | příspěvky) m (→60. léta: Fortran vznikal v letech 1953-1957.)
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 1 uživatele.)
Řádka 1:		Řádka 1:
−	[[Category:VSE]][[Category:Informatika]][[Category:Programování]]	+	[[Category:VSE]][[Category:Informatika]][[Category:Programování]][[Category:Historie_IT]]
	== 1843 „První program“ ==		== 1843 „První program“ ==
−	*Ada Lovelace	+	* Postup pro výpočet Bernoulliho čísel na Babbageově počítači [https://cs.wikipedia.org/wiki/Analytick%C3%BD_stroj „Analytical Engine“ (→ Wikipedia)].
−	*Poznámka: „první program“ tedy napsala žena, nikoli muž. ;)	+	* Vytvořila ho [https://cs.wikipedia.org/wiki/Ada_Lovelace Ada Lovelace (→ Wikipedia)].
−	*Výpočet Bernoulliho čísel na Babbageově Analytical Engine.	+	* Vzhledem k tomu, že funkční verzi stroje Analytical Engine se podařilo sestrojit až v 70. letech 20. století, jednalo se pouze o popis algoritmu.
−	== 40. a 50. léta Strojový kód, děrné štítky, assemblery ==	+
−	*Assembler -> pojmenování instrukcí	+	<div class="Poznamka">
−	*1948 sada instrukcí pro ENIAC (počítač sám stvořený už 1943)	+	Všimněte si, že „první program“ tedy napsala žena.
		+
		+	Zároveň si všimněte, že pro zápis programu není třeba počítač &mdash; zkonstruovat skutečný Analytical Engine nebylo s&nbsp;tehdejšími technologiemi finančně reálné.
		+	</div>
		+
		+	== 40. a 50. léta: Strojový kód, děrné štítky, assemblery ==
		+	* První počítače se „programovaly“ fyzickým přepojováním elektronických okruhů.
		+	* Později v&nbsp;souladu s von Neumannovým schematem přecházely na programování prostřednictvím instrukcí.
		+	* Nejprve ''strojový kód'' &mdash; programátor ukládá do paměti či na děrné štítky binární kódy instrukcí.
		+	** 1948 byla představena sada instrukcí pro ENIAC (počítač sám stvořený už 1943).
		+	* Později vznikají první ''assemblery''
		+	** Pojmenování instrukcí textovými názvy
		+	** + pojmenování míst v&nbsp;paměti (proměnných)
		+	** Viz [[Programovac%C3%AD_jazyky#Ni.C5.BE.C5.A1.C3.AD_programovac.C3.AD_jazyky | nižší programovací jazyky]].
		+
		+
	== 60. léta ==		== 60. léta ==
−	* 1955 FORTRAN	+	* 1953-1957 FORTRAN
	** první vyšší programovací jazyk		** první vyšší programovací jazyk
−	*LISP	+	** navržen pro sálové počítače IBM
−	*COBOL	+	* LISP
		+	* COBOL
	** hromadné zpracování dat, předchůdce databází		** hromadné zpracování dat, předchůdce databází
−	*Algol 60	+	* Algol 60
	**koncept skrývání kódu (vnitřní proměnné)		**koncept skrývání kódu (vnitřní proměnné)
−	*Algol 68	+	* Algol 68
−	**paralelní výpočty, funkce	+	** paralelní výpočty, funkce
−	**ale ne moc populární, považován za složitý	+	** ale ne moc populární, považován za složitý
−	**z něj se později vyvinul Pascal (Niklaus Wirth)	+	** z něj se později vyvinul Pascal (Niklaus Wirth)
−	*databázové systémy (postupný rozvoj)	+	* databázové systémy (postupný rozvoj)
		+
	== 70. léta ==		== 70. léta ==
	*1970 relační databáze		*1970 relační databáze
−	**E. F. Codd	+	** Významný přínos výzkumník E. F. Codd
−	*1974--1978 SQL	+	* 1974&ndash;1978 Jazyk SQL pro dotazování nad databázemi
