CPU - Historie editací

Spravce: Přidány architektury ARM a Intel

2017-01-27T08:42:40Z

Přidány architektury ARM a Intel

← Starší verze		Verze z 27. 1. 2017, 08:42
Řádka 25:		Řádka 25:
	* instrukční sada (kompatibilita s rodinou procesorů)		* instrukční sada (kompatibilita s rodinou procesorů)
	* cena		* cena
		+
		+
		+	== Architektury procesoru ==
		+
		+	; Intel
		+	* Procesory kompatibilní s Intel 8086 (IBM PC).
		+	* Výrobci: Intel, AMD,...
		+	* Obvykle používány ve stolních počítačích a většině notebooků.
		+
		+	; ARM
		+	* Procesory pro určené mobilní zařízení.
		+	* Výrobci: Qualcomm, Huawei, Apple, Cortex, Intel,...
		+	* Obvykle používány v mobilních telefonech a tabletech. Některé telefony a tablety ale používají i architekturu Intel Atom
		+

	== Procesor z pohledu SW ==		== Procesor z pohledu SW ==
Řádka 102:		Řádka 116:
	HLT ; Konec programu		HLT ; Konec programu
	</div>		</div>
		+

	== Související stránky ==		== Související stránky ==
	* [[Programovací jazyky]]		* [[Programovací jazyky]]

Spravce: /* Assembler — ukázka */ Lepší příklad.

2016-11-17T22:57:16Z

Assembler — ukázka: Lepší příklad.

← Starší verze		Verze z 17. 11. 2016, 22:57
Řádka 52:		Řádka 52:

	<div class="Priklad">		<div class="Priklad">
−	Příklad — ~~Součet aritmetické řady postupným sčítáním~~	+	Příklad — Výpočet n-tého prvku Fibonacciho posloupnosti.
−	; Vypocita ~~soucet aritmeticke rady~~	+	; Vypocita n-ty prvek Fibonacciho posloupnosti
−	; --------------------------------	+	; --------------------------------------------
−	; Vysledek zustane v registru A a bude na prvnim miste v pameti vystupu.	+	; Vysledek zustane v registru B a bude na prvnim miste
−	; ~~Bylo~~ by lepsi cislo prevest na ASCII tvar, ale to by chtelo dalsi	+	; v pameti vystupu.
−	; ~~proceduru~~... ;)	+	; Bylo by lepsi cislo prevest na ASCII tvar, ale to by chtelo dalsi
		+	; proceduru... ;)

	JMP start ; Skok na zacatek kodu. Nasleduje misto pro		JMP start ; Skok na zacatek kodu. Nasleduje misto pro
−	; promenne, to chceme preskocit.	+	; promenne, to chceme preskocit.

	; Promenne:		; Promenne:
−	~~konecRady~~: DB 7 ; ~~Cislo, kterym aritmeticka rada konci~~	+	poradiPrvku: DB 7 ; Kolikaty prvek Fibonacciho posloupnosti chceme?
−	vysledek: ~~DB 0~~ ; Sem zapisi vysledek	+	vysledek: DB 0 ; Sem zapisi vysledek

	start: ; Navesti, na ktere skaceme instrukci JMP		start: ; Navesti, na ktere skaceme instrukci JMP

−	MOV C, ~~konecRady~~ ; Ukazatel na promennou konecRady	+	MOV C, [poradiPrvku] ; Ukazatel na promennou konecRady
−	MOV A, [C] ; Ulozim do registru A hodnotu promenne	+	MOV A, [vysledek] ; Ulozim do registru A hodnotu promenne
−	; (najdu hodnotu na adrese odkazu)	+	; (najdu hodnotu na adrese odkazu)
−	MOV B, [C] ; Totez ulozim do B - bude to ~~citac~~	+	; Bude to predchozi prvek
		+	MOV B, [vysledek] ; Totez ulozim do B - bude to aktualni prvek
		+	INC B ; Zvysim B o 1
		+
		+	CMP C, 1 ; Pokud je C vetsi nebo rovno jedne...
		+	JAE .zacatekCyklu ; ... skoc na zacatek vypoctu...
		+	JMP .vypis ; ... jinak muzes zrovna vypsat vysledek 0

