Zobrazit zdroj

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Category:IV. třída]][[Category:III. třída]][[Category:Sokol]][[Category:VSE]][[Category:Fyziologie]] <div class="Poznamka"> Při tělesných cvičeních se zajímáme především o&nbsp;práci kosterního (příčně pruhovaného) svalstva. Na to je také tento text zaměřen. </div> == Aerobní a anaerobní zátěž == * Svalstvo potřebuje pro svoji práci energii. Tu získává chemickými procesy, které probíhají ve svalech. Přitom se zásobní látky mění chemickými procesy na látky odpadní a vzniká teplo. * Chemické procesy uvolňující energii mohou probíhat: ** za přítomnosti kyslíku (aerobně) ** nebo bez přítomnosti kyslíku (anaerobně). ; Aerobní činnost * Je energeticky výhodnější. * Vznikající odpadní látky jsou příhodnější. * Je však podmíněna dostatečným přísunem kyslíku. ; Anaerobní činnost * Pokud tělo nestíhá dopravit do svalů dostatek kyslíku, dochází k '''anaerobní''' práci svalu. * Při anaerobní práci svalu vzniká jako odpadní produkt kyselina mléčná. Po zvýšené zátěži je tedy třeba se protáhnout a&nbsp;uvolnit svaly &mdash; kyselina mléčná bude odplavena ze svalů. * Této situaci někdy označujeme jako „práci na kyslíkový dluh“. <div class="Poznamka"> Celková fyzická zdatnost tedy mimo jiné zahrnuje: * schopnost organizmu dopravit do svalů dostatek kyslíku<br/>(to zahrnuje dostatečnou dechovou kapacitu, kapacitu krevního řečiště, a schopnost srdce docílit dostatečnou výměnu krve) * a&nbsp;odvést vznikající odpadní teplo (krevní oběh, pocení,...). </div> == Tělesná námaha a dýchání == === Klidový režim === * Při běžné činnosti člověk využívá cca 1/3 plicních sklípků. * Také kapacita krevního řečiště je převážně nevyužitá. * Srdeční činnost je v&nbsp;klidovém režimu === Iniciální fáze (prvních 5&ndash;10 minut pohybové aktivity) === * Při fyzické zátěži roste spotřeba kyslíku ve svalech. * Organismus na rostoucí potřebu nereaguje ihned, svaly tedy zpočátku začínají pracovat anaerobně. * Pokud požadavek na spotřebu kyslíku trvá, dochází po prvních 5&mdash;10 minutách k&nbsp;aktivaci dalších plicních sklípků, zvyšování tepové frekvence a rozšiřování krevního řečiště. * U trénovaných jedinců proces aktivace organizmu probíhá rychleji a snáze. === Dlouhodobější tělesná činnost (nad 10 minut) === * Se zvýšením dodávky kyslíku a vyrovnáním spotřeby roste množství kyslíku v krvi. Tím tělo přestává vydávat signál nedostatečného prokrvení a ustupují nepříjemné pocity, běžci obvykle pocítí „druhý dech“. ; Varianta A &mdash; Tělo schopno dodat dostatek kyslíku, nastává ''rovnovážný stav'' * Spotřeba kyslíku odpovídá dodávce. * Optimální stav. ; Varianta B &mdash; Zapojení anaerobní činnosti * Při intenzivním pohybu, kdy nestačí ani zvýšená dodávka kyslíku, se znovu zapojuje anaerobní zpracování živin. * Dochází opět k tvorbě kyseliny mléčné. <div class="Poznamka"> ; Důsledky * Pro trénink vytrvalosti je třeba pravidelně provozovat tělesnou aktivitu v&nbsp;trvání přes 5&ndash;10 minut. Při kratší činnosti nedochází k&nbsp;plné aktivaci organizmu. * Při běhu se cca 10 minutách „rozdýcháte“ a běh si teprve potom opravdu vychutnáte ;) * S tímto limitem zřejmě souvisí také kdysi nechvalně známé „12timinutovky“ z&nbsp;tělesné výchovy (vydrž běžet, třeba pomalu, ale alespoň 12 minut). Bohužel, v době, kdy mohlo dojít k&nbsp;plné adaptaci organizmu, už běh končil. Navíc pro děti je běh po ovále stereotypní. </div> == Zdroje energie svalu == * Sval má ihned k&nbsp;dispozici rychle dostupné zdroje energie, které ale vystačí jen na krátkou činnost. S&nbsp;délkou fyzické aktivity dochází k&nbsp;zapojování dalších energetických zdrojů. # ATP #* Hlavní přenašeč energie ve