−	*1969--1973 C	+	* 1969&ndash;1973 Programovací jazyk C
−	**spojen s Unixem, velký rozvoj	+	** spojen s Unixem, velký rozvoj
−	**orientovaný na programování systémových programů	+	** orientovaný na programování systémových programů
−	**Ritchie, Thompson	+	** Ritchie, Thompson
−	*Simula	+	** Z&nbsp;jazyka C vychází velká část dnešních programovacích jazyků (Java, C#, C++, PHP, Javascript,...). Proto je zápis kódu v&nbsp;těchto jazycích hodně podobný.
−	**nad Algolem 60	+	* Simula
−	**první objektově orientovaný jazyk	+	** nad Algolem 60
−	*1972 SmallTalk	+	** první objektově orientovaný programovací jazyk
−	**čistě objektový jazyk	+	* 1972 SmallTalk
−	*Prolog	+	** čistě objektově orientovaný programovací jazyk
−	**matematická logika	+	** Nezná jiné datové typy než objekt (není tam tedy například nic jako v&nbsp;Javě <code>int</code>, jen předdefinovaná třída <code>Integer</code>).
		+	* Prolog
		+	** matematická logika
		+
	== 80. léta ==		== 80. léta ==
	*snaha o jazyky páté generace		*snaha o jazyky páté generace
	**programátor nezadává pořadí volání funkcí		**programátor nezadává pořadí volání funkcí
	*velké systémy		*velké systémy
		+
		+
	== 90. léta ==		== 90. léta ==
	*jazyky pro web		*jazyky pro web
Řádka 51:		Řádka 73:
	**1995 PHP		**1995 PHP
	**1995 JavaScript		**1995 JavaScript
		+
		+
	== Po roce 2000 ==		== Po roce 2000 ==
−	*virtualizace	+	* Virtualizace, cloud, mikroslužby
−	*zjednodušení správy paměti	+	* Zjednodušení správy paměti
−	**garbage collector	+	** garbage collector &mdash; automatické uvolnění již nevyužívané paměti (ve starších jazycích si musel programátor sám alokovat paměť pro objekty a&nbsp;následně se také starat o&nbsp;uvolňování paměti)
−	**C#	+	** Tuto techniku využívají běžně: C#, Java, skriptovací jazyky.
−	**měla již Java, ale v 90. letech příliš výkonově náročné	+	**
−	*objektové programování	+	** Existovalo i&nbsp;dříve (například Java v 90.&nbsp;letech 20. století), ale pro tehdejší počítače to bylo značně výkonově náročné, takže se nedoporučovalo používat tyto jazyky pro programování systémových aplikací.
−	**do databází	+	* Ukládání objektů do databází (bez nutnosti rozložit na jednotlivé položky)
−	nejvýznamnější jazyky dnes	+
−	*PHP, Java, C#, C++, Perl,...	+	Mezi nejvýznamnější jazyky dnes bývají řazeny (v&nbsp;různém pořadí):
		+	* C#, Java, Python, PHP, Perl, C++, Javascript...
		+	* Konkrétní pořadí oblíbenosti se liší podle účelu použití a&nbsp;konkrétního výzkumu. Zde uvádíme jen ty velmi často citované.
		+
	== Související stránky ==		== Související stránky ==
	* [[Programovací jazyky]]		* [[Programovací jazyky]]
−	== Zdroje: ==	+
		+	== Zdroje ==
	* [http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_programming_languages Wikipedia.org > History of programming languages]		* [http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_programming_languages Wikipedia.org > History of programming languages]
	* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Datab%C3%A1ze Wikipedia.org > Databáze]		* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Datab%C3%A1ze Wikipedia.org > Databáze]