	.zacatekCyklu:		.zacatekCyklu:
−	~~DEC~~ B ; ~~Snizim~~ B (~~citac~~) ~~o jednicku~~	+	ADD A, B ; Prictu k (A) aktualnimu prvku (B) predchozi, ziskam
−	~~ADD~~ A, B ; ~~Vynasobim cislo v A cislem v~~ B	+	; tim nasledujici prvek (vysledek bude v A)
−	; ~~Vysledek bude v A~~	+	MOV D, A ; Prohodim nasledujici prvek na pozici aktualniho...
−	CMP B, 0 ; Porovnam B s ~~nulou~~	+	MOV A, B ; a aktualni na pozici predchoziho.
−	JA .zacatekCyklu ; Pokud je B > 0, pokracuji v cyklu	+	MOV B, D ; Jako pomocny registr pouziji D.
		+
		+	DEC C ; Snizim citac C o 1
		+	CMP C, 2 ; Porovnam B s dvojkou
		+	JA .zacatekCyklu ; Pokud je B > 2, pokracuji v cyklu

		+	.vypis:
	MOV D, vysledek ; Do registru D dam adresu promenne		MOV D, vysledek ; Do registru D dam adresu promenne
−	; "vysledek"	+	; "vysledek"
−	MOV [D], A ; Vysledek do promenne "vysledek"	+	MOV [D], B ; Vysledek do promenne "vysledek"

	MOV D, 232 ; Uloz ukazatel na pamet pro vystup		MOV D, 232 ; Uloz ukazatel na pamet pro vystup
−	; (graficka karta)	+	; (graficka karta)
−	MOV [D], A ; Vypisu vysledek na vystup	+	MOV [D], B ; Vypisu vysledek na vystup

−	~~HLT~~ ; Konec programu	+	HLT ; Konec programu
	</div>		</div>
−

	== Související stránky ==		== Související stránky ==
	* [[Programovací jazyky]]		* [[Programovací jazyky]]

Spravce: /* Procesor z pohledu SW */ Opraveno Strojový kód -> Assembler u ukázky. Přidán odkaz na související stránky.

2016-11-17T22:05:32Z

Procesor z pohledu SW: Opraveno Strojový kód -> Assembler u ukázky. Přidán odkaz na související stránky.

← Starší verze		Verze z 17. 11. 2016, 22:05
Řádka 27:		Řádka 27:

	== Procesor z pohledu SW ==		== Procesor z pohledu SW ==
−	; Základní pojmy	+	=== Základní pojmy ===
−	* Registry	+	; Registry
−	** Paměťové buňky, do kterých se ukládají operandy (hodnoty), se kterými procesor právě počítá.	+	* Paměťové buňky, do kterých se ukládají operandy (hodnoty), se kterými procesor právě počítá.
−	** Velikost v řádu desítek byte (typicky stejné, jako šířka datové sběrnice nebo kratší).	+	* Velikost v řádu desítek byte (typicky stejné, jako šířka datové sběrnice nebo kratší).
−	** Některé mají speciální funkci, jiné obecné.	+	* Některé mají speciální funkci, jiné obecné.
−	* Instrukční sada	+	; Instrukční sada
−	** Jaké instrukce umí procesor zpracovat a jaké binární kódy (posloupnosti nul a jedniček) tyto instrukce označují.	+	* Jaké instrukce umí procesor zpracovat a jaké binární kódy (posloupnosti nul a jedniček) tyto instrukce označují.
−	* Strojový kód	+	; Strojový kód
−	** Instrukce procesoru a přiřazené kódy	+	* Instrukce procesoru a přiřazené kódy
−	* Assembler	+	; Assembler
−	** Programovací jazyk, který vznikne tak, že instrukcím strojového kódu přiřadíme písmenné zkratky a doplníme o vytváření proměnných a návěští pro skok a další nezbytné produkty.	+	* Programovací jazyk, který vznikne tak, že instrukcím strojového kódu přiřadíme písmenné zkratky a doplníme o vytváření proměnných a návěští pro skok a další nezbytné produkty.
−	** Každý typ procesoru má svůj strojový kód a assembler. Některé typy procesorů ale mohou být kompatibilní. Dnes jsou například procesory Intel a AMD z větší části kompatibilní s procesorem Intel 8080 původního počítače IBM PC.	+	* Každý typ procesoru má svůj strojový kód a assembler. Některé typy procesorů ale mohou být kompatibilní. Dnes jsou například procesory Intel a AMD z větší části kompatibilní s procesorem Intel 8080 původního počítače IBM PC.
−	** Viz také [[Programovací_jazyky#Vyšší_a_nižší_programovací_jazyky\|Programovací jazyky]].	+	* Viz také [[Programovací_jazyky#Vyšší_a_nižší_programovací_jazyky\|Programovací jazyky]].

−	; Typy instrukcí	+	=== Typy instrukcí ===
−	*Přesuny	+	* Přesuny
−	*Aritmetické operace	+	* Aritmetické operace
−	*Logické operace	+	* Logické operace
−	*Podmínky	+	* Podmínky
−	*Skok	+	* Skok

−	; ~~Strojový kód (~~ukázka):	+	=== Assembler — ukázka ===
−	* ~~Ukázku programování~~ v assembleru jednoduchého procesoru si můžete vyzkoušet na: [https://schweigi.github.io/assembler-simulator/ Schweigi.github.io → Assembler Simulator].	+	* Programování v assembleru jednoduchého procesoru si můžete vyzkoušet na: <br />[https://schweigi.github.io/assembler-simulator/ Schweigi.github.io → Assembler Simulator].