svalech. #* Přeměna ATP &rarr; ADP uvolňuje energii, následně v&nbsp;době klidu se mění zpět. #* Ve svalech je zásoba na ATP na cca 2 sekundy činnosti svalu. # kreatinfosfát #* Energie na cca 7&ndash;8 sekund. # Cukry (glukóza) #* Sval ji čerpá z&nbsp;krve. #* Nejprve se spotřebovává anaerobně (kyslíkový dluh). #* Aerobní krytí po cca 80 sekundách. #* Pokud tělo není schopno dodat dostatek kyslíku, jsme zadýchaní, nepříjemné pocity. # Mastné kyseliny (tuky) #* Začínají se spotřebovávat cca po 30 minutách pohybu, ale pouze při '''aerobní''' činnosti. # Aminokyseliny (z bílkovin &mdash;svalové hmoty) #* Extrémní situace při dlouhém hladovění, dochází k&nbsp;likvidaci svalové hmoty. <div class="Poznamka"> ; Důsledky * Pro hubnutí: je třeba dlouhodobá vytrvalostní činnost (více než 30 minut) při aerobní činnosti (tedy nižší tepová frekvence, ale delší aktivita). * Po cvičení (zvláště po krátkém intenzivním výkonu několika desítek sekund) je třeba se vydýchat a uvolnit svaly (nesedat!!!). ** Jinak hrozí „ztuhnutí“ svalu: nedojde ke zpětnému rozkladu produktů anaerobního spalování (laktátu: kyseliny mléčné). * Po&nbsp;prvních dvou minutách se objevuje „krize“, způsobená nedostatkem kyslíku v krvi. Pokud vydržíme, mělo by tělo aktivovat organizmus a krize by měla sama odeznít. </div> == Jak poznám, ve které fázi cvičenec je == * Podle [[#Pohyb a tepová frekvence|tepové frekvence]] (viz [[#Pohyb a tepová frekvence|další kapitola]]). ** Je přesnějším indikátorem, ale měření vyžaduje přístroje nebo přerušení činnosti. * Podle viditelných tělesných projevů: ** Zrychlení dechu ** Zvýšení pocení ** Mírné zrudnutí pokožky * Orientační indikátor: ** Pokud je cvičenec schopen při pohybu mluvit, je ještě v aerobní fázi. ** Pokud již nestíhá mluvit (zadýchává se) pak již zřejmě vstoupil do anaerobní fáze. ;) == Pohyb a tepová frekvence == * Tepová frekvence udává počet srdečních stahů za minutu. * Trénované osoby mají při stejné námaze nižší tepovou frekvenci: ** jejich srdce je schopno na jeden stah vypudit větší množství krve, ** krev obsahuje větší podíl hemoglobinu a je tedy schopna stejným objemem přenášet větší množství kyslíku. ; Intenzita pohybu a tepová frekvence # Maximální tepová frekvence (odhad): 220 - ''věk cvičence'' #* Vyšší tepová frekvence již představuje zdravotní riziko. # Anaerobní zóna &mdash; 90 % maximální tepové frekvence a více #* Jedná se o maximální výkon cvičence #* Tělo obvykle nestačí zásobovat svaly kyslíkem, dochází k anaerobní činnosti svalů. # Aerobní zóna &mdash; 70 % maximální tepové frekvence #* Intenzivní činnost, kdy ale ještě u většiny cvičenců nedochází k zapojení anaerobní činnosti. #* Optimální aktivace organizmu. #* Je vhodné, aby cvičenci pravidelně cvičili i v&nbsp;těchto tepových frekvencích. # Zóna spalování tuků &mdash; 60 % maximální tepové frekvence #* Pokud je cílem pohybu spalování tuků, je vhodné pohybovat se s nižší tepovou frekvencí, ale o to delší dobu. * Tepové frekvence pro jednotlivé zóny si můžete spočítat například zde: [http://www.bezhladoveni.cz/kalkulacka-tepove-frekvence/ BezHladoveni.cz &rarr; Kalkulačka tepové frekvence] <div class="Poznamka"> ; Poznámky: # Ve sportu měříme tep vždy na zápěstí, nikoli na krku!<br />Přiškrcením krkavice po výkonu by mohlo vést k&nbsp;tomu, že cvičenec omdlí! # Tepové frekvence jsou orientační a závisí na trénovanosti, zdravotním stavu a dalších faktorech. </div> == Testy zdatnosti a pohyblivosti == * Viz [[Testování cvičenců]] == Související stránky == * [[Soustava svalová]] * [[Anatomie lidského těla]] * [[Kondiční a zdravotně orientovaná cvičení]] * [[Testování cvičenců]]

Návrat na stránku „Fyziologie cvičení“.