Šablona:Subnetting Postup
Z MiS
(Rozdíly mezi verzemi)
(Vytvoření šablony.) |
m (Do nadpisu doplněno, že je to obecný postup pro všechny příklady.) |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[Category:VSE]][[Category:OSY]][[Category:Sítě]] | [[Category:VSE]][[Category:OSY]][[Category:Sítě]] | ||
| − | == | + | == Obecný postup při rozdělování sítí == |
# Zjistíme, kolik bitů musíme ponechat pro adresu sítě. Označme jako <code>S</code>. | # Zjistíme, kolik bitů musíme ponechat pro adresu sítě. Označme jako <code>S</code>. | ||
| − | #* To nám říká maska zadaného rozsahu. | + | #* To nám říká maska zadaného rozsahu. Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!<br />(Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.) |
| − | + | #* Rozsah nám zadal ten, kdo nám IP adresy poskytl. Počet bitů sítě tedy nemůžeme ovlivnit — je součástí zadání. | |
| − | #* Rozsah nám zadal ten, kdo nám IP adresy poskytl. | + | # Zjistíme, kolik bitů '''minimálně''' musíme vyhradit na označení podsítí. Označme jako <code>P<sub>min</sub></code>. |
| − | # Zjistíme, kolik bitů musíme vyhradit na označení podsítí. | + | |
#* To závisí na počtu podsítí, které chceme vytvořit. | #* To závisí na počtu podsítí, které chceme vytvořit. | ||
#* Pokud si ponecháme ''N'' bitů na označení podsítě, získáme ''2<sup>N</sup>'' kombinací a tedy můžeme mít ''2<sup>N</sup>'' různých podsítí. | #* Pokud si ponecháme ''N'' bitů na označení podsítě, získáme ''2<sup>N</sup>'' kombinací a tedy můžeme mít ''2<sup>N</sup>'' různých podsítí. | ||
#* Například pokud potřebujeme pět podsítí, nestačí nám dva bity pro označení podsítě, protože ''2<sup>2</sup> = 4'' a se dvěma bity tedy nemůžeme označit 5 podsítí. Stačí ale 3 bity, protože ''2<sup>3</sup> = 8''. | #* Například pokud potřebujeme pět podsítí, nestačí nám dva bity pro označení podsítě, protože ''2<sup>2</sup> = 4'' a se dvěma bity tedy nemůžeme označit 5 podsítí. Stačí ale 3 bity, protože ''2<sup>3</sup> = 8''. | ||
| − | # Zjistíme, kolik bitů potřebujeme adresování všech zařízení v podsíti. | + | # Zjistíme, kolik bitů '''minimálně''' potřebujeme adresování všech zařízení v podsíti. Označme jako <code>Z<sup>min</sup></code>. |
#* To zjistíme podle počtu adres, které mají být v podsítích k dispozici. | #* To zjistíme podle počtu adres, které mají být v podsítích k dispozici. | ||
#* Tak získáme počet bitů zprava, které musí určitě sloužit jako adresa zařízení. | #* Tak získáme počet bitů zprava, které musí určitě sloužit jako adresa zařízení. | ||
| − | # | + | #* Vždy potřebujeme: |
| − | #* | + | #** jednu IP adresu pro každé zařízení v síti |
| + | #** IP adresu sítě (ta nelze přiřadit zařízení) | ||
| + | #** IP adresu broadcastovou (ta také nelze přiřadit zařízení) | ||
| + | #** a potřebujeme také IP adresu pro router. | ||
| + | #* Celkem tedy pro <code>N</code> bitů máme k dispozici <code>2<sup>N</sup> - 3</code> adres pro pracovní stanice (počítače). | ||
| + | # Přidělení volných bitů. Některé bity dosud mohly zůstat volné: <code>V = 32 - S - P<sub>min</sub> - Z<sub>min</sub></code> | ||
| + | #* Pokud nám zůstaly některé bity volné, potom je přidělíme buď k adrese podsítě, nebo k adrese zařízení. | ||
#* To závisí na naší úvaze. Někdy chceme mít k dispozici co nejvíce prostoru pro zařízení, někdy naopak chceme ponechat prostor pro budoucí přidání dalších sítí. Často budeme chtít minimalizovat počet obsazených IP adres a tedy ponechat co nejvíce prostoru pro budoucí sítě. | #* To závisí na naší úvaze. Někdy chceme mít k dispozici co nejvíce prostoru pro zařízení, někdy naopak chceme ponechat prostor pro budoucí přidání dalších sítí. Často budeme chtít minimalizovat počet obsazených IP adres a tedy ponechat co nejvíce prostoru pro budoucí sítě. | ||
#* Vždy záleží na zvážení správce sítě, jaký další vývoj sítě předpokládá. | #* Vždy záleží na zvážení správce sítě, jaký další vývoj sítě předpokládá. | ||
#* Pro nás musí být součástí zadání, jak chceme s adresami dále zacházet. | #* Pro nás musí být součástí zadání, jak chceme s adresami dále zacházet. | ||
| − | + | | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
Aktuální verze z 31. 10. 2021, 13:25
Obecný postup při rozdělování sítí
- Zjistíme, kolik bitů musíme ponechat pro adresu sítě. Označme jako
S.- To nám říká maska zadaného rozsahu. Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!
(Změnou bychom se dostali mimo zadaný rozsah.) - Rozsah nám zadal ten, kdo nám IP adresy poskytl. Počet bitů sítě tedy nemůžeme ovlivnit — je součástí zadání.
- To nám říká maska zadaného rozsahu. Maska udává počet bitů IP adresy zleva, které nesmíme měnit!
- Zjistíme, kolik bitů minimálně musíme vyhradit na označení podsítí. Označme jako
Pmin.- To závisí na počtu podsítí, které chceme vytvořit.
- Pokud si ponecháme N bitů na označení podsítě, získáme 2N kombinací a tedy můžeme mít 2N různých podsítí.
- Například pokud potřebujeme pět podsítí, nestačí nám dva bity pro označení podsítě, protože 22 = 4 a se dvěma bity tedy nemůžeme označit 5 podsítí. Stačí ale 3 bity, protože 23 = 8.
- Zjistíme, kolik bitů minimálně potřebujeme adresování všech zařízení v podsíti. Označme jako
Zmin.- To zjistíme podle počtu adres, které mají být v podsítích k dispozici.
- Tak získáme počet bitů zprava, které musí určitě sloužit jako adresa zařízení.
- Vždy potřebujeme:
- jednu IP adresu pro každé zařízení v síti
- IP adresu sítě (ta nelze přiřadit zařízení)
- IP adresu broadcastovou (ta také nelze přiřadit zařízení)
- a potřebujeme také IP adresu pro router.
- Celkem tedy pro
Nbitů máme k dispozici2N - 3adres pro pracovní stanice (počítače).
- Přidělení volných bitů. Některé bity dosud mohly zůstat volné:
V = 32 - S - Pmin - Zmin- Pokud nám zůstaly některé bity volné, potom je přidělíme buď k adrese podsítě, nebo k adrese zařízení.
- To závisí na naší úvaze. Někdy chceme mít k dispozici co nejvíce prostoru pro zařízení, někdy naopak chceme ponechat prostor pro budoucí přidání dalších sítí. Často budeme chtít minimalizovat počet obsazených IP adres a tedy ponechat co nejvíce prostoru pro budoucí sítě.
- Vždy záleží na zvážení správce sítě, jaký další vývoj sítě předpokládá.
- Pro nás musí být součástí zadání, jak chceme s adresami dále zacházet.