	<div class="Priklad">		<div class="Priklad">
Řádka 90:		Řádka 90:
	HLT ; Konec programu		HLT ; Konec programu
	</div>		</div>
		+
		+
		+	== Související stránky ==
		+	* [[Programovací jazyky]]

Spravce: /* Procesor z pohledu SW */ Opraven odkaz na Programovací jazyky.

2016-11-17T21:45:50Z

Procesor z pohledu SW: Opraven odkaz na Programovací jazyky.

← Starší verze		Verze z 17. 11. 2016, 21:45
Řádka 39:		Řádka 39:
	** Programovací jazyk, který vznikne tak, že instrukcím strojového kódu přiřadíme písmenné zkratky a doplníme o vytváření proměnných a návěští pro skok a další nezbytné produkty.		** Programovací jazyk, který vznikne tak, že instrukcím strojového kódu přiřadíme písmenné zkratky a doplníme o vytváření proměnných a návěští pro skok a další nezbytné produkty.
	** Každý typ procesoru má svůj strojový kód a assembler. Některé typy procesorů ale mohou být kompatibilní. Dnes jsou například procesory Intel a AMD z větší části kompatibilní s procesorem Intel 8080 původního počítače IBM PC.		** Každý typ procesoru má svůj strojový kód a assembler. Některé typy procesorů ale mohou být kompatibilní. Dnes jsou například procesory Intel a AMD z větší části kompatibilní s procesorem Intel 8080 původního počítače IBM PC.
−	** Viz také [[Programovací_jazyky#~~Vy.C5.A1.C5.A1.C3.AD_a_ni.C5.BE.C5.A1.C3.AD_programovac.C3.AD_jazyky~~]].	+	** Viz také [[Programovací_jazyky#Vyšší_a_nižší_programovací_jazyky\|Programovací jazyky]].

	; Typy instrukcí		; Typy instrukcí
Řádka 60:		Řádka 60:

	JMP start ; Skok na zacatek kodu. Nasleduje misto pro		JMP start ; Skok na zacatek kodu. Nasleduje misto pro
−	; promenne, to chceme preskocit.	+	; promenne, to chceme preskocit.

	; Promenne:		; Promenne:
	konecRady: DB 7 ; Cislo, kterym aritmeticka rada konci		konecRady: DB 7 ; Cislo, kterym aritmeticka rada konci
−	vysledek: DB 0 ; Sem zapisi vysledek	+	vysledek: DB 0 ; Sem zapisi vysledek

−	start: ; Navesti, na ktere skaceme instrukci JMP	+	start: ; Navesti, na ktere skaceme instrukci JMP

−	MOV C, ~~konecRady~~ ; Ukazatel na promennou konecRady	+	MOV C, konecRady ; Ukazatel na promennou konecRady
−	MOV A, [C] ; Ulozim do registru A hodnotu promenne	+	MOV A, [C] ; Ulozim do registru A hodnotu promenne
−	; (najdu hodnotu na adrese odkazu)	+	; (najdu hodnotu na adrese odkazu)
−	MOV B, [C] ; Totez ulozim do B - bude to citac	+	MOV B, [C] ; Totez ulozim do B - bude to citac

	.zacatekCyklu:		.zacatekCyklu:
−	DEC B ; Snizim B (citac) o jednicku	+	DEC B ; Snizim B (citac) o jednicku
−	ADD A, B ; Vynasobim cislo v A cislem v B	+	ADD A, B ; Vynasobim cislo v A cislem v B
−	; Vysledek bude v A	+	; Vysledek bude v A
−	CMP B, 0 ; Porovnam B s nulou	+	CMP B, 0 ; Porovnam B s nulou
−	JA .zacatekCyklu ; Pokud je B > 0, pokracuji v cyklu	+	JA .zacatekCyklu ; Pokud je B > 0, pokracuji v cyklu

−	MOV D, vysledek ; Do registru D dam adresu promenne	+	MOV D, vysledek ; Do registru D dam adresu promenne
		+	; "vysledek"
		+	MOV [D], A ; Vysledek do promenne "vysledek"

−	; ~~"vysledek"~~	+	MOV D, 232 ; Uloz ukazatel na pamet pro vystup
−	MOV [D], A ; ~~Vysledek do promenne "~~vysledek"	+	; (graficka karta)
		+	MOV [D], A ; Vypisu vysledek na vystup

−	~~MOV D, 232 ; Uloz ukazatel na pamet pro vystup~~	+	HLT ; Konec programu
−	~~; (graficka karta)~~	+
−	~~MOV [D], A ; Vypisu vysledek na vystup~~	+
−		+
−	~~HLT~~ ; Konec programu	+
	</div>		</div>

Spravce: Vytvoření stránky.