---

Aktuální verze z 24. 9. 2024, 07:20

Obsah 1 1843 „První program“ 2 40. a 50. léta: Strojový kód, děrné štítky, assemblery 3 60. léta 4 70. léta 5 80. léta 6 90. léta 7 Po roce 2000 8 Související stránky 9 Zdroje

1843 „První program“

• Postup pro výpočet Bernoulliho čísel na Babbageově počítači „Analytical Engine“ (→ Wikipedia).
• Vytvořila ho Ada Lovelace (→ Wikipedia).
• Vzhledem k tomu, že funkční verzi stroje Analytical Engine se podařilo sestrojit až v 70. letech 20. století, jednalo se pouze o popis algoritmu.

40. a 50. léta: Strojový kód, děrné štítky, assemblery

• První počítače se „programovaly“ fyzickým přepojováním elektronických okruhů.
• Později v souladu s von Neumannovým schematem přecházely na programování prostřednictvím instrukcí.
• Nejprve strojový kód — programátor ukládá do paměti či na děrné štítky binární kódy instrukcí.
  • 1948 byla představena sada instrukcí pro ENIAC (počítač sám stvořený už 1943).
• Později vznikají první assemblery
  • Pojmenování instrukcí textovými názvy
  • + pojmenování míst v paměti (proměnných)
  • Viz nižší programovací jazyky.

60. léta

• 1953-1957 FORTRAN
  • první vyšší programovací jazyk
  • navržen pro sálové počítače IBM
• LISP
• COBOL
  • hromadné zpracování dat, předchůdce databází
• Algol 60
  • koncept skrývání kódu (vnitřní proměnné)
• Algol 68
  • paralelní výpočty, funkce
  • ale ne moc populární, považován za složitý
  • z něj se později vyvinul Pascal (Niklaus Wirth)
• databázové systémy (postupný rozvoj)

70. léta

• 1970 relační databáze
  • Významný přínos výzkumník E. F. Codd
• 1974–1978 Jazyk SQL pro dotazování nad databázemi
• 1969–1973 Programovací jazyk C
  • spojen s Unixem, velký rozvoj
  • orientovaný na programování systémových programů
  • Ritchie, Thompson
  • Z jazyka C vychází velká část dnešních programovacích jazyků (Java, C#, C++, PHP, Javascript,...). Proto je zápis kódu v těchto jazycích hodně podobný.
• Simula
  • nad Algolem 60
  • první objektově orientovaný programovací jazyk
• 1972 SmallTalk
  • čistě objektově orientovaný programovací jazyk
  • Nezná jiné datové typy než objekt (není tam tedy například nic jako v Javě int, jen předdefinovaná třída Integer).
• Prolog
  • matematická logika

80. léta

• snaha o jazyky páté generace
  • programátor nezadává pořadí volání funkcí
• velké systémy

90. léta

• jazyky pro web
• objektové programování do starších jazyků
  • Object Pascal
  • Visual Basic
• Java
• skriptovací jazyky
  • tvorba testů
  • on-line aplikace
  • 1995 PHP
  • 1995 JavaScript

Po roce 2000

• Virtualizace, cloud, mikroslužby
• Zjednodušení správy paměti
  • garbage collector — automatické uvolnění již nevyužívané paměti (ve starších jazycích si musel programátor sám alokovat paměť pro objekty a následně se také starat o uvolňování paměti)
  • Tuto techniku využívají běžně: C#, Java, skriptovací jazyky.
  • Existovalo i dříve (například Java v 90. letech 20. století), ale pro tehdejší počítače to bylo značně výkonově náročné, takže se nedoporučovalo používat tyto jazyky pro programování systémových aplikací.
• Ukládání objektů do databází (bez nutnosti rozložit na jednotlivé položky)

Mezi nejvýznamnější jazyky dnes bývají řazeny (v různém pořadí):

• C#, Java, Python, PHP, Perl, C++, Javascript...
• Konkrétní pořadí oblíbenosti se liší podle účelu použití a konkrétního výzkumu. Zde uvádíme jen ty velmi často citované.

Související stránky

• Programovací jazyky

Zdroje

• Wikipedia.org > History of programming languages
• Wikipedia.org > Databáze