2016-11-17T21:41:18Z

Vytvoření stránky.

Nová stránka

[[Category:VSE]][[Category:Informatika]][[Category:Hardware]]

== Co je CPU? ==
* Jedná se o procesor, který je hlavní výpočetní jednotkou počítače.
* Běžně se používá i prosté označení ''procesor'', i když pojem procesor může odkazovat i na řídící procesor pevného disku, procesor grafické karty a další typy procesorů.

== Parametry procesoru ==
; Technické parametry
* počet jader
* taktovací frekvence (Hz) — dnes řádově GHz
** ''CPU throttling''... Snižování taktovací frekvence, pokud procesor není využitý. Vede k úspoře energie.
* tepelný výkon (TDP)(W)
* typ patice (socket)
* výkon v testech
** zaměřených na mat. operace,
** na zpracování grafiky,...)
* cache (vyrovnávací paměť — L1, L2, L3)
* typ jádra (generace)
* použitá technologie (rozměr mřížky — 22 nm, 14 nm)

; Další parametry
* je integrovaný?
* kompatibilita se základní deskou
* instrukční sada (kompatibilita s rodinou procesorů)
* cena

== Procesor z pohledu SW ==
; Základní pojmy
* Registry
** Paměťové buňky, do kterých se ukládají operandy (hodnoty), se kterými procesor právě počítá.
** Velikost v řádu desítek byte (typicky stejné, jako šířka datové sběrnice nebo kratší).
** Některé mají speciální funkci, jiné obecné.
* Instrukční sada
** Jaké instrukce umí procesor zpracovat a jaké binární kódy (posloupnosti nul a jedniček) tyto instrukce označují.
* Strojový kód
** Instrukce procesoru a přiřazené kódy
* Assembler
** Programovací jazyk, který vznikne tak, že instrukcím strojového kódu přiřadíme písmenné zkratky a doplníme o vytváření proměnných a návěští pro skok a další nezbytné produkty.
** Každý typ procesoru má svůj strojový kód a assembler. Některé typy procesorů ale mohou být kompatibilní. Dnes jsou například procesory Intel a AMD z větší části kompatibilní s procesorem Intel 8080 původního počítače IBM PC.
** Viz také [[Programovací_jazyky#Vy.C5.A1.C5.A1.C3.AD_a_ni.C5.BE.C5.A1.C3.AD_programovac.C3.AD_jazyky]].

; Typy instrukcí
*Přesuny
*Aritmetické operace
*Logické operace
*Podmínky
*Skok

; Strojový kód (ukázka):
* Ukázku programování v assembleru jednoduchého procesoru si můžete vyzkoušet na: [https://schweigi.github.io/assembler-simulator/ Schweigi.github.io → Assembler Simulator].

<div class="Priklad">
Příklad — Součet aritmetické řady postupným sčítáním
; Vypocita soucet aritmeticke rady
; --------------------------------
; Vysledek zustane v registru A a bude na prvnim miste v pameti vystupu.
;  Bylo by lepsi cislo prevest na ASCII tvar, ale to by chtelo dalsi
;  proceduru... ;)

JMP start ; Skok na zacatek kodu. Nasleduje misto pro
; promenne, to chceme preskocit.

; Promenne:
konecRady:   DB 7 ; Cislo, kterym aritmeticka rada konci
vysledek:    DB 0       ; Sem zapisi vysledek

start: ; Navesti, na ktere skaceme instrukci JMP

MOV C, konecRady     ; Ukazatel na promennou konecRady
MOV A, [C] ; Ulozim do registru A hodnotu promenne
;  (najdu hodnotu na adrese odkazu)
MOV B, [C] ; Totez ulozim do B - bude to citac

.zacatekCyklu:
DEC B ; Snizim B (citac) o jednicku
ADD A, B ; Vynasobim cislo v A cislem v B
;  Vysledek bude v A
CMP B, 0 ; Porovnam B s nulou
JA .zacatekCyklu ; Pokud je B > 0, pokracuji v cyklu

MOV D, vysledek ; Do registru D dam adresu promenne

;  "vysledek"
MOV [D], A ; Vysledek do promenne "vysledek"

MOV D, 232 ; Uloz ukazatel na pamet pro vystup
;  (graficka karta)
MOV [D], A ; Vypisu vysledek na vystup

HLT              ; Konec programu
</div>